Hodnocení návštěvníka

MENDELIÁNUM. Dlouho jsem si myslela, že Johann Gregor Mendel patří na Staré Brno do Mendelova muzea. Už si to nemyslím! Expozice v Biskupském dvoře mne přesvědčila, že je správné ukázat na osobu otce genetiky i na místě, kam chodil "schůzovat". Děkuji za komentáře v mobilním průvodci a výborně zpracované panely i další materiály.

OÁZA. Na rozdíl od hemžení v centru matičky Prahy, zde můžete být v klidu a pohodě a to jak uvnitř budovy, tak i před samotným vstupem, kde si na lavičce u kašny uspořádáte myšlenky. Názorná tabule Vás navede, kam upřít svoji pozornost, venkovní expozice vyladí mysl k cestám za obzor.

BRONZY Z BENINU V KAPLI. Výstava je sice menší rozsahem, ale úžasně překvapivá a intenzivní svým obsahem. Líbila se mně i mým přátelům - výtvarníkům. Užila jsem si i její vernisáž s možnými vysvětleními toho, kde se v srdci Afriky vzala tak vyspělá technologie výroby bronzových artefaktů. Já osobně fandím teorii, která na vernisáži nezazněla. Jaké? - kdo navštíví výstavu - také jej to napadne, kdo ne, tomu napovím - zvířecí motivy jsou přece i na náhorní planině Nazca ...

OSLAVA JAK MÁ BÝT. Dvousetletý oslavenec - MORAVSKÉ ZEMSKÉ MUZEUM - si vymyslel krásnou sérii vernisáží, kterými se představují jeho jednotlivá oddělení, např. v lednu to bylo geologické unikáty, v dubnu artefakty etnografické. Na květen se chystá prezentace numismatiků. Jsou to vlastně velmi sympatické vizitky práce muzejních pracovníků - s láskou připravená ochutnávka toho nejlepšího, co by návštěvník v muzeu neměl minout. V máji se tedy těším nejen na antické mince, ukázky ražeb brněnské mincovny, ale i na další poklady, které nás obohacují v mnoha směrech.

JAKO NA HOUPAČCE. Do tohoto muzea jsme s kamarádkou zamířily proto, že na samotný Karlův most jsme se neprotlačily. Muzeum bylo liduprázdné, až na šílené fronty na toalety. Líbilo se mi oživení expozice zvukem z tesařské či kamenické dílny, mrzely mne zaprášené modely a špinavá okna, ze kterých by se jinak člověk těšil pohledem na most a Hrad - škoda.

NEJENOM UVNITŘ BUDOVY, ALE I PŘED NÍ. Toto pražské muzeum miluji, obdivuji jeho doteky, které působí i na kolemjdoucí, kdo se zatím neodvažují otevřít ty velké dveře, vstoupit a nechat se obklopit krásou a moudrostí. Venkovní expozice, ať už se věnují např. staviteli Negrellimu, nebo nyní aktuálně miláčkovi meziválečného filmu Oldřichu Novému, jsou působivé a v případě, že třeba spěcháte, užijete si muzeum alespoň "degustačně".

KDE NOCOVAL NAPOLEON. Když máte v Brně na návštěvě někoho, kdo je fanda císaře Napoleona Bonaparta, je jasné, že s ním zamíříte do Místodržitelského paláce. Budova je označena pamětní deskou, jež stvrzuje, že v ní nocoval slavný válečník před slavnou Bitvou tří císařů. Nemůžete se splést. Pro případ, že se chcete vyladit před večeří v italské restauraci, bude báječné zabavit se procházkou ve stálé expozici. Díla italské provenience jsou nezapomenutelná, zejména ta monumentální plátna, která jsou obvykle instalována v Italském sále. Ten je však aktuálně nepřístupný; protože se blíží dokončení oprav na fasádě budovy, brzy se dočkáme jeho znovuotevření. Všem, kterým při mém líčení krás drobátko vyhládlo, doporučím občerstvení v MORGALU – těšit se můžete na čerstvé lokální suroviny, kreativní zpracování, lehký moderní rukopis šéfkuchaře. Ochutnat můžete pěkná moravská vína. Proč ne? - Krása chce být vnímána všemi smysly a je přirozené rozvíjet naši schopnost umění žít (ars viva).

