Aktuality

Výstava Nejkrásnějším pohořím s přírodovědcem Janem Šimrem, kterou připravilo Oblastní muzeum v Litoměřicích ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky a Muzeem města Ústí nad Labem, zve návštěvníky k toulkám přírodou. Výstava Nejkrásnějším pohořím s přírodovědcem Janem Šimrem, zve návštěvníky k toulkám přírodou. Učiní tak netradičním způsobem prostřednictvím bohatého fotografického archivu učitele, přírodovědce a ochránce přírody Jana Šimra. Jeho snímky, které pořídil mezi lety 1932–1941, nám představí České středohoří jako malebnou krajinu pestře členěnou sady, loukami, poli, mezemi, lesy a remízky. Výstava zároveň přiblíží aktuálně probíhající program LIFE České středohoří, jehož hlavním cílem je vytvoření pestré krajinné mozaiky. Takové, na jakou můžeme vzpomínat právě u fotografií Jana Šimra. Výstava bude zahájena 24. 6. 2021 v 17 hodin v Muzeu města Ústí nad Labem. Potrvá do 27. 3. 2022. Výstava je v prvé řadě poctou osobnosti Jana Šimra. Jeho fotografický archiv, který spravuje Oblastní muzeum v Litoměřicích, tvoří stěžejní část výstavy. „V jeho fotografiích z let 1932–1941 ožívá pestrá krajina předintenzivního hospodaření i rodinné potěšení ze společných výletů a pobývání v náruči středohořských kopců. Na současných snímcích pak můžeme srovnat, jak následující generace krajinu přetvořily.“ přibližuje výstavu její kurátorka, botanička Ladislava Filipová. Jan Šimr přišel do zdejšího kraje v roce 1922 a nalezl působiště nejprve v Kostomlatech pod Milešovkou a poté v Třebenicích a ve Velemíně. Rozmanitá příroda a malebná krajina Českého středohoří jej okouzlila a stala se tématem jeho života. Stal se nejen jejím obdivovatelem, ale také dokumentátorem a ochráncem. Byl dlouholetým konzervátorem památkové péče pro Bílinsko, Lovosicko a Litoměřicko a iniciátorem vyhlášení řady přírodovědecky cenných rezervací, např. Košťálov nebo Boreč. Stal se spoluzakladatelem biologické stanice ve Velemíně, která dodnes slouží studentům i vědcům Karlovy univerzity. Zajímal se také o staré stromy a pořizoval jejich soupisy, neboť, jeho vlastními slovy, „každé zničení starého stromu je ztrátou, kterou mohou napravit teprve staletí, ale většinou je to ztráta nenapravitelná“. Druhou, neméně důležitou součástí výstavy, je představení projektu LIFE České středohoří. Jeho hlavním cílem je vytvoření pestré krajinné mozaiky, která poskytne vhodné zázemí všem jejím živým složkám. Jak objasňuje manažerka projektu Gabriela Kubátová: „Výstava je podpořena z projektu LIFE České středohoří, který se snaží o stejné věci, jako Jan Šimr. Tedy o vytvoření takové krajiny, která bude co nejpestřejší, a poskytne proto domov co nejvíce druhům. Také o péči a ochranu těch nejcennější lokalit.“ Spojitost mezi aktivitami Jana Šimra a aktuálně probíhajícím projektem LIFE České středohoří naznačuje také PR manager projektu Ondřej Nitsch: „Část výstavy je zaměřena na popis významných prvků přírody a krajiny Českého středohoří, které se v posledních sto letech výrazně proměnilo. Právě Jan Šimr byl jedním z prvních přírodovědců, který si rizik pro zdejší přírodu všímal, upozorňoval na ně a zasadil se o oficiální ochranu vybraných lokalit, jednotlivých druhů nebo významných stromů.“ Nedílnou součást výstavy tvoří část určená dětským návštěvníkům. Děti si budou moci vyzkoušet, jaké je to „být přírodovědcem“, seznámí se s odbornou prací vědců prostřednictvím aktivit začleněných ve výstavě. Výstavu si budou moci také samy projít s pracovním průvodcem výstavou. Do budoucna budou v nabídce také doprovodné programy pro skupiny. Výstavu doplňuje i audioprůvodce SmartGuide zpracovaný rovněž v německém jazyce. K výstavě se připravují přednášky i přírodovědné exkurze – jejich termíny i cíle budou průběžně upřesňovány. Již nyní ale mohou všichni milovníci toulek přírodou vyrazit po stopách Jana Šimra s aplikací GeoFun. Ta je zdarma ke stažení a své uživatele provede trasou na Košťálov, kterou doplňuje několik zábavných úkolů.  

