Seznam muzeí

Muzeum historické hasičské techniky v Heralticích bylo vybudováno v zadní části tzv. Panského domu z konce 18. století. Tento dům postavili brtničtí páni na pozůstatcích bývalé tvrze ze 13. století. Nevyužívaná část tohoto domu byla po dohodě s vedením obce pronajata hasičům a v roce 2001 začaly stavební práce. Po třech letech bylo muzeum slavnostně otevřeno a to 3. července 2004 u příležitosti oslav 110 let založení hasičského sboru v Heralticích. Po deseti letech, 28. června 2014, při příležitosti oslav 120 let založení sboru, byla otevřena nově vybudovaná přístavba muzea. V těchto stávajících a nově vybudovaných prostorách můžeme zájemcům předvést historii hasících stříkaček od nejstarších z konce 19. století až do 60. let 20. století. Návštěvníci mohou shlédnout videoprezentaci, která je seznámí s historií Heraltic, historií hasičských tradic i s historií jednotlivých exponátů. Po této prezentaci pak následuje vlastní prohlídka s výkladem. Prohlídky jsou možné pouze po předběžné dohodě na uvedených kontaktech, protože muzeum nemá zatím otevírací dobu. Vstupné je dobrovolné.

Provozujeme hasičské muzeum. Posláním je zachovat výstroj a vybavení hasičů z celého světa i pro budoucí generace. U nás se mohou zájemci o hasičinu seznámit s hasičským vybavením, výstrojí a technikou nejen z ČR, ale také ze zahraničí. Hasičské muzeum v Kočí jsme s kolegy založili již v roce 2002, abychom zachránili hasičskou techniku, výstroj a výzbroj, kterou chtěli některé sbory v našem okolí vyhodit. Chceme budoucím generacím zachovat veškeré vybavení a dokumenty, které se jen trochu týkají požární ochrany a jejího vývoje od samotného počátku v 19. století. V roce 2015 se nám podařilo získat adekvátní prostory s více než 524m2 kryté výstavní plochy a další přilehlé prostory s možností dalšího rozšíření výstavy. Do našich sbírek již mimo jiné patří technika: PS 2, PS4, PS8, DS 12, DS 16, DA 12 Avia A31, TA Tatra 613, AS 16 IFA L/F, ASC 16 Praga V3S, AZ16 Robur LO 3000, CAS 18 ZIL 130, přívěsy na PS8,12, VTA, BLA, VP-200, PLP a mnoho dalšího. U nás najdete také rozsáhlé sbírky historických a současných hasičských artefaktů jako jsou helmy, sekery, hadice, uniformy a další. Hlavně se však u nás zaměřujeme na historickou výjezdovou techniku. Přijeďte k nám a uvidíte samy.

Poznejte s námi co obnáší práce archeologa a zažijte na vlastní kůži život v minulosti. Společnost HistoryPark s.r.o vznikla po pětiletých přípravách v roce 2014. Založili ji absolventi oboru archeologie jako soukromou, státem ani evropskými fondy nedotovanou společnost. Naším ambiciózním cílem je nejenom prezentovat informace o naší minulosti, ale především ukázat fascinující způsoby jejich získávání. Náš tým tvoří skupina zkušených archeologů s mnohaletou praxí při archeologických výzkumech v ČR i v zahraničí. Své zkušenosti hodláme nadále využívat k rozvoji archeologické vědy a to především prostřednictvím nejmodernějších přístupů, přístrojů a technologií. Název naší společnosti je odvozen od anglického „history“, které obsahuje jak hlavní zájmovou oblast, tj. historii a archeologii, tak příběh – „story“, který tyto vědní obory odhalují. Jejím cílem je představit archeologii a příbuzné obory výukovou, ale přesto zábavnou formou. V rámci výletů a exkurzí se zde veřejnost, žáci a studenti mohou seznámit s prací archeologa, vyzkoušet si práci v terénu i následné zpracování archeologických nálezů a získat jednu ze čtyř archeologických dovedností. Návštěvníci se v průběhu získávání dovedností seznámí s historií nejbližšího okolí hory Říp, osídlení krajiny od pravěku po středověk a některými archeologickými nálezy z blízkého okolí. Vše probíhá v areálu historického statku a navazujících pozemků v krásné krajině v blízkém sousedství hory Říp, nedaleko Prahy. Naším cílem je v areálu HistoryParku postupně budovat typické pravěké a středověké osady tak, abychom co nejvěrněji zrekonstruovali jejich finální podobu. Oproti klasickému archeoskanzenu však chceme rekonstruovat nejen konečný stav stavby, nýbrž i její průběh. Chceme, aby naše osady v průběhu let žily a ožívaly novými osadníky tak, jako se tomu pravděpodobně dělo i v minulosti. Celý areál by se tak měl stát interaktivní vzdělávací atrakcí, prostřednictvím které se s námi vydáte na cestu do minulosti a stanete se lovci starých příběhů...  Pro veřejnost otevřeno od března do června a od září do listopadu každý víkend od 10:00 do 18:00, o letních prázdninách denně. Pro školy a skupiny je otevřeno denně.    

