Seznam muzeí

Expozice ústecko-teplické dráhy a lužických lokálek

Netradiční skanzen nabízející nahlédnout do historie železnice z její neznámé stránky. Vstup od autobusové zastávky Lisovice (přidružená část městyse Zlonice). Vzdálenost od nádraží Zlonice cca 900 metrů/12 minut chůze. Co uvidíte? Největší sbírku cukrovarských lokomotiv v ČR, exteriérovou expozici Železniční vlečka s nákladními vagóny z let 1897 - 1925, rozsáhlou expozici zabezpečovací, sdělovací a návěstní techniky, model nejstrarší zastávky podřipských lokálek v podobě roku 1935, prostory upravené do podoby osobního nádraží, techniku používanou na půmyslových úzkorochdných drážkách. V sobotu se můžete svézt i vláčkem vedeným histrorickou lokomotivou.

Židovské muzeum v Praze patří k nejstarším evropským židovským muzeím, bylo založeno v roce 1906. Expozice Židovského muzea v Praze jsou umístěny celkem ve čtyřech synagogách a obřadní síni, součástí muzea je i Starý židovský hřbitov a Galerie Roberta Guttmanna. Vstupenky lze zakoupit na pokladnách jednotlivých návštěvnických objektů, v Informačním a rezervační centru (Maiselova 15) nebo na e-shopu ŽMP. Délka otevírací doby se v daném roce řídí přechodem na tzv. letní čas - 09.00 - 18.00. V období tzv. zimního času je otevírací doba 09.00 - 16.30. Historie muzea U zrodu stáli historik a hebraista Salomon Hugo Lieben a představitel českožidovského hnutí, magistrátní rada August Stein. Základem jeho sbírky se staly předměty ze synagog a modliteben, jež zanikly v důsledku asanace pražského židovského ghetta. Po nacistické okupaci českých zemí a vzniku tzv. Protektorátu Čechy a Morava byl muzejní spolek na podzim roku 1939 zrušen a muzejní sbírku převzala pražská židovská obec. Ta v průběhu roku 1942 ústy vedoucího odboru pro záležitosti venkova Karla Steina iniciovala vznik tzv. Židovského ústředního musea. Nacisté projekt schválili, i když byli vedeni jinými záměry než jeho tvůrci. Židovské ústřední museum se tak stalo krycím názvem a bezpečným úložištěm pro liturgické předměty, knihy a archiválie protektorátních židovských obcí pro dobu po válce a pro vybrané předměty z majetku Židů deportovaných z Prahy a okolí do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Díky úsilí historika umění a hlavního kurátora Josefa Poláka a jeho kolegů pracovalo toto muzeum jako nanejvýš profesionální instituce a  položilo základ dnešní odborné práce.   Po válce byla na muzeum uvalena národní správa. Stát následně vytvořil takové podmínky, že znemožnil právnímu nástupci všech židovských korporací, Radě židovských náboženských obcí v zemích České a Moravskoslezské, aby se před komunistickým převratem v únoru 1948 správy muzea účinně ujal.   V roce 1950 bylo nakonec muzeum postátněno, a to včetně svých rozsáhlých sbírek. Jeho další působení bylo poznamenáno ideologickým nátlakem, který významně ovlivnil rejstřík režimem povolených témat a jejich zpracování a pracovníkům muzea znemožnil vyvíjet nezávislou odbornou a vědeckou činnost.   K té se mohli vrátit teprve v roce 1994, kdy byly muzejní budovy vráceny pražské židovské obci, a převážnou část muzejních sbírek převzala zpět od státu Federace židovských obcí v České republice. K 1. říjnu toho roku vzniklo Židovské muzeum v Praze jako nestátní instituce a zahájilo tak další kapitolu své více než stoleté existence. Více informací v nedávno publikované knize Archa paměti. Cesta pražského židovského muzea pohnutým 20. stoletím.    

