Muzea dle kritérií

Španělská synagoga je nejmladší synagogou pražského Židovského Města. Byla postavena roku 1868 jako chrám Spolku reformovaného kultu na místě Staré školy – nejstarší modlitebny ghetta z 12. století. Své jméno získala díky působivé vnitřní výzdobě v maurském stylu, inspirované slavnou španělskou Alhambrou. Autorem projektu byl architekt Josef Niklas a Jan Bělský, pozoruhodná vnitřní výzdoba byla provedena v letech 1882-83 firmou Antonín Baum a Bedřich Münzberger. V letech 1836-45 zde, ještě ve Staré škole, působil jako varhaník František Škroup, skladatel české národní hymny. Stálá expozice Dějiny Židů v Čechách a na Moravě v 19.-20. století Expozice sleduje osudy Židů v českých zemích od josefínských reforem v 80. letech 18. století do poválečného období. Seznamuje s postupným zrovnoprávněním a emancipací Židů v Rakousku-Uhersku, vznikem českožidovského a sionistického hnutí, nejvýznamnějšími podnikateli, vědci, spisovateli, hudebníky a umělci (mimo jiné Franzem Kafkou, Sigmundem Freudem, Gustavem Mahlerem). Přibližuje rovněž přestavbu pražského Židovského Města, židovské památky Čech a Moravy a historii Židovského muzea v Praze. Zvláštní pozornost je věnována holocaustu českých a moravských Židů v letech 1939-1945 a ghettu Terezín. Více o expozici Stříbro českých synagog Stálá expozice v 1. patře synagogy nabízí reprezentativní výběr více než 200 nejcennějších stříbrných předmětů ze sbírek muzea. Největší prostor je věnován ozdobám Tóry – štítům, ukazovátkám, nástavcům a korunám. Expozice dále představuje synagogální a spolkové pokladničky, levitské soupravy k omývání rukou, šabatové kořenky, poháry na kiduš, chanukové a sobotní svícny a almužnice na milodary. Více o expozici Návštěvnické info Součást prohlídkového okruhu: Židovské muzeum v Praze a Pražské Židovské Město, lze také zakoupit kombinovanou vstupenku společně s Galerií Roberta Guttmanna Bezbariérový přístup: ano (plošina) Ve vestibulu synagogy se nachází pokladna, muzejní obchod a dále toalety pro návštěvníky. Program Pravidelné bohoslužby – více informací na www.kehilaprag.cz Oslavy židovských svátků a významných dnů. Pravidelné koncerty komorní hudby a další kulturní akce  

Muzeum Lobkowiczkého paláce představuje světoznámé obrazy Bruegela, Canaletta, Velázqueze a dalších; sbírku keramiky za posledních pět století; unikátní sbírku zbraní; a partitury mnoha světových skladatelů, včetně Haydna, Mozarta a Beethovena. Lobkowiczký palác, postavený v druhé polovině 16. století, je významnou kulturní památkou České republiky, a jediným soukromě vlastněným rodinným palácem v areálu Pražského hradu, jenž je zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Za dobu své existence se stal svědkem mnoha důležitých událostí českých dějin. Ve 20. století byl dvakrát zkonfiskován, nejprve nacistickým a poté komunistickým režimem. K restituci paláce došlo roku 2002. Po pěti letech rekonstrukcí a příprav byl v roce 2007 otevřen veřejnosti v podobě muzea. V paláci se nachází expozice seznamující návštěvníky s klíčovými událostmi české a evropské historie na pozadí dějin rodu Lobkowiczů a jejich umělecko-historických sbírek, jež patří k nejstarším, nejrozsáhlejším a nejcennějším sbírkám svého druhu v Evropě. Historie některých artefaktů dosahuje i více než dvou tisíce let. Mezi nejvzácnější položky náleží obrazy světoznámých malířů, jako jsou Bruegel, Canaletto, či Velázquez; sbírky středověkého a renesančního umění, zbraní, keramiky a porcelánu, včetně nejrozsáhlejšího dochovaného jídelního servisu z delftské fajánse na světě. Sbírky dotváří jedinečná kolekce hudebních nástrojů a dobových opisů partitur a instrumentálních partů s vlastnoručními anotacemi skladatelů, včetně Mozartovy úpravy Händelova oratoria Mesiáš  i Beethovenových symfonií č. 3. (Eroica), 4. a 5. (Osudová). Návštěvníky provází muzeem audioprůvodce, který je k dispozici v celkem 11 jazycích, a jeho zapůjčení je zahrnuto v ceně vstupenky. Doplňující audioprohlídka Pražské panorama představuje během necelých třiceti minut významné památky Prahy, které jsou viditelné ze soukromé terasy Lobkowiczkého paláce. V neposlední řadě můžete navštívit prodejní galerii, restauraci & kavárnu, každodenní koncerty klasické hudby i reprezentativní sály s panoramatickým výhledem vhodné pro pořádání soukromých akcí. Otevírací doba  Muzeum Lobkowiczkého paláce je otevřeno každý den od 10:00 do 18:00.    Vstupné Dospělí: 340 Kč Děti (7-15 let) / Studenti / Senioři: 270 Kč Rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti): 790 Kč

