Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Jak se rodí večerníčky

Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

11. 02. 2016 - 10. 04. 2016

 

Večerníček si za uplynulých padesát let oblíbily celé generace dětí. Jak ale večerníček vzniká, na to zná odpověď asi jen málokterý divák. Interaktivní výstava o výrobě kreslených či loutkových filmů je plná zábavy pro děti i dospělé. Proto neváhejte a přijďte si vyzkoušet práci animátora, výtvarníka, fázaře, scénáristy nebo třeba práci v dabingovém studiu. Pro nejmenší návštěvníky je připraveno velké dřevěné pohádkové pexeso, loutky a maňásci nebo vlastnoruční výroba večerníčkovské čepice. 

Výstava je připravena ve spolupráci s Dětským muzeem Moravského zemského muzea Brno a Ateliéry Bonton Zlín.

Součástí výstavy Jak se rodí večerníčky je doprovodný program pro MŠ, ZŠ a SŠ Jak se rodí večerníček. Návštěvu je třeba domluvit u Petra Novotného, DiS., telefon: 734 282 498, e-mail: petr.novotny@slovackemuzeum.cz. Další podrobnosti naleznete na www.slovackemuzeum.cz v sekci Pro školy.

 

T. Z.

Záhada z Bontonu

Novou výstavou ve Slováckém muzeu provedou Pat a Mat

Víte, že se jeden animovaný příběh skládá z několika tisíc nakreslených obrázků? Víte, kolik to dá práce, než se na filmovém plátně nebo v televizi začnou pohybovat vaše oblíbené postavičky? Spoustu zajímavostí o výrobě kreslených a loutkových filmů přináší výstava „Jak se rodí Večerníčky“ ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti, připravená ve spolupráci s Dětským muzeem Moravského zemského muzea a Ateliéry Bonton Zlín, a.s. Zpřístupněna bude 11. února a potrvá do 10. dubna 2016.

Návštěvníci mohou nakouknout nejen pod pokličku tvorby filmů a seriálů pro děti, ale přímo mají tu možnost prožít chvíle v roli animátora či režiséra. V improvizovaném dabingovém a animačním studiu sami mohou vytvořit jednoduchou animaci kreslených postaviček s doprovodnými ruchy,“ prozradila Blanka Rašticová, kurátorka výstavy.

Výstava v malém sále hlavní budovy nabídne pohled do zákulisí příprav tvorby animovaných večerníčků. Na rozměrné stolní modely rozpracovaných scén a na několik desítek miniaturních rekvizit, které stály u zrodu známého večerníčku, kde hlavní role ztvárnili dva nešikovní kamarádi Pat a Mat. „Je až neuvěřitelné, co vše je možné vyrobit v miniaturním měřítku. Jsou to věci naprosto funkční a důmyslně propracované do posledního detailu, aby práce ve studiu a výsledný efekt byl co nejvěrohodnější. Ateliéry Bonton Zlín nám zapůjčily 3D model domu a interiéry bytů postaviček Pata a Mata ze seriálu, jehož volné pokračování se natáčelo pod názvem Pat a Mat se vracejí ve Zlíně v letech 2002–2005,“ láká Rašticová k návštěvě a vybízí k návštěvě i z důvodu malinko jiného. „Z ateliérů jsme do výstavy přivezli i jednu kuriozitu. Tím je 3D model scény s názvem Kovárna. Panel je z nějaké pohádky, jejíž název si nikdo v Ateliérech nepamatuje. Bylo by prima, kdyby se našel někdo, kdo by navedl na nějakou stopu nebo v tom nejlepším případě napověděl název pohádky,“ dodává Rašticová, která věří, že se návštěva stane nejen exkurzí do filmových ateliérů, ale také příležitostí k oživení vzpomínek i na starší večerníčky, které nás všechny provázely dětstvím.