Výtvarná dílna pod širým nebem - Žatecké sochání již po šesté Jeden den v kůži sochaře můžete prožít v zahradě Křížovy vily Výtvarnou dílnu pod širým nebem, Žatecké sochání, připravuje Regionální muzeum K. A. Polánka letos už pošesté. Odehraje se v zahradě Křížovy vily v Žatci 24. července 2021 od 13 hodin. Na sochařské dílně jsou vítaní všichni zájemci, ať už pokročilí či začátečníci. Již od prvního ročníku dílnou provází zkušený sochař z Chomutovska, Josef Šporgy: „Pracujeme s pórobetonem, který je měkký a snadno tvarovatelný. Je tak vhodný i pro začátečníky. Do Žatce jezdím rád, loňský ročník byl mimořádně úspěšný. Ani se zájmu návštěvníků nedivím, protože podobných akcí, kde se může zapojit široká veřejnost, není zas tolik.“ Pro účastníky nevyžaduje Žatecké sochání žádnou přípravu předem, stačí dorazit a nechat se vést vlastní kreativitou. Bude však nutné dodržovat aktuální protiepidemiologická opatření. „K dispozici budou pro každého účastníka pórobetonové tvárnice i potřebné náčiní. Nicméně bude jen dobře, když si návštěvníci přinesou své vlastní osvědčené nástroje. Prosíme, aby mysleli i na ochranné pomůcky jako jsou brýle či rukavice“, doplňuje Monika Merdová ze žateckého muzea. Akce trvá celé odpoledne od 13 do 18 hodin, což je dle organizátorů čas akorát na vznik pěkné sošky, kterou si poté odnesete domů. Tak přijďte včas! Vstupné je pro dospělé 50 Kč, pro děti polovic. V případě velmi špatného počasí se akce nekoná. S dotazy se obracejte na muzejnici Moniku Merdovou na tel.608 832 299 .

Akce začíná v 19 hodin ve Staré synagoze Kytarové duo Soni Vimrové a Miroslava Žáry Vás roztančí rytmem španělského flamenga a argentinského tanga. Vstupné dobrovolné

Výstava představuje kabelky ze soukromé sbírky Dany Komárkové Výstava představí soukromou sbírku kabelek paní Dany Komárkové z Želetavy.   Asi před 45 lety nalezla v prádelníku u své staré tety černou „pompadurku“, která byla takovým prvním impulsem. K založení sbírky přispěl i nález černé korálkové kabelky v kontejneru v Brně. Sběratelku napadlo, že bude tyto drobnosti, které provázely naše babičky a prababičky, zachraňovat, aby neskončily v popelnici. Začala kabelky shánět přes inzerát v novinách: „Koupím staré dámské kovové a korálkové kabelky“. S přítelem pak jezdili a nakupovali. Bylo to kolem roku 1975, tehdy se cena za kabelku pohybovala v rozmezí 100 až 150 Kč. V současné době nakupuje přes různé bazary, cena už je poněkud vyšší, tak si nemůže dovolit koupit některé skvosty, které by do své sbírky ráda získala.   Sbírka paní Komárkové čítá v současné době kolem 250 kusů, hlavně se jedná o kabelky korálkové, kovové a gobelínové se stříbrným rámem. Kabelky pochází převážně z doby kolem roku 1900, nevyhýbá se ani mladším, pokud jsou hezké a zachovalé. Mezi ty nejcennější určitě patří černá „pompadurka“ z dětství a pak si velmi cení stříbrných nebo korálkových kabelek.   Dana Komárková svou sbírku zatím vystavovala na těchto místech: Muzeum Vysočiny Třebíč, zámek Lednice, zámek Jánský Vrch, Hrad Špilberk – Muzeum města Brna, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, Krajský úřad Kraje Vysočina Jihlava, Muzeum Karlovy Vary, Muzeum Vysočiny Jihlava, pobočka Třešť.

V Galerii Sýpka vznikly spontánní a bezprostřední reakce jedenácti studentů Ateliéru sochařství II AVU z Prahy na jedinečnost Valašska a historii zámku ve Valašském Meziříčí v kontextu se specifickým galerijním prostorem. Ateliér sochařství na AVU v Praze, pod pedagogickým vedením Tomáše Hlaviny a odborné asistentky Jimeny Mendozové je primárně zaměřen na práci s prostorem, ­­sochu, objekt a instalaci, ale v jeho prezentaci vnímáme i různé přesahy do jiných médií. Těžištěm studia by měla být určitá kultivace „vizuálního myšlení“ a nikoliv pouze intuitivní hledání forem. Všechny tyto smýšlející podoby a výstupy budou patrné v kompaktní instalaci nesoucí název Drlaňa. V Galerii Sýpka se představí mladí umělci, studenti a stážisti působící ve zmiňovaném ateliéru (Nela Britaňáková, Kristína Haviarová, Veronika Hurtová, Jindřiška Jabůrková, Mikuláš Juráček, Monika Kučerová, Lema Ahmadi, Matěj Liška, Jana Svobodová, Tereza Sýkorová, Tereza Šrámková) projekt, který vznikl jako spontánní a bezprostřední reakce na daný prostor. „Studenty zaujala rustikální atmosféra vyznačující se výrazným užitím dřeva ve výstavních interiérech. Pracovním tématem se tak stalo dřevo, chápané nejen jako materiál, ale i ve významech environmentálních, metaforických nebo symbolických, avšak uvažování studentů se postupně rozvíjelo ještě dále do širších souvislostí. Studenti se v průběhu práce zajímali o region Valašska, pohádky, folklór, písně, nářečí a také o lokální historii zámku ve Valašském Meziříčí. Název výstavy Drlaňa byl vybrán jako jakési intuitivní vyjádření těchto kontextů. Zacuchané ženské vlasy, transformující se v název výstavy, lze považovat za metaforu souvislostí vystavených prací. Dalo by se říci, že se na výstavě prolínají antropologická a environmentální témata. Můžeme se zde setkat s pohádkovými inspiracemi, metamorfózou předmětů, přírodní magií, tajemností přírodních procesů nebo s psychedelickými představami,“ uvedl kurátor výstavy Tomáš Hlavina.    Cimbálová muzika Bača hudebně doladí atmosféru vernisážového večera, který se za přítomnosti autorů a kurátorů výstavy uskuteční ve středu 16. června 2021 v 18.00 hodin.