Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Aktuality

STAVY MYSLI / ZA OBRAZEM - OBMĚNY A INTERVENCE

27. 03. 2019 - 23. 11. 2020
GASK – Galerie Středočeského kraje, p. o.

Již třetí rok běží se stálá expozice GASK „Stavy mysli / Za obrazem“, jedinečně koncipována sbírková prezentace, která v roce 2015 vyhrála prestižní národní cenu Gloria musaealis. Od začátku prosince roku 2017 se expozice představí v zcela aktualizované podobě. Vedle řady obměn sbírkových děl bude expozice obohacena novými dlouhodobými zápůjčkami a nově vybranými aforismy k jednotlivým okruhům. Půjde také o tzv. „intervence“, neboli dílčí průniky tvorby současných umělců, které budou reflektovat konkrétní tematické okruhy jinak, než cestou „klasické“ sochy či závěsného obrazu. Jde například o prostorovou instalaci či elektronická média, tvůrčí prostředky bytostně spjaté s dnešní tvůrčí citlivostí. Expozice „Stavy mysli“ se vyvíjí v úzké spolupráci s Lektorským centrem GASK; v rámci jeho programu „GASK bez bariér“ LC GASK připraví pro inovovanou expozici rozšířený soubor haptických přepisů vystavených obrazů pro slabozraké a nevidomé návštěvníky a také audio průvodce stálou expozicí a jezuitskou kolejí. Mezi současné umělce, kteří svými díly obměnili stávající expozici patří Darina Alster, Martin Janíček, Jolana Havelková, František Kowolowski nebo Jakub Švéda.

Přečíst více

Informace o Archeoparku

01. 02. 2016 - 31. 12. 2020
Archeopark Netolice

DL propagace vyhlídkové věže si můžete vyzvednout v Muzeu JUDr. O. Kudrny - infocentru v Netolicích. Školní výpravy, letní tábory a další velké skupiny návštěvníků si mohou předem domluvit komentovanou prohlídku hradiště. V případě zájmu kontaktujte spolek na facebooku nebo na emailu archeoparknetolice@seznam.cz https://www.facebook.com/Archeopark-Netolice-zs-442312595874922/

Přečíst více

Sbírka porcelánu Václava Petiry

12. 12. 2018 - 01. 12. 2025
Městské muzeum Žacléř

Městské muzeum v Žacléři představuje sbírku porcelánu Václava Petiry. Nechte se unést křehkou krásou a dokonalostí nejen světských, ale i křesťanských figur, malých i velkých, bílých i barevných. V letošním roce uplyne 140 let od založení žacléřské porcelánky Heinrichem Pohlem z významného podnikatelského rodu Pohlů. Dnes je továrna známá pod názvem Keramtech s.r.o a výroba je zaměřena především na slévárenskou a topnou keramiku a technický porcelán. Už méně se však ví, že žacléřská porcelánka začínala s výrobou čalounických knoflíků, záclonových kroužků a nábytkových úchytek. Později sortiment rozšířily porcelánové panenky, nejrůznější sošky svatých a světské figurky, z nichž mnohé můžeme dodnes nalézt po domácnostech. S postupující elektrifikací se žacléřská porcelánka zaměřila na výrobu elektroporcelánu, který postupně ve výrobě převážil a povědomí o původní produkci se pomalu vytratilo. Dnes už není nikdo, kdo by výrobu porcelánových figur pamatoval. Jen díky sběratelské vášni Václava Petiry dnes můžeme znovu obdivovat obrovskou šíři druhů, velikostí a barev figur z produkce žacléřské porcelánky. Jeho sbírka čítá přes neuvěřitelných 1600 exemplářů sošek svatých, kropenek na svěcenou vodu, světských sošek i vzácných porcelánových plastik od Emila Schwantera. Nyní máte možnost zhlédnout tuto jedinečnou sbírku v expozici Městského muzea Žacléř, která byla slavnostně otevřena 31. října 2018. Od první společné myšlenky na expozici uplynulo mnoho měsíců a je smutnou skutečností, že se pan Václav Petira výsledné podoby nedožil. Expozice nesoucí jeho jméno jej však bude stále připomínat. Velké poděkování patří rodině Petirových, kteří souhlasili se zapůjčením sbírky a podařilo se tak záměr zdárně dokončit. Na tento projekt s reg.č. CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_008/0001437. byly získány finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Euroregionu Glacensis a součástí projektu je také katalog k nové expozici a společný propagační materiál Městského muzea Žacléř a Krkonošského muzea v Jelení Hoře, polského partnera projektu. Město Žacléř spolu s Městským muzeem Žacléř vás srdečně zvou k návštěvě.  

