Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Muzea dle kritérií

Zlínský zámek (Galerie Václava Chada)

5,0

Galerie Václava Chada se nachází v centru Zlína přímo na zlínském zámku v 2. poschodí. Galerie Václava Chada Václav Chad byl malíř nevšedního talentu a člověk nevšedního osudu spojený se Zlínem. Byl to člověk, který za svůj občanský postoj zaplatil tu nejvyšší možnou cenu. Galerie nesoucí jeho jméno reprezentuje jak vztah k výtvarnému umění ve Zlíně, tak i vztah k lidem okolo, schopných pozoruhodných činů a obětí. Postava Václava Chada je pro nás výjimečnou a inspirující. Galerie Václava Chada vyplňuje mezeru mezi Krajskou galerii výtvarného umění a soukromými komerčními galeristy ve Zlíně. Pro ctitele výtvarného umění se rodí nová možnost seznámit se díky pečlivě připravenému plánu výstav s dalšími zajímavými tvůrci. Nová zlínská galerie otevřela poprvé prostory v roce 2014, které dlouhá desetiletí sloužily jako kanceláře a badatelny muzea. Jde o první část zámku, kde proběhla rozsáhlejší rekonstrukce prostor pro jejich nové využití. První místo, které se dostává do kontrastu s okolními sály, demonstruje, jak chceme při obnově a postupném zpřístupňování zámku pokračovat. Pečlivě, neokázale, s úctou k minulosti v historické budově, k vzácným lidem, kteří ji ozdobili svoji přítomností. Nyní jsme již realizovali 31 výstav. 2014 Václav Chad – Pocta Václavu Chadovi Vladimír Jarcovják – Výběr z tvorby Viera Kraicová – Výběr z díla Jiří Beránek – Před setměním Sochy v parku Ludmila Padrtová – Stromy, ptáci, hladiny 2015 Stanislav Libenský – Kresby Fotografie 1950 – 90 – Takoví jsme byli? Alex Beran – Zlínské odpoledne Palo Macho – Ve službách světla Malý princ – Stovky jazyků, jeden příběh Adolf Born – Dialogy Jan Perůtka – Umělecká knižní vazba Jan Koblasa a Sonia Jakuschewa – Rozhovory Pavel Kosek – Informel Václav Chad – „Nevěděli jsme kdy skončí válka“ 2016 Lubomír Jarcovják – A...báze Marian Volráb – Temnota ve skle, světlo v obrazech  Zdenek Seydl – Kniha Adriena Šimotová – Grafitový anděl Viktor Karlík – Bronzy / oleje / tisky Jan Rajlich – Hloubka plochy 2017 Jan Sikora – Lomná a Beskydy před padesáti lety Czech Houses/ České domy Miroslav Šimorda – Imprese Theodor pištěk – Obrazy František Chmelař – Malíř, který psal básně Petr Stanický – Zpřítomnění Milada Schmidtová Čermáková – Autoportréty a portréty 2018 Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová – Otisk anděla Miroslav a Anežka Kovalovi - Spolu Druhý život Petr Nikl - Opice Radim Hanke - Bílý stín tvaru Zdeněk Tománek - Výpěstky Jindřich štreit a jeho studenti Ivana Šestáková, Petra Ocelková, Dominik Bachůrek - Nechci tě ztratit 2019        37. Slavoj Kovařík - "Vždy jsem měl rád noci"   OTVÍRACÍ DOBA: ÚT - PÁ: 14-17:00 nebo dle individuální domluvy. https://www.facebook.com/galerievaclavachada/ https://twitter.com/GVChad https://www.instagram.com/gvchad/ http://zlinskyzamek.cz/galerie/    

Přečíst více

Park Rochus, o.p.s. (Muzeum v přírodě Rochus)

