Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Památník Velké Moravy ve Starém Městě

Ohodnoťte muzeum

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti

Dějinné souvislosti zrodu moravské kultury 9. století na jednom místě. Památník Velké Moravy je umístěn u dochovaných základů velkomoravského kostela ve Staré Městě „Na Valách“. Součást objektu tvoří multimediální expozice.


5,0
Celkový dojem z muzea

Památník Velké Moravy ve Starém Městě v poloze „Na Valách“ byl vybudován nad základy hřbitovního kostela z 9. století objeveného archeologem Vilémem Hrubým roku 1949. Církevní stavbu obklopovalo ve velkomoravském období rozsáhlé pohřebiště. Pohřbeni zde byli jak příslušníci velkomoravské nobility s bohatou výbavou se zbraněmi a šperky, tak i lidé chudí, zemědělci a řemeslníci. Doposud zde bylo prozkoumáno přes 2000 hrobů, což z pohřebiště „Na Valách“ činí nejrozsáhlejší nekropoli Velké Moravy. Některé z hrobů v blízkosti základů někdejšího kostela jsou zachovány na původních místech.

Památník Velké Moravy je od roku 1969 národní kulturní památkou a je mu tedy ze strany státu a Zlínského kraje věnována zásadní ochrana a péče. Současně je vytvářen prostor pro to, aby nadčasové kulturní a historické hodnoty této lokality byly specifickými muzejními metodami a postupy zpřístupněny nejširším vrstvám společnosti, zejména mladé generaci, jako významný zdroj informací o prvním státním útvaru západních Slovanů – Velké Moravě a jeho vyspělé kultuře.

Vzhledem k tomu, že od svého otevření v roce 1969 neprošel objekt památníku výraznější opravou a modernizací, byla v letech 2008–2009 provedena jeho generální rekonstrukce, v závěru roku 2009 završená instalací moderní multimediální expozice, která odpovídá současným výstavním trendům a potřebám tuzemských i zahraničních návštěvníků.

Dnem 16. ledna 2010 byl památník opětovně otevřen pro veřejnost. Oproti sezónnímu provozu před rekonstrukcí bude památník otevřen celoročně. Realizátorem projektu se stalo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti jako správce této národní kulturní památky a příspěvková organizace Zlínského kraje.

Multimediální expozice nahradila již neaktuální a poněkud zastaralou expozici z roku 1985. Využívá dvou desítek figurín v životní velikosti k modelaci výjevů života a práce našich předků na velkomoravském hradisku. Zhlédneme zde repliky dobových oděvů, obuvi, vzácných šperků, pracovních nástrojů a dalších nálezů z archeologických výzkumů, jež ve Starém Městě probíhají již déle než století. Autoři této expozice doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc. z Moravského zemského muzea a Mgr. Miroslav Vaškových, Ph.D. ze Slováckého muzea ve spolupráci s architektem Svatoplukem Sládečkem ponechali v centru pozornosti návštěvníků základy velkomoravského kostela a na přilehlé ploše pohřebiště názorně přiblížili metody archeologické práce.

Nová expozice je pak založena na příběhu jednoho konkrétního člověka, pojmenovaného archeology Mojslav, pohřbeného v 9. století na pohřebišti ve Starém Městě „Na Valách“. Příběh je představen v podobě historických dioramat. Ty jsou tvořeny konkrétními postavami v životní velikosti a zachycují základní dějinné okamžiky Velké Moravy, ale také prezentují veškeré životní aktivity obyvatel 9. století. Díky Mojslavovi se návštěvníci dozvědí vše o Velké Moravě, počínaje jeho dětstvím, přijetím mezi bojovníky, až po úmrtí – mimochodem, právě u hrobu bojovníka, který byl v minulosti poblíž základů velkomoravského kostela objeven, bude také celá expozice končit, návštěvníci k hrobu sestoupí a tak se s celým výstavním okruhem rozloučí.