Uměleckoprůmyslové museum v Praze shromažďuje, zpracovává a uchovává minulost a současnost uměleckého řemesla, užitého umění a designu pro budoucnost. UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉ MUSEUM V PRAZE  denně kromě pondělí 10–18 hodin, úterý 10--20 hodin ulice 17. listopadu 2, 110 00 Praha 1 (vstup zahradou ze Široké ulice telefon do recepce: +420 778 543 900 Vstupné do celé budovy Základní   350 Kč Snížené    180 Kč (Vstupné jen na stálou expozici 250/120, vstupné na jednotlivou výstavu 150/80) Snížené vstupné ve všech objektech studenti 15 – 26 let, důchodci nad 65 let, držitelé karet ISIC, ITIC, GO 25, IYTYC, členové KPVV, Syndikátu výtvarných umělců, Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků, Mezinárodní organizace výtvarných umělců IAA/AIAP, AVP Vstup zdarma do všech objektů Děti do 15 let, pedagogický doprovod školních skupin, držitelé členských legitimací AMG (Asociace muzeí a galerií), držitelé karty ICOM (Mezinárodní organizace muzeí), členové Uměleckohistorické společnosti, držitelé průkazu ZTP a ZTP/P (s doprovodem), držitelé čestné vstupenky (jednorázový vstup pro dvě osoby), zaměstnanci resortu MK ČR po předložení zaměstnaneckého průkazu s platným označením, průvodci skupin nad 10 osob a každý desátý člen skupiny, studenti výtvarných uměleckých škol a uměnovědných oborů. Školní skupiny (školy akreditované v síti MŠMT ČR) ZŠ, SŠ, VŠ 30 Kč za žáka od 15 let, pedagogický doprovod zdarma Komentované prohlídky pro veřejnost: výklad 50 Kč + vstupenka do výstavy Přednášky: 50 Kč KNIHOVNA UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉHO MUSEA) Telefon na výpůjční službu: 773 200 844 E-mail pro dotazy na výpůjční službu: studovna@upm.cz otevřeno) středa až neděle 13—18 h úterý 13—19 h dopravní spojení) stanice Staroměstská: metro A, bus 207, tramvaj 2, 17, 18 - pravidelné fotografické výstavy > Galerie Josefa Sudka, Úvoz 24, Praha 1 - dlouhodobá expozice Český kubismus > Dům U Černé Matky Boží, Ovocný trh 19, Praha 1   mimo Prahu: - výstava Angličáci Matchbox a studijní depozitář nábytku 19. a 20. století > Zámek Kamenice nad Lipou - expozice historického evropského skla ze sbírek UPM > Zámek Světlá nad Sázavou - expozice Evropská kamenina ze sbírek UPM > Zámek Vranov nad Dyjí - putovní výstavy ze sbírek UPM v Číně, Japonsku, Koreji a USA — a další sledujte na www.upm.cz   Enable GingerCannot connect to Ginger Check your internet connection or reload the browserDisable in this text fieldRephraseRephrase current sentenceEdit in Ginger×

