Aktuality

Výstava přibližuje šest týdnů tzv. sametové revoluce v Uherském Hradišti. Představuje ji v kontextu událostí celého roku 1989 v Československu a na pozadí pádů komunistických režimů v jednotlivých zemích bývalého východního bloku.  30 let od revoluce  Slovácké muzeum v Uherském Hradišti představí novou publikaci a otevře novou výstavu o sametové revoluci v Uherském Hradišti     Sametová revoluce patří bezesporu k vrcholným okamžikům v československých dějinách 20. století. Byla součástí širšího demokratizačního hnutí v zemích východního bloku, které vedlo k pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě a k rozpadu Sovětského svazu. Výročí třiceti let od těchto dramatických událostí je možností připomenout si tuto dobu politické a společenské turbulence, hektické práce i zjitřených emocí. Slovácké muzeum v Uherském Hradišti ve spolupráci s městem Uherské Hradiště připravilo výstavu Sametová revoluce v Uherském Hradišti, jejíž vernisáž se uskuteční ve čtvrtek 14. listopadu 2019 ve velkém sále hlavní budovy Slováckého muzea. Je určena nejen těm, kteří listopadové a prosincové události roku 1989 sami prožili, ale především těm, kteří je mohou znát pouze z vyprávění svých rodičů a prarodičů. „Výstava prostřednictvím časové osy nejprve připomene první protirežimní vystoupení v roce 1988 (svíčkovou demonstraci v Bratislavě nebo vůbec první povolenou demonstraci na Škroupově náměstí v Praze) a postupně všechny významné události roku 1989 – od Palachova týdne v lednu přes zveřejnění petice Několik vět v červnu, zásah na Národní třídě 17. listopadu až po zvolení Václava Havla prezidentem Československé republiky 29. prosince,“ představil Pavel Portl, historik Slováckého muzea, svou autorskou výstavu. Kromě základních faktů o revoluci v republice a jaké události jí předcházely, se Portl hlavně zaměřuje na dění v Uherském Hradišti. „Ve videozáznamech budou vzpomínat pamětníci a tehdejší protagonisté listopadových a prosincových událostí – například mluvčí uherskohradišťského Občanského fóra Igor Stránský a Jan Gogola, programový šéf klubu UHáčko ve Starém Městě Michal Stránský, a také Ladislav Šupka, první polistopadový starosta Uherského Hradiště. Jejich vzpomínky doplní fotografie Jakuba Jekla a Ladislava Chvalkovského, kteří svými objektivy zdokumentovali průběh generální stávky na Masarykově náměstí 27. listopadu nebo akci Vánoce s fórem, uskutečněnou 20. prosince,“ doplňuje Portl, přičemž přiznává, že jejich snímky jsou nejen jedinečným dokumentem dění, ale i tehdejší atmosféry radosti a naděje, která vyzařuje z obličejů lidí demonstrujících za svobodu.    Epilog výstavy bude věnován prvním svobodným polistopadovým volbám, což byl jeden ze dvou hlavních požadavků demonstrantů, spolu s vypuštěním ústavního článku o vedoucí úloze komunistické strany ve společnosti. Parlamentní volby se konaly v červnu 1990, avšak pozornost bude soustředěna především na komunální volby v listopadu a jejich výsledek v Uherském Hradišti. Současně s výstavou vydá město Uherské Hradiště publikaci o sametové revoluci. Připravil ji taktéž historik Slováckého muzea Pavel Portl ve spolupráci s pamětníky a protagonisty listopadových událostí. Vedle textů bude více než stostránková kniha obsahovat především dobové fotografie, z nichž většina dosud nebyla publikována, a také dokumenty (letáky s hesly, plakáty, vtipy) z fondu Slováckého muzea, které v té době pracovníci muzea doslova sbírali na ulicích.      

Návrat k pravěkým prakořenům. Zábavný dětský program plný her a soutěží ve společnosti lidí a zvířat doby kamenné. Společně si něco vytvoříme, budeme se bát, protáhneme těla a také potrápíme hlavičky. Návrat k pravěkým prakořenům. Zábavný dětský program plný her a soutěží ve společnosti lidí a zvířat doby kamenné. Společně si něco vytvoříme, budeme se bát, protáhneme těla a také potrápíme hlavičky.

