Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Muzea dle kritérií

Židovské muzeum v Praze (Obřadní síň - budova pražského Pohřebního bratrstva)

5,0

Obřadní síň u Starého židovského hřbitova byla zbudována na místě starší budovy pražského Pohřebního bratrstva ((Chevra kadiša) v letech 1906-08 v novorománském slohu. Svému účelu budova sloužila do konce první světové války. V roce 1926 se stala součástí Židovského muzea v Praze. V prvním patře budovy byla místnost pro rituální očistu zemřelých, v druhém patře spolková místnost Pohřebního bratrstva.   Stálá expozice Židovské tradice a zvyky II Pokračování expozice z Klausové synagogy Expozice je věnována historii a činnosti významné náboženské a sociální instituci ghetta – pražskému Pohřebnímu bratrstvu, které bylo založeno roku 1564 rabínem Eliezerem Aškenazim. Zhlédnout je možno unikátní patnáctidílný obrazový cyklus ze 70. let 18. století, podrobně zachycující zvyky a obřady spojené se smrtí a pohřbíváním, stejně jako související stříbrné rituální předměty. Jedinečnou památkou jsou fragmenty nejstarších pražských náhrobních kamenů ze 14. století. Vystaveny jsou též vzpomínkové modlitby za zesnulé a mapa dochovaných židovských hřbitovů v českých zemích. Expozice ve 2. patře je věnována samotné organizaci, vnitřnímu životu a vnější reprezentaci pražského Pohřebního bratrstva. Více o expozici   Návštěvnické info Součást prohlídkového okruhu: Židovské muzeum v Praze a Pražské Židovské Město Bezbariérový přístup: ne

Přečíst více

Židovské muzeum v Praze (Pinkasova synagoga)

5,0

Pinkasova synagoga je druhá nejstarší dochovaná synagoga v Praze.  Synagogu nechal roku 1535 postavit v pozdně gotickém slohu jeden z významných členů pražské židovské obce Aron Mešulam Horovic. Podle jeho vnuka, rabína Pinkase Horovice, pak patrně získala své jméno – Pinkasova škola. Stavba sloužila jako soukromá rodinná modlitebna a v její blízkosti byla zřízena rituální lázeň (mikve). Do své původní podoby byla synagoga obnovena v letech 1950-54. Památník českých a moravských obětí šoa Pinkasova synagoga byla v letech 1955-60 přeměněna na Památník téměř 80 000 českých a moravských Židů, kteří se stali oběťmi šoa. Autory jednoho z nejstarších památníků svého druhu v Evropě jsou malíři Václav Boštík a Jiří John. Po sovětské invazi roku 1968 byl památník na více než 20 let uzavřen. Plně zrekonstruován a zpřístupněn byl až po pádu komunistického režimu roku 1995. Více o expozici Stálá expozice Dětské kresby z Terezína Expozice v 1. patře přibližuje osudy židovských dětí, vězněných za druhé světové války v ghettu Terezín. Je založena na dnes již světoznámých dětských kresbách, vytvořených v letech 1942-44 v terezínském ghettu pod vedením malířky Friedl Dicker-Brandeisové. Emotivně působivé kresby vypovídají o persekuci Židů za nacistické okupace českých zemí v letech 1939-45. Zachycují transporty do Terezína i všední život v ghettu stejně jako sny o návratu domů či životě v židovské domovině v Palestině. Naprostá většina dětí byla zavražděna v plynových komorách vyhlazovacího tábora Osvětim- Březinka. Více o expozici Návštěvnické info Součást prohlídkového okruhu: Židovské muzeum v Praze a Pražské Židovské Město. Bezbariérový přístup: ne Program Pietní a připomínkové akce.

