Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Jak se rodí večerníčky

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

11. 02. 2016 - 10. 04. 2016

 

Večerníček si za uplynulých padesát let oblíbily celé generace dětí. Jak ale večerníček vzniká, na to zná odpověď asi jen málokterý divák. Interaktivní výstava o výrobě kreslených či loutkových filmů je plná zábavy pro děti i dospělé. Proto neváhejte a přijďte si vyzkoušet práci animátora, výtvarníka, fázaře, scénáristy nebo třeba práci v dabingovém studiu. Pro nejmenší návštěvníky je připraveno velké dřevěné pohádkové pexeso, loutky a maňásci nebo vlastnoruční výroba večerníčkovské čepice. 

Výstava je připravena ve spolupráci s Dětským muzeem Moravského zemského muzea Brno a Ateliéry Bonton Zlín.

Součástí výstavy Jak se rodí večerníčky je doprovodný program pro MŠ, ZŠ a SŠ Jak se rodí večerníček. Návštěvu je třeba domluvit u Petra Novotného, DiS., telefon: 734 282 498, e-mail: petr.novotny@slovackemuzeum.cz. Další podrobnosti naleznete na www.slovackemuzeum.cz v sekci Pro školy.

 

T. Z.

Záhada z Bontonu

Novou výstavou ve Slováckém muzeu provedou Pat a Mat

Víte, že se jeden animovaný příběh skládá z několika tisíc nakreslených obrázků? Víte, kolik to dá práce, než se na filmovém plátně nebo v televizi začnou pohybovat vaše oblíbené postavičky? Spoustu zajímavostí o výrobě kreslených a loutkových filmů přináší výstava „Jak se rodí Večerníčky“ ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti, připravená ve spolupráci s Dětským muzeem Moravského zemského muzea a Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Zpřístupněna bude 11. února a potrvá do 10. dubna 2016.

Návštěvníci mohou nakouknout nejen pod pokličku tvorby filmů a seriálů pro děti, ale přímo mají tu možnost prožít chvíle v roli animátora či režiséra. V improvizovaném dabingovém a animačním studiu sami mohou vytvořit jednoduchou animaci kreslených postaviček s doprovodnými ruchy,“ prozradila Blanka Rašticová, kurátorka výstavy.

Výstava v malém sále hlavní budovy nabídne pohled do zákulisí příprav tvorby animovaných večerníčků. Na rozměrné stolní modely rozpracovaných scén a na několik desítek miniaturních rekvizit, které stály u zrodu známého večerníčku, kde hlavní role ztvárnili dva nešikovní kamarádi Pat a Mat. „Je až neuvěřitelné, co vše je možné vyrobit v miniaturním měřítku. Jsou to věci naprosto funkční a důmyslně propracované do posledního detailu, aby práce ve studiu a výsledný efekt byl co nejvěrohodnější. Ateliéry Bonton Zlín nám zapůjčily 3D model domu a interiéry bytů postaviček Pata a Mata ze seriálu, jehož volné pokračování se natáčelo pod názvem Pat a Mat se vracejí ve Zlíně v letech 2002–2005,“ láká Rašticová k návštěvě a vybízí k návštěvě i z důvodu malinko jiného. „Z ateliérů jsme do výstavy přivezli i jednu kuriozitu. Tím je 3D model scény s názvem Kovárna. Panel je z nějaké pohádky, jejíž název si nikdo v Ateliérech nepamatuje. Bylo by prima, kdyby se našel někdo, kdo by navedl na nějakou stopu nebo v tom nejlepším případě napověděl název pohádky,“ dodává Rašticová, která věří, že se návštěva stane nejen exkurzí do filmových ateliérů, ale také příležitostí k oživení vzpomínek i na starší večerníčky, které nás všechny provázely dětstvím.

Výstava je rozdělena do dvou částí. Po prohlídce bude možné, aby děti rozvinuly svoji kreativnost. V interaktivní dílně se fantazii meze klást nebudou. „Tato výstava nabízí větší možnosti zpříjemnění návštěvy dětského publika. Děti, rodiny ani školy rozhodně nebudou odcházet s prázdnou. Tentokrát zapojíme jejich hravost na maximum,“ říká Petr Novotný, programový pracovník, který popsal, co vše na děti čeká. „Budou připraveny loutky, maňásci, se kterými si mohou návštěvníci hrát. Dvě nástěnná pexesa s pohádkovými postavičkami, ale hlavně se dostanou do dabingového studia, kde si vyzkouší práci ruchaře na krátké ukázce s Hurvínkem. Každý si může vyrobit Večerníčkovu čepici,“ přidává Novotný a jedním dechem dodává, že se návštěvníci mohou zapojit do malého tvůrčího projektu. „Při této výstavě jsme se rozhodli vyhlásit soutěž. Zadání je jednoduché, vyrobit maximálně dvouminutové video. K dispozici budou mít prostor, loutky a hlavně čas. Co již bude na nich, je jejich vize a způsob ztvárnění,“ dodává Novotný, který povede i další doprovodné a výukové programy pro školy, které budou obohaceny o výuku základních technik animace.

Hlavní budova Slováckého muzea v Uherském Hradišti, Smetanovy sady 179.

Výstava je zpřístupněna od čtvrtka 11. února do neděle 10. dubna 2016.