Přečíst více

Pravěk Blatenska


Městské muzeum Blatná

Expozice otevřená v roce 2017 pojednávající hravou a objevnou formou o době halštatské a laténské na Blatensku.

Přečíst více

UZAVŘENÍ KLÁŠTERA


Krkonošské muzeum ve Vrchlabí – klášter (Krkonošská muzea Správy Krkonošského národního parku)

Krkonošské muzeum Správy KRNAP ve Vrchlabí sídlící v budově kláštera bude na několik let návštěvníkům uzavřeno z důvodu rozsáhlé rekonstrukce. Krkonošské muzeum Správy KRNAP sídlící v budově kláštera  se na několik následujících let pro návštěvníky uzavře. Důvodem je rozsáhlá rekonstrukce stavby i expozice a přeměna muzea v nové Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku. Nová moderní expozice bude dokumentovat příběh Krkonoš, a to jak s ohledem na jedinečnou přírodu, tak i ve vztahu soužití člověka s přírodou. Otevřené návštěvníkům nadále zůstavají expozice Krkonošského muzea ve Čtyřech historických domcích na náměstí Míru ve Vrchlabí.

Přečíst více

Nevěsta prodaná do ciziny

06. 03. 2019 - 02. 11. 2020
Muzeum Bedřicha Smetany (Národní muzeum)

Výstava v Muzeu Bedřicha Smetany je soustředěna na uvádění nejpopulárnější české opery v zahraničí. Výstava představí Prodanou nevěstu od prvního provedení v cizině ještě za Smetanova života (roku 1871 v Petrohradě) či okolnosti jejího triumfu na Mezinárodní hudební a divadelní výstavě ve Vídni (1892), který ji otevřel cestu do světa. Rok po tomto úspěchu uvedlo operu Divadlo na Vídeňce, a v rychlém sledu následovaly další zahraniční scény. Prodaná nevěsta se vydala na cestu kolem světa. Během devadesátých let 19. století byla uvedena v mnoha evropských městech, zejména v německy mluvícím prostoru, a nepřestala se rozšiřovat ani na počátku 20. století, kdy se prosadila také v Americe, Africe, Asii i Austrálii. V zámoří ji v roce 1909 uvedla Metropolitní opera (tehdy se hrála v německém překladu). Jako Mařenka zde zazářila pražská rodačka, sopranistka Ema Destinnová. O uvedení opery na této prestižní scéně se zasloužila společně s dirigentem Gustavem Mahlerem. V roce 1941 ji pro Metropolitní operu (v anglickém překladu) nastudovala další slavná česká pěvkyně, Jarmila Novotná. Výstava se dotkne také novodobých významných nastudování, mj. pařížského z roku 2008 i uvedení v Mnichově v prosinci roku 2018. Na výstavě spolupracovali a materiály k reprodukci poskytli Zámek Liteň z.s. a fotograf Pavel Horník.  

