Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Muzea dle kritérií

Židovské muzeum v Praze (Starý židovský hřbitov)

5,0

Starý židovský hřbitov patří k nejstarším židovským pohřebištím na světě a spolu se Staronovou synagogou nejvýznamnější památku pražského Židovského Města. Byl založen v první polovině 15. století. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1439, poslední pohřeb se konal o 348 roků později. Areál hřbitova byl během staletí vícekrát rozšiřován, ale jeho plocha přesto nestačila potřebám Židovského Města. Zesnulí tak byli ukládáni do země v až deseti vrstvách nad sebou. Na hřbitově se nachází na 12 000 náhrobních kamenů, mnohé s poutavou zvířecí i rostlinnou symbolikou. Nejvýznamnější pohřbené osobnosti učenec a pedagog, rabi Jehuda Leva ben Becalel, zvaný rabi Löw (zemřel r. 1609) učenec a básník Avigdor Kara (zemřel r. 1439) stavitel Pinkasovy synagogy Aharon Mešulam Horovic (zemřel r. 1545) primas pražského Židovského Města a stavitel Maiselovy synagogy Mordechaj Maisel (zemřel r. 1601) renesanční učenec, historik, matematik a astronom David Gans (zemřel r. 1613) sběratel hebrejských rukopisů a tisků rabín David Oppenheim (zemřel r. 1736) Cestovatelský magazín National Geographic jej řadí mezi deset turisticky nejzajímavějších hřbitovů světa. Návštěvnické info Součást prohlídkového okruhu: Židovské muzeum v Praze a Pražské Židovské Město. Bezbariérový přístup: ano (vstup východem u Klausové synagogy)

Přečíst více

Židovské muzeum v Praze (Španělská synagoga)

5,0

Španělská synagoga je nejmladší synagogou pražského Židovského Města. Byla postavena roku 1868 jako chrám Spolku reformovaného kultu na místě Staré školy – nejstarší modlitebny ghetta z 12. století. Své jméno získala díky působivé vnitřní výzdobě v maurském stylu, inspirované slavnou španělskou Alhambrou. Autorem projektu byl architekt Josef Niklas a Jan Bělský, pozoruhodná vnitřní výzdoba byla provedena v letech 1882-83 firmou Antonín Baum a Bedřich Münzberger. V letech 1836-45 zde, ještě ve Staré škole, působil jako varhaník František Škroup, skladatel české národní hymny. Stálá expozice Dějiny Židů v Čechách a na Moravě v 19.-20. století Expozice sleduje osudy Židů v českých zemích od josefínských reforem v 80. letech 18. století do poválečného období. Seznamuje s postupným zrovnoprávněním a emancipací Židů v Rakousku-Uhersku, vznikem českožidovského a sionistického hnutí, nejvýznamnějšími podnikateli, vědci, spisovateli, hudebníky a umělci (mimo jiné Franzem Kafkou, Sigmundem Freudem, Gustavem Mahlerem). Přibližuje rovněž přestavbu pražského Židovského Města, židovské památky Čech a Moravy a historii Židovského muzea v Praze. Zvláštní pozornost je věnována holocaustu českých a moravských Židů v letech 1939-1945 a ghettu Terezín. Více o expozici Stříbro českých synagog Stálá expozice v 1. patře synagogy nabízí reprezentativní výběr více než 200 nejcennějších stříbrných předmětů ze sbírek muzea. Největší prostor je věnován ozdobám Tóry – štítům, ukazovátkám, nástavcům a korunám. Expozice dále představuje synagogální a spolkové pokladničky, levitské soupravy k omývání rukou, šabatové kořenky, poháry na kiduš, chanukové a sobotní svícny a almužnice na milodary. Více o expozici Návštěvnické info Součást prohlídkového okruhu: Židovské muzeum v Praze a Pražské Židovské Město, lze také zakoupit kombinovanou vstupenku společně s Galerií Roberta Guttmanna Bezbariérový přístup: ano (plošina) Ve vestibulu synagogy se nachází pokladna, muzejní obchod a dále toalety pro návštěvníky. Program Pravidelné bohoslužby – více informací na www.kehilaprag.cz Oslavy židovských svátků a významných dnů. Pravidelné koncerty komorní hudby a další kulturní akce  

