Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Muzea dle kritérií

Hornické muzeum Příbram (Skanzen Vysoký Chlumec)

4,9

Skanzen ve Vysokém Chlumci uchovává cenné památky venkovské architektury z oblasti Středočeské pahorkatiny a středního Povltaví. Expozice přibližují způsob bydlení na vesnici na přelomu 19. a 20. století. Vysoký Chlumec se nachází 35 km východně od Příbrami a 8 km jihozápadně od Sedlčan, v malebné krajině středního Povltaví. Tento region je zajímavý typem lidového domu povodí Berounky a Středočeské pahorkatiny s mnohými charakteristickými rysy, které vypovídají též o historii osídlení krajiny. V roce 1999 zde Hornické muzeum Příbram započalo s výstavbou Skanzenu Vysoký Chlumec – Muzea vesnických staveb středního Povltaví. Do tohoto muzejního zařízení jsou přenášeny vybrané typy nejohroženějších lidových staveb, které by na svém původním místě byly odsouzeny k zániku.  Do přírodního areálu v údolí potoka jsou citlivě zakomponovány zemědělské usedlosti, chalupnická a domkářská stavení, hospodářské stavby, technické stavby na vodní pohon a drobné sakrální objekty, které v převážné většině pocházejí z 18. až počátku 20. století. V konečné fázi výstavby skanzenu se předpokládá transfer a znovupostavení asi 20 až 25 objektů. V současné době může návštěvník Skanzenu Vysoký Chlumec zhlédnout celkem šestnáct staveb, z nichž pět je zpřístupněno veřejnosti formou interiérové či specializované expozice nebo sezonní výstavy. Návštěvníci mohou obdivovat celoroubený dům z Arnoštovic, roubené domy z Obděnic a Jíví, či roubený dům z Mašova, který je ve světnici na trámu datován rokem 1739. Mezi technické unikáty se řadí plně funkční pila na vodní pohon z Dolní Sloupnice a roubený vodní mlýn z Radešic, který představuje bydlení a hospodaření mlynáře spolu s funkčním technologickým zařízením mlýnice. Hospodářské objekty zastupují roubené špýchary z Počepic, Ratiboře a Olbramovic, roubené stodoly z Mašova a Záběhlé, včelín ze Sedlčan. K vidění jsou i další drobné hospodářské, technické a sakrální objekty. Nejnovější přenesenou stavbou je víceboká roubená stodola z Podolí, která pochází z roku 1662 a řadí se tak k nejstarším dochovaným u nás. Interiérové expozice přibližují způsob bydlení na vesnici na přelomu 19. a 20. století. Součástí nabídky jsou akce s tématikou lidového stavitelství a venkovského života – Hornické muzeum Příbram v úzké spolupráci s městysem Vysoký Chlumec každoročně pořádá několik kulturních akcí, například tradiční Masopust, Velikonoce, divácky atraktivní Den řemesel nebo zábavný Folklorní den. Skanzen Vysoký Chlumec je pobočkou Hornického muzea Příbram, příspěvkové organizace Středočeského kraje.

Přečíst více

Hornické muzeum Příbram (Muzeum zlata Nový Knín)