Galerie, pojmenovaná po známém pražském naivním malíři Robertu Guttmannovi (1880-1942), byla otevřena v roce 2001. Výstavní prostor o rozloze více než 80 m2 splňuje veškeré požadavky na moderní prezentaci uměleckých a muzejních sbírek. Kvalitní regulovatelné zastínění oken a vstup přes dvojí zádveří zabraňují přímému vlivu vnějšího prostředí a umožňují udržení stabilních optimálních klimatických podmínek galerie, která může být použita i pro prezentaci necitlivějších materiálů (pergamen, staré tisky, sbírka historického textilu). Osvětlení umožňuje rovněž prezentaci historických materiálů, extrémně citlivých na světelné záření. Galerie přináší výstavy zaměřené na prezentace ze sbírek a fondů muzea, události židovského života, pronásledování českých a moravských Židů za druhé světové války, židovské památky v Čechách a na Moravě a židovskou přítomnost v současném vizuálním umění. Aktuální výstava: „Můj šálek Kafky…“  kresby, grafika a obrazy Jiřího Slívy   Archiv výstav OTEVÍRACÍ DOBA (zavírací den sobota) listopad – březen denně, kromě sobot 09.00 – 16.30 duben – říjen denně, kromě sobot 09.00 – 18.00   Vstupné: základní   50 Kč,  snížené 30 Kč (nebo jako součást vstupenky do objektů Židovského muzea v Praze)  

Klausová synagoa je největší synagogou pražského Židovského Města. Na jejím místě stávaly od 16. století tři menší stavby, nazývané „klausy“ – mimo jiné ješiva, židovská škola pro studium Talmudu, kterou založil proslulý rabi Löw. Po požáru ghetta roku 1689 vyrostl na stejném místě roku 1694 v raně barokním slohu jediný chrám. Klausová synagoga byla druhou hlavní synagogou pražské židovské obce a působila zde řada jejích významných rabínů, sloužila také jako modlitebna pražského Pohřebního bratrstva. Stálá expozice Židovské tradice a zvyky I Expozice dále pokračuje v Obřadní síni Expozice nejprve seznamuje se základními prameny judaismu - hebrejskou biblí (Tanachem) a Talmudem, umožňuje prohlédnout si rozvinutý svitek Tóry včetně jeho ozdob – ručičky k ukazování v textu, povijanu, pláštíku, štítu a nástavců. Výstava dále představuje synagogu, její význam a vnitřní vybavení. Přibližuje také židovskou bohoslužbu, věnuje se šabatu a dalším židovským svátkům a náboženským slavnostem. Část na galerii zachycuje každodenní život židovské rodiny. Ukazuje zvyklosti spojené s narozením, obřízkou, slavností bar micva, svatebním obřadem i rozvodem. Dává dále nahlédnout do židovské domácnosti i kuchyně s jejími typickými předměty. Více o expozici Návštěvnické info Součást prohlídkového okruhu: Židovské muzeum v Praze a Pražské Židovské Město. Bezbariérový přístup: ne Ve vestibulu synagogy se nachází pokladna a muzejní obchod.

Maiselova synagoga byla postavena v letech 1590-92 na základě privilegia císaře Rudolfa II. Jejím zakladatelem byl primas pražského Židovského města Mordechaj Maisel. Na svou dobu neobvyklý trojlodní chrám v renesančním stylu zbudovali stavitel Juda Coref Herz a Josef Wahl. Roku 1689 synagoga při požáru ghetta vyhořela a následně byla několikrát přestavěna. Do současné novogotické podoby byla obnovena podle projektu prof. A. Grotta v letech 1893-1905. Stálá expozice Židé v českých zemích, 10.-18. století Návštěvníci se mohou těšit na audiovizuální 2D projekci, díky níž se ocitnou přímo v uličkách starého Židovského Města, jak je ztvárňuje slavný Langweilův model Prahy. Kromě bohatství vzácných sbírkových předmětů v novém uspořádání a významovém kontextu si zájemci mohou na dotykových obrazovkách prolistovat staré hebrejské rukopisy, nahlédnout do historických plánů židovských sídlišť nebo vyhledávat v databázi významných židovských osobností.   Večerní pořady Díky možnosti proměnit výstavní prostory i v auditorium se synagoga ve večerních hodinách se stává též místem pro komorní umělecká vystoupení: hudební, recitační či divadlo jednoho herce.