Přečíst více

Židovské muzeum v Praze (Starý židovský hřbitov)

5,0

Starý židovský hřbitov patří k nejstarším židovským pohřebištím na světě a spolu se Staronovou synagogou nejvýznamnější památku pražského Židovského Města. Byl založen v první polovině 15. století. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1439, poslední pohřeb se konal o 348 roků později. Areál hřbitova byl během staletí vícekrát rozšiřován, ale jeho plocha přesto nestačila potřebám Židovského Města. Zesnulí tak byli ukládáni do země v až deseti vrstvách nad sebou. Na hřbitově se nachází na 12 000 náhrobních kamenů, mnohé s poutavou zvířecí i rostlinnou symbolikou. Nejvýznamnější pohřbené osobnosti učenec a pedagog, rabi Jehuda Leva ben Becalel, zvaný rabi Löw (zemřel r. 1609) učenec a básník Avigdor Kara (zemřel r. 1439) stavitel Pinkasovy synagogy Aharon Mešulam Horovic (zemřel r. 1545) primas pražského Židovského Města a stavitel Maiselovy synagogy Mordechaj Maisel (zemřel r. 1601) renesanční učenec, historik, matematik a astronom David Gans (zemřel r. 1613) sběratel hebrejských rukopisů a tisků rabín David Oppenheim (zemřel r. 1736) Cestovatelský magazín National Geographic jej řadí mezi deset turisticky nejzajímavějších hřbitovů světa. Návštěvnické info Součást prohlídkového okruhu: Židovské muzeum v Praze a Pražské Židovské Město. Bezbariérový přístup: ano (vstup východem u Klausové synagogy)

Přečíst více

Židovské muzeum v Praze (Španělská synagoga)

5,0

Španělská synagoga je nejmladší synagogou pražského Židovského Města. Byla postavena roku 1868 jako chrám Spolku reformovaného kultu na místě Staré školy – nejstarší modlitebny ghetta z 12. století. Své jméno získala díky působivé vnitřní výzdobě v maurském stylu, inspirované slavnou španělskou Alhambrou. Autorem projektu byl architekt Josef Niklas a Jan Bělský, pozoruhodná vnitřní výzdoba byla provedena v letech 1882-83 firmou Antonín Baum a Bedřich Münzberger. V letech 1836-45 zde, ještě ve Staré škole, působil jako varhaník František Škroup, skladatel české národní hymny. Stálá expozice Dějiny Židů v Čechách a na Moravě v 19.-20. století Expozice sleduje osudy Židů v českých zemích od josefínských reforem v 80. letech 18. století do poválečného období. Seznamuje s postupným zrovnoprávněním a emancipací Židů v Rakousku-Uhersku, vznikem českožidovského a sionistického hnutí, nejvýznamnějšími podnikateli, vědci, spisovateli, hudebníky a umělci (mimo jiné Franzem Kafkou, Sigmundem Freudem, Gustavem Mahlerem). Přibližuje rovněž přestavbu pražského Židovského Města, židovské památky Čech a Moravy a historii Židovského muzea v Praze. Zvláštní pozornost je věnována holocaustu českých a moravských Židů v letech 1939-1945 a ghettu Terezín. Více o expozici Stříbro českých synagog Stálá expozice v 1. patře synagogy nabízí reprezentativní výběr více než 200 nejcennějších stříbrných předmětů ze sbírek muzea. Největší prostor je věnován ozdobám Tóry – štítům, ukazovátkám, nástavcům a korunám. Expozice dále představuje synagogální a spolkové pokladničky, levitské soupravy k omývání rukou, šabatové kořenky, poháry na kiduš, chanukové a sobotní svícny a almužnice na milodary. Více o expozici Návštěvnické info Součást prohlídkového okruhu: Židovské muzeum v Praze a Pražské Židovské Město, lze také zakoupit kombinovanou vstupenku společně s Galerií Roberta Guttmanna Bezbariérový přístup: ano (plošina) Ve vestibulu synagogy se nachází pokladna, muzejní obchod a dále toalety pro návštěvníky. Program Pravidelné bohoslužby – více informací na www.kehilaprag.cz Oslavy židovských svátků a významných dnů. Pravidelné koncerty komorní hudby a další kulturní akce  

