Aktuality

Muzeum JUDr.Otakara Kudrny s informačním střediskem sídlí v renesančním domě na netolickém náměstí. Národopisná výstava, která se konala v Netolicích v roce 1893, dala zřejmě podnět k pozdějšímu vzniku muzea. První písemný návrh na zřízení městského  muzea v Netolicích pochází již z roku 1904. Následovalo další několikaleté jednání a  v roce  1909 byla vydána tištěná výzva ke zřízení muzea. Dne 12. dubna 1913 bylo městské muzeum  zpřístupněno veřejnosti a mělo své sídlo na radnici. V letech 1889 až 1918 byl starostou města JUDr. Otakar Kudrna. Především jeho zásluhou bylo založeno v Netolicích městské muzeum.  Muzejní činnost byla omezena událostmi I. světové války a po vzniku samostatné republiky v roce 1918 se pozvolna opět začala rozvíjet. Expozice muzea byla ve dvou místnostech na radnici. Městské muzeum spravoval  lékárník František Krause a ředitel školy Rudolf Hampl. V roce 1926 byli pověřeni správou muzea učitelé Ludvík Kohout a František Řezanka. V roce 1928 se správy tohoto městského muzea ujal JUDr. Otakar Kudrna, který jej spravoval do roku 1936. Jeho nástupcem se stal Adolf Černý, odborný učitel, který v roce 1943 ukončil zápis sbírek do knih a provedl jejich inventarizaci. JUDr. Otakar Kudrna (1853-1940) byl  nejen  advokátem, ale i nadšeným archeologem, historikem, etnografem i archivářem. Sbíral rozličné historické a  národopisné památky převážně z netolického kraje, které shromažďoval ve svém domě č. 248 na náměstí v Netolicích. Ve své poslední vůli z roku 1939 ustanovil rozdělení svého majetku. Univerzálním dědicem se stal synovec JUDr. O. Kudrny. Dále zde stanovil zřídit nadaci pro správu svých sbírek s názvem „Nadace netolického muzea JUDr. Otakara Kudrny“, aby jeho sbírky byly zachovány  pro budoucí generace. Nadaci odkázal svou sbírku starožitností, sbírku pohlednic, poštovních známek a cenin, železničních lístků, zbraní, výšivek, šatů, knih, keramiky apod. a dům č. 248 v Netolicích  pro uložení těchto sbírek. Správu nadace a muzea JUDr. O.Kudrny spravovalo kuratorium, které bylo složeno ze zástupců rodiny - synovců (zemřelého JUDr. O. Kudrny 1940) Otakara Kudrny a Jaromíra Kudrny a zástupců města a některých úřadů. Členem kuratoria se stal i Adolf Černý, odborný učitel.  V Netolicích byla dvě muzea: Městské muzeum – umístěno v budově radnice a Muzeum JUDr. Otakara Kudrny – umístěno v jeho domě na náměstí č. 248. Na návrh odborného učitele Adolfa Černého v červnu 1947 rozhodlo plénum  MNV v Netolicích ve své veřejné schůzi věnovat sbírky městského muzea kuratoriu musea Dr. Otakara Kudrny v Netolicích. Ještě téhož roku byla muzea  sloučena v jedno  a přístupno veřejnosti s názvem  Muzeum Dr. Ot. Kudrny. Muzeum bylo podle městské kroniky slavnostně otevřeno Adolfem Černým a JUDr. Otakarem Kudrnou ml., který zanechal významnou stopu v dějinách netolického muzea. Na podzim 1947 bylo muzeum uzavřeno za účelem přestavby. V důsledku politických změn po II. světové válce byla  v roce 1950 rozhodnutím KNV v Českých Budějovicích a   Místního národního výboru v Netolicích  zavedena na muzeum a nadaci národní zpráva a majetek byl zestátněn.  V letech 1947 až 1951 byla prováděna velká stavební oprava domu, jeho vnitřních částí a rohové části podloubí. Práce organizovalo nejen vedení kuratoria, ale zejména JUDr. O.Kudrna ml. Investice do budovy muzea převážně hradil stát prostřednictvím památkové péče, KNV, ministerstva kultury a osvěty a ministerstva školství. Muzeum bylo znovu otevřeno 1.5.1954, autorem expozice byl tehdejší správce Jaromír Kudrna. Doba jeho působení byla pro netolické muzeum velkým přínosem, vytvořil též řadu fotografických dokumentů o Netolicích. Před rokem 1960 z rozhodnutí vedení města musel z muzea nedobrovolně odejít.        O historii muzea a zachování jeho sbírek se významně zasloužili zejména dobrovolní správci: odb. učitel Adolf Černý, JUDr. Otakar Kudrna ml., Jaromír Kudrna. V roce 1960 převzala správu muzea první placená pracovnice B.Vobořilová. V dalších letech působily ve vedení muzea M.Burdová, ing.Jana Trajerová a D. Liščáková. Muzeum neslo v průběhu let různé názvy: Muzeum Dr.Ot. Kudrny, Okresní muzeum Dra.Otakara Kudrny, Městské muzeum v Netolicích.  V roce 1990 byl muzeu vrácen název Muzeum JUDr.Otakara Kudrny v Netolicích. Zřizovatelem muzea je Město Netolice.