AKCELERACE, ART IS HERE a PRAHA V BRNĚ. Mám za to, že moderní umění nemá tolik fanoušků jen z toho důvodu, že se s ním smrtelník setkává jen zřídka. Velmi ráda proto „unáším“ své přátele do Pražákova paláce, abych je obklopila modernou ze všech stran. Nutím je, aby sklouznutím z druhého do prvního patra procítili to neobyčejné zrychlení na konci dvacátého století, rozmazluji je dobrotami servírovanými v brněnské Praze. Já osobně jsem se potěšila divadelní performancí pod názvem ART IS HERE – provede Vás všemi třemi budovami Moravské galerie a dá Vám prostor přemýšlet o mostech, co vedou z minulosti do přítomnosti, možná i na věčnost. Staňte se účastníky a také trochu spolutvůrci představení o paní Věře, jejíž život úzce souvisel s kulturní institucí plnou uměleckých děl. Nudit se rozhodně nebudete!

STÁT SE BARBARKOU, ASPOŇ NA CHVÍLI. Původně jsme s kamarádkou chtěly jít jenom na výstavu To nejkrásnější z neolitu, která je umístěná v kapli Paláce šlechtičen. Líbila se nám. Zvládly jsme však o hodně víc. Výstavka o Vrbici byla něco jako perokresba, zaujala, nadchla, neunavila. Na druhé straně expozice Poklady barbarů na nás udělala obrovský dojem, je to příběh, do kterého vstoupíte a nechce se Vám z něj ven. Kdo nebyl Římanem, ten byl Barbarem, takže se vůbec nevzpírám označení barbarka, zejména pokud bych se mohla dekorovat šperky tak nádhernými, jaké jsou k vidění v expozici. Mnohé z nich mají nadčasový design a věřte, měli byste problém je správně datovat. Na prohlídku si rezervujte nejméně hodinku, tenhle podařený výlet v čase si nenechte ujít!

LA TERRA A VISTA! Miluju pavilon Anthropos a vždy se jím chlubím, protože mapuje historii a prehistorii nás všech, bez předsudků. Své kořeny zde najde každý bez rozdílu na to, zda jeho či její předkové byli majetní či třeli bídu s nouzí, hovořili jinak, než my dnes, jejich kůže měla odlišné zbarvení a pocházeli kdoví odkud. Letošní výstava s názvem Země na obzoru byla vlídná jak k dětským, tak i dospělým návštěvníkům. Poskytovala šanci zúčastnit se spousty interaktivních aktivit a inspirovala k dalšímu samostatnému bádání. Nejen vernisáž, ale i derniéra byla ozdobena přítomností partnerských institucí. První září, datum stejně milované, jako i nenáviděné, bylo v pavilonu Anthropos jednou z posledních příležitostí získat klíč k velkomoravskému pokladu. Už příští týden, 9. 9. 2016, se také já pokusím otevřít truhlu plnou šperků a připojit se k zahájení oslav dvou set let vzniku Moravského zemského muzea.

Navštívila jsem nejnovější budovu Moravského zemského muzea v rámci Muzejní noci. Komentované prohlídky tu probíhaly každou celou hodinu a já měla štěstí, že jsme se v naší mikroskupince návštěvnic sešly samé exkantorky. Shodly jsme se, že pro opáčko z české literatury je expozice v přízemí jak dělaná. Do vyšších pater za Ondřejem Sekorou a Ludvíkem Kunderou bych poslala ty studenty, co si chtějí udělat originální referáty. Pozor - svoji návštěvu ohlašte předem!