Výstava je rozdělena do dvou částí. Po prohlídce bude možné, aby děti rozvinuly svoji kreativnost. V interaktivní dílně se fantazii meze klást nebudou. „Tato výstava nabízí větší možnosti zpříjemnění návštěvy dětského publika. Děti, rodiny ani školy rozhodně nebudou odcházet s prázdnou. Tentokrát zapojíme jejich hravost na maximum,“ říká Petr Novotný, programový pracovník, který popsal, co vše na děti čeká. „Budou připraveny loutky, maňásci, se kterými si mohou návštěvníci hrát. Dvě nástěnná pexesa s pohádkovými postavičkami, ale hlavně se dostanou do dabingového studia, kde si vyzkouší práci ruchaře na krátké ukázce s Hurvínkem. Každý si může vyrobit Večerníčkovu čepici,“ přidává Novotný a jedním dechem dodává, že se návštěvníci mohou zapojit do malého tvůrčího projektu. „Při této výstavě jsme se rozhodli vyhlásit soutěž. Zadání je jednoduché, vyrobit maximálně dvouminutové video. K dispozici budou mít prostor, loutky a hlavně čas. Co již bude na nich, je jejich vize a způsob ztvárnění,“ dodává Novotný, který povede i další doprovodné a výukové programy pro školy, které budou obohaceny o výuku základních technik animace.

Hlavní budova Slováckého muzea v Uherském Hradišti, Smetanovy sady 179.

Výstava je zpřístupněna od čtvrtka 11. února do neděle 10. dubna 2016.

Bližší Informace:

PhDr. Blanka Rašticová, mobil: 774 124 014

Petr Novotný DiS., mobil: 734 282 498


Vyhledat muzeum


Aktuality

Kdo nemá kožucha, zima mu bude!

12. 10. 2023 - 04. 02. 2024
Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Výstava věnovaná zimnímu kroji na Slovácku je založena na bohatém sbírkovém fondu Slováckého muzea doplněného o historické fotografie a reprodukce z cyklu Jože Uprky Kožuchy. Výstava věnovaná zimnímu kroji na Slovácku se zaměřením na kožichy, kožíšky, lajbly, haleny, kacabaje, kabaně představí tyto jednotlivé součásti lidového oděvu, ale také specifika jejich oblékání při všedních, svátečních a obřadních příležitostech od podzimu do jara. Ukáže také, jak končily starší obnošené součásti, které se dotrhávaly při práci, zatímco ze starších halen se šily zimní papuče. Roztrhané kožichy sloužily i jako pokrývka na peci, jako maškara čerta nebo se staly součástí masopustního přestrojování. Instalace nás tak provedou obdobím od posledních hodových slavností až po Velikonoce, kdy se zimní kroje, haleny a kožíšky, pomalu odkládaly. Vernisáž proběhne ve čtvrtek 12. října v 17.00 v hlavní budově muzea, Smetanovy sady 179, Uherské Hradiště.  