5,0

Je odtud nejkrásnější pohled na Uherské Hradiště i široké okolí. K přírodě má tady člověk tak blízko, jak jen to je nejvíc možné. A navíc se právě tady můžete setkat s tradicemi kraje, který jste navštívili. Stačí jít chvíli do kopce a člověk se ocitne v místech, kde ho čeká hned několik zajímavých překvapení. Je sice ve městě, v Uherském Hradišti - Mařaticích, ale zároveň se ocitl ve vesnickém prostředí, které jej vrací na konec 19. a začátek 20. století. Kde jsme? Ve zcela novém skanzenu lidové architektury Uherskohradišťka, který je součástí Parku Rochus! V jednom místě stojí původní dřevěná stodola, která sem byla přenesena z nedaleké obce Břestek. O několik metrů dále vyrostly další dvě zemědělské usedlosti, nad kterými je ještě nadsklepní objekt se starým vinným sklepem. Právě v tomto muzeu se lidé seznámí s etnografickou oblastí uherskohradišťského Dolňácka, s tradičním stavitelstvím, bydlením, způsoby zaměstnání a obživy, odíváním, výtvarnou kulturou, zvyky, obyčeji i folklorními projevy. Chcete zažít tradiční masopust, na Slovácku nazývaný fašank či Velikonoce? Stavění máje, otevírání pastvin, žně, pouť? Nebo třeba štěpánské koledování? Toto vše se zde během roku odehrává, včetně akcí, spojených s péčí o  zdejší přírodu a krajinu. Vyjděte si prohlédnout dva ovocné sady, tvořené starými ovocnými odrůdami Uherskohradišťska a Uherskobrodska, vydejte se po městském turistickém okruhu ke kapli sv. Rocha a nakonec přes Výšinu sv. Metoděje, která je archeologickou kulturní památkou, až do centra Uherského Hradiště. Ještě ale chvíli na Rochusu zůstaňte a vyšlapejte 125 schodů rozhledny Rovnina. Z výšky dvaceti čtyř metrů dohlédnete na Vizovické vrchy, Nízký Jeseník, Bílé Karpaty i Pálavu. Jak vidíte, Park Rochus za návštěvu rozhodně stojí. A určitě ne jednu.

Přečíst více

Muzeum hlavního města Prahy (Novomlýnská vodárenská věž)