Památník Vojna je ojedinělým muzeem, které připomíná neslavnou historii 20. století. Expozice seznamují s komunistickou perzekucí po únoru 1948, protikomunistickým odporem a přibližují dějiny uranového hornictví včetně funkční důlní železnice. Bývalý zajatecký tábor z let 1947–1949 pro německé válečné zajatce, poté v období 1949–1951 tábor nucených prací a následně vězeňské zařízení pro politické vězně komunistického režimu z let 1951–1961. Tento autenticky dochovaný vězeňský areál v lesích 5 km jihovýchodně od Příbrami, mezi bývalými uranovými šachtami Vojna I a II., byl po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2005 zpřístupněn veřejnosti. Expozice návštěvníky seznamují s komunistickou perzekucí po únoru 1948, protikomunistickým odporem a také přibližují dějiny uranového hornictví, které s tímto místem úzce souvisí – postupně zde vznikl největší tábor nucených prací v oblasti těžby uranu v Československu. Z šestnácti historicky nejdůležitějších staveb, které se zde dochovaly, si mohou návštěvníci prohlédnout například budovu velitelství tábora, korekci, bunkr, kulturní dům, ubytovací objekt G, někdejší vězeňskou ošetřovnu a další. Stálá expozice „Uran v českých dějinách“ na ploše necelých 450 m2 návštěvníky seznamuje s vývojem uranového hornictví a zpracování uranové rudy v našich zemích v průběhu posledních dvou století. Je doplněna o skanzen důlní techniky využívané v uranových dolech včetně funkční důlní železnice. V objektu nové kuchyně je umístěna galerie moderního evropského výtvarného umění „Orbis Pictus: Europa“, v níž je umístěno tzv. „Nekonečné plátno“ (dlouhé 200 m od autorů z téměř 20 zemí Evropy).   Památník Vojna je ojedinělým muzeem tohoto typu v naší zemi i v rámci států bývalého „východního bloku“, které připomíná neslavnou historii 20. století. Památník Vojna je pobočkou Hornického muzea Příbram, příspěvkové organizace Středočeského kraje.

Skanzen ve Vysokém Chlumci uchovává cenné památky venkovské architektury z oblasti Středočeské pahorkatiny a středního Povltaví. Expozice přibližují způsob bydlení na vesnici na přelomu 19. a 20. století. Vysoký Chlumec se nachází 35 km východně od Příbrami a 8 km jihozápadně od Sedlčan, v malebné krajině středního Povltaví. Tento region je zajímavý typem lidového domu povodí Berounky a Středočeské pahorkatiny s mnohými charakteristickými rysy, které vypovídají též o historii osídlení krajiny. V roce 1999 zde Hornické muzeum Příbram započalo s výstavbou Skanzenu Vysoký Chlumec – Muzea vesnických staveb středního Povltaví. Do tohoto muzejního zařízení jsou přenášeny vybrané typy nejohroženějších lidových staveb, které by na svém původním místě byly odsouzeny k zániku.  Do přírodního areálu v údolí potoka jsou citlivě zakomponovány zemědělské usedlosti, chalupnická a domkářská stavení, hospodářské stavby, technické stavby na vodní pohon a drobné sakrální objekty, které v převážné většině pocházejí z 18. až počátku 20. století. V konečné fázi výstavby skanzenu se předpokládá transfer a znovupostavení asi 20 až 25 objektů. V současné době může návštěvník Skanzenu Vysoký Chlumec zhlédnout celkem šestnáct staveb, z nichž pět je zpřístupněno veřejnosti formou interiérové či specializované expozice nebo sezonní výstavy. Návštěvníci mohou obdivovat celoroubený dům z Arnoštovic, roubené domy z Obděnic a Jíví, či roubený dům z Mašova, který je ve světnici na trámu datován rokem 1739. Mezi technické unikáty se řadí plně funkční pila na vodní pohon z Dolní Sloupnice a roubený vodní mlýn z Radešic, který představuje bydlení a hospodaření mlynáře spolu s funkčním technologickým zařízením mlýnice. Hospodářské objekty zastupují roubené špýchary z Počepic, Ratiboře a Olbramovic, roubené stodoly z Mašova a Záběhlé, včelín ze Sedlčan. K vidění jsou i další drobné hospodářské, technické a sakrální objekty. Nejnovější přenesenou stavbou je víceboká roubená stodola z Podolí, která pochází z roku 1662 a řadí se tak k nejstarším dochovaným u nás. Interiérové expozice přibližují způsob bydlení na vesnici na přelomu 19. a 20. století. Součástí nabídky jsou akce s tématikou lidového stavitelství a venkovského života – Hornické muzeum Příbram v úzké spolupráci s městysem Vysoký Chlumec každoročně pořádá několik kulturních akcí, například tradiční Masopust, Velikonoce, divácky atraktivní Den řemesel nebo zábavný Folklorní den. Skanzen Vysoký Chlumec je pobočkou Hornického muzea Příbram, příspěvkové organizace Středočeského kraje.