V březnu letošního roku otevřelo Národopisné muzeum Plzeňska novou část stálé expozice s názvem „Rok na vsi, aneb Od Martina do Martina“ . V březnu letošního roku otevřelo Národopisné muzeum Plzeňska novou část stálé expozice s názvem „Rok na vsi, aneb Od Martina do Martina“ obohacenou praktickými ukázkami jednotlivých typů domácích řemesel, typických pro venkovské oblasti širšího Plzeňska. Návštěvníci se seznámí s nejpodstatnějšími svátky a obyčeji zvykoslovného roku a pod dohledem zkušených lektorů si mohou vyzkoušet zpracování ovčí vlny; předení na kolovratech a vřetánkách; tkaní na tkalcovském stavu; draní peří a mnoho dalšího. program probíhá: každý čtvrtek 5. 9. - 5. 12. 2019 mezi 10 - 16 hodinou délka programu: 60 minut  cena programu: 40 Kč/os., rodinné 60 Kč (2 dospělí + 1 nebo 2 děti) objednávky: u početnějších tříd a skupin návštěvníků je nutné objednat se předem na tel. čísle 378 370 206 nebo na e-mailu: narodopis@zcm.cz.

V příborské pobočce Muzea Novojičínska se v sobotu 14. prosince 2019 v době od 9.00 do 13.00 bude konat šestý ročník Setkání betlemářů. Expozice muzea oživí tento den jedenáct řezbářů, předvádějících řezbářské techniky při výrobě betlémů. V rámci programu bude možné zakoupit některé jejich výrobky. Řezbáři: Metoděj Beran z Příbora, Klement Brokeš z Havířova, Ivan Hejtmánek a Karel Chovanec z Rožnova pod Radhoštěm, Pavel Kahánek z Kopřivnice, Jaromír Kostelník z Příbora, Zdeněk Matyáš Valašské Klobuky, Kamil Kopřiva Valašské Klobouky, Rudolf Kowalczyk, Oldřich Unar z Opatovic a Milan Žlebčík z Příbora. Setkání řezbářů doprovodí hrou na gajdy Otmar Kantor z Jablunkova. Vstupné 15,- Kč Pořádá Muzeum Novojičínska, příspěvková organizace a Město Příbor Termín: sobota 14. 12. 2019, 9.00 – 13.00 hod.

Výstava nejlepších snímků polského dokumentaristy připomene ikonické okamžiky roku 1989 a místa, kde revoluce a konflikty probíhaly i v následujících dekádách. Rok 1989 byl přelomem nejen pro Polsko a celý náš region, ale také pro Krzysztofa Millera. Z amatérského fotografa, který dokumentoval demonstrace Nezávislého svazu studentů, se stal profesionálním fotoreportérem jednoho z nejdůležitějších deníků ve svobodném Polsku. Dokumentoval společenské a politické změny v Polsku, průběh sametové revoluce v Československu a krvavý převrat v Rumunsku.  V letech 1990–2008 zachytil řadu válečných konfliktů, oběti masakrů a hladu. Byl na téměř 60 zahraničních cestách, na řadu míst se vracel několikrát. Fotil mj. v Rumunsku, Iránu, Gruzii, Náhorním Karabachu, Bosně, Chorvatsku, Tádžikistánu, Afghánistánu, Kambodži, tureckém Kurdistánu, Abcházii, JAR, Čečensku, Rwandě, Burundi, Zairu, Kosovu, Kongu, Iráku, Ugandě, Jižním Súdánu a Keni.  Krzysztof Miller zvěčnil přelomové okamžiky a hlavní konflikty 20. století – o tom vyprávějí fotografie na výstavě. Snímky představují nejen obraz současného světa, ale také vnímavého a výjimečného fotoreportéra, který díky své citlivosti dokázal zachytit obyčejného člověka a jeho každodennost.  Demonstrace, velké události, války. Krzysiek se stal skutečným fotoreportérem, spojoval touhu po adrenalinu s chladným kalkulem profesionála. Jeho fotky nejsou kanonické, spíše nezvykle naléhavé. Informují o tom, co se právě děje, ale jsou zároveň nezapomenutelné. Krzysiek se nepokládal za umělce, fotoreportáž měla dokumentovat a ne tvořit novou skutečnost. V práci byl klidný, soustředěný, sebejistý – ale také plný úcty k lidem, které fotil. Nesmělý introvert, jak o sobě sám mluvil, dokázal svým fotoaparátem dodat váhu každému příběhu. Plnil záběry štěstím i neštěstím, díval se do očí obětem válek i králům života.  Krzysztof Miller dostal v roce 1989 svou šanci a nepromarnil ji. Jeho snímky to nejsou jen fotografie, ale především historie. Byl zvědavý, chtěl být lidem blízko. I když někdy stál  trochu bokem, tak jen proto, aby viděl víc. „Jestli chceš fotit, neboj se toho,“ říkal.   Waldemar Gorlewski, Beata Łyżwa-Sokół, Katarzyna Puchalska, kurátoři výstavy