Židovské muzeum v Praze

Expozice Židovského muzea v Praze jsou umístěny celkem ve čtyřech synagogách a obřadní síni, součástí muzea je i Starý židovský hřbitov a Galerie Roberta Guttmanna. Vstupenky lze zakoupit na pokladnách jednotlivých návštěvnických objektů, v Informačním a rezervační centru (Maiselova 15) nebo na e-shopu ŽMP. Délka otevírací doby se v daném roce řídí přechodem na tzv. letní čas - 09.00 - 18.00. V období tzv. zimního času je otevírací doba 09.00 - 16.30.

Historie muzea

U zrodu stáli historik a hebraista Salomon Hugo Lieben a představitel českožidovského hnutí, magistrátní rada August Stein. Základem jeho sbírky se staly předměty ze synagog a modliteben, jež zanikly v důsledku asanace pražského židovského ghetta.

Po nacistické okupaci českých zemí a vzniku tzv. Protektorátu Čechy a Morava byl muzejní spolek na podzim roku 1939 zrušen a muzejní sbírku převzala pražská židovská obec. Ta v průběhu roku 1942 ústy vedoucího odboru pro záležitosti venkova Karla Steina iniciovala vznik tzv. Židovského ústředního musea. Nacisté projekt schválili, i když byli vedeni jinými záměry než jeho tvůrci. Židovské ústřední museum se tak stalo krycím názvem a bezpečným úložištěm pro liturgické předměty, knihy a archiválie protektorátních židovských obcí pro dobu po válce a pro vybrané předměty z majetku Židů deportovaných z Prahy a okolí do koncentračních a vyhlazovacích táborů. Díky úsilí historika umění a hlavního kurátora Josefa Poláka a jeho kolegů pracovalo toto muzeum jako nanejvýš profesionální instituce a  položilo základ dnešní odborné práce.
 
Po válce byla na muzeum uvalena národní správa. Stát následně vytvořil takové podmínky, že znemožnil právnímu nástupci všech židovských korporací, Radě židovských náboženských obcí v zemích České a Moravskoslezské, aby se před komunistickým převratem v únoru 1948 správy muzea účinně ujal.
 
V roce 1950 bylo nakonec muzeum postátněno, a to včetně svých rozsáhlých sbírek. Jeho další působení bylo poznamenáno ideologickým nátlakem, který významně ovlivnil rejstřík režimem povolených témat a jejich zpracování a pracovníkům muzea znemožnil vyvíjet nezávislou odbornou a vědeckou činnost.
 
K té se mohli vrátit teprve v roce 1994, kdy byly muzejní budovy vráceny pražské židovské obci, a převážnou část muzejních sbírek převzala zpět od státu Federace židovských obcí v České republice. K 1. říjnu toho roku vzniklo Židovské muzeum v Praze jako nestátní instituce a zahájilo tak další kapitolu své více než stoleté existence. Více informací v nedávno publikované knize Archa paměti. Cesta pražského židovského muzea pohnutým 20. stoletím.