TŘI V JEDNOM! Senzace, velké a milé překvapení. Přijela jsem v květnu na Slavíčka a vlatně stejně tak jsem byla nadšená z dalších dvou výstav. Ale nestihla jsem projít a prostudovat stálou expozici, to bude chtít více času. No, holt si ten výlet zopakuji, nejspíš někdy během léta, až bude možné navštívit výstavu, kterou se představí architekt Pavel Novák, zlínský rodák.

Každého návštěvníka obce Komňa přivítá všem dostupná a sympaticky jednoduchá mapka místních atrakcí a přehledný informační systém – Komenského rozcestník. Ne každý návštěvník má takové štěstí na vlídnou průvodkyni, jako jsme měli my, když naši skupinu provázela milá paní učitelka ŠAŠÍNKOVÁ. Díky jejímu poutavému vyprávění se naše nahlédnutí do interiérů sýpky i domku zvěrokleštiče podobalo pohledu do kouzelného okýnka, kdy věci z daleké minulosti jako v pohádce ožívají. Také tím, že jsme se mohli podívat do místní školy, jsme uctili památku Učitele národů Jana Amose Komenského. Když se předem objednáte a věnujete poznávání minulosti Komni čas, bude se Vám tam určitě líbit.

HERE IS HERE je projekt, který spojuje návštěvu všech tří budov Moravské galerie, které se nacházejí v srdci moravské metropole s příběhem paní Věry. Tato dáma je ve velmi těsném spojení s touto kulturní institucí a při procházce expozicemi se o ní postupně dozvíte další podrobnosti, někdy veselé, jindy až tragické. Emocionální výlet rozpohybuje Vaše vnímání, vydáte se i na místa, kde jste zatím určitě nebyli. Nechejte se překvapit, pobavit a pohostit - v závěru večera je připraveno i drobné občerstvení pro všechny účastníky akce.

Ano, tohle muzeum mne baví a tentokrát znovu skvěle strefili do mého vkusu - výstavou Biografy s replikou starého kina, filmovými plakáty, hrdiny z dob němého filmu i z černobílého a později plnobarevného období. Nadšená jsem byla i z výstavy věnované Břevnovu, kterou oživují audioukázky. Pochopitelně jsem nevynechala ani jednu ze stálých expozic a kdybych mohla, naprosto detailně bych chtěla prozkoumat ty úchvatné malované stropy.

Prvního prosince 2015 znovuotevřená budova přibližuje moderní umění všem a to zcela zdarma. V paláci, který nese rukopis architekta Hansena, začínám vždy od prostoru pod střechou a nově se mohu podívat až do suterénu. Projdete se 20. stoletím tak, jak jej do obrazů a soch zakonzervovali umělci Procházka, Čapek, Šíma. Projedete se - máte-li dost odvahy - z 20. století do současnosti po tobogánu. Lidé v tomto muzeu se na návštěvníky usmívají a jsou jim maximálně nápomocní.

Velké a velmi příjemné překvapení. Užila jsem si expozici času, potěšila se v expozici architektury, stavitelství a designu. Neskutečně dlouho jsem se procházela dopravou, tam bych asi mohla bydlet ... Líbilo se mi přehledné uspořádání exponátů se vztahem k alchymii a chemii. Příjemná je možnost občerstvit se v restauraci. Do dolu se chystám příště.

Technické muzeum si pamatuji ještě v době, kdy sídlilo v centru Brna. Když se přesunulo do Králova Pole, nejdřív jsem si nemohla zvyknout. Ale teď už jsem v něm jako doma. Užívám si jeho prostory a libuji si i když se prezentuje na akcích. Nedávno například na cestovatelském veletrhu Region.

Muzeum, které má z mého pohledu strategické místo - hned u autobusového nádraží Florenc, tj. láká mne hned po příjezdu do Prahy a mává mi při odjezdu. Líbí se mi jak budova samotná, tak expozice v ní. Jsem vyloženě zamilovaná do 3D filmu, který oživuje Langweilův model a ten, kdo se původně jen díval, prochází i létá nad metropolí v čase, který nám přibližují právě muzea.