Přečíst více

Lobkowicz (Lobkowiczký palác)

5,0

Rodinné muzeum Lobkowiczkých sbírek představuje světoznámé obrazy Bruegela, Canaletta, Velázqueze a dalších a mimo jiné ručně komentované rukopisy od největších skladatelů 17. – 19. století včetně Beethovena, Haydna a Mozarta. Lobkowiczký palác (vítěz hodnocení portálu TripAdvisor v kategorii „muzea v Praze“ pro rok 2015 a 2016) je domovem vysoce ceněných Lobkowiczkých sbírek, nejstarších a největších soukromých sbírek v České republice. Muzeum nabízí návštěvníkům možnost prozkoumat historii Evropy z jedinečné perspektivy urozeného rodu Lobkowiczů. Muzeum rozkládající se na ploše dvaadvaceti sálů prezentuje výběr toho nejlepšího z Lobkowiczských sbírek včetně mnoha děl mezinárodního významu. Ve výběru nechybí obrazy světoznámých malířů, jako jsou Canaletto, Brueghel starší, Cranach či Velázquez. Součástí sbírek jsou rodinné a královské portréty, porcelán, keramika i vzácné umělecké předměty z 13. až 20. století, stejně tak i rozsáhlá sbírka vojenských a sportovních pušek z 16. až 18. století, hudební nástroje a originální rukopisy od Beethovena a Mozarta, včetně Beethovenovy čtvrté a páté symfonie a Mozartovy instrumentace Händelova Mesiáše. Prohlídku muzejní galerie si mohou návštěvníci zpříjemnit oblíbeným audio-průvodcem, který přibližuje důležité detaily evropských dějin i sedmisetletou historii rodu Lobkowiczů, včetně dramatického příběhu o tom, jak rodina dvakrát přišla o všechen svůj majetek (nejprve kvůli nacistům, později zásahem komunistického režimu) a vždy jej úspěšně získala nazpět. Audio-průvodce, jehož zapůjčení je zahrnuto v ceně vstupného, namluvili dvě generace rodiny Lobkowiczů a hlavní kurátor sbírek. Je zpracovaný velmi poutavě a obsahuje mnoho zajímavých informací. K dispozici je celkem v osmi jazykových mutacích a mezi návštěvníky se těší velké oblibě, proto ho vřele doporučujeme. Audio-průvodce Poutavý zhruba hodinový audio-průvodce, v němž mluvené slovo střídají úryvky skladeb významných hudebních skladatelů, skvěle oživuje prohlídku paláce. Provede vás nejen muzejními sbírkami, ale i klíčovými událostmi evropské historie z pohledu rodu Lobkowiczů. Zapůjčení audio-průvodce je zahrnuto v ceně vstupného a mezi návštěvníky se těší velké oblibě. Vřele ho tak doporučujeme všem návštěvníkům. Audio-průvodce je dostupný v českém, anglickém, francouzském, německém, italském, japonském, ruském a španělském jazyce. Anglickou verzí provází hlasy představitelů dvou současných generací rodiny Lobkowiczů a kurátora sbírek. Otevírací doba Muzeum Lobkowiczkého paláce je otevřeno denně od 10:00 do 18:00 hodin. Vstupenku je možné zakoupit do 17:30. Vstupné Dospělí: 275 Kč Děti (7-15 let) / Studenti / Senioři: 200 Kč Rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti): 690 Kč Kombinované vstupné (muzeum + Panorama): 370 Kč Kombinované vstupné (muzeum + koncert vážné hudby): 590 Kč Společně se vstupenkou získáte poukázku na 10% slevu do restaurace Lobkowicz Palace Café. Historie muzea Lobkowiczkého paláce Po sametové revoluci v roce 1989 a následném pádu komunistické vlády podepsal prezident Václav Havel několik zákonů, které umožnily restituci zabaveného majetku. V roce 2002, po dvanácti letech restitučního procesu, se rodina Lobkowiczů opět stala právoplatným majitelem svého paláce. Lobkowiczký palác s částí Lobkowiczkých sbírek, restaurací a několika krásně zdobenými sály byl po více než čtyřech letech plánování, restaurování a renovací dne 2. dubna 2007 otevřen veřejnosti. Obnovení paláce nejen oživilo významnou kulturní památku v srdci Evropy, ale také výrazně rozšířilo možnosti Lobkowiczké rodiny zpřístupnit sbírky pro české i zahraniční publikum.    