Expozice v barokním špýcharu z r. 1770 seznamuje se životem venkovského obyvatelstva středního Povltaví v 19. až 20. stol. a poodhaluje nejstarší dějiny regionu spjaté nejen s těžbou a zpracováním zlata. Muzeum Špýchar Prostřední Lhota je umístěno v monumentální čtyřpodlažní barokní budově z roku 1770. Zdejší hospodářský statek vlastnil Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou. Dnes památkově chráněný objekt byl vystavěn na půdorysu obdélníka se zaoblenými nárožími, s pásovou římsou a nevelkými obdélníkovými okny plnícími funkci větracích otvorů umístěnými na delších stranách objektu. Kratší zdi jsou tvořeny volutovými štíty, ukončenými zvlněnou římsou. Špýchar patří mezi hodnotné hospodářské objekty období baroka nacházející se ve vesnickém prostředí v jižní části středních Čech. Expozice s názvem Ze života venkovského obyvatelstva středního Povltaví přibližuje veřejnosti prostřednictvím dobových exponátů – především zemědělských strojů a nářadí, náčiní podomácké a řemeslné výroby a také vybavení interiéru lidového obydlí – hospodářskou činnost a život rolníka na zemědělské usedlosti ve středním Povltaví ve druhé polovině 19. století až v první třetině 20. století a dokumentuje tak hlavní způsob obživy zdejšího obyvatelstva, jehož základní rysy přetrvávaly až do poloviny 20. století. V rozsáhlých prostorách špýcharu jsou umístěny další zajímavé expozice. Archeologická část se dotýká nejstarších dějin regionu – např. známého keltského oppida Hrazany z mladší doby železné, které představuje vrchol pravěkého osídlení této oblasti. Navazující stálá výstava o dolování zlata v údolí Čelinského potoka dokládá, že okolí Prostřední Lhoty bylo v minulosti výrazně spjato s těžbou drahých kovů. Zejména v 16. století probíhala exploatace zlaté rudy pod pravomocí královských úředníků v Novém Kníně. Kromě toho mohou návštěvníci poznat historii Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou ve středních Čechách s důrazem na Novoknínsko nebo tradici závodů silničních motocyklů s ukázkou historických strojů zdejších rodáků, dobových fotografií a vítězných trofejí. Pozoruhodná je také fotodokumentace staré Vltavy a života v obcích, osadách a samotách kolem řeky, včetně instalace interiéru vesnické hospody. Nabídku doplňují zajímavé sezonní výstavy. Muzeum Špýchar Prostřední Lhota je pobočkou Hornického muzea Příbram, příspěvkové organizace Středočeského kraje.

