Hledání výrazu: narodni muzeum

Památka každoročně ožívá při akci Setkání ve střední části Moravského krasu, kde je možné vidět tradiční středověká řemesla včetně historických taveb železa. Příjemné spojit s výletem k nedaleké Býčí skále, jeskyně Výpustek nebo do Křtin.

Mlýn jako z pohádky kousek od slovenských hranic.

Větrný mlýn holandského typu, který se tyčí na kopci nad Kuželovem na Horňácku, je krásným dokladem historie. Součástí prohlídky je i zařízení mlýna je jeho přilehlé stavení. Větrný mlýn se nachází na nezalesněném hřbetu Bílých Karpat jihovýchodně nad obcí Kuželov a jihozápadně od Velké nad Veličkou. Je jedním z mála dodnes zachovalých větrných mlýnů tzv. holandského typu. Byl pravděpodobně postaven v roce 1842 a více než sto let sloužil zemědělcům z Kuželova, Hrubé Vrbky a dalších vesnic. V roce 1946 ustala jeho činnost úplně. V roce 1973 byl převeden do správy TMB, které provedlo jeho rekonstrukci a renovaci. Mlýn byl znovu uveden do provozuschopného stavu, ovšem již jako muzejní exponát. Celý areál je ponechán v původním prostředí s téměř zachovanou původní architekturou umožňující ukázkový provoz. Mlýn má kuželovitou kamennou konstrukci, která nese střechu se šindelovou krytinou. Střecha je uložena otočně a natáčena kolem svislé osy mlýna tak, aby větrné kolo bylo vždy nastaveno proti větru. Má čtyři křídla upevněná na konci hlavní hřídele. Vedle mlýna stojí přízemní budovy hospodářských stavení. Původní technické zařízení, umístěné ve třech podlažích mlýna (palečné a cévové kolo v nejvyšším podlaží, mlecí zařízení v druhém podlaží, moučnice s prosévacím zařízením v přízemí), dokládá technologický systém tzv. českého mlýnského složení. Vlastní mlecí zařízení se skládá ze dvou mlýnských kamenů. Horní běhoun je možno nadzvedávat a měnit mezeru podle způsobu mletí. V přízemí je postavena i zděná pec na pečení chleba. Do přízemí vedou dvoje dveře pro případ, že by se před některými z nich otáčelo větrné kolo. V přilehlých obytných a hospodářských budovách je zřízena expozice horňáckého bydlení a místního způsobu malovýrobního hospodaření z přelomu 19. a 20. století. Je zde vystaven soubor zemědělského nářadí a zařízení dokumentující tradiční zemědělské výrobní postupy. Součástí expozice je i ukázka různých nástrojů používaných k údržbě strojního zařízení mlýna, kterou většinou prováděl sám mlynář. Každoročně v červenci se v prostorách památky konají některé z pořadů tradičních "Horňáckých slavností".

Když v roce 1888 učitel František Myklík ve Starém Městě, v jižní části polohy „Na Špitálkách“,v právě kopaném zářezu pro lokální železniční dráhu, zachraňoval nálezy z období pravěku a raného středověku, činil tak za vydatné pomoci starého muže s bohatým bílým plnovousem. Oním mužem byl Mořic Vilém Trapp (1825-1895), od roku 1864 kustod brněnského Františkova, později Moravského zemského muzea, člověk, jemuž je přisuzován nemalý podíl na tom, že se moravská prehistorie postupně dostávala do středu zájmu odborníků i poučených laiků evropského věhlasu. Trapp nejenže zachraňoval archeologický materiál, on i nabádal šlechtu, aby „jeho“ muzeu věnovala předměty ze svých sbírek, ba dokonce vyvíjel nemalé úsilí, aby kulturní poklady Moravy nebyly vykupovány a vyváženy do ciziny. Byl zřejmě prvním pracovníkem Moravského zemského muzea, jenž již v červáncích archeologie projevil velký zájem o oblast Uherskohradišťska, takže stojí na samém začátku řady významných muzejních vědců, kteří s tímto historií oplývajícím regionem spojili své vědecké dráhy. Z nich nejvýznamnější byl archeolog Vilém Hrubý, dříve učitel a pracovník Slováckého muzea, od roku 1948 až do svého skonu v roce 1985 vedoucí výzkumů v oblasti Starého Města, dlouholetý přednosta Prehistorického oddělení Moravského muzea. S jeho jménem je spojena celá řada významných objevů, na jejichž počátku je odkryv první na maltu stavěné architektury z doby Velké Moravy-kostela ve Starém Městě „Na Valách“, následovaný objevem velkomoravského sakrálního centra na uherskohradišťské sadské výšině, úzce svázaného s osobností arcibiskupa Metoděje, a mnoha dalšími. V. Hrubý byl také autorem celé řady výstav a prezentací svých objevů, zejména pak těch v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě. A v podobném duchu od roku 1986 doposud – a to jak na půdě brněnského muzea, tak i na archeologických nalezištích Staroměstska – pokračuje i Hrubého nástupce a žák Luděk Galuška, autor či spoluautor celé řady výstav a expozic, na Uherskohradišťsku, např. ve Starém Městě, Uherském Hradišti, Modré či Ostrožské Nové Vsi, prezentovaných především v úzké spolupráci s kolegy ze Slováckého muzea. Sedmdesát pět let trvající éra moderních archeologických výzkumů Moravského zemského muzea na půdě Starého Města a některých dalších okolních nalezišť dostává nový impulz. Má podobu „Centra slovanské archeologie“, objektu, který spolu s archeologickou stanicí ve Starém Městě vytvoří pevný základ další terénní a prezentační činnosti MZM v oblasti Uherskohradišťska.

Expozice: 1. Keramika 18. a 19. stol., Sochy Oldřicha Drahotušského a Pracovna Františka Táborského 2. Nábytek značek Thonet a TON 3. Vojmír Vokolek - Zpěv z potopy 4. Expozice napoleonských vojáků Otevírací doba: duben a říjen úterý až pátek 9.00 - 12.00 a 13.00 - 16.00 květen až září úterý až neděle 9.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00