Muzea dle kritérií

Město Kamenice nad Lipou leží na severozápadním okraji Českomoravské vrchoviny, asi 20 km severně od Jindřichova Hradce v okrese Pelhřimov. Původní renesanční budova zámku s arkádovým nádvořím a se zahradou vznikla v letech 1580–1583. Vstupní barokní věž pochází z roku 1744. Do současné podoby byl zámek přestavěn ve stylu pozdního klasicismu počátkem 19. století. Kolem se rozkládá anglický park s lípou starou 700–800 let. Od roku 1998 je zámek ve správě Uměleckoprůmyslového musea v Praze (UPM). Jižní křídlo užívá Městské muzeum. Expozice ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze: 1 + KK PRO PANENKY Domečky a pokojíčky pro panenky patří k nejstarším a nejoblíbenějším druhům hraček vůbec. Výstava představuje soubor ze sbírky UPM v Praze z období od 2. poloviny 19. století do třicátých let století dvacátého. Repliky či zmenšené kopie interiérů byly vymezeny převážně třemi stěnami, vyrobenými z překližky, nebo skládacími stěnami z kartonu. Druh interiérového vybavení závisel na charakteru a účelu místnosti. Zcela odlišný typ mobiliáře najdeme v obchodě, salónu nebo kuchyni. V miniaturním provedení interiérů se odrážely i měnící se styly nábytku. Srovnat pokojíčky s předlohou ve skutečné velikosti umožňuje soubor nábytku z původního vybavení zámku, které patřilo poslednímu předválečnému majiteli, rodině Geymüllerů. • Součástí expozice je herní prostor pro dětské návštěvníky a edukační program. ANGLIČÁCI Fenomén Matchbox zasáhl několik generací dětí i dospělých. Anglická firma Lesney začala vyrábět kovové miniaturní modely aut, strojů a různých hraček koncem čtyřicátých let. Značka Matchbox odkazuje na způsob balení modelů do krabiček od zápalek – není bez zajímavosti, že obaly byly inspirovány krabičkami Norvic, jež vyráběla československá firma SOLO Sušice. • V českém prostředí si tyto modely získaly velkou popularitu (o níž svědčí název „angličáky“, který se pro ně vžil) díky nevídané preciznosti a dotaženosti provedení, funkčnosti, zářivé barevnosti a vysoké odolnosti. • Výstava představuje přes patnáct set modelů od prvních hraček z přelomu čtyřicátých a padesátých let až po modely veteránů z nedávné doby. • Součástí expozice je herní zóna. → Vezměte svého angličáka na výstavu! SBÍRKA NÁBYTKU 19. A 20. STOLETÍ Geneze nábytkového designu v Čechách, na Moravě a v dalších evropských zemích. Největší expozice svého druhu v ČR zaznamenává příběh designu nábytku počínaje obdobím biedermeieru v 1. polovině 19. století až do konce 20. století. Poskytuje ucelený pohled na moderní historii nábytkové tvorby v českých zemích v kontextu světového vývoje, včetně individuálního autorského designu. Představuje nejvýznamnější tvůrce-designéry, jako jsou Alvar Aalto, Le Corbusier, Ray a Charles Eamesovi, Josef Gočár, Josef Hoffmann, Pavel Janák, Eva Jiřičná, Kaare Klint, Verner Panton, Josip Plečnik, Ludwig Mies van der Rohe, Ettore Sottsass, Bořek Šípek a mnozí další. MŘÍŽE, KLÍČE, ZÁMKY Expozice historických kovaných železných prací, která začíná v renesančním sále, je první specializovanou expozicí tohoto uměleckého řemesla u nás. Představuje ukázky středověkých, renesančních a barokních mříží a zábradlí a také soubory historických zámků, klíčů, klepadel a kování od doby románské až do 19. století. • Interaktivní program umožňuje vyzkoušet si mechanismy zámků a klepadel nebo uvést do pohybu kovaného draka.     