Muzeum v historické budově tzv. Mincovny dokumentuje montánní činnost v povodí zlatonosné říčky Kocáby od nejstarších dob až do 20. století v kontextu s dějinami královského horního města Nový Knín. Muzeum zlata Nový Knín, umístěné v historické budově tzv. Mincovny na náměstí Jiřího z Poděbrad, dokumentuje montánní činnost v povodí zlatonosné říčky Kocáby od nejstarších dob až do 20. století v kontextu s dějinami města. V 15. století se zde vytěžené zlato zpracovávalo a poté odesílalo do mincoven v Praze a Kutné Hoře. Od roku 1561 budova sloužila jako sídlo perkmistrovského úřadu. Renesanční, v jádru gotický dům, byl přestavěn barokně, empírové průčelí pochází z roku 1801. Expozice umístěné v prvním patře objektu seznamují s historií těžby a zpracování zlata na Novoknínsku, s dějinami města, místními řemesly a průmyslem a s historií mistrovství světa v rýžování zlata u nás i v zahraničí.  V okolí Nového Knína jsou pro turisty k dispozici naučné stezky s geologicko-hornickou tematikou. Nejstarší stopy po lidech v této oblasti pocházejí z mladší doby kamenné. Jedná se o broušené nástroje z Libčic a Nového Knína. Nejstarší doklady o osídlení jsou až z konce starší doby železné, kdy u Starého Knína bylo zkoumáno žárové pohřebiště. O významu Knína svědčí první písemná zmínka z roku 1186, kdy zde byla na knížecím přemyslovském dvorci uzavřena smlouva, známá jako „Knínský smír“, o opětovném připojení Moravy k Čechám v nedílný celek – smlouva byla výsledkem mírového jednání mezi českým knížetem Bedřichem a moravským markrabětem Konrádem Otou. S existencí dvorce patrně souvisí i nález unikátních náramků skandinávského původu, z nichž jeden je v expozici muzea. V letech 1218 a 1219 zde přebýval král Přemysl Otakar I. a roku 1341 další náš panovník Jan Lucemburský. Rozvoj těžby zlata v následujících letech přivedl do těchto končin hlavně horníky. Městečko se povzneslo natolik, že již v roce 1379 mělo vlastní školu. Jeho rozvoj však přerušily husitské války, kdy bylo město vypáleno a při požáru shořely i vzácné listiny. V 16. století se Nový Knín dočkal největšího rozkvětu. Řadil se ke královským zlatotohorním městům, spolu s městy Jílové a Kašperské Hory. Jako jiná horní města byl i Nový Knín spravován nejvyšším mincmistrem. Těžká rána zasáhla Nový Knín během třicetileté války v roce 1639, kdy do města vtrhla švédská vojska generála Bannera, celé jej vydrancovala a vypálila. Někdejší blahobyt se již nevrátil. Pozdější snaha o obnovení těžby nevedla k úspěchům, i když tyto aktivity zde existovaly až do 2. poloviny 20. století. Muzeum zlata Nový Knín je pobočkou Hornického muzea Příbram, příspěvkové organizace Středočeského kraje.

Hornické muzeum Příbram patří k největším muzeím v České republice a k největším hornickým muzeím v Evropě. Od r. 2014 je národní kulturní památkou. Hornické muzeum Příbram, příspěvková organizace zřizovaná Středočeským krajem, patří k největším muzeím v České republice a k největším hornickým muzeím v Evropě. Od r. 2014 je národní kulturní památkou a díky své neobyčejné nabídce se těší návštěvnosti, která přesahuje 100 tisíc osob ročně. Expozice hornického skanzenu na Březových Horách, umístěné v originálních báňských provozních a správních budovách, přibližují návštěvníkům bohatou montánní minulost spjatou s těžbou ve stříbrorudním revíru, uranovém ložisku a podbrdské železářské oblasti. Prohlídkové areály tvoří Ševčinská šachta zaražená r. 1813 na místě staršího dolu z 16. století, původní báňské objekty dolu Vojtěch založeného r. 1779, dolu Anna vzniklého r. 1789 a podzemí dolu Drkolnov z r. 1836. Ševčinský důl kromě historických montánních expozic nabízí atraktivní jízdu hornickým vláčkem po povrchu. Na dole Anna je možné vstoupit do podzemí a projet zdejším důlním vláčkem Prokopskou štolou k nejhlubší šachtě březohorského revíru (1600 m). Důl Anna spojuje s dolem Vojtěch 330 m dlouhá přístupná vodní štola z konce 18. stol. a třičtvrtě kilometru dlouhé důlní dílo zvané Wasserlauf z 16.–19. stol., do něhož je možné sfárat výtahem. K nejvzácnějším exponátům muzea se řadí státem chráněné technické památky prohlášené za národní – parní těžní stroj dolu Vojtěch z r. 1889, parní těžní stroj dolu Anna z r. 1914 a obří, 12,4 m vysoké vodní kolo v podzemí dolu Drkolnov z 19. stol. sloužící k čerpání důlních vod, jediné na území ČR. Atrakcí zvláště pro nejmenší návštěvníky je jízda do podzemí po skluzavce dlouhé 51 m. Muzeum dále prezentuje havířský folklor v původní hornické chalupě se základy ze 17. stol. a hodnotné mineralogicko-geologické sbírky včetně unikátního vzorku stříbra, největšího v muzeích Evropy.

