Aktuality

Sedm koncertů již 7. hudebního cyklu se smyčcovým orchestrem Harmonia Praga s uměleckým vedoucím, houslistou Miroslavem Vilímcem a dirigentem Štefanem Britvíkem. Koncerty probíhají s pauzou, během které se mohou návštěvníci Stylových večerů příjemně osvěžit v přilehlém foyer vynikajícím moravským vínem. Cyklus navazuje na předchozí ročníky podporované městskou částí Praha 2. 7. 1. - 9. 12. 7. 1. 4. 3. 13. 4. (úterý) 6. 5. 17. 6. 23. 9. 9. 12. Velký sál, začátek všech koncertů v 19:30 hod. Vstupné plné 320 Kč, snížené 170Kč, bližší info na www.harmoniapraga.cz http://www.nrpraha.cz/program/1078/stylove-vecery-2021/    

Modelářská výstava, která proběhne v Muzeu Nové Strašecí od 22. října do 28. listopadu 2020. Vážení přátelé, dovolte, abychom vás pozvali na vernisáž modelářské výstavy, která proběhne v Muzeu v Novém Strašecí ve čtvrtek 22. října 2020 od 17.00 hodin. Uvidíte u nás převážně železniční modely, ale budou zde vystaveny též například modely budov, bojové techniky, letadel a podobně. Některé modely jsou tovární, vyráběné malosériově nebo různým způsobem upravené. Další část expozice představují modely sestavené v kroužku železničních modelářů, který působí v Novém Strašecí pod hlavičkou DDM Rakovník. Modely jsou sestavovány z plastikových stavebnic nebo též z laserem vyřezávaného papíru. Šikovnější modeláři v kroužku staví modely i ze stavebnic z leptaného plechu. Svou účast na výstavě přislíbili i další modeláři. Mezi nejzajímavější modely patří například model motorové jednotky M494.0 – Modrý blesk, modely chladících vozů vzniklých přestavbou továrních modelů a opatřených patinou, nebo modely budov sestavených z laserem vyřezávaných stavebnic. Vystaveny budou i rozestavěné modely jako ukázka stavebních postupů. Všechny železniční modely jsou funkční a lokomotivy jsou z velké části vybaveny digitálním dekodérem. Srdečně vás zveme také na komentované prohlídky, které se v rámci modelářské výstavy uskuteční vždy v sobotu a to ve dnech 31. 10., 14. 11. a 28. 11. 2020. Během těchto prohlídek bude v provozu vystavené kolejiště a každý návštěvník si bude moci sestavit několik jednoduchých modelů z papíru. Těšíme se na vaši návštěvu!

