Zaměření

Areál bývalého hlubinného černouhelného dolu, kde vše zůstalo tak, jak bylo opuštěno po poslední směně v r. 1998. V obci Vinařice u Kladna můžete navštívit unikátní Hornický skanzen Mayrau, pobočku Sládečkova vlastivědného muzea v Kladně, kde si v prostorách bývalého dolu připomenete historii těžby černého uhlí na Kladensku. Historicky vzácný areál se snaží zachovat program posledního pracovního dne. Prohlídka je směřována po trase havíře před jízdou do podzemí dolu. Návštěvník má možnost projít cechovnou, řetízkovými šatnami, koupelemi až k jámovým budovám dolu.

Kovárna se nachází na náměstí v Těšanech nedaleko od Brna. Zdejší zajímavostí navíc je, že z obce Těšany pocházela postava Maryši z proslulého dramatu bratří Mrštíků. Kovárna se nachází na náměstí v Těšanech, jihovýchodně od Brna. Kovárna byla součástí vrchnostenského dvora, který je připomínán již v roce 1377. Současnou podobu vtiskla kovárně přestavba z roku 1700. Kovárna má vzhled přízemní čtyřkřídlé budovy ve slohu venkovského baroka s podsíní a zahrádkou. V objektu jsou instalovány expozice kovářství a kolářství s příslušným venkovským interiérem. Těžiště expozice tvoří kovářská dílna, odpovídající svým vybavením a uspořádáním druhé polovině 19. století. Tvoří ji dvouohnišťová výheň s dvěma původními měchy a širokým otevřeným komínem, kovadlinou a kovářským ponkem. Interiér doplňuje kovářské nářadí. V hospodářských budovách jsou instalovány ukázky velkých kusů kovářské práce, bran, pluhů, částí zemědělských povozů a drobné výrobky kovářů. Na expozici kovářství navazuje kolářská dílna představující základní technologie, typické výrobky a nářadí tohoto dnes již mizejícího řemesla. Technologie kolářského řemesla je prezentována základní kolářskou prací – výrobou kola, a to v jednotlivých pracovních fázích. Instalaci doplňují základní nástroje a pomůcky. Závěr expozice představuje upravené kovářovo obydlí zařízené dobovým nábytkem, nádobím a dalšími domácími pomůckami. Kovárna několikrát do roka ožívá kulturními a společenskými akcemi. Nejvýznamnější z nich jsou Národopisné slavnosti Těšany – dědina na pomezí spojené se soutěží Mladý těšanský kovář a konají se na přelomu srpna a září. V roce 1999 byla v Těšanech s úspěchem obnovena tradice Babských hodů. Vedle kovárny tvoří architektonické skvosty obce též zámek z konce 17. století, sochy sv. Dominika a sv. Gottharda z roku 1773 a farní kostel sv. Barnabáše, postavený v letech 1897-1906. Obec proslula jako dějiště románu Maryša bratří Mrštíků. Hrdinka románu vlastním jménem Marie Turková se dožila 76 let a je pochována na místním hřbitově, kde je dosud možné spatřit její hrob. V obci se pěstuje víno a v minulosti proslula chovem koní. V obci oblíbené cyklisty je možno navštívit několik restaurací. 

Stará huť v Moravském krasu představuje historii zpracování železa na našem území. Kromě objektu vysoké železářské pece nabízí památka také stálou muzejní expozici s názornými ukázkami. Objekty Staré huti jsou umístněny v Josefovském údolí u Křtinského potoka přibližně 3 kilometry východně od Adamova. Jsou pozůstatkem hutnického komplexu, který zde nechal počátkem 18. století vybudovat kníže Jan Adam z Liechtensteina. Vysoká pec byla vystavěna v roce 1746, koncem 18. století pak byla přestavěna. Podnik se zaměřoval na výrobu pro armádu. Koncem 19. století však byl pro nerentabilnost uzavřen. V roce 1971 byla zahájena rekonstrukce areálu, který později převzalo TMB. Po dokončení v roce 1984 byla otevřena i expozice. Památkový areál státní technické rezervace Stará huť se rozkládá na ploše téměř 12 hektarů. Dominantou celého areálu je vysoká dřevouhelná železářská pec, jejíž mohutná stavba o základně 12 x 12 metrů dosahuje desetimetrové výše. Expozici doplňují dvě menší pece na pálení vápna, rampy, bývalá modelárna nazývaná Kameňák a obytná budova. V budově bývalé modelárny je instalována expozice Železářství střední části Moravského krasu. Přízemí budovy je věnováno počátkům metalurgie železa, v poschodí je pozornost zaměřena na vysoké pece, které byly v Moravském krasu budovány od poloviny 17. století, a zvláště pak vlastnímu objektu a provozu hutě. Jsou zde instalovány modely, z nichž mnohé jsou pohyblivé, ukázky místních rud, archeologické nálezy, litinové výrobky atd. Součástí aktivit TMB jsou příležitostné experimentální a ukázkové tavby v replikách slovanských železářských pecí, které byly odkryty v okolí na více jak patnácti lokalitách. V areálu vzniká i muzeum kusových železářských pecí pod širým nebem.