Galerie, pojmenovaná po známém pražském naivním malíři Robertu Guttmannovi (1880-1942), byla otevřena v roce 2001. Výstavní prostor o rozloze více než 80 m2 splňuje veškeré požadavky na moderní prezentaci uměleckých a muzejních sbírek. Kvalitní regulovatelné zastínění oken a vstup přes dvojí zádveří zabraňují přímému vlivu vnějšího prostředí a umožňují udržení stabilních optimálních klimatických podmínek galerie, která může být použita i pro prezentaci necitlivějších materiálů (pergamen, staré tisky, sbírka historického textilu). Osvětlení umožňuje rovněž prezentaci historických materiálů, extrémně citlivých na světelné záření. Galerie přináší výstavy zaměřené na prezentace ze sbírek a fondů muzea, události židovského života, pronásledování českých a moravských Židů za druhé světové války, židovské památky v Čechách a na Moravě a židovskou přítomnost v současném vizuálním umění. Aktuální výstava: „Můj šálek Kafky…“  kresby, grafika a obrazy Jiřího Slívy   Archiv výstav OTEVÍRACÍ DOBA (zavírací den sobota) listopad – březen denně, kromě sobot 09.00 – 16.30 duben – říjen denně, kromě sobot 09.00 – 18.00   Vstupné: základní   50 Kč,  snížené 30 Kč (nebo jako součást vstupenky do objektů Židovského muzea v Praze)  

Staronová synagoga v Praze je jedna z nejstarších synagog v Evropě, která se stále používá k náboženským obřadům. Zároveň je jednou z nejstarších dochovaných synagog ve střední Evropě a také nejstarší dochovanou stavbou Josefova. Vznikla někdy ve druhé polovině třináctého století, ještě na původních náplavkách Starého města pražského (v průběhu 13. století došlo ke zvýšení úrovně Starého města o 1–3 m jako součást protipovodňového opatření). Dříve se zvala Novou, protože v dnešní ulici Dušní existovala Stará synagoga. Později byla vystavěna synagoga nazvaná Nová škola a tak vznikl název Staronová synagoga. V historických materiálech se setkáváme též s názvem Velká škola. Ke vzniku synagogy se váže i vznik židovského hřbitova Židovská zahrada, na Novém městě pražském. Synagoga se postupně stává centrem Židovského města. V jejím okolí vzniká volné prostranství, které je využíváno jako tržiště, či sem lidi chodí prát prádlo. Tento prostor plní též funkci protipožární, protože pokud hoří okolní domy, plameny nemohou přeskočit na synagogu. http://www.synagogue.cz/ Stálé expozice v Jeruzalemské synagoze Stálá expozice  „Židovská obec v Praze od roku 1945 po dnešek“  představuje dosud neznámou poválečnou  historii  Židovské obce v Praze a za pomoci unikátních fotografií, dokumentů  a dokumentárních filmů zachycuje klíčové okamžiky  její existence od konce druhé světové války až do současnosti. Výstava je  realizována Židovskou obcí v Praze, za finanční podpory  Magistrátu hl.města Prahy a Nadace Židovské obce v Praze. Stálá expozice  nazvaná „Židovské památky a jejich rekonstrukce po roce 1989“ ukazuje návštěvníkům  průběh oprav a rekonstrukcí židovských památek spravovaných Židovskou obcí v Praze formou fotodokumentace, grafickými  a audiovizuálními zdroji informací. Varhany Jeruzalémské synagogy opět hrají Reportáž České televize o opravě varhan v Jeruzalémské synagoze – http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/188934-varhany-jeruzalemske-synagogy-opet-hraji/

