Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Koudelka: Návraty

Uměleckoprůmyslové museum v Praze - historická budova (Uměleckoprůmyslové museum v Praze)

22. 03. 2018 - 23. 09. 2018

Rozsáhlou retrospektivní výstavu Koudelka: Návraty, která představuje více než tři stovky autorových fotografií v převážně vzácných dobových tiscích, připravilo Uměleckoprůmyslové museum v Praze jako poctu autorovi k jeho osmdesátým narozeninám.

„Velmi si považujeme toho, že výstava v našem muzeu je největší a nejreprezentativnější přehlídkou bohatého díla Josefa Koudelky a že se staneme správci největšího souboru fotografií, který se Josef Koudelka rozhodl darovat své vlasti,“ říká Helena Koenigsmarková, ředitelka Uměleckoprůmyslového musea v Praze. „Vážíme si toho, že se nám společně podaří poskytnout jeho fotografiím trvale útočiště ve státní sbírce, ale že i díky rekonstruovaným prostorám muzea můžeme našim návštěvníkům nabídnout takto unikátní výstavu.“
Autorská výstava je řazena chronologicky do sedmi kapitol, dle jednotlivých tematických cyklů. Prvním cyklem je soubor vzácných původních autorských zvětšenin z konce 50. let a začátku 60. let s názvem „Začátky“, které Koudelka připravil pro svou první výstavu v roce 1961 v Divadle Semafor. Následuje soubor raných studií s názvem „Experimenty“, jež jsou důležité pro pochopení originality Koudelkovy tvorby. Další dvě témata vznikala paralelně – stěžejní Koudelkovo téma Cikáni, soubor fotografií, který je dnes považován za klasické dílo světové fotografie, a cyklus „Divadlo“ představující krajní stylizaci formy, výrazné grafické obrazy, které se staly nezaměnitelným autorovým rukopisem v rámci tehdejší divadelní fotografie. Důležitou roli hrála v životě Koudelky rozsáhlá reportáž Invaze 68, která byla důvodem, proč byl nucen v roce 1970 odejít ze své vlasti. Celých pětadvacet let vznikal cyklus nazvaný Exily, snímky zachycující pocit odcizení, vyhnání a nemožnosti návratu. Poslední část tvoří monumentální Panorama, velkoformátové fotografie, které představují tři desetiletí práce mapování vlivu člověka na současnou krajinu. 
„Autor během svého života vždy šel svou cestou, nepodléhal vnějším vlivům či uměleckým směrům,“ říká k Josefu Koudelkovi kurátorka výstavy Irena Šorfová. „Překračoval hranice různých forem vyjádření, od reportáže, přes grafické fotografie, poetický dokument, k výtvarným velkoformátovým obrazům. Svůj rukopis vždy přetvářel a podřizoval zobrazenému tématu. Josef Koudelka nesporně patří k nejvýznamnějším současným osobnostem světové fotografie, jeho dílo je řazeno k humanistické dokumentární fotografii, ač je těžké kamkoli tuto výraznou osobnost zařazovat. Řada fotografů vytváří dobré jednotlivé fotografie, nicméně není mnoho těch, kteří zanechávají nepřehlédnutelné lidské poselství celým svým dílem.“
Fotografie Josefa Koudelky jsou dnes velice ceněné především pro vysokou uměleckou hodnotu, a také díky tomu, že Koudelka nikdy nevytvářel zvětšeniny ve velkých edicích, od některých starších fotografií existuje jen několik zvětšenin. Tento fakt výrazně přispívá k jedinečnosti souboru, který věnuje UPM v Praze. To se tak stane jednou z mála institucí, jež má ve svých sbírkách a ve správě Koudelkovo dílo v takovém rozsahu. 