Přečíst více

Rodiny politických vězňů – opomenutý rozměr komunistické perzekuce


Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Přednáška Ing. Lubomíra Vejražky z Ústavu pro studium totalitních režimů. Na rodiny historie obecně zapomíná. Rodiny muklů, rodiny vojáků nevrátivších se z války a dalších. Pro média a organizace zobrazující minulost je totiž snadnější popsat příběhy vojáků z druhé světové války a osudy odbojářů proti nacismu a komunismu. Válečná vřava, zatýkání a výslechy gestapáky a estébáky, monstrprocesy, prostředí věznic a lágrů a šachet, útěky, bestialita bachařů. Jde o silné momenty plné spádu a napětí. Hrdinství, štěstí a smůla, odvaha, vynalézavost a pevné nervy. Zájem posluchače, diváka a čtenáře zajištěn, komerční rovina vyřešena. Niterné roviny vypravěč a tazatel obvykle opomíjejí. Ten s mikrofonem se neoptá, zpovídaný citlivé téma sám nenakousne. Kde není otázek, není odpovědí. A chybí jim čas. Na opravdu hlubokou sondu nestačí dvě hodiny, případně dvakrát dvě hodiny posezení. Vedle toho ženy a rodiny vězňů, odbojářů, vojáků… Jejich cesta svou atraktivitou silně pokulhává za story „chlapáků“. V případě rodin jde (na první pohled) jen o zdánlivě obyčejný život. Žádný střih za střihem, žádné napětí a překvapení v každém odstavci, záběru. Místo dobrodružství pouze vnitřní drama: Rozvést se, či ne, když StB vydírá? Jak odolat ústrkům v práci? Jak se porovnat s pohledem na dítě šikanované ve škole a tesknící po tátovi? Jak ustát návštěvu v lágru a pohled na zdevastovaného manžela, syna, tátu? Jak den za dnem přečkat tupou realitu a chudobu, strach z budoucnosti, donášení domovnice? Co dělat, když má muž před sebou patnáct let a poblíž ženy se objeví někdo třetí, který jí nabídne budoucnost? A když se muž vrací a soužití vyloženě drhne, co pak? Jak se deset let útlaku rodiny promítne za další tři desetiletí ve stáří? Jde o samé niterné záležitosti, občas o pocity domnělého selhání. S takovým materiálem se pracuje daleko hůř, vyloženě lopotně, než s dějem prostoupeným příběhy z muklovského a vojenského prostředí, které lze díky poutavosti uchopit snadněji a svižně. I proto (a nejen proto) zůstaly rodiny opomenuty. Zahodíme jednu rovinu pohromy, tedy úděl příbuzných muklů, protože se v jejich příběhu neskrývá vzrušující prvek? Protože se jejich story hůř prodá? Poněvadž nemáme natolik vytříbenou sociální vnímavost, abychom zahrnuli rodiny do zobrazení totality? K událostem ztvárňovaným na půdorysu „mukl-voják-atraktivní vnější drama“ patří i půdorys „rodina-děti-neatraktivní komorní drama“. Ženy a děti persekuce poznamenaly mnohdy daleko víc než vlastní mukly. O tématu bude vyprávět Ing. Lubomír Vejražka z Ústavu pro studium totalitních režimů. Vstup volný. Přednáškové centrum, Štefánikova 1285, Uherské Hradiště. Přednáška je realizována ve spolupráci Moravského zemského muzea, Ústavu pro studium totalitních režimů a Spolku Memoria. Co o sobě říká sám Lubomír Vejražka? „Od roku 2004 se věnuji tématu muklů a jejich rodin, jejich příbuzným. Hovořil jsem s přibližně třiceti z nich. Šlo o cca 120 rozhovorů v délce přes 700 hodin. Nešlo o krátké, např. dvouhodinové povrchní rozhovory, ale mnohahodinová sezení. S některými jsem hovořil i patnáctkrát v průběhu šesti let. Mohl jsem tedy jít proto do hloubky a věnovat se nejen vnějším faktům, ale i niterným záležitostem. Zpovídaní mně mnohdy svěřili záležitosti, které nevědí ani jejich rodiny. Výsledkem práce se staly 3 knihy a přes 100 příspěvků ve sdělovacích prostředcích.“ Publikace Lubomíra Vejražky věnované tématice muklů (Nezhojené rány národa; Jizvy zůstávají/Dědictví zla stále živé; Bolest přetrvává a cesta nekončí/Nesmazatelný otisk v podvědomí národa) a jejich rodin zachycují jejich osobní peripetie, váhání popřípadě selhání, vztahové záležitosti a složitost rozvodů pro obě strany. Také nejednoduché opětovné začlenění muklů do života po propuštění, těžkou situaci dětí muklů atd. Je zde vysvětleno, kde muklové nacházeli sílu překonat v lágru nepřekonatelné. Jsou zde jejich názory na smysl odboje, na mladé zuřivé straníky a přerod některých z přisluhovačů v odpůrce režimu, na rok 1968, na Chartu 77, na problematiku vin, odpuštění a pokání atd. Knihy hledají odpovědi na otázky, proč se po roce 1990 společnost nevyrovnala s érou KSČ a proč nebyli potrestáni ani jasní viníci. Texty se zamýšlí nad tlustou čárou – kde má být učiněna a kde ne, také nad jejími dopady po roce 1990. Jsou zde příklady výmluv KSČM po roce 1990, upozornění na úskalí jakýchkoli debat s komunisty a vysvětlení, jak se dívat na údajné dobré činy režimu apod. Knihy tedy nejsou jen příběhové. Materiál byl sbírán do velké hloubky i šířky, což umožnilo rozkrývat skryté roviny a hledat souvislosti, zevšeobecňovat, dovozovat, vyhodnocovat, popisovat různé modelové situace, ukazovat psychologické a sociologické prvky. Je zde zachycen též určitý morální étos a poselství zpovídaných.  

Přečíst více

Podzimní tvořivá dílna


Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

O podzimních prázdninách se uskuteční dílnička, kde si mohou všichni, malí i velcí, vyrobit podzimního skřítka a drobné podzimní dekorace. Připraveny budou přírodniny a další tvořivý materiál. Vstupné dle platného ceníku. Akce se koná v čase 10.00 až 15.00.

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.