Obřadní síň u Starého židovského hřbitova byla zbudována na místě starší budovy pražského Pohřebního bratrstva ((Chevra kadiša) v letech 1906-08 v novorománském slohu. Svému účelu budova sloužila do konce první světové války. V roce 1926 se stala součástí Židovského muzea v Praze. V prvním patře budovy byla místnost pro rituální očistu zemřelých, v druhém patře spolková místnost Pohřebního bratrstva.   Stálá expozice Židovské tradice a zvyky II Pokračování expozice z Klausové synagogy Expozice je věnována historii a činnosti významné náboženské a sociální instituci ghetta – pražskému Pohřebnímu bratrstvu, které bylo založeno roku 1564 rabínem Eliezerem Aškenazim. Zhlédnout je možno unikátní patnáctidílný obrazový cyklus ze 70. let 18. století, podrobně zachycující zvyky a obřady spojené se smrtí a pohřbíváním, stejně jako související stříbrné rituální předměty. Jedinečnou památkou jsou fragmenty nejstarších pražských náhrobních kamenů ze 14. století. Vystaveny jsou též vzpomínkové modlitby za zesnulé a mapa dochovaných židovských hřbitovů v českých zemích. Expozice ve 2. patře je věnována samotné organizaci, vnitřnímu životu a vnější reprezentaci pražského Pohřebního bratrstva. Více o expozici   Návštěvnické info Součást prohlídkového okruhu: Židovské muzeum v Praze a Pražské Židovské Město Bezbariérový přístup: ne

Pinkasova synagoga je druhá nejstarší dochovaná synagoga v Praze.  Synagogu nechal roku 1535 postavit v pozdně gotickém slohu jeden z významných členů pražské židovské obce Aron Mešulam Horovic. Podle jeho vnuka, rabína Pinkase Horovice, pak patrně získala své jméno – Pinkasova škola. Stavba sloužila jako soukromá rodinná modlitebna a v její blízkosti byla zřízena rituální lázeň (mikve). Do své původní podoby byla synagoga obnovena v letech 1950-54. Památník českých a moravských obětí šoa Pinkasova synagoga byla v letech 1955-60 přeměněna na Památník téměř 80 000 českých a moravských Židů, kteří se stali oběťmi šoa. Autory jednoho z nejstarších památníků svého druhu v Evropě jsou malíři Václav Boštík a Jiří John. Po sovětské invazi roku 1968 byl památník na více než 20 let uzavřen. Plně zrekonstruován a zpřístupněn byl až po pádu komunistického režimu roku 1995. Více o expozici Stálá expozice Dětské kresby z Terezína Expozice v 1. patře přibližuje osudy židovských dětí, vězněných za druhé světové války v ghettu Terezín. Je založena na dnes již světoznámých dětských kresbách, vytvořených v letech 1942-44 v terezínském ghettu pod vedením malířky Friedl Dicker-Brandeisové. Emotivně působivé kresby vypovídají o persekuci Židů za nacistické okupace českých zemí v letech 1939-45. Zachycují transporty do Terezína i všední život v ghettu stejně jako sny o návratu domů či životě v židovské domovině v Palestině. Naprostá většina dětí byla zavražděna v plynových komorách vyhlazovacího tábora Osvětim- Březinka. Více o expozici Návštěvnické info Součást prohlídkového okruhu: Židovské muzeum v Praze a Pražské Židovské Město. Bezbariérový přístup: ne Program Pietní a připomínkové akce.

Starý židovský hřbitov patří k nejstarším židovským pohřebištím na světě a spolu se Staronovou synagogou nejvýznamnější památku pražského Židovského Města. Byl založen v první polovině 15. století. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1439, poslední pohřeb se konal o 348 roků později. Areál hřbitova byl během staletí vícekrát rozšiřován, ale jeho plocha přesto nestačila potřebám Židovského Města. Zesnulí tak byli ukládáni do země v až deseti vrstvách nad sebou. Na hřbitově se nachází na 12 000 náhrobních kamenů, mnohé s poutavou zvířecí i rostlinnou symbolikou. Nejvýznamnější pohřbené osobnosti učenec a pedagog, rabi Jehuda Leva ben Becalel, zvaný rabi Löw (zemřel r. 1609) učenec a básník Avigdor Kara (zemřel r. 1439) stavitel Pinkasovy synagogy Aharon Mešulam Horovic (zemřel r. 1545) primas pražského Židovského Města a stavitel Maiselovy synagogy Mordechaj Maisel (zemřel r. 1601) renesanční učenec, historik, matematik a astronom David Gans (zemřel r. 1613) sběratel hebrejských rukopisů a tisků rabín David Oppenheim (zemřel r. 1736) Cestovatelský magazín National Geographic jej řadí mezi deset turisticky nejzajímavějších hřbitovů světa. Návštěvnické info Součást prohlídkového okruhu: Židovské muzeum v Praze a Pražské Židovské Město. Bezbariérový přístup: ano (vstup východem u Klausové synagogy)