Vodní mlýn ve Slupi na Znojemsku je se svými čtyřmi funkčními mlýnskými koly nejen chloubou, ale i technickou raritou. Mlýn se nachází asi 15 kilometrů jihovýchodně od Znojma. Objekt je pozoruhodnou renesanční stavbou velkomlýna se čtyřmi funkčními vodními koly a mlýnským náhonem. Svým rozsahem a architektonickým ztvárněním je opravdu ojedinělou a zajímavou technickou památkou. Vzhledem k rekonstrukčním pracem v interiéru a tvorbě nové expozice byla pochůzková trasa upravena. Těžiště prohlídky spočívá ve vlastních prostorách mlýna, kde si návštěvník může prohlédnout v ukázkovém provozu čtyři kompletní výrobní celky – staročeské mlýnské složení, kašník, amerikánské a válcové mlýnské složení. Na nich lze sledovat celý proces mletí obilí. Každoročně v měsíci září se před památkou za spolupořadatelské účasti TMB koná setkání tradičního lidového řemesla a folklorních souborů pod názvem "Slavnosti chleba". V červnu 2009 byla v národní kulturní památce volního mlýna otevřena nová stálá expozice Vývoj mlynářství. Tato expozice se umístila na 1. místě ocenění Gloria musealis v kategorii Muzejní počin roku 2009.

Netradiční skanzen nabízející nahlédnout do historie železnice z její neznámé stránky. Vstup od autobusové zastávky Lisovice (přidružená část městyse Zlonice). Vzdálenost od nádraží Zlonice cca 900 metrů/12 minut chůze. Co uvidíte? Největší sbírku cukrovarských lokomotiv v ČR, exteriérovou expozici Železniční vlečka s nákladními vagóny z let 1897 - 1925, rozsáhlou expozici zabezpečovací, sdělovací a návěstní techniky, model nejstrarší zastávky podřipských lokálek v podobě roku 1935, prostory upravené do podoby osobního nádraží, techniku používanou na půmyslových úzkorochdných drážkách. V sobotu se můžete svézt i vláčkem vedeným histrorickou lokomotivou.