5,0

Na místě dnešní ulice Nové mlýny, v místech kde odbočuje cesta od gotického kostela sv. Klimenta k řece Vltavě, stávaly již ve 14. století vodní mlýny. Již v roce 1484 máme zaznamenáno, že mlýny se nazývají Novými. Kromě Nových mlýnů, nedaleko stávaly i mlýny Lodní, Helmovy a Lodecké. Většina těchto mlýnů byla na počátku 20. století zbořena, a Praha tím nenávratně přišla o vzácnou renesanční architekturu technického rázu.   Z celé mlýnské zástavby stojí dnes na místě pouze vodárenská věž, která zásobovala vodou dolní Nové Město. Zcela jistě tato věž byla vybudována po roce 1602, jelikož k onomu roku podávali zemští mlynáři radě Nového Města zprávu, že je nutné vystavět novou vodárnu na Nových mlýnech. Tato vodárenská věž byla opatřena krytou vyhlídkovou plošinou s dvanácti okny, mezi nimiž byly namalovány podobizny českých knížat a králů od Přemysla Oráče po Rudolfa II. Podobná analogie, kde byla zachycena česká státnost, se objevuje již v sakrální stavbě v románské rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě, kdy neznámý autor namaloval na zdech rotundy panovnický cyklus Přemyslovců.   Povodeň roku 1655 věž výrazně poškodila, musela být vystavěna znovu, patrně s využít některých prvků z věže minulé.  V letech 1658– 60 vznikla současná věž s šesti patry, opět s velkorysým vyhlídkovým prostorem. Pod jeho podlahou byla umístěna nádrž, do níž se čerpala voda z Vltavy (věž v minulosti stála přímo na jejím břehu), z nádrže voda samospádem proudila potrubím do kašen v širším okolí. Vnitřní prostor věže obtočený schodištěm nebyl vodorovně členěn jako dnes, jednalo se o spojitý úzký prostor, jímž procházela soustava tlačného a samospádného vodního potrubí. Prostor byl vytápěn, aby ani v největších mrazech voda nezamrzala. Části topeniště odkryté při nedávných výzkumech je možné vidět v přízemí, v prostoru kolem pokladny. S koncem 19. století přišel i konec vodárenské funkce věže. Praha začala být zásobována z moderních vodáren a dálkovými přivaděči. V Novomlýnské vodárenské věži byl již v době její výstavby v 17. století zřízen i nebývale bohatě pojatý vyhlídkový prostor, tzv. Lusthaus. Jednalo se o místo pro kratochvilná  setkání vedení města, můžeme v něm spatřovat možná i první rozhlednu v Praze, byť neveřejnou, určenou jen pro městkou nobilitu. Dobrý rozhled do širokého okolí zajišťovala velká okna, vnitřní zdi byly opatřeny velmi kvalitními kletovanými (hlazenými) omítkami a zdobnou římsou s reliéfem.Vše bylo patrně zastřešeno neckovou dřevěnou (falešnou) klenbou, která zřejmě nepřežila pruské bombardování roku 1757. Omítky jsou, kromě dvou parapetních polí, z doby po velkém požáru věže roku 1689. Ve dvou parapetních polích (na jihu a severu) se nám zachovaly části omítky z doby výstavby věže. Vyhlídkové patro představuje díky své výzdobě unikátní pozdně manýristický prostor, který spolu se vstupním věžním portálem dává jinak účelové technické stavbě nevšední podobu.   Multižánrová expozice představuje odvěké ohrožení Prahy ohněm. Prostřednictvím nových médií (videomapping, animace, videoart, virtuální realita) nabízí komplexní zážitek z kombinace dobových vyobrazení ze sbírek Muzea hlavního města Prahy se současným výtvarným jazykem. Seznamuje s úlohou vodárenských věží, ničivými požáry v průběhu staletí i příběhy pražského hasičstva. Imerzní instalace přenáší návštěvníka do nitra hořícího Národního divadla a odměnou za zdolání celé výšky věže je výhled z nejvyššího patra, a to jak do okolí, tak do blízké i vzdálené budoucnosti Prahy. Expozice je umístěna v poprvé veřejnosti zpřístupněné Novomlýnské vodárenské věži. Jedná se o technickou stavbu ze druhé poloviny 17. století, sloužící k zásobování vodou okolní části Nového Města. Na místě současné věže je doložena již v 15. století dřevěná vodárenská věž, v letech 1602 – 06 byla vybudována výstavná kamenná věž, v jejímž nejvyšším patře se nacházel vyhlídkový prostor, tzv. Lusthaus.