4,9

Muzeum v historické budově tzv. Mincovny dokumentuje montánní činnost v povodí zlatonosné říčky Kocáby od nejstarších dob až do 20. století v kontextu s dějinami královského horního města Nový Knín. Muzeum zlata Nový Knín, umístěné v historické budově tzv. Mincovny na náměstí Jiřího z Poděbrad, dokumentuje montánní činnost v povodí zlatonosné říčky Kocáby od nejstarších dob až do 20. století v kontextu s dějinami města. V 15. století se zde vytěžené zlato zpracovávalo a poté odesílalo do mincoven v Praze a Kutné Hoře. Od roku 1561 budova sloužila jako sídlo perkmistrovského úřadu. Renesanční, v jádru gotický dům, byl přestavěn barokně, empírové průčelí pochází z roku 1801. Expozice umístěné v prvním patře objektu seznamují s historií těžby a zpracování zlata na Novoknínsku, s dějinami města, místními řemesly a průmyslem a s historií mistrovství světa v rýžování zlata u nás i v zahraničí.  V okolí Nového Knína jsou pro turisty k dispozici naučné stezky s geologicko-hornickou tematikou. Nejstarší stopy po lidech v této oblasti pocházejí z mladší doby kamenné. Jedná se o broušené nástroje z Libčic a Nového Knína. Nejstarší doklady o osídlení jsou až z konce starší doby železné, kdy u Starého Knína bylo zkoumáno žárové pohřebiště. O významu Knína svědčí první písemná zmínka z roku 1186, kdy zde byla na knížecím přemyslovském dvorci uzavřena smlouva, známá jako „Knínský smír“, o opětovném připojení Moravy k Čechám v nedílný celek – smlouva byla výsledkem mírového jednání mezi českým knížetem Bedřichem a moravským markrabětem Konrádem Otou. S existencí dvorce patrně souvisí i nález unikátních náramků skandinávského původu, z nichž jeden je v expozici muzea. V letech 1218 a 1219 zde přebýval král Přemysl Otakar I. a roku 1341 další náš panovník Jan Lucemburský. Rozvoj těžby zlata v následujících letech přivedl do těchto končin hlavně horníky. Městečko se povzneslo natolik, že již v roce 1379 mělo vlastní školu. Jeho rozvoj však přerušily husitské války, kdy bylo město vypáleno a při požáru shořely i vzácné listiny. V 16. století se Nový Knín dočkal největšího rozkvětu. Řadil se ke královským zlatotohorním městům, spolu s městy Jílové a Kašperské Hory. Jako jiná horní města byl i Nový Knín spravován nejvyšším mincmistrem. Těžká rána zasáhla Nový Knín během třicetileté války v roce 1639, kdy do města vtrhla švédská vojska generála Bannera, celé jej vydrancovala a vypálila. Někdejší blahobyt se již nevrátil. Pozdější snaha o obnovení těžby nevedla k úspěchům, i když tyto aktivity zde existovaly až do 2. poloviny 20. století. Muzeum zlata Nový Knín je pobočkou Hornického muzea Příbram, příspěvkové organizace Středočeského kraje.

Přečíst více

Hornické muzeum Příbram (Památník Vojna Lešetice)

4,8

Památník Vojna je ojedinělým muzeem, které připomíná neslavnou historii 20. století. Expozice seznamují s komunistickou perzekucí po únoru 1948, protikomunistickým odporem a přibližují dějiny uranového hornictví včetně funkční důlní železnice. Bývalý zajatecký tábor z let 1947–1949 pro německé válečné zajatce, poté v období 1949–1951 tábor nucených prací a následně vězeňské zařízení pro politické vězně komunistického režimu z let 1951–1961. Tento autenticky dochovaný vězeňský areál v lesích 5 km jihovýchodně od Příbrami, mezi bývalými uranovými šachtami Vojna I a II., byl po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2005 zpřístupněn veřejnosti. Expozice návštěvníky seznamují s komunistickou perzekucí po únoru 1948, protikomunistickým odporem a také přibližují dějiny uranového hornictví, které s tímto místem úzce souvisí – postupně zde vznikl největší tábor nucených prací v oblasti těžby uranu v Československu. Z šestnácti historicky nejdůležitějších staveb, které se zde dochovaly, si mohou návštěvníci prohlédnout například budovu velitelství tábora, korekci, bunkr, kulturní dům, ubytovací objekt G, někdejší vězeňskou ošetřovnu a další. Stálá expozice „Uran v českých dějinách“ na ploše necelých 450 m2 návštěvníky seznamuje s vývojem uranového hornictví a zpracování uranové rudy v našich zemích v průběhu posledních dvou století. Je doplněna o skanzen důlní techniky využívané v uranových dolech včetně funkční důlní železnice. V objektu nové kuchyně je umístěna galerie moderního evropského výtvarného umění „Orbis Pictus: Europa“, v níž je umístěno tzv. „Nekonečné plátno“ (dlouhé 200 m od autorů z téměř 20 zemí Evropy).   Památník Vojna je ojedinělým muzeem tohoto typu v naší zemi i v rámci států bývalého „východního bloku“, které připomíná neslavnou historii 20. století. Památník Vojna je pobočkou Hornického muzea Příbram, příspěvkové organizace Středočeského kraje.