Židovské muzeum v Praze patří k nejstarším evropským židovským muzeím, bylo založeno v roce 1906. Expozice Židovského muzea v Praze jsou umístěny celkem ve čtyřech synagogách a obřadní síni, součástí muzea je i Starý židovský hřbitov a Galerie Roberta Guttmanna. Vstupenky lze zakoupit na pokladnách jednotlivých návštěvnických objektů, v Informačním a rezervační centru (Maiselova 15) nebo na e-shopu ŽMP. Délka otevírací doby se v daném roce řídí přechodem na tzv. letní čas - 09.00 - 18.00. V období tzv. zimního času je otevírací doba 09.00 - 16.30. Historie muzea U zrodu stáli historik a hebraista Salomon Hugo Lieben a představitel českožidovského hnutí, magistrátní rada August Stein. Základem jeho sbírky se staly předměty ze synagog a modliteben, jež zanikly v důsledku asanace pražského židovského ghetta. Po nacistické okupaci českých zemí a vzniku tzv. Protektorátu Čechy a Morava byl muzejní spolek na podzim roku 1939 zrušen a muzejní sbírku převzala pražská židovská obec. Ta v průběhu roku 1942 ústy vedoucího odboru pro záležitosti venkova Karla Steina iniciovala vznik tzv. Židovského ústředního musea. Nacisté projekt schválili, i když byli vedeni jinými záměry než jeho tvůrci. Židovské ústřední museum se tak stalo krycím názvem a bezpečným úložištěm pro liturgické předměty, knihy a archiválie protektorátních židovských obcí pro dobu po válce a pro vybrané předměty z majetku Židů deportovaných z Prahy a okolí do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Díky úsilí historika umění a hlavního kurátora Josefa Poláka a jeho kolegů pracovalo toto muzeum jako nanejvýš profesionální instituce a  položilo základ dnešní odborné práce.   Po válce byla na muzeum uvalena národní správa. Stát následně vytvořil takové podmínky, že znemožnil právnímu nástupci všech židovských korporací, Radě židovských náboženských obcí v zemích České a Moravskoslezské, aby se před komunistickým převratem v únoru 1948 správy muzea účinně ujal.   V roce 1950 bylo nakonec muzeum postátněno, a to včetně svých rozsáhlých sbírek. Jeho další působení bylo poznamenáno ideologickým nátlakem, který významně ovlivnil rejstřík režimem povolených témat a jejich zpracování a pracovníkům muzea znemožnil vyvíjet nezávislou odbornou a vědeckou činnost.   K té se mohli vrátit teprve v roce 1994, kdy byly muzejní budovy vráceny pražské židovské obci, a převážnou část muzejních sbírek převzala zpět od státu Federace židovských obcí v České republice. K 1. říjnu toho roku vzniklo Židovské muzeum v Praze jako nestátní instituce a zahájilo tak další kapitolu své více než stoleté existence. Více informací v nedávno publikované knize Archa paměti. Cesta pražského židovského muzea pohnutým 20. stoletím.    

Obřadní síň u Starého židovského hřbitova byla zbudována na místě starší budovy pražského Pohřebního bratrstva ((Chevra kadiša) v letech 1906-08 v novorománském slohu. Svému účelu budova sloužila do konce první světové války. V roce 1926 se stala součástí Židovského muzea v Praze. V prvním patře budovy byla místnost pro rituální očistu zemřelých, v druhém patře spolková místnost Pohřebního bratrstva.   Stálá expozice Židovské tradice a zvyky II Pokračování expozice z Klausové synagogy Expozice je věnována historii a činnosti významné náboženské a sociální instituci ghetta – pražskému Pohřebnímu bratrstvu, které bylo založeno roku 1564 rabínem Eliezerem Aškenazim. Zhlédnout je možno unikátní patnáctidílný obrazový cyklus ze 70. let 18. století, podrobně zachycující zvyky a obřady spojené se smrtí a pohřbíváním, stejně jako související stříbrné rituální předměty. Jedinečnou památkou jsou fragmenty nejstarších pražských náhrobních kamenů ze 14. století. Vystaveny jsou též vzpomínkové modlitby za zesnulé a mapa dochovaných židovských hřbitovů v českých zemích. Expozice ve 2. patře je věnována samotné organizaci, vnitřnímu životu a vnější reprezentaci pražského Pohřebního bratrstva. Více o expozici   Návštěvnické info Součást prohlídkového okruhu: Židovské muzeum v Praze a Pražské Židovské Město Bezbariérový přístup: ne