Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Život a dění na přelomu prvního tisíciletí

Památník Velké Moravy ve Starém Městě (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti)

06. 10. 2020 - 31. 01. 2021

Panelová výstava je zaměřená na významné lokality doby velkomoravské ve středních a severozápadních Čechách poodhaluje historické dění i významné mocenské kontakty tehdejší doby.

Panelová výstava v Památníku Velké Moravy vás přenese do doby panování knížat Svatopluka i Bořivoje

Slovácké muzeum zpřístupnilo v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě novou panelovou výstavu s názvem Velká Morava a Čechy. Podrobněji je zaměřená na významné lokality doby velkomoravské ve středních a severozápadních Čechách. Poodhaluje historické dění i významné mocenské kontakty tehdejší doby. Přibližuje centra raně středověkých Čech, která se vážou k době spolupráce Čech s Moravou za knížete Bořivoje i k době Svatoplukovy vlády v Čechách (889/90–894).  Představuje např. starobylé hradiště Stará Kouřim – jedno z největších českých hradišť s úzkými vazbami na prostředí Velké Moravy, stejně jako další významné místo Levý Hradec, na němž v 80. letech 9. století nechal kníže Bořivoj postavit první křesťanský kostel v Čechách, i blízké Klecany. Informační prostor je věnován také bohatému knížecímu hrobu pod mohylou v severočeských Želénkách, který bývá někdy spojován s tzv. „moravskou nevěstou“. Podrobněji o výstavním projektu prozradila jeho kurátorka Dana Menoušková, archeoložka Slováckého muzea.

 

Co stálo za myšlenkou uskutečnit tuto výstavu?

Cílem výstavy je zasadit období Velké Moravy do širšího kontextu. Navazujeme na téma, které jsme představili již loni výstavou Velká Morava a Pražský hrad. Nyní se soustřeďujeme na další a možná ne tak známé lokality a poukazujeme na vazby, které mezi moravským a českým prostředím byly. Jak se v čase proměňovaly a jaké byly jejich dosahy. Kontakt obou oblastí se projevil nejen v mocenské sféře (dvůr moravských knížat tak třeba několikrát poskytl azyl prominentním uprchlíkům z Čech, mezi jinými i samotnému knížeti Bořivojovi), ale také například oblibou velkomoravských šperků a ozdob v českém prostředí, které si je osvojilo a výtvarně je inovovalo.

 

Z pozice kurátorky představte čtenářům autorku výstavy?

Autorkou výstavy je PhDr. Naďa Profantová, CSc., z Archeologického ústavu AV ČR v Praze, která se dlouhodobě zaobírá hmotnou kulturou raně středověkých Čech a tématem mocenských elit. Zmínit můžeme například studie ke klecanskému pohřebišti, které je představeno i na naší výstavě. Širší veřejnosti bude známá jako spoluautorka publikace Velké dějiny Zemí koruny české.

 

Čím, že to je, že zmíněná místa nejsou laické veřejnosti tak známá?

Představené lokality skutečně nejsou zakořeněné v širokém povědomí veřejnosti tak, jak např. loni prezentovaný Pražský hrad či nejvýznamnější velkomoravská naleziště. Je to převážně dáno už samotnou historií jejich objevování, stavem výzkumu a popularizací těchto míst. Svou roli hraje i zájem veřejnosti, jemuž se např. Staré Město u Uherského Hradiště či Mikulčice na Hodonínsku (tedy lokality spojené s velkomoravskou tradicí) dlouhodobě těší.

 

V čem spočívali úzké vazby mezi Starou Kouřimí a Velkou Moravou?

Zahraniční kontakty kouřimského knížete sahaly jak do karolínské říše, tak k Moravanům. Dokládají je především archeologické nálezy. Ty ukazují, že nejvýznamnější muži byli vybaveni symboly moci západního typu, jako jsou meče, ostruhy a botka k praporci či kopí vyrobená v Řezně. Ženy naopak zcela přijaly velkomoravskou módu, krášlily je soupravy šperků zdobených granulací převážně ze stříbra, často zlacené, a jen ojediněle vyrobené přímo ze zlata

 

Jsou známé souvislosti proč kníže Bořivoj nechal postavit první kostel v Čechách?

Levý Hradec bylo původní sídlo knížete Bořivoje. Bylo to také místo, kde po svém křtu na Moravě (za vlády knížete Svatopluka) nechal Bořivoj vystavět první křesťanský kostel v Čechách zasvěcený sv. Klimentu. Výstavba kostela byla tedy projevem přijetí křesťanství. Nejstarší podobu kostela ale neznáme.  Teprve později Bořivoj přesídlil na Pražský hrad. Levý Hradec je nicméně s dějinami vznikajícího českého státu spojen velice těstě. Zdejší kostel byl také místem, kde byl v roce 982 zvolen Slavníkovec Vojtěch (později sv. Vojtěch) pražským biskupem.

 

Památník Velké Moravy, Jezuitská 1885, 686 02 Staré Město. Zpřístupněno od 17. září 2020. Výstava potrvá do 31. ledna 2021.