Muzejní expozici doplňuje úvodní film režiséra Rudolfa Chudoby, elektronický průvodce i počítačové animace s tématikou Velké Moravy na dotykových obrazovkách. I díky nim mají návštěvníci možnost se podrobně seznámit s dějinami Velké Moravy, rovněž uvidí 3D modely rekonstruovaných kostelů, opevnění i rozsah někdejšího Veligradu. Nechybí ani prezentace na velké obrazovce, na které jsou představeny osobnosti, které se podílely na archeologických nálezech Velké Moravy, i samotné nálezy.

Nepřetržitý provoz Památníku umožnil rozšířit programovou nabídku o přednášky pro veřejnost a zejména o výukové programy pro školní mládež a studenty. Krátkou reportáž naleznete na: https://www.facebook.com/media/set/?set=a.10153307805342300.1073742226.85398412299&type=1

Náklady spojené s rekonstrukcí dosáhly výše přibližně 30 milionů korun. Na financování obnovy této významné národní kulturní památky se podílel Zlínský kraj společně s grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu. Podporu při budování expozice poskytlo Moravské zemské muzeum v Brně.

Zaměření: historické

Vložit příspěvek

Diskusní příspěvky

žádné příspěvky

Život a dění na přelomu prvního tisíciletí

06. 10. 2020 - 31. 01. 2021
Památník Velké Moravy ve Starém Městě (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti)

Panelová výstava je zaměřená na významné lokality doby velkomoravské ve středních a severozápadních Čechách poodhaluje historické dění i významné mocenské kontakty tehdejší doby. Panelová výstava v Památníku Velké Moravy vás přenese do doby panování knížat Svatopluka i Bořivoje Slovácké muzeum zpřístupnilo v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě novou panelovou výstavu s názvem Velká Morava a Čechy. Podrobněji je zaměřená na významné lokality doby velkomoravské ve středních a severozápadních Čechách. Poodhaluje historické dění i významné mocenské kontakty tehdejší doby. Přibližuje centra raně středověkých Čech, která se vážou k době spolupráce Čech s Moravou za knížete Bořivoje i k době Svatoplukovy vlády v Čechách (889/90–894).  Představuje např. starobylé hradiště Stará Kouřim – jedno z největších českých hradišť s úzkými vazbami na prostředí Velké Moravy, stejně jako další významné místo Levý Hradec, na němž v 80. letech 9. století nechal kníže Bořivoj postavit první křesťanský kostel v Čechách, i blízké Klecany. Informační prostor je věnován také bohatému knížecímu hrobu pod mohylou v severočeských Želénkách, který bývá někdy spojován s tzv. „moravskou nevěstou“. Podrobněji o výstavním projektu prozradila jeho kurátorka Dana Menoušková, archeoložka Slováckého muzea.   