Španělská synagoga je nejmladší synagogou pražského Židovského Města. Byla postavena roku 1868 jako chrám Spolku reformovaného kultu na místě Staré školy – nejstarší modlitebny ghetta z 12. století. Své jméno získala díky působivé vnitřní výzdobě v maurském stylu, inspirované slavnou španělskou Alhambrou. Autorem projektu byl architekt Josef Niklas a Jan Bělský, pozoruhodná vnitřní výzdoba byla provedena v letech 1882-83 firmou Antonín Baum a Bedřich Münzberger. V letech 1836-45 zde, ještě ve Staré škole, působil jako varhaník František Škroup, skladatel české národní hymny. Stálá expozice Dějiny Židů v Čechách a na Moravě v 19.-20. století Expozice sleduje osudy Židů v českých zemích od josefínských reforem v 80. letech 18. století do poválečného období. Seznamuje s postupným zrovnoprávněním a emancipací Židů v Rakousku-Uhersku, vznikem českožidovského a sionistického hnutí, nejvýznamnějšími podnikateli, vědci, spisovateli, hudebníky a umělci (mimo jiné Franzem Kafkou, Sigmundem Freudem, Gustavem Mahlerem). Přibližuje rovněž přestavbu pražského Židovského Města, židovské památky Čech a Moravy a historii Židovského muzea v Praze. Zvláštní pozornost je věnována holocaustu českých a moravských Židů v letech 1939-1945 a ghettu Terezín. Více o expozici Stříbro českých synagog Stálá expozice v 1. patře synagogy nabízí reprezentativní výběr více než 200 nejcennějších stříbrných předmětů ze sbírek muzea. Největší prostor je věnován ozdobám Tóry – štítům, ukazovátkám, nástavcům a korunám. Expozice dále představuje synagogální a spolkové pokladničky, levitské soupravy k omývání rukou, šabatové kořenky, poháry na kiduš, chanukové a sobotní svícny a almužnice na milodary. Více o expozici Návštěvnické info Součást prohlídkového okruhu: Židovské muzeum v Praze a Pražské Židovské Město, lze také zakoupit kombinovanou vstupenku společně s Galerií Roberta Guttmanna Bezbariérový přístup: ano (plošina) Ve vestibulu synagogy se nachází pokladna, muzejní obchod a dále toalety pro návštěvníky. Program Pravidelné bohoslužby – více informací na www.kehilaprag.cz Oslavy židovských svátků a významných dnů. Pravidelné koncerty komorní hudby a další kulturní akce  

Staronová synagoga v Praze je jedna z nejstarších synagog v Evropě, která se stále používá k náboženským obřadům. Zároveň je jednou z nejstarších dochovaných synagog ve střední Evropě a také nejstarší dochovanou stavbou Josefova. Vznikla někdy ve druhé polovině třináctého století, ještě na původních náplavkách Starého města pražského (v průběhu 13. století došlo ke zvýšení úrovně Starého města o 1–3 m jako součást protipovodňového opatření). Dříve se zvala Novou, protože v dnešní ulici Dušní existovala Stará synagoga. Později byla vystavěna synagoga nazvaná Nová škola a tak vznikl název Staronová synagoga. V historických materiálech se setkáváme též s názvem Velká škola. Ke vzniku synagogy se váže i vznik židovského hřbitova Židovská zahrada, na Novém městě pražském. Synagoga se postupně stává centrem Židovského města. V jejím okolí vzniká volné prostranství, které je využíváno jako tržiště, či sem lidi chodí prát prádlo. Tento prostor plní též funkci protipožární, protože pokud hoří okolní domy, plameny nemohou přeskočit na synagogu. http://www.synagogue.cz/ Stálé expozice v Jeruzalemské synagoze Stálá expozice  „Židovská obec v Praze od roku 1945 po dnešek“  představuje dosud neznámou poválečnou  historii  Židovské obce v Praze a za pomoci unikátních fotografií, dokumentů  a dokumentárních filmů zachycuje klíčové okamžiky  její existence od konce druhé světové války až do současnosti. Výstava je  realizována Židovskou obcí v Praze, za finanční podpory  Magistrátu hl.města Prahy a Nadace Židovské obce v Praze. Stálá expozice  nazvaná „Židovské památky a jejich rekonstrukce po roce 1989“ ukazuje návštěvníkům  průběh oprav a rekonstrukcí židovských památek spravovaných Židovskou obcí v Praze formou fotodokumentace, grafickými  a audiovizuálními zdroji informací. Varhany Jeruzalémské synagogy opět hrají Reportáž České televize o opravě varhan v Jeruzalémské synagoze – http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/188934-varhany-jeruzalemske-synagogy-opet-hraji/