Moravská galerie v Brně je výjimečná šíří svého záběru. Jako jediné muzeum umění v České republice se zabývá výtvarnou kulturou zcela komplexně. Pracuje jak s volným uměním, tedy malbou, kresbou, grafikou a plastikou od nejstaršího období po současnost, tak s fotografií, užitým uměním, grafickým designem a architekturou. Moravská galerie v Brně je druhým největším muzeem umění v České republice. Moravská galerie v Brně vlastní čtyři architektonicky pozoruhodné budovy: Pražákův palác, Uměleckoprůmyslové muzeum, Místodržitelský palác a Jurkovičovu vilu. Společně s vídeňským Muzeem užitého umění (MAK) spravuje Rodný dům Josefa Hoffmanna v Brtnici u Jihlavy. Prezentuje výtvarnou kulturu území České republiky v evropském kontextu, a to jak ve stálých expozicích, tak prostřednictvím krátkodobých výstav. S tímto úsilím souvisí i spolupráce s řadou tuzemských i zahraničních institucí a účast na mezinárodních projektech. V celosvětovém měřítku má z aktivit Moravské galerie v Brně největší význam Mezinárodní bienále grafického designu pořádané od roku 1963. Výstavy i expozice obohacuje doprovodný program ve formě přednášek, komentovaných prohlídek výstav, dílen, koncertů a performancí koncipovaný pro všechny návštěvnické skupiny. Zvláštní důraz je kladen na dětské publikum, ať už se jedná o individuální návštěvníky nebo organizované skupiny. O otevřenosti muzea svědčí i zřízení kolekce uměleckých děl pro nevidomé a slabozraké a na ni vázané výstavní projekty. Pražákův palác, Husova 18, Brno Uměleckoprůmyslové muzeum, Husova 14, Brno Místodržitelský palác, Moravské náměstí 1a, Brno Rodný dům Josefa Hoffmanna, náměstí Svobody 263, Brtnice Jurkovičova vila, Jana Nečase 2, Brno - Žabovřesky

Regionální muzeum a galerie umístěné v areálu bývalého cisterciáckého kláštera přibližně 40 km severně od Plzně. Stálá expozice obsahuje vzdělanost a kulturu, národopis a život ve městech. Přístupný je i kostel s ambitem. historie Mariánské Týnice Poutnímu areálu v Mariánské Týnici patří mezi skvosty architektury středoevropského baroka nepochybně významné  postavení.  Dějiny poutního  místa v Týnici jsou však podstatně starší. Souvisí s působením cisterciáckého kláštera, založeného v nedalekých Plasech knížetem Vladislavem II. v roce 1144. Obec Týnici získal klášter v roce 1230 a brzy poté je zde doložen kostel s uctívanou sochou Panny Marie. Živá poutní úcta k "P. Marii od anděla pozdravené" zde přetrvávala i v dalších stoletích a kvetla i po husitských válkách, kdy okolní kraj náležel světské vrchnosti.  Klášter se pokoušel získat poutní místo  nazpět a podařilo se mu to teprve roku 1613. Barokní rozkvět a zvelebování poutního místa započalo až  ve  druhé  polovině 17. století,  po  konsolidaci v  předchozí době rozchváceného klášterního hospodářství. V té době nechal opat Ondřej Trojer týnický kostel přestavět a zvětšit, připojil k němu ambitové nádvoří se zvonicí a založil v Týnici proboštství. Trojerův nástupce, opat Evžen Tyttl, byl znalcem a příznivcem umění a jedním z nejvelkorysejších stavebníků českého baroka. Do služeb získal Jana Blažeje Santiniho, génia středoevropského vrcholného baroka. Dle Santiniho projektů byla na panství kláštera postavena řada vynikajících staveb, které podstatně přispěly ke kulturnímu výrazu kraje. Do Mariánské Týnice navrhl Santini novostavbu celého poutního areálu s proboštstvím, založenou na prostorově i objemově jedinečné a velmi komplikované, do detailů propracované kompozici. Stavba započatá roku 1711 byla  dokončena   až   ve  druhé  polovině 18. století. Klášter však byl roku 1785 zrušen dekretem Josefa II. a majetek byl spravován Náboženským fondem. Od roku 1826 byl v majetku Metternichů. Nevyužíván pro žádné účely, postupně chátral. V letech 1920 - 1922 došlo ke zřícení centrální kopule kostela. Díky zásluze architekta Hanuše Zápala byly provedeny první záchranné práce.    Od roku 1952 je v prostorách proboštství zřízeno regionální muzeum, které postupně začalo uskutečňovat rekonstrukce objektu. K těm nejvýznamnějším však došlo až počátkem 90. let, nejprve v části proboštství (obnova východní a západní věže a fasáda), potom k nákladné a obtížné rekonstrukci kostela.                 