Přečíst více

Ústecké betlémy

13. 12. 2018 - 12. 04. 2040
Hernychova vila (Městské muzeum v Ústí nad Orlicí)

Nová stálá expozice ústeckých papírových betlémů. Kromě vánočních betlémů jsou v expozici k vidění i betlémy postní a hromniční. Že jste o takových betlémech ještě neslyšeli? Přijďte se na ně podívat do Hernychovy vily. Tradice tvorby papírových betlémů přetrvává v Ústí nad Orlicí několik set let. Současní ústečtí betlémáři připravili expozici, ve které si prohlédnete i 200 let staré betlémy a porovnáte v čem se liší betlémy vánoční od těch hromničních a postních. Expozice bude otevřena každý rok od 1. neděle adventní až do Hromnic. Zbytek roku bude expozice fungovat jako zpřístupněný depozitář. To znamená, že každému kdo požádá rádi expozici zpřístupníme kdykoliv během roku. Nová expozice doplňuje již dříve vystavený mechanický papírový betlém, který se nachází v přízemí muzea. Přijďte se podívat!    

Přečíst více

Od středověku po třicetiletou válku

08. 02. 2018
Městské muzeum Blatná

Nová expozice, díky níž zažijete středověk a počátek raného novověku. Můžete si vyzkoušet řadu dovedností a znalostí a seznámit se s touto dobou, tak jak vypadala na Blatensku.

Přečíst více

Praha Karla IV. – středověké město

02. 12. 2017 - 01. 12. 2027
Dům U Zlatého prstenu (Muzeum hlavního města Prahy)

Muzeum hlavního města Prahy připravilo pokračování unikátní expozice představující Prahu doby lucemburské, doby 14. století. Jde o další etapu nově budované expozice v domě U Zlatého prstenu v Týnské ulici 6 na Starém Městě. Expozice přibližuje Karlovy představy i vlastní realitu proměny pražského souměstí. Virtuální i hmotové modely významných karlovských založení, zástavby celé aglomerace, kamenného mostu a dalších staveb ukazují podobu metropole, proměněnou úsilím Karla i ostatních lucemburských panovníků. Nahlédneme do středověkého města pomocí hmotových a virtuálních rekonstrukcí důležitých pražských míst i jednotlivých staveb (Dobytčí trh, kostel Panny Marie Sněžné, Emauzy, dům U Kamenného zvonu, gotické novostavby v Karlově ulici atd.). K atraktivním exponátům patří modely Vyšehradu a Pražského hradu či chrámu sv. Víta, který v Karlově době sloužil náboženským i státnickým potřebám. Zcela novou představu nabízí model Nového hrádku u Kunratic, sídla krále Václava IV., vytvořený podle nejnovějších poznatků získaných archeologickým výzkumem. Virtuální prezentace seznamují se způsobem městské správy i stavbou středověkého mostu. Dramatická zastavení přibližují atmosféru města, jeho života a některých událostí, Karlovo narození, jeho příchod do Prahy v roce 1333, korunovaci i pohřeb. Videomapping na modelu celého pražského souměstí a modelu Karlova náměstí s blízkým okolím představuje stavební a urbanistický rozvoj města v průběhu 14. století. Každodenní život města i jeho obyvatel v době lucemburské ilustrují unikátní archeologické nálezy i další originální předměty ze sbírek Muzea hl. m. Prahy, pražského pracoviště Národního památkového ústavu a dalších institucí. Samostatnou částí expozice je samoobslužná herna, která dětským návštěvníkům nabízí možnost na vlastní kůži proniknout do různých oblastí života karlovské Prahy.  

Přečíst více

Praha hoří


Novomlýnská vodárenská věž (Muzeum hlavního města Prahy)