Panelová výstava je zaměřená na významné lokality doby velkomoravské ve středních a severozápadních Čechách poodhaluje historické dění i významné mocenské kontakty tehdejší doby. Panelová výstava v Památníku Velké Moravy vás přenese do doby panování knížat Svatopluka i Bořivoje Slovácké muzeum zpřístupnilo v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě novou panelovou výstavu s názvem Velká Morava a Čechy. Podrobněji je zaměřená na významné lokality doby velkomoravské ve středních a severozápadních Čechách. Poodhaluje historické dění i významné mocenské kontakty tehdejší doby. Přibližuje centra raně středověkých Čech, která se vážou k době spolupráce Čech s Moravou za knížete Bořivoje i k době Svatoplukovy vlády v Čechách (889/90–894).  Představuje např. starobylé hradiště Stará Kouřim – jedno z největších českých hradišť s úzkými vazbami na prostředí Velké Moravy, stejně jako další významné místo Levý Hradec, na němž v 80. letech 9. století nechal kníže Bořivoj postavit první křesťanský kostel v Čechách, i blízké Klecany. Informační prostor je věnován také bohatému knížecímu hrobu pod mohylou v severočeských Želénkách, který bývá někdy spojován s tzv. „moravskou nevěstou“. Podrobněji o výstavním projektu prozradila jeho kurátorka Dana Menoušková, archeoložka Slováckého muzea.   Co stálo za myšlenkou uskutečnit tuto výstavu? Cílem výstavy je zasadit období Velké Moravy do širšího kontextu. Navazujeme na téma, které jsme představili již loni výstavou Velká Morava a Pražský hrad. Nyní se soustřeďujeme na další a možná ne tak známé lokality a poukazujeme na vazby, které mezi moravským a českým prostředím byly. Jak se v čase proměňovaly a jaké byly jejich dosahy. Kontakt obou oblastí se projevil nejen v mocenské sféře (dvůr moravských knížat tak třeba několikrát poskytl azyl prominentním uprchlíkům z Čech, mezi jinými i samotnému knížeti Bořivojovi), ale také například oblibou velkomoravských šperků a ozdob v českém prostředí, které si je osvojilo a výtvarně je inovovalo.   Z pozice kurátorky představte čtenářům autorku výstavy? Autorkou výstavy je PhDr. Naďa Profantová, CSc., z Archeologického ústavu AV ČR v Praze, která se dlouhodobě zaobírá hmotnou kulturou raně středověkých Čech a tématem mocenských elit. Zmínit můžeme například studie ke klecanskému pohřebišti, které je představeno i na naší výstavě. Širší veřejnosti bude známá jako spoluautorka publikace Velké dějiny Zemí koruny české.   Čím, že to je, že zmíněná místa nejsou laické veřejnosti tak známá? Představené lokality skutečně nejsou zakořeněné v širokém povědomí veřejnosti tak, jak např. loni prezentovaný Pražský hrad či nejvýznamnější velkomoravská naleziště. Je to převážně dáno už samotnou historií jejich objevování, stavem výzkumu a popularizací těchto míst. Svou roli hraje i zájem veřejnosti, jemuž se např. Staré Město u Uherského Hradiště či Mikulčice na Hodonínsku (tedy lokality spojené s velkomoravskou tradicí) dlouhodobě těší.   V čem spočívali úzké vazby mezi Starou Kouřimí a Velkou Moravou? Zahraniční kontakty kouřimského knížete sahaly jak do karolínské říše, tak k Moravanům. Dokládají je především archeologické nálezy. Ty ukazují, že nejvýznamnější muži byli vybaveni symboly moci západního typu, jako jsou meče, ostruhy a botka k praporci či kopí vyrobená v Řezně. Ženy naopak zcela přijaly velkomoravskou módu, krášlily je soupravy šperků zdobených granulací převážně ze stříbra, často zlacené, a jen ojediněle vyrobené přímo ze zlata   Jsou známé souvislosti proč kníže Bořivoj nechal postavit první kostel v Čechách? Levý Hradec bylo původní sídlo knížete Bořivoje. Bylo to také místo, kde po svém křtu na Moravě (za vlády knížete Svatopluka) nechal Bořivoj vystavět první křesťanský kostel v Čechách zasvěcený sv. Klimentu. Výstavba kostela byla tedy projevem přijetí křesťanství. Nejstarší podobu kostela ale neznáme.  Teprve později Bořivoj přesídlil na Pražský hrad. Levý Hradec je nicméně s dějinami vznikajícího českého státu spojen velice těstě. Zdejší kostel byl také místem, kde byl v roce 982 zvolen Slavníkovec Vojtěch (později sv. Vojtěch) pražským biskupem.   Památník Velké Moravy, Jezuitská 1885, 686 02 Staré Město. Zpřístupněno od 17. září 2020. Výstava potrvá do 31. ledna 2021.   Bližší informace: Mgr. Dana Menoušková, kurátorka výstavy mobil: 734 282 556, e-mail: dana.menouskova@slovackemuzeum.cz www.slovackemuzeum.cz, www.facebook.com/slovackemuzeum    

Fotografická výstava v Galerii ve věži Novoměstské radnice na Karlově náměstí,. Výstava nejlepších fotografií studentů středních škol, žáků druhého stupně základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií 8. ročníku celorepublikové soutěže Photocontest – součásti vzdělávacího projektu v digitální fotografii Photobase. 3. – 13. 12. Galerie ve věži, otevřeno út – ne 10 – 18 hod. Vstupné viz věž http://www.nrpraha.cz/program/948/photocontest/