Městské muzeum T) 565 434 168 E) muzeum@kamenicenl.cz www.muzeumvsemismysly.cz   Návštěvní doba expozic květen až září: denně mimo pondělí 10–17 duben a říjen: úterý až pátek 10–15 h, soboty a neděle 10–17 h listopad až březen: úterý až pátek 10–15 h   Mimo otevírací hodiny jsou expozice přístupné pro skupiny po dohodě se správou zámku.   vstupné) (platné od 1. 2. 2018) Tento ceník neplatí v době konání Hračkobraní (platí zvláštní vstupné v režii MÚ). Okruh I. — Expozice hraček (1+1 pro panenky, Angličáci), zámecká sklepení, expozice kovů, Městské muzeum: Plné vstupné: 60 Kč Snížené vstupné (důchodci, studenti): 30 Kč Rodinné vstupné (2 dospělí + děti): 90 Kč Okruh II. — Studijní depozitář nábytku: Plné vstupné: 60 Kč Snížené vstupné: 30 Kč Rodinné vstupné (2 dospělí + děti): 90 Kč Společné vstupné I. a II. okruh: Plné vstupné: 100 Kč Snížené vstupné (důchodci, studenti): 50 Kč Rodinné vstupné (2 dospělí + děti): 150 Kč Poplatek za fotografování: 20 Kč Poplatek za audiovizuální záznamy (video): 40 Kč  Nárok na snížené vstupné musí být doložen platným průkazem. Děti 10—15 let, studenti SŠ, VŠ, důchodci, invalidé (ZTP), držitelé karet ISIC, ITIC, GO 25, IYTYC, členové KPVV, Syndikátu výtvarných umělců, Sdružené výtvarných kritiků a teoretiků, Mezinárodní organizace výtvarných umělců IAA/AIAP, AVP Zdarma Děti do 10 let Po předložení platného průkazu: učitelé ZŠ a SŠ doprovázející žáky při společné prohlídce třídy, novináři, průvodci CK provázející skupinu turistů, členové Společnosti přátel UPM, členové INSEA, držitelé karet AMG, ICOM, UHS, studenti výtvarných uměleckých škol a dějin umění, organizované výpravy AVP   Na nádvoří zámku a do expozic v přízemí je bezbariérový vstup (včetně WC).

Uměleckoprůmyslové museum v Praze shromažďuje, zpracovává a uchovává minulost a současnost uměleckého řemesla, užitého umění a designu pro budoucnost. UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉ MUSEUM V PRAZE  denně kromě pondělí 10–18 hodin, úterý 10--20 hodin ulice 17. listopadu 2, 110 00 Praha 1 (vstup zahradou ze Široké ulice telefon do recepce: +420 778 543 900 Vstupné do celé budovy Základní   350 Kč Snížené    180 Kč (Vstupné jen na stálou expozici 250/120, vstupné na jednotlivou výstavu 150/80) Snížené vstupné ve všech objektech studenti 15 – 26 let, důchodci nad 65 let, držitelé karet ISIC, ITIC, GO 25, IYTYC, členové KPVV, Syndikátu výtvarných umělců, Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků, Mezinárodní organizace výtvarných umělců IAA/AIAP, AVP Vstup zdarma do všech objektů Děti do 15 let, pedagogický doprovod školních skupin, držitelé členských legitimací AMG (Asociace muzeí a galerií), držitelé karty ICOM (Mezinárodní organizace muzeí), členové Uměleckohistorické společnosti, držitelé průkazu ZTP a ZTP/P (s doprovodem), držitelé čestné vstupenky (jednorázový vstup pro dvě osoby), zaměstnanci resortu MK ČR po předložení zaměstnaneckého průkazu s platným označením, průvodci skupin nad 10 osob a každý desátý člen skupiny, studenti výtvarných uměleckých škol a uměnovědných oborů. Školní skupiny (školy akreditované v síti MŠMT ČR) ZŠ, SŠ, VŠ 30 Kč za žáka od 15 let, pedagogický doprovod zdarma Komentované