Muzeum čs. opevnění z let 1935-1938, Pěchotní srub K-S 14 "U cihelny" je významnou památkou Pardubického kraje ! Přijeďte se podívat, uvnitř je unikátní a jedinečná expozice o Finanční stráži 1918-48 - jediná v ČR tohoto druhu. Historie objektu Pěchotní srub K-S 14 armáda k výstavbě zadala spolu s dalšími objekty 9. června 1936 jako 3./III. stavební podúsek ŽSV III Králíky. Lhůtu k provedení stavby stanovila na 220 dnů. Celková zadávací částka za 7 objektů podúseku činila 5 979 363,65 Kč. Do září 1938 se podařilo stavebně dokončit, vybavit a vyzbrojit všechny objekty tohoto podúseku. Při nucené evakuaci a vyklízení opevnění čs. armádou se zde v noci 3. října 1938 smrtelně postřelil četař Arnošt Hrad, příslušník osádky srubu, který svoji pevnost odmítl opustit. Je to nesmazatelná připomínka odhodlání příslušníků tehdejší armády bránit republiku s nasazením svých životů. V říjnu roku 1940 zde proběhly četné zkoušky zbraní a vnitřního zařízení (např. palby z pevnostního kanónu vz. 36, pevnostního minometu vz. 38 a minometu pro pancéřový zvon a kulometů). Jednalo se o nejrozsáhlejší zkoušky kompletního sortimentu čs. pevnostních pěchotních zbraní, provedené na našem území německou armádou. Při následném zkušebním postřelování objektu různými zbraněmi, a to až do ráže 21 cm, došlo ke značnému poškození stavby, střílen i zbraní. V 50. letech minulého století přišel srub přičiněním n. p. Kovošrot o oba své pancéřové zvony a v pozdějších letech byl několikrát upravován pro různé účely naposledy Ministerstvem vnitra o rámci projektu civilní ochrany. Střílny hlavních zbraní zůstaly zachovány a tak se pěchotní srub K-S 14 zařadil mezi lépe zachované těžké objekty v úseku ŽSV III. Od roku 1998 probíhají na tomto objektu rekonstrukční práce. V roce 2002 bylo založeno VHK ERIKA Brno na objektu Muzeum a od roku 2004 je členem Asociace muzeí a galerií České republiky. EXPOZICE A VÝSTAVY V roce 2002 byly instalovány první panely s expozicí věnovanou čs. opevnění, čs. armádě v roce 1938 a četaři Arnoštu Hradovi. V roce 2003 byl v horní části objektu vybudován základ stálé expozice o založení Republiky Československé v roce 1918 a návratu čs. Legií do vlasti s unikátní výstavou o počátcích válečné chirurgie a vojenského lékařství. Další část stálé expozice pojednává o systému a výstavbě opevnění od roku 1935 do roku 1938. Prostory s doplněným dobovým mobiliářem nebo replikami byly zpřístupněny ubikace poddůstojníků, místnost telefonisty, strojovna, ubikace velitele a skladiště PHM. V podzemních prostorách objektu se nachází vybavená strojovna, filtrovna pro tematické výstavy a místnost zemní telegrafie. V ubikaci mužstva je unikátní stálá expozice věnovaná finanční stráži Republiky Československé 1918-1948 s pamětními deskami se jmény padlých nebo zavražděných příslušníků v období 1938-1939. V minometní místnosti je možné shlédnout stálou expozici o životě a tragické smrti četaře Arnošta Hrada s bronzovou bustou tohoto vojáka od sochaře Ondřeje Štočka z Brna. ARNOŠT HRAD Četař Arnošt Hrad, zástupce velitele srubu a příslušník hraničářského pluku č. 6, při odstoupení pohraničních území Třetí říši odmítl odejít z objektu a spáchal sebevraždu zastřelením. Byl pohřben 10. října 1938 v Praze-Bohnicích. Podle výpovědí pamětníků se pohřeb stal tichou demonstrací nesouhlasu s kapitulací. Je to nesmazatelná připomínka odhodlání tehdejších příslušníků armády bránit republiku s nasazením svých životů. Bolestivý ústup z hranice jako první připomenula pamětní deska umístěná na stěně srubu „ilegálně“ v říjnu roku 1988 několika nadšenci z pozdější Společnosti přátel čs. opevnění. Ta na objektu vydržela cca jeden rok. Dne 2. října 1994 pak byla na srubu odhalena oficiální pamětní deska četaři Arnoštu Hradovi a to za účasti nejvyšších představitelů AČR. Následně zcizená deska byla obnovena nákladem Společnosti přátel čs. opevnění v roce 1998 při příležitosti akce „Bouda 98“. Tato deska je umístěna ve vstupní chodbičce do srubu a zde připomíná návštěvníkům smutné dny měsíce října 1938. Od roku 2002 je v minometní místnosti umístěna stálá expozice o životě tohoto četaře. Vznik muzea Dne 2. října 1994 byla na objektu za účasti nejvyšších představitelů armády odhalena pamětní deska četaři Arnoštu Hradovi, který se tragickou událostí z roku 1938 stal ústřední postavou dějin tohoto místa. Následně zcizená deska byla obnovena nákladem Společnosti přátel čs. opevnění v roce 1998. Srub samotný byl vyčištěn a neustále probíhají postupné konzervační a rekonstrukční práce. Na objektu od roku 1998 pracovala skupina dobrovolníků především z oblasti Královehradeckého kraje, která zpřístupnila pravou střeleckou místnost a podzemní prostory objektu. Od roku 2002 správu muzea a opravy objektu pro město Králíky zajišťuje občanské sdružení Vojensko-historický klub ERIKA Brno. Objekt byl zpřístupněn veřejnosti. Byly nainstalovány tématické expozice a výstavy. Muzeum je významným turistickým cílem v Pardubickém kraji. V okolí objektu je postupně obnovován překážkový systém. V objektu jsou prováděny konzervátorské práce a opravy kovových a betonových částí, probíhají práce k zajištění odvodnění a izolace objektu od nepříznivých vlivů počasí a odstranění poškození způsobených na objektu za II. světové války a po ní.   KNIHOVNA generála Mašína Pomocná studijní knihovna a archiv s badatelnou se nachází na Velkém náměstí 367 u zřizovatele Památníku obětem internace Králíky (Muzeum čs. opevnění z let 1935-38, Pěchotní srub K-S 14 „U cihelny“ Králíky) v odpovídajících prostorách. S ohledem na charakter materiálů a podmínky jsou přístupné pouze odborné veřejnosti (muzejní pracovníci, pracovníci ústavů a institucí, studenti apod.) na dožádání u ředitele Muzea. Návštěvu je nutné dohodnout předem e-mailem. Na studium materiálu neziskové nevládní organizace není právní nárok.