Aktuality

Starý židovský hřbitov patří k nejstarším židovským pohřebištím na světě a spolu se Staronovou synagogou nejvýznamnější památku pražského Židovského Města. Byl založen v první polovině 15. století. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1439, poslední pohřeb se konal o 348 roků později. Areál hřbitova byl během staletí vícekrát rozšiřován, ale jeho plocha přesto nestačila potřebám Židovského Města. Zesnulí tak byli ukládáni do země v až deseti vrstvách nad sebou. Na hřbitově se nachází na 12 000 náhrobních kamenů, mnohé s poutavou zvířecí i rostlinnou symbolikou. Nejvýznamnější pohřbené osobnosti učenec a pedagog, rabi Jehuda Leva ben Becalel, zvaný rabi Löw (zemřel r. 1609) učenec a básník Avigdor Kara (zemřel r. 1439) stavitel Pinkasovy synagogy Aharon Mešulam Horovic (zemřel r. 1545) primas pražského Židovského Města a stavitel Maiselovy synagogy Mordechaj Maisel (zemřel r. 1601) renesanční učenec, historik, matematik a astronom David Gans (zemřel r. 1613) sběratel hebrejských rukopisů a tisků rabín David Oppenheim (zemřel r. 1736) Cestovatelský magazín National Geographic jej řadí mezi deset turisticky nejzajímavějších hřbitovů světa. Návštěvnické info Součást prohlídkového okruhu: Židovské muzeum v Praze a Pražské Židovské Město. Bezbariérový přístup: ano (vstup východem u Klausové synagogy)

Vila Milady a Františka Müllerových v Praze (1928–30) představuje chef-d'oeuvre světové architektonické avantgardy. Je příkladem vzácné shody mezi osvíceným klientem a geniálním architektem. František Müller, spolumajitel stavební firmy Kapsa-Müller, patřil mezi významné představitele tehdejší české společnosti. Projekt vlastního reprezentativního sídla neváhal zadat jednomu z největších architektů té doby – Adolfu Loosovi, jenž tehdy působil v Čechách. Tato zakázka Loosovi umožnila dovést jeho originální koncepci prostoru, tzv. Raumplan, k nejvyššímu vrcholu. Vybavení interiérů vily, které vybral a v mnoha případech dokonce navrhl sám architekt, ztělesňuje překvapivou harmonii moderního funkcionalismu a klasicizujícího anglického stylu. Po pohnutém osudu v poválečné době byla vila v letech 1997–2000 zrestaurována a jako Národní kulturní památka byla zpřístupněna veřejnosti. Otevřeno: ÚTERÝ, ČTVRTEK, SOBOTA, NEDĚLE Začátky prohlídek: duben – říjen: 9:00, 11:00, 13:00, 15:00, 17:00 listopad – březen: 10:00, 12:00, 14:00, 16:00 Návštěva vily je možná POUZE PO PŘEDCHOZÍ REZERVACI  

Muzeum sídlí v renesanční budově někdejší scholasterie na poklidném hlavním náměstí městečka. Pořádá tematické výstavy a zaměřuje se především na dětské návštěvníky. K výstavám připravuje programy pro školy a dílny či herny pro rodiny s dětmi. Muzeum sídlí v renesanční budově někdejší šlapanické scholasterie na poklidném hlavním náměstí městečka. V jeho sbírkách se nachází mimo jiné pozůstalostní fond významného českého krajináře Aloise Kalvody, který se ve Šlapanicích narodil. Součástí etnografických sbírek muzea je pozoruhodná kolekce výšivkových tiskátek. Šlapanice a jejich okolí jsou také spojovány se známou bitvou "tří císařů". Budova scholasterie, v níž muzeum sídlí, sloužila před bitvou jako štáb maršála Soulta, velitele IV. francouzského armádního sboru. Ve vestibulu muzea si návštěvníci mohou prohlédnout koněspřežné kočáry z  19. a 20. století. Muzeum pořádá tematické výstavy a dlouhodobě se zaměřuje především na dětské návštěvníky. Ke všem výstavám jsou připraveny dílny či herny pro rodiče s dětmi a také doprodovodné programy pro školy a školky.  K návštěvě muzea můžete využít pravidelnou linku brněnské MHD - trolejbus č. 31.