Výstava Země vydává válečná svědectví

Ještě 70 let po skončení 2. světové války se v okolí Brna nachází kosterní pozůstatky vojáků, kteří zahynuli v závěru války. Nejen těch německých, kterým v podstatě nebyla do roku 1990 věnována pozornost, ale překvapivě i sovětských a rumunských. Protože jednou z forem činnosti historické oddělení MZM je rovněž pátrání a vyzvedávání ostatků padlých vojáků z období 2. světové války, dokumentuje výstava nálezy z posledních let, jako byl například průzkum hromadného hrobu sovětských vojáků na Ruském vrchu v Brně – Komíně, kteří zahynuli v okolí Brna v posledních dnech války. Účast Rumunské královské armády nám dokládá náhodný nález ostatků rumunského vojáka v lesích na Jinačovicemi. Jediným padlým Američanem na území Brna se stal pilot poručík William Kiggins, jehož ostatky spolu s troskami letounu Mustang P-51B nalezli pracovníci historického odd. MZM v Brně-Slatině v roce 2007.

 

Dodnes se po celém území České republiky nachází tisíce neznačených hrobů vojáků německé branné moci, kteří v posledních dnech války položili své životy v nesmyslně prodlužovaném boji o zachování nacistické říše. Nejvýraznějším objevem z nedávné doby se stal ve spolupráci s Lidovým německým spolkem pro válečné hroby nález ostatků největšího německého tankové esa šikovatele Kurta Knispela. Tento původem rodák z české části Slezska bojoval jako tankista na všech významných frontách a v posledních dnech války zahynul na jižní Moravě. Zcela jiný je příběh pěti mladých německých dezertérů, kteří se v dubnu 1945 v Těšanech u Brna rozhodli, že již nechtějí bojovat a umírat za Hitlera. Při shánění pomoci na svém útěku však byli udáni a zatčeni. Vojenský polní soud je odsoudil k smrti, třebaže do konce války zbývaly již pouhé dny. Pětice nešťastníků si musela sama za obcí u kamenného křížku vykopat hrob, v němž jejich ostatky odpočívaly až do října 2014, kdy byly nalezeny pracovníky MZM.

 

Foto: Jan Cága, MZM.

 

 

 

 

 

Projekt je realizován za finanční podpory statutárního města Brna.