 

Bližší informace:

Mgr. Dana Menoušková, kurátorka výstavy

mobil: 734 282 556,

e-mail: dana.menouskova@slovackemuzeum.cz

www.slovackemuzeum.cz, www.facebook.com/slovackemuzeum

 

 


Vyhledat muzeum


Aktuality

Život a dění na přelomu prvního tisíciletí

06. 10. 2020 - 31. 01. 2021
Památník Velké Moravy ve Starém Městě (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti)

Panelová výstava je zaměřená na významné lokality doby velkomoravské ve středních a severozápadních Čechách poodhaluje historické dění i významné mocenské kontakty tehdejší doby. Panelová výstava v Památníku Velké Moravy vás přenese do doby panování knížat Svatopluka i Bořivoje Slovácké muzeum zpřístupnilo v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě novou panelovou výstavu s názvem Velká Morava a Čechy. Podrobněji je zaměřená na významné lokality doby velkomoravské ve středních a severozápadních Čechách. Poodhaluje historické dění i významné mocenské kontakty tehdejší doby. Přibližuje centra raně středověkých Čech, která se vážou k době spolupráce Čech s Moravou za knížete Bořivoje i k době Svatoplukovy vlády v Čechách (889/90–894).  Představuje např. starobylé hradiště Stará Kouřim – jedno z největších českých hradišť s úzkými vazbami na prostředí Velké Moravy, stejně jako další významné místo Levý Hradec, na němž v 80. letech 9. století nechal kníže Bořivoj postavit první křesťanský kostel v Čechách, i blízké Klecany. Informační prostor je věnován také bohatému knížecímu hrobu pod mohylou v severočeských Želénkách, který bývá někdy spojován s tzv. „moravskou nevěstou“. Podrobněji o výstavním projektu prozradila jeho kurátorka Dana Menoušková, archeoložka Slováckého muzea.   Co stálo za myšlenkou uskutečnit tuto výstavu? Cílem výstavy je zasadit období Velké Moravy do širšího kontextu. Navazujeme na téma, které jsme představili již loni výstavou Velká Morava a Pražský hrad. Nyní se soustřeďujeme na další a možná ne tak známé lokality a poukazujeme na vazby, které mezi moravským a českým prostředím byly. Jak se v čase proměňovaly a jaké byly jejich dosahy. Kontakt obou oblastí se projevil nejen v mocenské sféře (dvůr moravských knížat tak třeba několikrát poskytl azyl prominentním uprchlíkům z Čech, mezi jinými i samotnému knížeti Bořivojovi), ale také například oblibou velkomoravských šperků a ozdob v českém prostředí, které si je osvojilo a výtvarně je inovovalo.   Z pozice kurátorky představte čtenářům autorku výstavy? Autorkou výstavy je PhDr. Naďa Profantová, CSc., z Archeologického ústavu AV ČR v Praze, která se dlouhodobě zaobírá hmotnou kulturou raně středověkých Čech a tématem mocenských elit. Zmínit můžeme například studie ke klecanskému pohřebišti, které je představeno i na naší výstavě. Širší veřejnosti bude známá jako spoluautorka publikace Velké dějiny Zemí koruny české.   Čím, že to je, že zmíněná místa nejsou laické veřejnosti tak známá? Představené lokality skutečně nejsou zakořeněné v širokém povědomí veřejnosti tak, jak např. loni prezentovaný Pražský hrad či nejvýznamnější velkomoravská naleziště. Je to převážně dáno už samotnou historií jejich objevování, stavem výzkumu a popularizací těchto míst. Svou roli hraje i zájem veřejnosti, jemuž se např. Staré Město u Uherského Hradiště či Mikulčice na Hodonínsku (tedy lokality spojené s velkomoravskou tradicí) dlouhodobě těší.   V čem spočívali úzké vazby mezi Starou Kouřimí a Velkou Moravou? Zahraniční kontakty kouřimského knížete sahaly jak do karolínské říše, tak k Moravanům. Dokládají je především archeologické nálezy. Ty ukazují, že nejvýznamnější muži byli vybaveni symboly moci západního typu, jako jsou meče, ostruhy a botka k praporci či kopí vyrobená v Řezně. Ženy naopak zcela přijaly velkomoravskou módu, krášlily je soupravy šperků zdobených granulací převážně ze stříbra, často zlacené, a jen ojediněle vyrobené přímo ze zlata   Jsou známé souvislosti proč kníže Bořivoj nechal postavit první kostel v Čechách? Levý Hradec bylo původní sídlo knížete Bořivoje. Bylo to také místo, kde po svém křtu na Moravě (za vlády knížete Svatopluka) nechal Bořivoj vystavět první křesťanský kostel v Čechách zasvěcený sv. Klimentu. Výstavba kostela byla tedy projevem přijetí křesťanství. Nejstarší podobu kostela ale neznáme.  Teprve později Bořivoj přesídlil na Pražský hrad. Levý Hradec je nicméně s dějinami vznikajícího českého státu spojen velice těstě. Zdejší kostel byl také místem, kde byl v roce 982 zvolen Slavníkovec Vojtěch (později sv. Vojtěch) pražským biskupem.   Památník Velké Moravy, Jezuitská 1885, 686 02 Staré Město. Zpřístupněno od 17. září 2020. Výstava potrvá do 31. ledna 2021.   Bližší informace: Mgr. Dana Menoušková, kurátorka výstavy mobil: 734 282 556, e-mail: dana.menouskova@slovackemuzeum.cz www.slovackemuzeum.cz, www.facebook.com/slovackemuzeum    

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.