Přečíst více

Lobkowicz (Lobkowiczký palác)

5,0

Rodinné muzeum Lobkowiczkých sbírek představuje světoznámé obrazy Bruegela, Canaletta, Velázqueze a dalších a mimo jiné ručně komentované rukopisy od největších skladatelů 17. – 19. století včetně Beethovena, Haydna a Mozarta. Lobkowiczký palác (vítěz hodnocení portálu TripAdvisor v kategorii „muzea v Praze“ pro rok 2015 a 2016) je domovem vysoce ceněných Lobkowiczkých sbírek, nejstarších a největších soukromých sbírek v České republice. Muzeum nabízí návštěvníkům možnost prozkoumat historii Evropy z jedinečné perspektivy urozeného rodu Lobkowiczů. Muzeum rozkládající se na ploše dvaadvaceti sálů prezentuje výběr toho nejlepšího z Lobkowiczských sbírek včetně mnoha děl mezinárodního významu. Ve výběru nechybí obrazy světoznámých malířů, jako jsou Canaletto, Brueghel starší, Cranach či Velázquez. Součástí sbírek jsou rodinné a královské portréty, porcelán, keramika i vzácné umělecké předměty z 13. až 20. století, stejně tak i rozsáhlá sbírka vojenských a sportovních pušek z 16. až 18. století, hudební nástroje a originální rukopisy od Beethovena a Mozarta, včetně Beethovenovy čtvrté a páté symfonie a Mozartovy instrumentace Händelova Mesiáše. Prohlídku muzejní galerie si mohou návštěvníci zpříjemnit oblíbeným audio-průvodcem, který přibližuje důležité detaily evropských dějin i sedmisetletou historii rodu Lobkowiczů, včetně dramatického příběhu o tom, jak rodina dvakrát přišla o všechen svůj majetek (nejprve kvůli nacistům, později zásahem komunistického režimu) a vždy jej úspěšně získala nazpět. Audio-průvodce, jehož zapůjčení je zahrnuto v ceně vstupného, namluvili dvě generace rodiny Lobkowiczů a hlavní kurátor sbírek. Je zpracovaný velmi poutavě a obsahuje mnoho zajímavých informací. K dispozici je celkem v osmi jazykových mutacích a mezi návštěvníky se těší velké oblibě, proto ho vřele doporučujeme. Audio-průvodce Poutavý zhruba hodinový audio-průvodce, v němž mluvené slovo střídají úryvky skladeb významných hudebních skladatelů, skvěle oživuje prohlídku paláce. Provede vás nejen muzejními sbírkami, ale i klíčovými událostmi evropské historie z pohledu rodu Lobkowiczů. Zapůjčení audio-průvodce je zahrnuto v ceně vstupného a mezi návštěvníky se těší velké oblibě. Vřele ho tak doporučujeme všem návštěvníkům. Audio-průvodce je dostupný v českém, anglickém, francouzském, německém, italském, japonském, ruském a španělském jazyce. Anglickou verzí provází hlasy představitelů dvou současných generací rodiny Lobkowiczů a kurátora sbírek. Otevírací doba Muzeum Lobkowiczkého paláce je do 28. června otevřeno od čtvrtka do neděle od 10:00 do 18:00 hodin. Od 29. června bude otevřeno opět každý den. Vstupenku je možné zakoupit do 17:30. Koncerty vážné hudby se od 4. 7. budou konat každou sobotu a neděli ve 13:00 hod. Vstupné Dospělí: 190 Kč Děti (7-15 let) / Studenti / Senioři: 150 Kč Rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti): 450 Kč Kombinované vstupné (muzeum + koncert vážné hudby): 414 Kč Společně se vstupenkou získáte poukázku na 10% slevu do restaurace Lobkowicz Palace Café. Historie muzea Lobkowiczkého paláce Po sametové revoluci v roce 1989 a následném pádu komunistické vlády podepsal prezident Václav Havel několik zákonů, které umožnily restituci zabaveného majetku. V roce 2002, po dvanácti letech restitučního procesu, se rodina Lobkowiczů opět stala právoplatným majitelem svého paláce. Lobkowiczký palác s částí Lobkowiczkých sbírek, restaurací a několika krásně zdobenými sály byl po více než čtyřech letech plánování, restaurování a renovací dne 2. dubna 2007 otevřen veřejnosti. Obnovení paláce nejen oživilo významnou kulturní památku v srdci Evropy, ale také výrazně rozšířilo možnosti Lobkowiczké rodiny zpřístupnit sbírky pro české i zahraniční publikum.    