Co stálo za myšlenkou uskutečnit tuto výstavu? Cílem výstavy je zasadit období Velké Moravy do širšího kontextu. Navazujeme na téma, které jsme představili již loni výstavou Velká Morava a Pražský hrad. Nyní se soustřeďujeme na další a možná ne tak známé lokality a poukazujeme na vazby, které mezi moravským a českým prostředím byly. Jak se v čase proměňovaly a jaké byly jejich dosahy. Kontakt obou oblastí se projevil nejen v mocenské sféře (dvůr moravských knížat tak třeba několikrát poskytl azyl prominentním uprchlíkům z Čech, mezi jinými i samotnému knížeti Bořivojovi), ale také například oblibou velkomoravských šperků a ozdob v českém prostředí, které si je osvojilo a výtvarně je inovovalo.   Z pozice kurátorky představte čtenářům autorku výstavy? Autorkou výstavy je PhDr. Naďa Profantová, CSc., z Archeologického ústavu AV ČR v Praze, která se dlouhodobě zaobírá hmotnou kulturou raně středověkých Čech a tématem mocenských elit. Zmínit můžeme například studie ke klecanskému pohřebišti, které je představeno i na naší výstavě. Širší veřejnosti bude známá jako spoluautorka publikace Velké dějiny Zemí koruny české.   Čím, že to je, že zmíněná místa nejsou laické veřejnosti tak známá? Představené lokality skutečně nejsou zakořeněné v širokém povědomí veřejnosti tak, jak např. loni prezentovaný Pražský hrad či nejvýznamnější velkomoravská naleziště. Je to převážně dáno už samotnou historií jejich objevování, stavem výzkumu a popularizací těchto míst. Svou roli hraje i zájem veřejnosti, jemuž se např. Staré Město u Uherského Hradiště či Mikulčice na Hodonínsku (tedy lokality spojené s velkomoravskou tradicí) dlouhodobě těší.   V čem spočívali úzké vazby mezi Starou Kouřimí a Velkou Moravou? Zahraniční kontakty kouřimského knížete sahaly jak do karolínské říše, tak k Moravanům. Dokládají je především archeologické nálezy. Ty ukazují, že nejvýznamnější muži byli vybaveni symboly moci západního typu, jako jsou meče, ostruhy a botka k praporci či kopí vyrobená v Řezně. Ženy naopak zcela přijaly velkomoravskou módu, krášlily je soupravy šperků zdobených granulací převážně ze stříbra, často zlacené, a jen ojediněle vyrobené přímo ze zlata   Jsou známé souvislosti proč kníže Bořivoj nechal postavit první kostel v Čechách? Levý Hradec bylo původní sídlo knížete Bořivoje. Bylo to také místo, kde po svém křtu na Moravě (za vlády knížete Svatopluka) nechal Bořivoj vystavět první křesťanský kostel v Čechách zasvěcený sv. Klimentu. Výstavba kostela byla tedy projevem přijetí křesťanství. Nejstarší podobu kostela ale neznáme.  Teprve později Bořivoj přesídlil na Pražský hrad. Levý Hradec je nicméně s dějinami vznikajícího českého státu spojen velice těstě. Zdejší kostel byl také místem, kde byl v roce 982 zvolen Slavníkovec Vojtěch (později sv. Vojtěch) pražským biskupem.   Památník Velké Moravy, Jezuitská 1885, 686 02 Staré Město. Zpřístupněno od 17. září 2020. Výstava potrvá do 31. ledna 2021.   Bližší informace: Mgr. Dana Menoušková, kurátorka výstavy mobil: 734 282 556, e-mail: dana.menouskova@slovackemuzeum.cz www.slovackemuzeum.cz, www.facebook.com/slovackemuzeum    