„Josef Koudelka se stal fotografickou osobností světového významu, nikdy však nepřestal připomínat svoje české, přesněji moravské kořeny,“ říká Jan Mlčoch, kurátor sbírky fotografie UPM. „Začlenění reprezentativního souboru autorových prací do sousedství světových dokumentaristů agentury Magnum Photos nebo českých klasiků Františka Drtikola, Josefa Sudka, Jaromíra Funkeho, Jaroslava Rösslera, Miroslava Háka, ale i jeho osobních přátel a generačních druhů Markéty Luskačové, Dagmar Hochové, Pavla Diase, Miloně Novotného a dalších, je zcela přirozené a logické. V Uměleckoprůmyslovém museu v Praze se stane majetkem nejen jeho rodné země, ale i součástí muzejního a galerijního provozu Evropy a vlastně i celého světa.“ Fotografická sbírka Uměleckoprůmyslového musea v Praze je nejrozsáhlejší kolekcí české fotografie, která je průběžně představována na desítkách domácích i mezinárodních výstavách.
K výstavě vyjde obsáhlá fotografická publikace v české i anglické verzi ve spolupráci s nakladatelstvím KANT, obohacená o rozsáhlý dokumentační materiál a originální texty šesti autorů, Stuarta Alexandra, Josefa Chuchmy, Jana Mlčocha, Josefa Mouchy, Tomáše Pospěcha a Ireny Šorfové, a dobový text Anny Fárové z roku 1967.
Výstava Koudelka: Návraty byla podpořena státním programem připomínky významných výročí připadajících na rok 2018 – 100. výročí založení samostatného státu, 50. výročí srpnové okupace a 25. výročí samostatného českého státu.
Výstava Národní galerie v Praze Koudelka: De-creazione představuje ve Veletržním paláci soubor dvanácti velkoformátových fotografií, jež Josef Koudelka vytvořil pro vůbec první prezentaci Vatikánu na Bienále v Benátkách 2013. Cyklus inspirovaný knihou Genesis zachycuje tři témata myšlenky destrukce: zásahy času do lidské historie a životního prostředí, válečné konflikty a přírodu versus industriální svět.
JOSEF KOUDELKA se narodil v Boskovicích na Moravě v roce 1938. Původně letecký inženýr se začal věnovat fotografii od roku 1958. V té době fotografoval svět několika pražských divadel a život Cikánů. V roce 1968 zdokumentoval Invazi vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa. Následující rok byly tyto snímky publikovány k výročí invaze v mnoha zahraničních časopisech pod pseudonymem P.P. (Prague Photographer), aniž o tom Koudelka předem věděl. Snímky „anonymního českého fotografa“ získaly od Overseas Press Club ocenění Robert Capa Gold Medal a jsou dnes považovány za klasické dílo poválečné reportážní fotografie (u příležitosti čtyřicátého výročí invaze vydal Josef Koudelka v roce 2008 knihu obsahující 249 fotografií doplněných texty historiků, kniha byla dosud vydána ve dvanácti jazykových mutacích). 
V obavách z možných represí, se Josef Koudelka v roce 1970 rozhodl opustit svou vlast. Odjel do Velké Británie, kde získal politický azyl, od roku 1974 je členem agentury Magnum Photos. Později odešel do Francie, v roce 1987 získal francouzské občanství. V roce 1975 publikoval ve spolupráci s francouzským nakladatelem Robertem Delpirem knihu Cikáni, v roce 1988 následovala kniha Exily. Od té doby Josef Koudelka publikoval patnáct knih věnujících se dokumentování vlivu člověka na současnou krajinu. 