Muzeum Napajedla láká jak malé návštěvníky na stálou expozici hraček, tak i ty dospělé na dočasné výstavy a historické stálé expozice. V Muzeu Napajedla můžete zhlédnout stálou expozici Hřiště hraček, která vám hravou, interaktivní formou přiblíží legendární hračky designérky Libuše Niklové a Alfréda Kluga, které se dlouhodobě vyráběly a stále vyrábějí v podniku Fatra Napajedla. Autorem expozice je syn Libuše Niklové, známý výtvarník Petr Nikl, který ji navrhl jako "Člověče nezlob se!", kde si děti i dospělí mohou sami s hračkami hrát.   Dále jsou zde k vidění stálé expozice Fatra v čase - 80 let továrny v nápadité kostce, Příběh města - úvodní edice skutečností a výjimečností z dějin Napajedel a Slavia, příběh továrny - více než stoletá historie firmy s ukázkou historických motorů. Muzeum Napajedla disponuje unikátním audiovizuálním sálem, ve kterém pořádá dočasné výstavy - historické, spolkové, výtvarné.    

Výstavy, venkovní expozici, výukové programy, geopark, Den Země a Den stromů, řemeslné dílny, pec na chleba a naučnou stezku - to vše a mnohé další nabízí muzeum kousek za Prahou. Podívejte se na náš web! Co u nás uvidíte a zažijete V hlavní budově 4 - 5 x ročně uvidíte krátkodobou výstavu. Vybíráme taková témata, která oslovují dospělé návštěvníky a zároveň jsou atraktivní pro žáky a studenty. Ke každé výstavě je pro školy i veřejnost připraven doprovodný program.  U Říčanské hájovny si můžete projít venkovní expozici "Les a jeho obyvatelé". Pravidelně zde pořádáme velké a hojně navštěvované akce (např. Den Země), řemeslné dílny a pobytové programy pro školy. Les v okolí hájovny vybízí k výletům krajem Josefa Lady. Pro vzdělávací aktivity je možné si hájovnu i pronajmout. Od dubna do října Vás rádi přivítáme v Didaktickém centru geologie neboli geoparku. V geoparku, který jsme vybudovali u 1. ZŠ na Masarykově náměstí, jsou k vidění typické horniny z celé ČR. Model paleontologického naleziště umožňuje hledat a odkrývat kosti dinosaurů či obrovské schránky hlavonožců. V jezírku je možné vyzkoušet rýžování zlata a pozorovat, jak vznikají delty řek. Stanoviště jsou osázena typickou vegetací. Vybavení geologické laboratoře umožňuje kameny řezat, leštit a díky speciálnímu mikroskopu, dosud běžně dostupnému pouze na vědeckých pracovištích, také nahlédnout do jejich nitra. Sledujte naši nabídku nejen řemeslných dílen pro veřejnost a pedagogy, některé dílny naízíme i na objednávku k vám domů či do firmy, ať už jako součást oslavy narozenin nebo teambuildingu. Pro celou rodinu připravujeme rodinná odpoledne - prohlédnete si výstavu, vyzkoušíte něco nového a  zabavíte se skutečně všichni. Školám a pedagogům nabízíme široký výběr výukových programů především přírodovědného, historického a řemeslného zaměření, dětem přírodovědné kroužky. Udělejte si okruh po naší naučné stezce a neminete největší zajímavosti Říčan a jejich okolí (většina stezky prochází lesem). Více na našem webu! http://www.ricany.cz/org/muzeum/ Vize Naší vizí je muzeum, které posiluje místní identitu a zprostředkovává poznání historie, kultury a přírody regionu všem věkovým skupinám. Úsilí směřujeme k povzbuzení vzájemné spolupráce lidí, respektu, jejich zájmu a odpovědnosti ke svému okolí.    Poslání Poskytujeme informace o přírodě, historii a kultuře regionu. Tvoříme sbírky, dokumentujeme současnost a předáváme praktické dovednosti, které vycházejí z místních tradic. Nabízíme místo pro setkávání všech věkových skupin. Provoz muzea je šetrný k životnímu prostředí, snažíme se k tomuto přístupu inspirovat také návštěvníky. Je pro nás samozřejmostí osobní přístup, otevřenost a vstřícnost.