Přečíst více


Kontakty

Adresa:

Památník Velké Moravy ve Starém Městě
Jezuitská ul. 1885
686 03 Staré Město
GPS: 49.078439032462, 17.443827098794

Telefon:

+420572543382

Oficiální stránky muzea:

http://www.slovackemuzeum.cz/doc/8/


Výsledky hodnocení

Expozice a výstavy
5,0
Lidé v muzeu
5,0
Služby návštěvníkům
5,0
Doprovodné akce
2,5
Zobrazit všechna hodnocení muzea (22)
5,0
Celkový dojem z muzea

Vyhledat muzeum


Aktuality

Život a dění na přelomu prvního tisíciletí

06. 10. 2020 - 31. 01. 2021
Památník Velké Moravy ve Starém Městě (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti)

Panelová výstava je zaměřená na významné lokality doby velkomoravské ve středních a severozápadních Čechách poodhaluje historické dění i významné mocenské kontakty tehdejší doby. Panelová výstava v Památníku Velké Moravy vás přenese do doby panování knížat Svatopluka i Bořivoje Slovácké muzeum zpřístupnilo v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě novou panelovou výstavu s názvem Velká Morava a Čechy. Podrobněji je zaměřená na významné lokality doby velkomoravské ve středních a severozápadních Čechách. Poodhaluje historické dění i významné mocenské kontakty tehdejší doby. Přibližuje centra raně středověkých Čech, která se vážou k době spolupráce Čech s Moravou za knížete Bořivoje i k době Svatoplukovy vlády v Čechách (889/90–894).  Představuje např. starobylé hradiště Stará Kouřim – jedno z největších českých hradišť s úzkými vazbami na prostředí Velké Moravy, stejně jako další významné místo Levý Hradec, na němž v 80. letech 9. století nechal kníže Bořivoj postavit první křesťanský kostel v Čechách, i blízké Klecany. Informační prostor je věnován také bohatému knížecímu hrobu pod mohylou v severočeských Želénkách, který bývá někdy spojován s tzv. „moravskou nevěstou“. Podrobněji o výstavním projektu prozradila jeho kurátorka Dana Menoušková, archeoložka Slováckého muzea.   Co stálo za myšlenkou uskutečnit tuto výstavu? Cílem výstavy je zasadit období Velké Moravy do širšího kontextu. Navazujeme na téma, které jsme představili již loni výstavou Velká Morava a Pražský hrad. Nyní se soustřeďujeme na další a možná ne tak známé lokality a poukazujeme na vazby, které mezi moravským a českým prostředím byly. Jak se v čase proměňovaly a jaké byly jejich dosahy. Kontakt obou oblastí se projevil nejen v mocenské sféře (dvůr moravských knížat tak třeba několikrát poskytl azyl prominentním uprchlíkům z Čech, mezi jinými i samotnému knížeti Bořivojovi), ale také například oblibou velkomoravských šperků a ozdob v českém prostředí, které si je osvojilo a výtvarně je inovovalo.   Z pozice kurátorky představte čtenářům autorku výstavy? Autorkou výstavy je PhDr. Naďa Profantová, CSc., z Archeologického ústavu AV ČR v Praze, která se dlouhodobě zaobírá hmotnou kulturou raně středověkých Čech a tématem mocenských elit. Zmínit můžeme například studie ke klecanskému pohřebišti, které je představeno i na naší výstavě. Širší veřejnosti bude známá jako spoluautorka publikace Velké dějiny Zemí koruny české.   Čím, že to je, že zmíněná místa nejsou laické veřejnosti tak známá? Představené lokality skutečně nejsou zakořeněné v širokém povědomí veřejnosti tak, jak např. loni prezentovaný Pražský hrad či nejvýznamnější velkomoravská naleziště. Je to převážně dáno už samotnou historií jejich objevování, stavem výzkumu a popularizací těchto míst. Svou roli hraje i zájem veřejnosti, jemuž se např. Staré Město u Uherského Hradiště či Mikulčice na Hodonínsku (tedy lokality spojené s velkomoravskou tradicí) dlouhodobě těší.   V čem spočívali úzké vazby mezi Starou Kouřimí a Velkou Moravou? Zahraniční kontakty kouřimského knížete sahaly jak do karolínské říše, tak k Moravanům. Dokládají je především archeologické nálezy. Ty ukazují, že nejvýznamnější muži byli vybaveni symboly moci západního typu, jako jsou meče, ostruhy a botka k praporci či kopí vyrobená v Řezně. Ženy naopak zcela přijaly velkomoravskou módu, krášlily je soupravy šperků zdobených granulací převážně ze stříbra, často zlacené, a jen ojediněle vyrobené přímo ze zlata   Jsou známé souvislosti proč kníže Bořivoj nechal postavit první kostel v Čechách? Levý Hradec bylo původní sídlo knížete Bořivoje. Bylo to také místo, kde po svém křtu na Moravě (za vlády knížete Svatopluka) nechal Bořivoj vystavět první křesťanský kostel v Čechách zasvěcený sv. Klimentu. Výstavba kostela byla tedy projevem přijetí křesťanství. Nejstarší podobu kostela ale neznáme.  Teprve později Bořivoj přesídlil na Pražský hrad. Levý Hradec je nicméně s dějinami vznikajícího českého státu spojen velice těstě. Zdejší kostel byl také místem, kde byl v roce 982 zvolen Slavníkovec Vojtěch (později sv. Vojtěch) pražským biskupem.   Památník Velké Moravy, Jezuitská 1885, 686 02 Staré Město. Zpřístupněno od 17. září 2020. Výstava potrvá do 31. ledna 2021.   Bližší informace: Mgr. Dana Menoušková, kurátorka výstavy mobil: 734 282 556, e-mail: dana.menouskova@slovackemuzeum.cz www.slovackemuzeum.cz, www.facebook.com/slovackemuzeum    

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.