Horská synagoga v Hartmanicích na Šumavě Vás vítá! Od roku 1883 dům modlitby pro více než 200 obyvatel židovské víry, později truhlárna a sklad pneumatik... Po téměř 70 letech navrátilo nejvýše položené synagoze v České republice její důstojnost občanské sdružení Památník Hartmanice. Čeká Vás kulturní památka oceněná porotou soutěže Stavba roku 2006 a její moderní expozice s audiovizuálními prvky: Spolužití Čechů, Němců a Židů na Šumavě Šumavské vesnice zlikvidované po roce 1948 Železná opona (připravujeme) Využijte našich vzdělávacích programů a nabídněte svým studentům zážitek, na který nezapomenou. Zastavte se na koncert, přednášku či divadelní představení. Těšíme se na Vás!

Otevírací doba:                    Duben, květen, září        pátek-neděle  10-12    13-17 Červen úterý-neděle      10-12    13-17 Červenec, srpen úterý, středa, čtvrtek pátek, sobota neděle 10-12    13-17 10-12    13-20 10-12    13-19       Říjen sobota, neděle 13-16 Adventní víkendy sobota neděle 14-17 14-18 Státní svátky   10-12    13-17 Zavřeno Velikonoční pondělí 17. 11. 23.12.-31.3.2024    Vstupné: Dospělí  100 Kč Děti (do 6 let zdarma)   50 Kč Senioři, ZTP          50 Kč Rodinné (2 dospělí + děti)  180 Kč   Odpovědná osoba: Martina Hrušková, kastelánka městského muzea Tel.: +420 608 971 312    

Malé univerzitní muzeum je součástí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Stálá expozice představuje témata evoluce člověka a jeho příbuzných, vývoje jedince (ontogeneze), lidské variability a také patologie a smrti. Hrdličkovo muzeum člověka je kulturním místem paměti s osobitým charakterem. Důležitá je jeho historická tradice a kontinuita. Bezprostřední návaznost na akademické prostředí muzeu umožňuje zapojení vědeckých kapacit. Posláním muzea je umožnit setkávání a konfrontaci veřejnosti, studentů i vědců a prezentovat společensky významné aspekty a problémy vědeckého výzkumu, jak minulého, tak současného. Po desítky let je návštěva muzea součástí výuky biologie na základních, středních i vysokých školách.   Expozici, která se skládá z několika sbírek, najdete ve dvou výstavních místnostech. Koncepce výstavy odpovídá záměru zakladatele muzea Dr. Aleše Hrdličky. Je výjimečná tím, že v ní vždy najdete něco nového, čeho jste si minule nevšimli. Přijít můžete sami v otevíracích hodinách, pro skupiny od čtyř lidí poskytujeme komentované prohlídky. Komentovaná prohlídka trvá nejvýše 1,5 hodiny a po objednání je možné ji uskutečnit i mimo běžné otevírací hodiny. Kromě toho pravidelně pořádáme řadu doprovodných akcí a workshopů.

- expozice Život na Blatech a Kozácku - Pamětní síň Otakara Ostrčila - Krajina Táborska ve výtvarném umění - Soběslavský mincovní poklad - dětská herna

- vyhlídková věž Kotnov - stálá expozice Tábor - pevnost spravedlivých i královské město

- expozice Příroda Táborska - expozice Soběslav - město pětilisté růže V sezóně 2024 objekt z technických důvodů uzavřen.

- modelové kolejiště železničního uzlu Veselí nad Lužnicí a okolí - Karel Weis a Blata - nová funerální expozice

- expozice Husité nepřístupná (rekonstrukce) - gotický sál a výstavy - podzemní chodby - pravidelné prohlídky s průvodcem

Je věnována státnickému dílu a životu manželů Edvarda a Hany Benešových ve vile v Sezimově Ústí. Díky spolupráci Úřadu vlády ČR a Husitského muzea dochází od července 2023 ke sjednocení prohlídek Památníku a Benešovy vily.

Augustiniánský klášter - Galerie Ambit - Rajský dvůr Z ekonomických důvodů v sezóně 2024 objekt uzavřen.