prohlídky pro veřejnost: výklad 50 Kč + vstupenka do výstavy Přednášky: 50 Kč KNIHOVNA UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉHO MUSEA) Telefon na výpůjční službu: 773 200 844 E-mail pro dotazy na výpůjční službu: studovna@upm.cz otevřeno) středa až neděle 13—18 h úterý 13—19 h dopravní spojení) stanice Staroměstská: metro A, bus 207, tramvaj 2, 17, 18 - pravidelné fotografické výstavy > Galerie Josefa Sudka, Úvoz 24, Praha 1 - dlouhodobá expozice Český kubismus > Dům U Černé Matky Boží, Ovocný trh 19, Praha 1   mimo Prahu: - výstava Angličáci Matchbox a studijní depozitář nábytku 19. a 20. století > Zámek Kamenice nad Lipou - expozice historického evropského skla ze sbírek UPM > Zámek Světlá nad Sázavou - expozice Evropská kamenina ze sbírek UPM > Zámek Vranov nad Dyjí - putovní výstavy ze sbírek UPM v Číně, Japonsku, Koreji a USA — a další sledujte na www.upm.cz   Enable GingerCannot connect to Ginger Check your internet connection or reload the browserDisable in this text fieldRephraseRephrase current sentenceEdit in Ginger×

Galerie, pojmenovaná po známém pražském naivním malíři Robertu Guttmannovi (1880-1942), byla otevřena v roce 2001. Výstavní prostor o rozloze více než 80 m2 splňuje veškeré požadavky na moderní prezentaci uměleckých a muzejních sbírek. Kvalitní regulovatelné zastínění oken a vstup přes dvojí zádveří zabraňují přímému vlivu vnějšího prostředí a umožňují udržení stabilních optimálních klimatických podmínek galerie, která může být použita i pro prezentaci necitlivějších materiálů (pergamen, staré tisky, sbírka historického textilu). Osvětlení umožňuje rovněž prezentaci historických materiálů, extrémně citlivých na světelné záření. Galerie přináší výstavy zaměřené na prezentace ze sbírek a fondů muzea, události židovského života, pronásledování českých a moravských Židů za druhé světové války, židovské památky v Čechách a na Moravě a židovskou přítomnost v současném vizuálním umění. Aktuální výstava: „Můj šálek Kafky…“  kresby, grafika a obrazy Jiřího Slívy   Archiv výstav OTEVÍRACÍ DOBA (zavírací den sobota) listopad – březen denně, kromě sobot 09.00 – 16.30 duben – říjen denně, kromě sobot 09.00 – 18.00   Vstupné: základní   50 Kč,  snížené 30 Kč (nebo jako součást vstupenky do objektů Židovského muzea v Praze)  

Významná středověká památka Staré a Velké Moravy (8. - 10. st.). Sídlo velkomoravských králů a pravděpodobné místo působení sv. Cyrila a Metoděje. Archeologická expozice s velmi cennými nálezy. Vyhlídková věž. Krásná příroda. Národní kulturní památka. V 8. a 9. století velkomoravský hrad s rozsáhlým podhradím na ostrovech v řečišti toku Moravy o celkové rozloze až 50 ha. Významné místo počátků naší státnosti. Místo možného působení slovanských věrozvěstů sv. Konstantina - Cyrila a sv. Metoděje. Místo nazývané Morava (grad Morava) nebo starobylé město Rasticovo (urbs antiqua Rastizi). Základy knížecího paláce a 12 kamenných kostelů, pohřebiště s celkovým počtem přes 2.500 objevených hrobů, pozůstatky mohutného valu, kůlových mostů. Vynikající stálá archeologická expozice. Přírodní rezervace Skařiny, meandry řeky Moravy, krásy fauny a flóry. Kulturní akce pro děti, mládež i dospělé. Neopakovatelné kouzlo spojení historie, kultury a přírody. Místo aspirující o zápis na listinu UNESCO.