Přečíst více

Hornické muzeum Příbram (Muzeum Špýchar Prostřední Lhota)

4,3

Expozice v barokním špýcharu z r. 1770 seznamuje se životem venkovského obyvatelstva středního Povltaví v 19. až 20. stol. a poodhaluje nejstarší dějiny regionu spjaté nejen s těžbou a zpracováním zlata. Muzeum Špýchar Prostřední Lhota je umístěno v monumentální čtyřpodlažní barokní budově z roku 1770. Zdejší hospodářský statek vlastnil Rytířský řád křížovníků s červenou hvězdou. Dnes památkově chráněný objekt byl vystavěn na půdorysu obdélníka se zaoblenými nárožími, s pásovou římsou a nevelkými obdélníkovými okny plnícími funkci větracích otvorů umístěnými na delších stranách objektu. Kratší zdi jsou tvořeny volutovými štíty, ukončenými zvlněnou římsou. Špýchar patří mezi hodnotné hospodářské objekty období baroka nacházející se ve vesnickém prostředí v jižní části středních Čech. Expozice s názvem Ze života venkovského obyvatelstva středního Povltaví přibližuje veřejnosti prostřednictvím dobových exponátů – především zemědělských strojů a nářadí, náčiní podomácké a řemeslné výroby a také vybavení interiéru lidového obydlí – hospodářskou činnost a život rolníka na zemědělské usedlosti ve středním Povltaví ve druhé polovině 19. století až v první třetině 20. století a dokumentuje tak hlavní způsob obživy zdejšího obyvatelstva, jehož základní rysy přetrvávaly až do poloviny 20. století. V rozsáhlých prostorách špýcharu jsou umístěny další zajímavé expozice. Archeologická část se dotýká nejstarších dějin regionu – např. známého keltského oppida Hrazany z mladší doby železné, které představuje vrchol pravěkého osídlení této oblasti. Navazující stálá výstava o dolování zlata v údolí Čelinského potoka dokládá, že okolí Prostřední Lhoty bylo v minulosti výrazně spjato s těžbou drahých kovů. Zejména v 16. století probíhala exploatace zlaté rudy pod pravomocí královských úředníků v Novém Kníně. Kromě toho mohou návštěvníci poznat historii Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou ve středních Čechách s důrazem na Novoknínsko nebo tradici závodů silničních motocyklů s ukázkou historických strojů zdejších rodáků, dobových fotografií a vítězných trofejí. Pozoruhodná je také fotodokumentace staré Vltavy a života v obcích, osadách a samotách kolem řeky, včetně instalace interiéru vesnické hospody. Nabídku doplňují zajímavé sezonní výstavy. Muzeum Špýchar Prostřední Lhota je pobočkou Hornického muzea Příbram, příspěvkové organizace Středočeského kraje.

Přečíst více

Hornické muzeum Příbram (Hornický skanzen Březové Hory)

4,3

Hornické muzeum Příbram patří k největším muzeím v České republice a k největším hornickým muzeím v Evropě. Od r. 2014 je národní kulturní památkou. Hornické muzeum Příbram, příspěvková organizace zřizovaná Středočeským krajem, patří k největším muzeím v České republice a k největším hornickým muzeím v Evropě. Od r. 2014 je národní kulturní památkou a díky své neobyčejné nabídce se těší návštěvnosti, která přesahuje 100 tisíc osob ročně. Expozice hornického skanzenu na Březových Horách, umístěné v originálních báňských provozních a správních budovách, přibližují návštěvníkům bohatou montánní minulost spjatou s těžbou ve stříbrorudním revíru, uranovém ložisku a podbrdské železářské oblasti. Prohlídkové areály tvoří Ševčinská šachta zaražená r. 1813 na místě staršího dolu z 16. století, původní báňské objekty dolu Vojtěch založeného r. 1779, dolu Anna vzniklého r. 1789 a podzemí dolu Drkolnov z r. 1836. Ševčinský důl kromě historických montánních expozic nabízí atraktivní jízdu hornickým vláčkem po povrchu. Na dole Anna je možné vstoupit do podzemí a projet zdejším důlním vláčkem Prokopskou štolou k nejhlubší šachtě březohorského revíru (1600 m). Důl Anna spojuje s dolem Vojtěch 330 m dlouhá přístupná vodní štola z konce 18. stol. a třičtvrtě kilometru dlouhé důlní dílo zvané Wasserlauf z 16.–19. stol., do něhož je možné sfárat výtahem. K nejvzácnějším exponátům muzea se řadí státem chráněné technické památky prohlášené za národní – parní těžní stroj dolu Vojtěch z r. 1889, parní těžní stroj dolu Anna z r. 1914 a obří, 12,4 m vysoké vodní kolo v podzemí dolu Drkolnov z 19. stol. sloužící k čerpání důlních vod, jediné na území ČR. Atrakcí zvláště pro nejmenší návštěvníky je jízda do podzemí po skluzavce dlouhé 51 m. Muzeum dále prezentuje havířský folklor v původní hornické chalupě se základy ze 17. stol. a hodnotné mineralogicko-geologické sbírky včetně unikátního vzorku stříbra, největšího v muzeích Evropy.

Přečíst více

Vyhledat muzeum


Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.