Expozice o pražských požárech v dobách minulých a historii pražských hasičů je umístěna v poprvé veřejnosti zpřístupněné Novomlýnské vodárenské věži. Expozice vznikla díky dotaci EHP Fondů 2009–2014 a přispěním Hlavního města Prahy. Multižánrová expozice představuje odvěké ohrožení Prahy ohněm. Prostřednictvím nových médií (videomapping, animace, videoart, virtuální realita) nabízí komplexní zážitek z kombinace dobových vyobrazení ze sbírek Muzea hlavního města Prahy se současným výtvarným jazykem. Seznamuje s úlohou vodárenských věží, ničivými požáry v průběhu staletí i příběhy pražského hasičstva.   Videomapping seznamuje s úlohou a mechanismem vodárenských věží, animované rozhovory diváky provádí příběhy pražských hasičů či vývojem požární techniky, film ilustrovaný frame by frame zobrazuje ničivé požáry v průběhu staletí. Hyperrealistická imerzní instalace pak přenáší návštěvníka do nitra hořícího Národního divadla. Odměnou za zdolání celé výšky věže je výhled z nejvyššího patra, a to nejen do okolí, ale také do animované minulosti a skrze virtuální realitu do budoucnosti Prahy.    Expozice vznikla díky dotaci z EHP Fondů 2009–2014 a díky ní mohlo proběhnout i restaurování. Projekt nese název „Památková obnova historické Novomlýnské vodárenské věže a její zpřístupnění veřejnosti – 1. etapa“ a byl schválen v rámci 1. výzvy EHP Fondů 2009–2014, program CZ 06 – Kulturní dědictví a současné umění, programová oblast 16 „Zachování a revitalizace kulturního dědictví“, která byla vyhlášena 21. 3. 2014. Expozice vznikla ve spolupráci architektonického ateliéru Roháč Stratil, filmové produkce PINK a animátorské laboratoře Loom on the Moon. Na přípravě výstavy spolupracovalo přes 50 kreativců, historiků a techniků. Pro výrobu obsahu byly použity nejnovější technologické postupy (například animace prostřednictvím kinectu, virtuální realita, ultra high resolution kamery).   Tvůrce libreta a výběru historických obrazových materiálů ze sbírek Muzea hlavního města Prahy je Tomáš Dvořák. Autory audiovizuální koncepce jsou artdirector a režisér Martin Hejl, kreativní producent Karel Poupě a režisér Zdeněk Durdil. Scénář napsal Lukáš Jiřička. Grafické řešení zpracoval Petr Štěpán. Scénografický koncept vytvořil Bronislav Stratil. Hudbu složil Jaroslav Tarnovski. Zvuk designovali Lukáš Turza, Matouš Godík a Džian Baban.   Fungování mechanismu věže připravil animátor Petr Janák. Příběhy hasičů ilustroval Antonín Šilar a animovali Tomáš Holub a Tomáš Hájek. Sběratelku ničivých požárů namluvila Jenovéfa Boková a frame by frame ilustroval Long Phi Trieu. Požár uvnitř Národního divadla natočil v rozlišení 6K kameraman Šimon Dvoráček. Horizont historie požárů v Praze ilustroval Alexey Klyuykov. Budoucnost města prostřednictvím VR brýlí predikuje výtvarník Milan Martinec a Vojtěch Pecka.   Novomlýnská vodárenská věž je technická stavba z druhé poloviny 17. století, která sloužila k zásobování vodou okolní části Nového Města. Na místě současné věže je doložena již v 15. století dřevěná vodárenská věž. V letech 1658–60 vznikla současná věž s šesti patry. V Novomlýnské vodárenské věži byl již v době její výstavby v 17. století zřízen i nebývale bohatě pojatý vyhlídkový prostor, tzv. Lusthaus. Jednalo se o místo pro kratochvilná setkání vedení města, můžeme v něm spatřovat možná i první rozhlednu v Praze, byť neveřejnou, určenou jen pro městkou nobilitu. Ve dvou parapetních polích (na jihu a severu) se nám zachovaly části omítky z doby výstavby věže. Vyhlídkové patro představuje díky své výzdobě – můžeme zde obdivovat kupříkladu dochovanou zdobnou římsu s reliéfem – unikátní pozdně manýristický prostor, který spolu se vstupním věžním portálem dává jinak účelové technické stavbě nevšední podobu.  

Přečíst více


Vyhledat muzeum


Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.