Přečíst více

Galerie Rudolfinum

5,0

Přečíst více

Uměleckoprůmyslové museum v Praze

5,0

Uměleckoprůmyslové museum se na konci roku 2017 otevřelo po tříleté rekonstrukci. Tato rekonstrukce přinesla trojnásobné zvětšení výstavního prostoru, celkem tedy 2750 m2 výstavní plochy. UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉ MUSEUM V PRAZE JE ZNOVU OTEVŘENO) denně kromě pondělí 10–18 hodin, úterý 10--20 hodin ulice 17. listopadu 2, 110 00 Praha 1 (vstup zahradou ze Široké ulice) telefon do recepce: +420 778 543 900 vstupné do muzea) Výstavy jednotlivě základní/snížené/rodinné/junior 150/80/250/40 Kč Kombinace výstav základní/snížené/rodinné/junior 300/160/480/100 Kč 10% sleva z plného vstupného: skupiny nad 15 osob, držitelé Opencard/Lítačky Zdarma: pedagogický doprovod, držitele členských legitimací AMG (Asociace muzeí a galerií), pracovníky NPÚ (Národní památkový ústav), držitele ICOM (Mezinárodní organizace muzeí), členy UHS (Uměleckohistorická společnost, ZTP a ZTP/T a doprovod, děti do 6 let Komentované prohlídky pro veřejnost: výklad zdarma k platné vstupence Přednášky: 50 Kč KNIHOVNA UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉHO MUSEA) Telefon na výpůjční službu: 773 200 844 E-mail pro dotazy na výpůjční službu: studovna@upm.cz otevřeno) úterý až pátek 11—19 h sobota 11—15 h dopravní spojení) stanice Staroměstská: metro A, bus 207, tramvaj 2, 17, 18 - pravidelné fotografické výstavy > Galerie Josefa Sudka, Úvoz 24, Praha 1 - dlouhodobá expozice Český kubismus > Dům U Černé Matky Boží, Ovocný trh 19, Praha 1   mimo Prahu: - výstava Angličáci Matchbox a studijní depozitář nábytku 19. a 20. století > Zámek Kamenice nad Lipou - expozice historického evropského skla ze sbírek UPM > Zámek Světlá nad Sázavou - expozice Evropská kamenina ze sbírek UPM > Zámek Vranov nad Dyjí - putovní výstavy ze sbírek UPM v Číně, Japonsku, Koreji a USA — a další sledujte na www.upm.cz Těšíme se na setkání s Vámi v nových podmínkách. Držte nám palce!  

Přečíst více

Židovské muzeum v Praze (Galerie Roberta Guttmanna)

