Hodnocení návštěvníka

V nejen pražském kontextu špičková instituce s promyšlenou skladbou výstavních projektů, provázených besedami či workshopy. Architektonicky nezaměnitelný a příjemný prostor pro seznamování se škálou soudobých uměleckých projevů a aktuálními tématy, odkud takřka vždy odcházím spokojen a s bohatými náměty k přemýšlení. Díky!

Úžasně silný dům-památník s trestuhodně nevyužitým potenciálem. Jako by se při odstraňování původní ideologicky tendenční expozice zapomnělo (nebo rezignovalo?) na ucelenější výtvarnou stránku. Takže lapidární interiéry z pohledového betonu s umělým osvětlením jsou přeplněny mnohomluvnými textovými panely (četl je všechny někdy někdo, krom skalních fanoušků vojenské historie?), ve vitrínách se tísní tisíc a jeden exponát, snaha "prezentovat vše, co máme v depozitáři" je kontraproduktivní, prostory jsou zahlcené, ztrácí se jednotná linka a myšlenka celé expozice (byla-li nějaká), vše pak působí jako nepřehledné leporelo kapitol a epizod 2. světové války. Méně bývá někdy více...

Dům s bohatou historií a krásnou vyhlídkou. Expozice "rozštípnutá" na dvě části: starší z doby před r. 1989 spíše průměrná a schematická (skrumáž chronologicky řazených exponátů všeho druhu plus unikátní keramický model města, jemuž by ale slušela lepší kontextualizace); novější zachycující dějiny města v 19.-20.st. nepochybně zajímavější, ale do jisté míry hrozící návštěvníka přehltit enormním množstvím dobových obrazových a textových materiálů. Řada zajímavých a podnětných krátkodobých výstav. Snad se Krumlov po letech dočká jednotné a promyšlené expoziční prezentace, zaslouží si ji.

Unikátní typ muzea, kde si po celou dobu návštěvy nejste jisti, kde vlastně začíná, a kde končí, resp. co všechno je v něm vlastně exponátem. Vizuálně opulentní zážitek z interiérů starého domu s původním vybavením, doplněný o sílu všudypřítomných starých fotografií. Prostor pro úvahy a diskuze o vztahu dějin a paměti. Brnkání na strunu nostalgie, které ale nesklouzává ke kýči.

Historická budova s nezpochybnitelným, ale stále bohužel spíše nevyužitým potenciálem. První dokončená část expozice má sice decentně soudobou formu, po stránce obsahu jde však stále (stejně jako před rekonstrukcí) spíše o skrumáž více či méně zajímavých exponátů, v podstatě snadno zaměnitelných s jinými (jiho)českými muzei. V čem má návštěvník vidět specifika onoho "příběhu města" oproti Písku, Jindřichovu Hradci a desítkám dalších? A není tento příběh až příliš suše popisný? (kde jsou např. pro budějovické moderní dějiny klíčové spory Čechů s Němci a jejich odraz v životě města?) Škoda, na nápravu však nikdy není pozdě...

V kontextu českých regionálních muzeí, které jsem měl možnost navštívit, jde o velice příjemné překvapení. Nápaditě vyřešený a efektivně zužitkovaný prostor, nadějná snaha vtáhnout do prezentace dějin pojmy jako identita, paměť, pluralita. Díky a jen tak dál!