Vyhledat muzeum


Aktuality

Lithyalin! Revive!

21. 09. 2023 - 19. 11. 2023
Uměleckoprůmyslové museum v Praze - historická budova (Uměleckoprůmyslové museum v Praze)

Výstava je prezentací experimentů mladých slovenských autorů s raritní a technologicky náročnou historickou sklářskou technikou lithyalinem. Enable GingerDva mezioborové workshopy na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě ve spolupráci s firmami Glassbor CZ s.r.o, sklárnou Jílek v Kamenickém Šenově a Vyšší odbornou školou sklářskou v Novém Boru se uskutečnily v roce 2022. Oba byly zaměřeny na hutní a zušlechťovací historické techniky skla lithyalin s aplikací stříbrné a měděné lazury. S těmito historickými sklářskými technologiemi autoři experimentovali kombinací tradičního i autorského přístupu a hledali nejen novou estetiku, ale také nové významy v kontextu současného vizuálního umění a art designu. U finálních autorských intervencí do foukaných lithyalinových tvarů je akcentována kresba tužkou, perokresba, malířské gesto a sochařský zásah pískováním, broušením, hranováním, rytím a řezáním skla. Všechny objekty vznikly ve firmě Václava Kuželky – Glassbor CZ v Novém Boru, ve městě, kde tato technologie v 19. století vznikla. Pedagogický a výtvarný koncept vytvořil se studenty a absolventy pedagog Palo Macho. Cannot connect to Ginger Check your internet connection or reload the browserDisable in this text fieldRephraseRephrase current sentenceEdit in Ginger×

Přečíst více

Kabinety. Mistrovská díla uměleckého řemesla manýrismu a baroka

07. 12. 2023 - 10. 03. 2024
Uměleckoprůmyslové museum v Praze - historická budova (Uměleckoprůmyslové museum v Praze)

Kabinety 16. a 17. století patří k nejzajímavějším výkonům v historii uměleckého řemesla. Už prvotním posláním jako schrána pro uschování drahocenných předmětů a svým výrazně artistním charakterem se kabinet vymyká běžným kategoriím utilitárně podmíněného nábytkového umění. Jeho kořeny v různě modifikovaných podobách lze sledovat již ve vyspělých kulturách starověku. Přední místo zaujímal v luxusním mobiliáři panovnických dvorů evropského novověku. Svou vrcholnou roli sehrál v éře manýrismu a časného baroku, kdy se jako „Kunstkammer en miniature“ stal svébytným uměleckým dílem, reprezentujícím složitý myšlenkový svět idejí novověké přírodní filosofie. Čechy patřily ještě v období mezi světovými válkami k západoevropským zemím s nejvyšší koncentrací šlechtických historických sídel. Tato sídla tu přirozeně tvořila zázemí pro rozsáhlé sbírkové fondy, shromažďované po celé generace, jež byly, a dodnes namnoze jsou, organickou součástí evropského kulturního dědictví. Tragické události druhé světové války a krajně nešťastné poválečné politické uspořádání střední Evropy znamenalo pro České země náhlé zpřetrhání mimořádně bohatých kulturních tradic a společenských vazeb. Dosavadní vývoj se tak s koncem druhé světové války stal definitivně uzavřenou epochou. Historická sídla i se sbírkovými inventáři násilně převzal do vlastnictví stát a z nich velká část postupně přešla do odborné správy Státní památkové péče. I přes značné ztráty v čase společenského chaosu 40. a 50. let minulého století, spravuje v současnosti Národní památkový ústav úctyhodné množství někdejších aristokratických sídel s alespoň částečně dochovaným vybavením původním mobiliářem (z toho jen malá část byla v devadesátých letech navrácena v restitučních řízeních původním majitelům). K tomuto se řadí uměleckořemeslné sbírky několika muzejních institucí, jež vznikaly od konce 19. století z cílených nákupů, donací (a v poválečných letech případně i zařazením státních konfiskátů). Enable Ginger V tomto vzácném fondu historického mobiliáře vyniká poměrně obsáhlý soubor kabinetů jako typologicky a výtvarně výjimečný, dobově příznačný fenomén, nejen v oblasti historického nábytku, ale v rámci uměleckého řemesla vůbec. Cannot connect to Ginger Check your internet connection or reload the browserDisable in this text fieldRephraseRephrase current sentenceEdit in Ginger×

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.