09. 11. 2015 - 28. 02. 2016

Ve Vlastivědném muzeu Kyjov se bude konat výstava Hračky ze staré půdy, která představuje výběr ze sbírky historických hraček Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Sbírka hraček je systematicky budována po mnoho desetiletí a zaměřuje se především na tradiční lidové hračky moravské provenience. V roce 2006 se rozrostla o mimořádný soubor z rodinné sbírky pražské malířky Marie Fischerové Kvěchové, čítající téměř šest set hraček. Výstava představuje tento pozoruhodný přírůstek v reprezentativním výběru.Leitmotivem výstavy jsou příběhy několika vybraných exponátů odlišného původu   a odlišných osudů. Uvádíme některé z nich: 

1. K nejpůvabnějším exponátům řadíme skromně působící hadrovou panenku zvanou Ančka, jejíž drobné tělo je vycpané vatou a opatřené všitým skleněným srdcem. V roce 1915 vyšla v Americe poprvé kniha od Johnny Gruelle Raggedy Ann Stories, u nás vydaná u Topiče roku 1929 pod názvem Hadrová Ančka. Doplňkem poutavých příběhů byl návod na výrobu panenky z hadříků. I tato panenka pochází z rodinné sbírky Marie Fischerové-Kvěchové.

2. K nejznámějším evropským firmám na výrobu textilních panenek s bohatou historií patřily od počátku 20. století například německá Käthe Kruse a italská Lenci, založená v Turíně roku 1919. Plstěné panenky Lenci, vysoce sběratelsky ceněné, byly charakteristické pestrými barvami, ručně malovanýma očima, které se dívají bokem, dvěma prsty sešitými dohromady. Byly tvarovány nad parou z králičí plsti a měly mohérové vlasy. Naši panenku darovala do sbírky dcera Marie Fischerové Kvěchové Jelena Látalová, entografka a dlouholetá pracovnice Národního muzea v Praze.

3. Na výstavě najdeme i příležitostné panenky moravské provenience, které vyráběly maminky nebo babičky svým potomkům, často s velmi pečlivě zhotovenými replikami tradičních krojů. Smutnou kapitolu z doby druhé světové války zastupuje na výstavě hadrová panenka v kyjovském kroji, šitá v dílně internačního tábora u Svatobořic Mistřína. Svatobořice (u Kyjova, JM) byl nacistický internační tábor zřízený 17.9. 1942 pro příbuzné příslušníků zahraničního odboje a emigrantů. Táborem prošlo na 3500 osob z nichž 30 zemřelo. V dubnu 1944 přivezeno 50 dětí, jejichž rodiče popraveni za Heydrichiády.

Námět, scénář: Blanka Petráková, Alena Prudká

Grafické zpracování v MJVM Zlín: František Petrák