Bližší Informace:

PhDr. Blanka Rašticová, mobil: 774 124 014

Petr Novotný DiS., mobil: 734 282 498


Vyhledat muzeum


Aktuality

Expozice Věznice Uherské Hradiště - Reduta, Masarykovo náměstí


Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Nová expozice věnovaná dějinám uherskohradišťské věznice se zaměřuje na období nacistického a komunistického režimu. Pohled do nepřístupné věznice poskytne videozáznam, který byl pořízen na podzim roku 2016. Věznice míří do Reduty Jizvu na tváři města Uherské Hradiště zacelí nová stálá expozice   Ve čtvrtek 27. dubna 2017 v 17.00 hodin bude v prostorách podkroví Reduty otevřena nová stálá expozice věnovaná dějinám věznice v Uherském Hradišti. Tato výstava se stává prvním reálným signálem v naplnění tolik očekáváného vypořádání se s minulostí. S nechvalně známou minulostí, která, jak míní nejen Pavel Portl, historik Slováckého muzea, je jizvou na tváři města Uherské Hradiště. Vznikla ve spolupráci města Uherské Hradiště, Slováckého muzea, spolku Memorie a Klubu kultury v Uherském Hradišti. Jejími autory jsou Mgr. Pavel Portl a Anna Stránská z Memorie. Originální vizuální podobu výstavním panelům vtiskla MgA. Zuzana Skopalová. „Panelová expozice zprostředkuje pohled na život za mřížemi a osudy vězněných. Za zdi uzavřeného areálu věznice mohou návštěvníci nahlédnout i prostřednictvím video dokumentu, který vznikl na podzim roku 2016. V podkresu záběrů dokument doplňují audionahrávky, které jsou živým svědectvím několika vězňů. Natočený dokument doplní i aktuální rozhovor Aleše Durďáka s Annou Honovou z Uherského Brodu, která byla vězněna v letech 1950–1952,“ představil Pavel Portl základní informace o výstavě. Věznice v Uherském Hradišti byla postavena v letech 1892–1897 spolu s budovou krajského soudu, tzv. justičním palácem. „Zprvu sloužila pouze pro vězně odsouzené za kriminální zločiny. První „političtí“ vězni se sem dostali v roce 1920, a to v souvislosti s tzv. prosincovou stávkou. Ve skutečnosti však byli souzeni na základě prvorepublikového demokratického práva, na rozdíl od politických vězňů z období nacistické a komunistické totality. A právě jim je věnována expozice,“ přiblížil dále Portl. Období druhé světové války bylo ve znamení první z velkých změn v chodu věznice. Od roku 1940 začalo gestapo využívat samovazební oddělení, o rok později se do věznice přestěhoval i německý úřední soud. „Bohužel se z tohoto období nedochovalo příliš mnoho výpovědí o životě ve věznici. Je to dáno i tím, že sloužila jako tzv. zajišťovací vazba, což znamená, že zatčení lidé zde strávili jen několik dní nebo týdnů a následně byli převezeni do jiných věznic, káznic a koncentračních táborů,“ řekl Portl a zmínil jeden ze dvou zdokumentovaných tragických válečných osudů. „Jedná se příběh dvou parašutistů, kteří se před nacisty ukrývali u svých rodin a známých na Slovácku. Po vyzrazení spáchali v obklíčení sebevraždu a lidé, kteří jim pomáhali, byli odsouzeni k trestu smrti a v roce 1943 popraveni.“ Padesátá léta, resp. období po roce 1948, se stala nejsmutnějším obdobím v dějinách věznice. Kromě krajského soudu ji využívala také Státní bezpečnost pro výslechy a věznění státních (politických) vězňů. „Díky archivním materiálům i pozdějším výpovědím vězňů lze konfrontovat ze dvou pohledů, jaké výslechové metody používalo vyšetřovací oddělení StB. Obzvlášť brutální bylo používání tzv. indukčního přístroje, kterému se také přezdívá „elektrické boty“.  Bylo to krátce po roce 1948, kdy věznici velel Ludvík Hlavačka, šéfem vyšetřovacího oddělení byl Leopold Lovecký a jeho zástupcem Alois Grebeníček,“ uvedl Portl další část dějinných milníků tohoto objektu, který stojí v centru historického města Uherské Hradiště. Věznice byla uzavřena v roce 1960. Devastaci a chátrání měly zastavit dva zamýšlené projekty. „V 60. a 80. letech se plánovala úprava objektu a jeho nové využití. Ze samovazeb měla vzniknout ubytovna pro studenty Střední uměleckoprůmyslové školy, nebo tento trakt zcela zbořit a do budovy přestěhovat Dům služeb. Kvůli finančním nákladům se nic z toho nerealizovalo. I tyto plány si mohou návštěvníci prohlédnout a o zamýšlených změnách se dočíst více,“ uzavřel Portl. Otevírací doba je po dohodě s Městským informačním centrem Uherské Hradiště, telefon: 572 525 525, e-mail: mic@uherske-hradiste.cz. Výstava není přístupná pro osoby s omezenou schopností pohybu. Informace, objednávky komentovaných prohlídek pro školy – cena: 200 Kč/ skupina, max. 30 dětí, Mgr. Pavel Portl, 777 066 612, e-mail: pavel.portl@slovackemuzeum.cz.   Podkroví, U Reduty 256, Uherské Hradiště. Vernisáž: čtvrtek 27. dubna, 17.00 hodin. Bližší Informace: Mgr. Pavel Portl, mobil: 777 066 612, e-mail: pavel.portl@slovackemuzeum.cz  

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.