Rotunda sv. Kateřiny, národní kulturní památka Románská rotunda s unikátní freskovou výzdobou z počátku 12. století. Jediná plně dochovaná památka hradu moravských knížat z rodu Přemyslovců ve Znojmě byla založena na konci 11. století knížetem Konrádem I. či jeho synem Litoldem jako reprezentativní mariánská svatyně. Za Litoldova syna Konráda II. byla rotunda roku 1134 upravena a doplněna o svatokateřinský kult, jak nás informuje latinský nápis objevený Františkem Fišerem při restaurátorských pracích roku 1949. Nástěnná výmalba secco (do suché omítky) zobrazuje ojedinělý dynastický cyklus knížat z rodu Přemyslovců včetně scény vyňaté z rodového mýtu o povolání Přemysla Oráče posly kněžny Libuše na knížecí stolec do Prahy. Ideově vyrůstá ze spodního pásu s obrazy Zvěstování, Navštívení Panny Marie, Narození Páně a dalšími výjevy z života Ježíše Krista a je završen spojením skrze anděly a svaté evangelisty s Duchem svatým v samotném vrcholu kopule rotundy. Ve starší literatuře tradovaný názor, že rotunda plnila velkofarní funkci, se nezakládá na pravdě. Tato úloha náležela nejstaršímu znojemskému kostelu sv. Hippolyta na Hradišti. Hradní rotunda byla naopak filiální kaplí k chrámu sv. Michala ve městě. Roku 1320 daroval Jan Lucemburský patronát znojemské hradní "královské kaple" sv. Kateřiny klariskám na předhradí. Ty jej v roce 1555 předaly městu. V 17. století kaple zpustla. V roce 1710 přenechal císař Josef I. celý vnější hrad znojemským měšťanům, kteří v blízkosti rotundy vystavěli pivovar. Rotunda byla odsvěcena a sloužila jako skladiště dřeva, chlév pro vepře, pivnice s tančírnou a košíkářská dílna. Po privatizaci pivovaru v roce 1861 (rodina Mauralova) hrozil rotundě dokonce úplný zánik. Na význam rotundy však tehdy naštěstí upozornil kustod zemského muzea v Brně Moritz Trapp, načež nechala znojemská radnice unikátní malířskou výzdobu restaurovat. Roku 1910 byla rotunda zpřístupněna veřejnosti a předána do péče znojemského muzea. Od té doby v rotundě proběhla řada dalších restaurátorských prací a vědeckých výzkumů. Díky unikátním románským nástěnným malbám byla znojemská hradní kaple prohlášena 30. března 1962 národní kulturní památkou. Svým významem přesahuje hranice českých zemí a je vnímána jako mimořádná památka v rámci celoevropské kulturní historie. Rotunda je přístupná od května do září denně vyjma pondělí. Aktuální otevírací doba pro daný kalendářní rok naleznete na webových stránkách Jihomoravského muzea ve Znojmě - www.muzeumznojmo.cz. Vstup každou půlhodinu. První prohlídka začíná v 9.15 a poslední prohlídka v 16.45. Prohlídka trvá 15 minut. Kapacita jedné prohlídky max. 10 osob. Omlouváme se všem návštěvníkům, že při zvýšené mikroklimatické vlhkosti je vstup do rotundy zakázán.  

Hrad založili Bítovští z Lichtenburka ve 20. letech 14. století. Od r. 1617 se připomíná již jako pustý. Ve sklepeních obou hradních paláců se nacházejí expozice mučírny a šenku hradní posádky. V době prázdnin zde vystupují skupiny historického šermu Hrad Cornštejn  (Zornstein) stojí na strategické poloze západní strany kopcovitého výběžku ze tří stran obtékaného řekou Dyjí, poblíž výšinného sídliště z pozdní doby kamenné. Jeho jméno je odvozeno z německého  Zorn  (hněv) a   Stein   (kámen, skála), tím měla být vyjádřena síla i pevnost hradu. Vznikl na původně zeměpanském území, jež náleželo k hradu Bítovu a které přešlo koncem 13. století jako trvalá zástava do rukou panského rodu Lichtenburku. Pro posílení předpolí hradu Bítova, k ochraně cesty spojující Bítov s Vranovem a konečně jako sídlo pro své potomky nechal Raimund z Lichtenburka se souhlasem krále Jana Lucemburského někdy ve 20. létech 14. století postavit hrad Cornštejn. Poprvé se uvádí v listině moravského markraběte Karla z 31 května 1343, na jejímž základěsměli Raimundovi