Přečíst více

Památník národního útlaku a odboje Panenské Břežany

5,0

Památník národního útlaku a odboje je umístěn v areálu horního zámku v Panenských Břežanech. Moderní interaktivní expozice s názvem „Zločin a trest“, připomíná hrůzy nacistické okupace českých zemí. Nastiňuje nejen souvislosti vzniku první Československé republiky, ale i důvody jejího rozpadu a vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava. Seznamuje návštěvníka s německou okupační politikou a formování domácího i zahraničního odboje s velkým důrazem na operaci Anthropoid a následné represe vůči českému obyvatelstvu. Expozice je zakončena „potrestáním“ válečných zločinců. Historie horního zámku, ve kterém je Památník umístěn, je úzce spjata s ženským benediktinským klášterem u svatého Jiří na Pražském Hradě. Horní zámek, sloužící jako hospodářské a správní centrum panství, nechaly benediktinky vystavět někdy na přelomu 17. a 18. století. Poblíž zámku vznikla mezi lety 1705-1707 kaple svaté Anny podle projektu architekta barokní gotiky Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Zadavatelkou byla tehdejší abatyše kláštera Františka Helena Pieroni. Během osvícenských reforem Josefa II. a rušení klášterů se dostaly Panenské Břežany do správy Českého náboženského fondu. Roku 1828 koupil panství Matyáš Friedrich von Riese-Stallburg, který započal s výstavbou nového reprezentačního dolního zámku. Rozsáhlé investice na panství rodinu Riese-Stallburg značně finančně vyčerpaly, proto majetek převzala Hospodářská a úvěrová banka pro Čechy. Roku 1909 koupil panství s oběma zámky podnikatel v cukrovarnickém průmyslu Ferdinand Bloch-Bauer a využíval je jako své letní sídlo. Jeho manželka Adele byla velikou obdivovatelkou malířského umění Gustava Klimta. Portrét Adele Bloch-Bauerové, známý také jako „Dáma ve zlatém“, který si u Gustava Klimta objednal její manžel Ferdinand, je právem považován za ikonu secesního malířství. V roce 2006 byl obraz Dámy v zlatém vydražen za neuvěřitelných 135 milionů amerických dolarů. Ve 20. letech 20. století horní zámek získal Bedřich Gerstel, majitel známé nábytkářské firmy. Nábytek firmy Gerstel byl považován za špičku tehdejší produkce v českých zemích. Firma vyráběla nábytek i pro pražskou vilu Otto Petschka (dnes rezidence velvyslanctví USA), či známou Müllerovu vilu, postavenou podle plánů architekta Adolfa Loose. Krátce po vzniku Protektorátu Čechy a Morava byly oba zámky v Panenských Břežanech zabrány německou okupační správou. Horní zámek se stal sídlem státního tajemníka Karla Hermanna Franka a v dolním zámku bydlel zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich s manželkou Linou a dětmi. Po roce 1945 se horní zámek proměnil v domov seniorů. Komplex se od roku 2012 nachází v majetku Středočeského kraje, ve správě Oblastního muzea Praha-východ, které zde vybudovalo Památník národního útlaku a odboje. Památník národního útlaku a odboje vyhrál prestižní národní soutěž muzeí Gloria musaealis 2016 v kategorii „Muzejní počin roku“. Kromě expozice Zločin a trest je možné navštívit i Santiniho kapli sv. Anny.

Přečíst více

Hasičské muzeum Kočí

5,0

Provozujeme hasičské muzeum. Posláním je zachovat výstroj a vybavení hasičů z celého světa i pro budoucí generace. U nás se mohou zájemci o hasičinu seznámit s hasičským vybavením, výstrojí a technikou nejen z ČR, ale také ze zahraničí. Hasičské muzeum v Kočí jsme s kolegy založili již v roce 2002, abychom zachránili hasičskou techniku, výstroj a výzbroj, kterou chtěli některé sbory v našem okolí vyhodit. Chceme budoucím generacím zachovat veškeré vybavení a dokumenty, které se jen trochu týkají požární ochrany a jejího vývoje od samotného počátku v 19. století. V roce 2015 se nám podařilo získat adekvátní prostory s více než 524m2 kryté výstavní plochy a další přilehlé prostory s možností dalšího rozšíření výstavy. Do našich sbírek již mimo jiné patří technika: PS 2, PS4, PS8, DS 12, DS 16, DA 12 Avia A31, TA Tatra 613, AS 16 IFA L/F, ASC 16 Praga V3S, AZ16 Robur LO 3000, CAS 18 ZIL 130, přívěsy na PS8,12, VTA, BLA, VP-200, PLP a mnoho dalšího. U nás najdete také rozsáhlé sbírky historických a současných hasičských artefaktů jako jsou helmy, sekery, hadice, uniformy a další. Hlavně se však u nás zaměřujeme na historickou výjezdovou techniku. Přijeďte k nám a uvidíte samy.

Přečíst více

Muzeum řeznictví

5,0

Muzeum řeznictví se věnuje řeznickému řemeslu na Valašsku a připomíná výjimečné kvality uzenářských a masných výrobků v regionu. Zároveň je kulturním a společenským centrem. Muzeum řeznictví Valašské Meziříčí je kulturním a společenským centrem, které upevňuje dobré jméno řeznického řemesla a povědomí o výjimečných kvalitách uzenářských a masných produktů u nás na Valašsku. Muzeum řeznictví nabízí atraktivní exkurze pro veřejnost i školy. Ochutnat u nás můžete uzenářské speciality z Krásna a Řeznictví H+H, partnerů našeho muzea, nebo pivní speciál Řeznický lev, který jen pro nás vaří v minipivovaru Paličák v Palačově. Muzeum založil současný majitel MP Krásno, a. s. Karel Pilčík v září 2015. V muzeu se pravidelně konají kulturní akce, součástí je galerie zaměřená na regionální výtvarnou tvorbu.  