Přečíst více

Galerie Rudolfinum

5,0

Přečíst více

Uměleckoprůmyslové museum v Praze

5,0

Uměleckoprůmyslové museum se na konci roku 2017 otevřelo po tříleté rekonstrukci. Tato rekonstrukce přinesla trojnásobné zvětšení výstavního prostoru, celkem tedy 2750 m2 výstavní plochy. UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉ MUSEUM V PRAZE  denně kromě pondělí 10–18 hodin, úterý 10--20 hodin ulice 17. listopadu 2, 110 00 Praha 1 (vstup zahradou ze Široké ulice telefon do recepce: +420 778 543 900 Vstupné do celého muzea základní 300 Kč snížení   150 Kč rodinné   450 Kč Výstavy jednotlivě základní 150 Kč snížení    80 Kč rodinné   250 Kč Snížené vstupné ve všech objektech studenti 15 – 26 let, důchodci nad 65 let, držitelé karet ISIC, ITIC, GO 25, IYTYC, členové KPVV, Syndikátu výtvarných umělců, Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků, Mezinárodní organizace výtvarných umělců IAA/AIAP, AVP Vstup zdarma do všech objektů Děti do 15 let, pedagogický doprovod školních skupin, držitelé členských legitimací AMG (Asociace muzeí a galerií), držitelé karty ICOM (Mezinárodní organizace muzeí), členové Uměleckohistorické společnosti, držitelé průkazu ZTP a ZTP/P (s doprovodem), držitelé čestné vstupenky (jednorázový vstup pro dvě osoby), zaměstnanci resortu MK ČR po předložení zaměstnaneckého průkazu s platným označením, průvodci skupin nad 10 osob a každý desátý člen skupiny, studenti výtvarných uměleckých škol a uměnovědných oborů. Školní skupiny (školy akreditované v síti MŠMT ČR) ZŠ, SŠ, VŠ 30 Kč za žáka od 15 let, pedagogický doprovod zdarma Komentované prohlídky pro veřejnost: výklad zdarma k platné vstupence Přednášky: 50 Kč KNIHOVNA UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉHO MUSEA) Telefon na výpůjční službu: 773 200 844 E-mail pro dotazy na výpůjční službu: studovna@upm.cz otevřeno) úterý až pátek 11—19 h sobota 11—15 h dopravní spojení) stanice Staroměstská: metro A, bus 207, tramvaj 2, 17, 18 - pravidelné fotografické výstavy > Galerie Josefa Sudka, Úvoz 24, Praha 1 - dlouhodobá expozice Český kubismus > Dům U Černé Matky Boží, Ovocný trh 19, Praha 1   mimo Prahu: - výstava Angličáci Matchbox a studijní depozitář nábytku 19. a 20. století > Zámek Kamenice nad Lipou - expozice historického evropského skla ze sbírek UPM > Zámek Světlá nad Sázavou - expozice Evropská kamenina ze sbírek UPM > Zámek Vranov nad Dyjí - putovní výstavy ze sbírek UPM v Číně, Japonsku, Koreji a USA — a další sledujte na www.upm.cz Těšíme se na setkání s Vámi v nových podmínkách. Držte nám palce!  

