Výstava Tělovýchovná organizace Orel v Bojkovicích

Orel v Bojkovicích vznikl v květnu 1925, kdy se předáci lidové strany rozhodli založit organizaci, kde měla být mládež vzdělávána tělesně i duchovně na základech katolického vyznání. Na valné hromadě 13. září 1925 si Orlové do svého středu jako starostu zvolili Františka Kovářika, místostarostkou se stala Františka Hanková, finance měl na starosti Karel Slabiňák, jednatelem byl František Dubovský.

            S absecí cvičiště se Orlové vypořádali po svém. Nejprve se cvičilo u bratra Polanského na zahradě a později si členové jednoty začali stavit Orlovnu, která stála na místě dnešního kulturního domu a byla slavnostně otevřena 22. července 1928.

            Kromě tělovýchovy pořádali Orlové také divadelní představení, přednášky a besídky, v lednu býval hojně veřejností navštěvován ples jednoty. Bojkovští členové organizace nechyběli ani na veřejných cvičeních v okolí – v Uherském Brodě, Slavičíně, Pitíně, Valašských Kloboukách.

Za 2. světové války pak k 23. září 1942 Orel zaniká. Po skončení válečných událostí jednotu její bývalí členové k 25. září 1945 obnovil, navázali na bohatou sportovní a kulturní činnost z předválečného období. V roce 1946 došlo k převedení majetku Orla na spolek Lidový dům, který se měl dle zásad československé strany lidové starat v Bojkovicích a okolí o budovy a místnosti určené pro sdružování členů Československé strany lidové a katolických spolků, tedy i Orla.

Už na počátku roku 1948 se jednota pilně připravovala na orelské slavnosti v Praze, které se měly konat následujícího roku. Vlivem únorových událostí však k nim již nedošlo, zaniká i jednota Orel.

Po revolu 1989 se i přes snahy některých bývalých členů Orel v Bojkovicích obnovit nepodařilo.

            Dodnes funguje Orel v Pitíně, ve spolupráci s nímž výstava vznikla. Návštěvníci si mohou prohlédnout celou řadu dobových fotografíí, dokumentů. Za pozornost stojí také cvičební úbory a prapor jednoty.

            Za poskytnuté materiály a fotografie děkujem Státnímu okresnímu archivu v Uherském Hradišti, Orlu Pitín, Dr. Vladimíru Mazálkovi, Heleně Zajacové, Evě Lahutové, Janu Rumánkovi a rodině Svitákové.