5,0

Galerie, pojmenovaná po známém pražském naivním malíři Robertu Guttmannovi (1880-1942), byla otevřena v roce 2001. Výstavní prostor o rozloze více než 80 m2 splňuje veškeré požadavky na moderní prezentaci uměleckých a muzejních sbírek. Kvalitní regulovatelné zastínění oken a vstup přes dvojí zádveří zabraňují přímému vlivu vnějšího prostředí a umožňují udržení stabilních optimálních klimatických podmínek galerie, která může být použita i pro prezentaci necitlivějších materiálů (pergamen, staré tisky, sbírka historického textilu). Osvětlení umožňuje rovněž prezentaci historických materiálů, extrémně citlivých na světelné záření. Galerie přináší výstavy zaměřené na prezentace ze sbírek a fondů muzea, události židovského života, pronásledování českých a moravských Židů za druhé světové války, židovské památky v Čechách a na Moravě a židovskou přítomnost v současném vizuálním umění. Aktuální výstava: „Můj šálek Kafky…“  kresby, grafika a obrazy Jiřího Slívy   Archiv výstav OTEVÍRACÍ DOBA (zavírací den sobota) listopad – březen denně, kromě sobot 09.00 – 16.30 duben – říjen denně, kromě sobot 09.00 – 18.00   Vstupné: základní   50 Kč,  snížené 30 Kč (nebo jako součást vstupenky do objektů Židovského muzea v Praze)  

Přečíst více

Galerie umění pro děti

5,0

Přečíst více

Židovské muzeum v Praze

4,9

Židovské muzeum v Praze patří k nejstarším evropským židovským muzeím, bylo založeno v roce 1906. Expozice Židovského muzea v Praze jsou umístěny celkem ve čtyřech synagogách a obřadní síni, součástí muzea je i Starý židovský hřbitov a Galerie Roberta Guttmanna. Vstupenky lze zakoupit na pokladnách jednotlivých návštěvnických objektů, v Informačním a rezervační centru (Maiselova 15) nebo na e-shopu ŽMP. Délka otevírací doby se v daném roce řídí přechodem na tzv. letní čas - 09.00 - 18.00. V období tzv. zimního času je otevírací doba 09.00 - 16.30. Historie muzea U zrodu stáli historik a hebraista Salomon Hugo Lieben a představitel českožidovského hnutí, magistrátní rada August Stein. Základem jeho sbírky se staly předměty ze synagog a modliteben, jež zanikly v důsledku asanace pražského židovského ghetta. Po nacistické okupaci českých zemí a vzniku tzv. Protektorátu Čechy a Morava byl muzejní spolek na podzim roku 1939 zrušen a muzejní sbírku převzala pražská židovská obec. Ta v průběhu roku 1942 ústy vedoucího odboru pro záležitosti venkova Karla Steina iniciovala vznik tzv. Židovského ústředního musea. Nacisté projekt schválili, i když byli vedeni jinými záměry než jeho tvůrci. Židovské ústřední museum se tak stalo krycím názvem a bezpečným úložištěm pro liturgické předměty, knihy a archiválie protektorátních židovských obcí pro dobu po válce a pro vybrané předměty z majetku Židů deportovaných z Prahy a okolí do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Díky úsilí historika umění a hlavního kurátora Josefa Poláka a jeho kolegů pracovalo toto muzeum jako nanejvýš profesionální instituce a  položilo základ dnešní odborné práce.   Po válce byla na muzeum uvalena národní správa. Stát následně vytvořil takové podmínky, že znemožnil právnímu nástupci všech židovských korporací, Radě židovských náboženských obcí v zemích České a Moravskoslezské, aby se před komunistickým převratem v únoru 1948 správy muzea účinně ujal.   V roce 1950 bylo nakonec muzeum postátněno, a to včetně svých rozsáhlých sbírek. Jeho další působení bylo poznamenáno ideologickým nátlakem, který významně ovlivnil rejstřík režimem povolených témat a jejich zpracování a pracovníkům muzea znemožnil vyvíjet nezávislou odbornou a vědeckou činnost.   K té se mohli vrátit teprve v roce 1994, kdy byly muzejní budovy vráceny pražské židovské obci, a převážnou část muzejních sbírek převzala zpět od státu Federace židovských obcí v České republice. K 1. říjnu toho roku vzniklo Židovské muzeum v Praze jako nestátní instituce a zahájilo tak další kapitolu své více než stoleté existence. Více informací v nedávno publikované knize Archa paměti. Cesta pražského židovského muzea pohnutým 20. stoletím.    

Přečíst více

Vyhledat muzeum


Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.