Přečíst více

Židovské muzeum v Praze (Galerie Roberta Guttmanna)

5,0

Galerie, pojmenovaná po známém pražském naivním malíři Robertu Guttmannovi (1880-1942), byla otevřena v roce 2001. Výstavní prostor o rozloze více než 80 m2 splňuje veškeré požadavky na moderní prezentaci uměleckých a muzejních sbírek. Kvalitní regulovatelné zastínění oken a vstup přes dvojí zádveří zabraňují přímému vlivu vnějšího prostředí a umožňují udržení stabilních optimálních klimatických podmínek galerie, která může být použita i pro prezentaci necitlivějších materiálů (pergamen, staré tisky, sbírka historického textilu). Osvětlení umožňuje rovněž prezentaci historických materiálů, extrémně citlivých na světelné záření. Galerie přináší výstavy zaměřené na prezentace ze sbírek a fondů muzea, události židovského života, pronásledování českých a moravských Židů za druhé světové války, židovské památky v Čechách a na Moravě a židovskou přítomnost v současném vizuálním umění. Aktuální výstava: „Můj šálek Kafky…“  kresby, grafika a obrazy Jiřího Slívy   Archiv výstav OTEVÍRACÍ DOBA (zavírací den sobota) listopad – březen denně, kromě sobot 09.00 – 16.30 duben – říjen denně, kromě sobot 09.00 – 18.00   Vstupné: základní   50 Kč,  snížené 30 Kč (nebo jako součást vstupenky do objektů Židovského muzea v Praze)  

Přečíst více

Galerie umění pro děti

5,0

Přečíst více

Židovské muzeum v Praze (Staronová synagoga)

4,9

Staronová synagoga v Praze je jedna z nejstarších synagog v Evropě, která se stále používá k náboženským obřadům. Zároveň je jednou z nejstarších dochovaných synagog ve střední Evropě a také nejstarší dochovanou stavbou Josefova. Vznikla někdy ve druhé polovině třináctého století, ještě na původních náplavkách Starého města pražského (v průběhu 13. století došlo ke zvýšení úrovně Starého města o 1–3 m jako součást protipovodňového opatření). Dříve se zvala Novou, protože v dnešní ulici Dušní existovala Stará synagoga. Později byla vystavěna synagoga nazvaná Nová škola a tak vznikl název Staronová synagoga. V historických materiálech se setkáváme též s názvem Velká škola. Ke vzniku synagogy se váže i vznik židovského hřbitova Židovská zahrada, na Novém městě pražském. Synagoga se postupně stává centrem Židovského města. V jejím okolí vzniká volné prostranství, které je využíváno jako tržiště, či sem lidi chodí prát prádlo. Tento prostor plní též funkci protipožární, protože pokud hoří okolní domy, plameny nemohou přeskočit na synagogu. http://www.synagogue.cz/ Stálé expozice v Jeruzalemské synagoze Stálá expozice  „Židovská obec v Praze od roku 1945 po dnešek“  představuje dosud neznámou poválečnou  historii  Židovské obce v Praze a za pomoci unikátních fotografií, dokumentů  a dokumentárních filmů zachycuje klíčové okamžiky  její existence od konce druhé světové války až do současnosti. Výstava je  realizována Židovskou obcí v Praze, za finanční podpory  Magistrátu hl.města Prahy a Nadace Židovské obce v Praze. Stálá expozice  nazvaná „Židovské památky a jejich rekonstrukce po roce 1989“ ukazuje návštěvníkům  průběh oprav a rekonstrukcí židovských památek spravovaných Židovskou obcí v Praze formou fotodokumentace, grafickými  a audiovizuálními zdroji informací. Varhany Jeruzalémské synagogy opět hrají Reportáž České televize o opravě varhan v Jeruzalémské synagoze – http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/188934-varhany-jeruzalemske-synagogy-opet-hraji/