synové Smil a Čeněk rozdělit bítovské léno s hrady Bítovem a Cornštejnem na tři díly. V polovině 14. století vznikl o hrad spor mezi Líchtenburky a pány z Hradce, avšak k roku 1363 se Lichtenburkovéopět uvádějí jako jeho držitelé. Původně nevelký hrad s palácem a nádvořím nechal Jindřich z Lichtenburka v 2. polovině 14. stoleti rozšířit o věnec ohrazený parkánovou hradbou. Daleko více se však do podoby hradu zapsal Jan z Lichtenburka a Cornštejna, který zesílil opevnění Cornštejna v 1. třetině 15. století novým předhradím s hospodářskými a administrativními budovami a zesílenými vstupními branami. Na severozápadní straně nádvoří tehdy také vyrostl nový palác. Roku 1422 se o dobytí hradu pokoušeli husité. Mocenské postavení Lichtenburku vzrostlo ve 40. letech 15. století do té míry. že Jan z Lichtenburka dokázal vést boj se sousedními Rakousy, a dokonce vzdorovat i římskému králi Fridrichovi III. V polovině 15. století držel Cornštejn Hynek z Lichtenburka a na Bítově, který odmítl přísahat věrnost králi Jiřímu z Poděbrad a podporován papežem Piem II. zahájil v roce 1463 otevřenou vzpouru. Cornštejn se proto logicky stal terčem útoku královského vojska. Jedenáctiměsíční obléháni Cornštejna (1464-1465), řízené hejtmanem Oldřichem Mládencem z Miličína, se stalo politickou událostí evropského významu, neboť za vzpurným Lichtenburkem stál samotný papež. Nakonec však byl Cornštejn vyhladověn, Hynkovi z Lichtenburka konfiskován a lénem udělen pánům Krajířúm z Krajku. Wolfgang Krajíř z Krajku, který si na králi Vladislavu Jagellonském vymohl převod cornštejnského panství do svobodného držení, hrad opravil a nově opevnil V sedle jižně od hradu tehdy vyrostlo moderní předsunuté opevnění s dělovými baštami. Oba hradní paláce byly modernizovány. Po roce 1526 hrad opět přechází do vlastnictví Lichtenburku, pánu na Bítově. Za jejich panství bylo v roce 1542 opevnění Cornštejna na základě usnesení moravského zemského sněmu v souvislosti s tureckým nebezpečím naposled posíleno. Roku 1576 se Cornštejn jako součást bítovského panství dostal do rukou Štrejnu ze Švarcenavy. kteří přestali sídlo udržovat. Hrad tak zpustl. Mezi dalšími majiteli se vystřídali Jankovšti z Vlašimi (1617), hrabata z Daunu (1788) a Haasové z Hasenfelsu (1912). Na základě Benešových dekretu byl hrad v roce 1945 zestátněn. Nynější podoba hradu je výsledkem jeho rozsáhlé rekonstrukce, kterou v 70. letech 20. století provádělo tehdejší Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Brně. Rekonstrukce či dostavba nebyla dokončena a v polovině 80. let byl hrad převeden do správy Jihomoravského muzea ve Znojmě, které nyní zajišťuje nejnutnější sanační práce, umožňující zpřístupnění zříceniny veřejnosti.

Vila Milady a Františka Müllerových v Praze (1928–30) představuje chef-d'oeuvre světové architektonické avantgardy. Je příkladem vzácné shody mezi osvíceným klientem a geniálním architektem. František Müller, spolumajitel stavební firmy Kapsa-Müller, patřil mezi významné představitele tehdejší české společnosti. Projekt vlastního reprezentativního sídla neváhal zadat jednomu z největších architektů té doby – Adolfu Loosovi, jenž tehdy působil v Čechách. Tato zakázka Loosovi umožnila dovést jeho originální koncepci prostoru, tzv. Raumplan, k nejvyššímu vrcholu. Vybavení interiérů vily, které vybral a v mnoha případech dokonce navrhl sám architekt, ztělesňuje překvapivou harmonii moderního funkcionalismu a klasicizujícího anglického stylu. Po pohnutém osudu v poválečné době byla vila v letech 1997–2000 zrestaurována a jako Národní kulturní památka byla zpřístupněna veřejnosti. Otevřeno: ÚTERÝ, ČTVRTEK, SOBOTA, NEDĚLE Začátky prohlídek: duben – říjen: 9:00, 11:00, 13:00, 15:00, 17:00 listopad – březen: 10:00, 12:00, 14:00, 16:00 Návštěva vily je možná POUZE PO PŘEDCHOZÍ REZERVACI