Jedinečné scénické nastudování unikátního díla, které Bohuslav Martinů označil jako mechanický balet, tedy dílo, v němž se pohybují nikoliv tanečníci, ale jevištní dekorace. Jeho vznik byl inspirován tragickou událostí nezdařeného přeletu Atlantického oceánu dvoučlennou leteckou posádkou v roce 1927. „I když letošní jarní koronavirová karanténa přerušila veškeré kulturní aktivity, pevně doufáme, že podzimní čas bude kultuře nakloněn příznivěji. Blíží se totiž 130. výročí narození nejslavnějšího poličského rodáka Bohuslava Martinů, k němuž se v muzeu chystá hned několik zajímavých aktivit. Jako první bude na sklonku října uvedeno autorovo neobvyklé dílo - mechanický balet Podivuhodný let. O měsíc později skladatele připomeneme z pohledu jeho rodiště a to výstavou nazvanou Poličské kořeny Bohuslava Martinů, na níž připomeneme nejen jeho raná léta strávená právě v Poličce, ale blíže představíme i rodinné příslušníky a nejbližší přátele. A konečně přímo k výročí, 8. prosince t. r. zazní slavnostní koncert, na němž vystoupí významní čeští umělci, kteří se tvorbou Martinů zabývají dlouhodobě,“ uvádí Doc. Monika Holá, PhD., muzikoložka muzea. Zaměřme se nyní na nejbližší z akcí, provedení Podivuhodného letu. Jde o zcela ojedinělé dílo, které spadá do období skladatelova obdivu k novým technologickým výdobytkům. Reagoval na ně tím, co uměl nejlépe – komponováním. Takto vznikly opery rozhlasové, televizní, či jedna opera-film. A takto vznikl i Podivuhodný let, označený jako „mechanický balet“. Co tím autor myslel? Chtěl soustředit veškeré pohybové dění na jevišti nikoliv na herce či tanečníky, ale pouze a jenom na scénickou dekoraci, lidově řečeno kulisy. Vlastním podnětem vzniku díla byl tragicky dopadnuvší pokus o přelet přes Atlantický oceán dvoučlennou leteckou posádkou, proto si Martinů představoval, že hlavním prvkem dekorace bude obří vrtule letadla. K provedení tohoto díla bohužel za skladatelova života vůbec nedošlo, jeho představa tak naplněna nebyla. Na své první provedení si Podivuhodný let musel počkat poměrně dlouhou dobu. A shodou okolností to byla právě Polička, kde skladba veřejně zazněla poprvé, byť pouze koncertně roku 1994. Skladba nepaří k často uváděným skladatelovým dílům, veřejně provedená byla od té doby pouze jednou a to v Brně v roce 2009. Nastudoval ji tehdy baletní soubor, a byť šlo o scénickou produkci, nevycházela ze skladatelovy představy „mechanického baletu“, ale šlo o klasické taneční představení. „Chystané poličské uvedení v rámci nadcházejícího martinůovského výročí chce naopak podtrhnout především technické aspekty ze skladatelovy představy a dílo uvede jako scénicko-mechanickou imaginaci za doprovodu hudební nahrávky. Navíc při realizaci respektujeme skladatelovu představu o tom, že dílo má být uvedeno na malé scéně. Bude proto situováno do výstavního sálu muzea, který má na Martinů konkrétní vazbu: je to prostora bývalého ochotnického divadla, kde se v době mládí skladatele pořádaly také všechny koncerty a Martinů tam sám pravidelně vystupoval. Podivuhodný let zde zazní dvakrát 28. 10. 2020 v 16 a v 18 hodin. Věříme, že si tuto ojedinělou událost nenecháte ujít i přes ztížené společenské podmínky a přijdete zcela bez obav, koneckonců nedávno hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová připustila, že nákaza z koncertů či divadel je prakticky nulová,“ dodává muzikoložka muzea.   Konat se budou dvě představení a to od 16.00 hod a od 18.00 hod. Cena je 70,- Kč. Předprodej bude zahájen od 10. 9. 2020 na pokladně muzea. Počet míst omezen.