Přečíst více

Židovské muzeum v Praze

4,9

Židovské muzeum v Praze patří k nejstarším evropským židovským muzeím, bylo založeno v roce 1906. Expozice Židovského muzea v Praze jsou umístěny celkem ve čtyřech synagogách a obřadní síni, součástí muzea je i Starý židovský hřbitov a Galerie Roberta Guttmanna. Vstupenky lze zakoupit na pokladnách jednotlivých návštěvnických objektů, v Informačním a rezervační centru (Maiselova 15) nebo na e-shopu ŽMP. Délka otevírací doby se v daném roce řídí přechodem na tzv. letní čas - 09.00 - 18.00. V období tzv. zimního času je otevírací doba 09.00 - 16.30. Historie muzea U zrodu stáli historik a hebraista Salomon Hugo Lieben a představitel českožidovského hnutí, magistrátní rada August Stein. Základem jeho sbírky se staly předměty ze synagog a modliteben, jež zanikly v důsledku asanace pražského židovského ghetta. Po nacistické okupaci českých zemí a vzniku tzv. Protektorátu Čechy a Morava byl muzejní spolek na podzim roku 1939 zrušen a muzejní sbírku převzala pražská židovská obec. Ta v průběhu roku 1942 ústy vedoucího odboru pro záležitosti venkova Karla Steina iniciovala vznik tzv. Židovského ústředního musea. Nacisté projekt schválili, i když byli vedeni jinými záměry než jeho tvůrci. Židovské ústřední museum se tak stalo krycím názvem a bezpečným úložištěm pro liturgické předměty, knihy a archiválie protektorátních židovských obcí pro dobu po válce a pro vybrané předměty z majetku Židů deportovaných z Prahy a okolí do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Díky úsilí historika umění a hlavního kurátora Josefa Poláka a jeho kolegů pracovalo toto muzeum jako nanejvýš profesionální instituce a  položilo základ dnešní odborné práce.   Po válce byla na muzeum uvalena národní správa. Stát následně vytvořil takové podmínky, že znemožnil právnímu nástupci všech židovských korporací, Radě židovských náboženských obcí v zemích České a Moravskoslezské, aby se před komunistickým převratem v únoru 1948 správy muzea účinně ujal.   V roce 1950 bylo nakonec muzeum postátněno, a to včetně svých rozsáhlých sbírek. Jeho další působení bylo poznamenáno ideologickým nátlakem, který významně ovlivnil rejstřík režimem povolených témat a jejich zpracování a pracovníkům muzea znemožnil vyvíjet nezávislou odbornou a vědeckou činnost.   K té se mohli vrátit teprve v roce 1994, kdy byly muzejní budovy vráceny pražské židovské obci, a převážnou část muzejních sbírek převzala zpět od státu Federace židovských obcí v České republice. K 1. říjnu toho roku vzniklo Židovské muzeum v Praze jako nestátní instituce a zahájilo tak další kapitolu své více než stoleté existence. Více informací v nedávno publikované knize Archa paměti. Cesta pražského židovského muzea pohnutým 20. stoletím.    

Přečíst více

Židovské muzeum v Praze (Obřadní síň - budova pražského Pohřebního bratrstva)

4,9

Obřadní síň u Starého židovského hřbitova byla zbudována na místě starší budovy pražského Pohřebního bratrstva ((Chevra kadiša) v letech 1906-08 v novorománském slohu. Svému účelu budova sloužila do konce první světové války. V roce 1926 se stala součástí Židovského muzea v Praze. V prvním patře budovy byla místnost pro rituální očistu zemřelých, v druhém patře spolková místnost Pohřebního bratrstva.   Stálá expozice Židovské tradice a zvyky II Pokračování expozice z Klausové synagogy Expozice je věnována historii a činnosti významné náboženské a sociální instituci ghetta – pražskému Pohřebnímu bratrstvu, které bylo založeno roku 1564 rabínem Eliezerem Aškenazim. Zhlédnout je možno unikátní patnáctidílný obrazový cyklus ze 70. let 18. století, podrobně zachycující zvyky a obřady spojené se smrtí a pohřbíváním, stejně jako související stříbrné rituální předměty. Jedinečnou památkou jsou fragmenty nejstarších pražských náhrobních kamenů ze 14. století. Vystaveny jsou též vzpomínkové modlitby za zesnulé a mapa dochovaných židovských hřbitovů v českých zemích. Expozice ve 2. patře je věnována samotné organizaci, vnitřnímu životu a vnější reprezentaci pražského Pohřebního bratrstva. Více o expozici   Návštěvnické info Součást prohlídkového okruhu: Židovské muzeum v Praze a Pražské Židovské Město Bezbariérový přístup: ne

Přečíst více

Vyhledat muzeum


Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.