Přečíst více

Muzeum autíček v zámku Příseka

5,0

Navštivte unikátní muzeum v nově zrekonstruovaném zámku Příseka, jehož historie sahá až do 15. století a připomeňte si tak hračky, se kterými jste si hráli jako malí. Připravena je expozice plná zajímavostí, raritních modelů a překvapení. Expozice nabízí příbližně deset tisíc exponátů. K vidění je například  miniaturní tank od Igry Praha, který se začal vyrábět koncem 60. let. Jedná se o plechovou hračku s plastovými koly a pryžovými pásy na pružinový pohon (natáčení klíčkem). Dalším vystaveným exponátem je  mechanický válec Husch, který patří mezi nejstarší mechanické válce vyrobené v Československu. V muzeu je k vidění také  Tatra 138 - skříňové auto (ČSAD), Škoda 120 L od KDN, Praga S5T, Tatra 815 Rallye - Kapské Město a další. V areálu zámku je pro vás připravena  kavárna, kde si můžete odpočinout, občerstvit se nebo zakoupit model, který vám po čase návštěvu tohoto jedinečného muzea připomene. Nabídka kavárny obsahuje  velký výběr nápojů, čerstvých dezertů i slaných pokrmů.

Přečíst více

Expozice Kasárna a Muzeum La Grace (Kavalír 2)

5,0

úterý - neděle od 10:00 do 16:00 hod. Vstupné: 80 Kč/plné, 50 Kč/snížené, 220 Kč/rodinné Kavalír je součást vnitřní obranné linie pevnosti. Je umístěn do nitra bastionu 2, aby tak zvýšil obranyschopnost jižní strany Terezína. Kdyby nepřítel dobyl bastion, v cestě by mu stál právě tento tzv. kavalír. Jeho první patro by se v tom případě změnilo v dělostřeleckou pevnost chrlící oheň a zkázu na útočníka. Proto je vyšší než okolní opevnění a na jeho zelených střechách je hned několik postavení pro děla, která odsud měla široký rozhled. Spolu s kavalírem 6 na severu tak jde o nejvyšší dělostřelecké postavení v pevnosti. Palbou tak odsud mohli krýt předpokládaný útok na Terezín od západu. Kromě toho byl Kavalír 2 jednou z nejdůležitějších částí pevnosti. V přízemí, kryty mohutným valem zelených střech a okolním opevněním, byly umístěny pevnostní pekárny. Do dnešních dnů se bohužel nedochovaly, ale v dávných dobách se zde mohlo upéci až téměř 75 tun chleba denně. To bylo dostatek, aby se zásobila nejen posádka Terezína, ale zbylo i na polní armádu, která by operovala v severních Čechách nebo za hranicemi v Sasku. Dnes můžete v kavalíru zažít kousek 18. století na vlastní kůži. V Kasárnách, expozici života vojáků v 18. století, můžete projít jejich kvartýry od téměř zámeckého salónu velitele pevnosti, přes byty důstojníků až do prosté ložnice mužstva. Nahlédnout můžete do strážnice, štábu i kuchyně. Můžete však nejen nahlédnout. Můžete se posadit na lavici ve strážnic či se natáhnout na slamník v ložnici mužstva. Zavítáte-li na vojenský dvorek, můžete si mimo jiné pohladit ovečky, kozičky i prasátko Princeznu. a trochu exotických dálek nabízí i Muzeum La Grace, kde se dostanete do skutečného podpalubí plachetnice brázdící moře v 18. století.  

Přečíst více

Vyhledat muzeum


Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.