Muzea dle kritérií

Patří k nejstarším roubeným lidovým stavbám na Těšínsku a je jednou z poboček Muzea Těšínska. Byla postavena v roce 1781. Kotulova dřevěnka patří k nejstarším roubeným lidovým stavbám na Těšínsku. Byla postavena v roce 1781 a je posledním dokladem původní zástavby na území dnešního Havířova. Od roku 1979 je zde umístěna expozice lidového bydlení z přelomu 19. a 20. století a od roku 1999 je zpřístupněna hospodářská budova s expozicí zemědělství.   Expozice bydlení prezentuje vybavení interiéru a způsobu života na přelomu 19. a 20. století ve střední části Těšínského Slezska. Pro tuto dobu bylo charakteristické tzv. kovozemědělské hospodaření. Od počátku 19. století se v okolí rozvíjel hornický průmysl, a tak mnozí bezzemci a chalupníci nacházeli nový zdroj výdělku. Mnozí si však ponechávali malé hospodářství. Dále pěstovali obilí, brambory, zeleninu, chovali krávu, prase, králíky, slepice a často i včely. Proto také najdeme v jejich obydlí nářadí na zpracování mléka a včelařské potřeby. V interiérech dřevěnky návštěvníci zhlédnou celou řadu keramických výrobků, pocházejících z místních bludovických hrnčířských dílen.     Zděná stodola s chlévem v polozapuštěném sklípku je objektem mnohem mladším než chalupa. V objektu jsou vystavena různá zemědělská nářadí včetně těch, která byla používána v dřívější době. Návštěvníci si mohou prohlédnout chlév, ve kterém majitelé chovali krávu a prase a skladovali potřebné nářadí.   Součástí hospodářství je větrný mlýnek viatrak. Mlecí zařízení je umístěno v malém prkenném stavení, křídla mlýnku a mechanismus jsou ze železa. Mlecí zařízení sloužilo především ke šrotování obilí, návštěvníci mohou sledovat mlecí zařízení v provozu.   Zeleninová zahrádka u dřevěnky prezentuje různé druhy zeleniny pěstované tradičně na Těšínsku. U domu je obnovená studna, ze které se voda čerpá pomocí dlouhého bidla s hákem. U tohoto typu studny není nutný rumpál, jelikož hladina vody ve studni je velmi vysoká.

V blízkosti Valašských Klobouk, mezi obcemi Vysoké Pole a Drnovice, je místo zvané Ploština, kde až do roku 1945 stávala pasekářská osada. Objekt je v současnost iuzavřen z důvodu rekonstrukce V blízkosti Valašských Klobouk, mezi obcemi Vysoké Pole a Drnovice, je místo zvané Ploština, kde až do roku 1945 stávala pasekářská osada, v níž žilo několik desítek lidí. 19. dubna 1945 byla osada za přechovávání a podporu partyzánů vypálena německými okupanty. V plamenech našlo smrt 24 obyvatel. V letech 1946 a 1947 byly postaveny nové objekty pro pozůstalé po obětech. Rovněž byla vybudována kaple na památku obětí tragédie, která byla v roce 1947 vysvěcena. V roce 1975 byl realizován Památník protifašistického odboje v Ploštině. Autorem návrhu byl ing. architekt Š. Zelina, autorem sochařské výzdoby akademický sochař F. Štábl.O deset let později došlo k doplnění památníku o kopii sochy partyzána, jejímž autorem byl V. Makovský. Tato socha byla odhalena 19. dubna 1985, takže nebyla součástí původního projektu. Socha je nyní umístěna ve vstupu do expozic. V roce 1999 byl památník zapsán do seznamu národních kulturních památek. V roce 2008 proběhla první etapa rekonstrukce, jejíž studie byla konzultována a odsouhlasena Národním památkovým ústavem v Praze. Jeden z místních domků byl Muzeem jihovýchodní Moravy ve Zlíně zadaptován pro muzejní účely. Expozice v něm instalovaná je věnována historii protifašistického odboje ve zlínském okrese. Prostřednictvím velkého množství dobových dokumentů a fotografií se snaží tuto problematiku postihnout co nejúplněji. Část expozice je věnována perzekuci civilního obyvatelstva, zahraničnímu odboji východnímu i západnímu, a také nacistickým věznicím a koncentračním táborům a obětem rasové perzekuce. Závěr expozice tvoří informace o osvobozovacích bojích v okrese.  

Národopisná expozice Městského muzea v Železném Brodě se nachází v jednom z největších roubených domů ve městě postaveném v roce 1807 zvaném Běliště. Národopisná expozice je umístěna v největší železnobrodské roubené stavbě z roku 1807 zvané Běliště. Návštěvníci mohou shlédnout předměty dokumentující geologický vývoj Železnobrodska s ukázkami použití nerostů, které se na jeho území těžily – břidlice, vápence a železné rudy. Vystaveny jsou i archeologické nálezy z nedalekého hradu Návarova, ukázky pečetidel či kopie historických dokumentů přibližujících historický vývoj města. K vidění je stará školní třída, cechovní předměty, ševcovský koutek s verpánkem, kopyty a nezbytným potěhem. V jedné z místností je rekonstruovaná pekařská dílna s pecí, díží a kopistem na zadělávání těsta a především s ukázkou dřevěných, bohatě řezaných perníkářských forem. Na Bělišti se návštěvníci seznámí s podobou interiéru venkovské chalupy, prohlédnou si předměty denní potřeby, malovaný nábytek nebo venkovský i městský sváteční oděv. Lidovou zručnost našich předků přibližují kromě exponátů i kresby lidové architektury Josefa V. Scheybala. V prostorách půdy jsou vystaveny dřevěné skříňové betlémy a modely měšťanských domů, které stávaly na železnobrodském náměstí. Jednou z oblíbených atrakcí pro návštěvníky je i funkční flašinet s 9 melodiemi, který na Bělišti dodnes často vyhrává.