Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Aktuality

Keltové

25. 05. 2018 - 31. 10. 2019
Nová budova Národního muzea (Národní muzeum)

Na výstavě Keltové se seznámíte nejen s duchovním i každodenním životem keltských kmenů, ale také s bohatým a proměnlivým světem doby železné ve střední Evropě. Národní muzeum vlastní jednu z nejrozsáhlejších archeologických sbírek v Evropě, spojenou svojí podstatnou částí právě s tématem mladší doby železné, konkrétně laténské kultury, jejíž rozmanitost výstava návštěvníkům ukazuje. Na výstavě Keltové nechybí ani jeden z nejvzácnějších předmětů ze sbírek Národního muzea, a sice opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic. Příchozí se ale mohou těšit i na množství dalších unikátních předmětů. Ať už jde o bohatě malovanou keramiku, bronzové šperky, zbraně nebo keltské mince. Výstava je navíc doplněna o množství audiovizuálních prvků. Do běžného života Keltů pak návštěvníky vtáhnou například kopie keltských obydlí. Civilizace vrcholného období pravěkého vývoje naší země byla podobně jako v ostatních evropských oblastech od Polska po Itálii, od britských ostrovů po Ukrajinu, vytvářena nositeli tzv. laténské kultury, pojmenované podle lokality La Tène ve Švýcarsku. Laténská kultura je archeologický termín pro civilizaci mladší doby železné, jejíž nositelé osídlili rozsáhlé prostory evropského kontinentu v 2. polovině 1. tisíciletí př. Kr. Tato kultura je spojena se jménem historicky známých Keltů. Jejich civilizace se rozvíjela v období od 5. století do 1. století př. Kr. na takové úrovni, že vytvořila základy evropské kultury historického období. Výstava Keltové nabízí svým návštěvníkům pohled na roli Čech v tomto vývoji, a to nejen na kulturu vládnoucí elity, její honosné pohřby a sídla, ale i na i venkovské osady, využívání krajiny a nerostných zdrojů a s tím související výrobní aktivity a obchodu.  

Přečíst více

Od středověku po třicetiletou válku

08. 02. 2018
Městské muzeum Blatná

Nová expozice, díky níž zažijete středověk a počátek raného novověku. Můžete si vyzkoušet řadu dovedností a znalostí a seznámit se s touto dobou, tak jak vypadala na Blatensku.

Přečíst více

Praha Karla IV. – středověké město

02. 12. 2017 - 01. 12. 2027
Dům U Zlatého prstenu (Muzeum hlavního města Prahy)

Muzeum hlavního města Prahy připravilo pokračování unikátní expozice představující Prahu doby lucemburské, doby 14. století. Jde o další etapu nově budované expozice v domě U Zlatého prstenu v Týnské ulici 6 na Starém Městě. Expozice přibližuje Karlovy představy i vlastní realitu proměny pražského souměstí. Virtuální i hmotové modely významných karlovských založení, zástavby celé aglomerace, kamenného mostu a dalších staveb ukazují podobu metropole, proměněnou úsilím Karla i ostatních lucemburských panovníků. Nahlédneme do středověkého města pomocí hmotových a virtuálních rekonstrukcí důležitých pražských míst i jednotlivých staveb (Dobytčí trh, kostel Panny Marie Sněžné, Emauzy, dům U Kamenného zvonu, gotické novostavby v Karlově ulici atd.). K atraktivním exponátům patří modely Vyšehradu a Pražského hradu či chrámu sv. Víta, který v Karlově době sloužil náboženským i státnickým potřebám. Zcela novou představu nabízí model Nového hrádku u Kunratic, sídla krále Václava IV., vytvořený podle nejnovějších poznatků získaných archeologickým výzkumem. Virtuální prezentace seznamují se způsobem městské správy i stavbou středověkého mostu. Dramatická zastavení přibližují atmosféru města, jeho života a některých událostí, Karlovo narození, jeho příchod do Prahy v roce 1333, korunovaci i pohřeb. Videomapping na modelu celého pražského souměstí a modelu Karlova náměstí s blízkým okolím představuje stavební a urbanistický rozvoj města v průběhu 14. století. Každodenní život města i jeho obyvatel v době lucemburské ilustrují unikátní archeologické nálezy i další originální předměty ze sbírek Muzea hl. m. Prahy, pražského pracoviště Národního památkového ústavu a dalších institucí. Samostatnou částí expozice je samoobslužná herna, která dětským návštěvníkům nabízí možnost na vlastní kůži proniknout do různých oblastí života karlovské Prahy.  

Přečíst více

Praha hoří


Novomlýnská vodárenská věž (Muzeum hlavního města Prahy)

Expozice o pražských požárech v dobách minulých a historii pražských hasičů je umístěna v poprvé veřejnosti zpřístupněné Novomlýnské vodárenské věži. Expozice vznikla díky dotaci EHP Fondů 2009–2014 a přispěním Hlavního města Prahy. Multižánrová expozice představuje odvěké ohrožení Prahy ohněm. Prostřednictvím nových médií (videomapping, animace, videoart, virtuální realita) nabízí komplexní zážitek z kombinace dobových vyobrazení ze sbírek Muzea hlavního města Prahy se současným výtvarným jazykem. Seznamuje s úlohou vodárenských věží, ničivými požáry v průběhu staletí i příběhy pražského hasičstva.   Videomapping seznamuje s úlohou a mechanismem vodárenských věží, animované rozhovory diváky provádí příběhy pražských hasičů či vývojem požární techniky, film ilustrovaný frame by frame zobrazuje ničivé požáry v průběhu staletí. Hyperrealistická imerzní instalace pak přenáší návštěvníka do nitra hořícího Národního divadla. Odměnou za zdolání celé výšky věže je výhled z nejvyššího patra, a to nejen do okolí, ale také do animované minulosti a skrze virtuální realitu do budoucnosti Prahy.    Expozice vznikla díky dotaci z EHP Fondů 2009–2014 a díky ní mohlo proběhnout i restaurování. Projekt nese název „Památková obnova historické Novomlýnské vodárenské věže a její zpřístupnění veřejnosti – 1. etapa“ a byl schválen v rámci 1. výzvy EHP Fondů 2009–2014, program CZ 06 – Kulturní dědictví a současné umění, programová oblast 16 „Zachování a revitalizace kulturního dědictví“, která byla vyhlášena 21. 3. 2014. Expozice vznikla ve spolupráci architektonického ateliéru Roháč Stratil, filmové produkce PINK a animátorské laboratoře Loom on the Moon. Na přípravě výstavy spolupracovalo přes 50 kreativců, historiků a techniků. Pro výrobu obsahu byly použity nejnovější technologické postupy (například animace prostřednictvím kinectu, virtuální realita, ultra high resolution kamery).   Tvůrce libreta a výběru historických obrazových materiálů ze sbírek Muzea hlavního města Prahy je Tomáš Dvořák. Autory audiovizuální koncepce jsou artdirector a režisér Martin Hejl, kreativní producent Karel Poupě a režisér Zdeněk Durdil. Scénář napsal Lukáš Jiřička. Grafické řešení zpracoval Petr Štěpán. Scénografický koncept vytvořil Bronislav Stratil. Hudbu složil Jaroslav Tarnovski. Zvuk designovali Lukáš Turza, Matouš Godík a Džian Baban.   Fungování mechanismu věže připravil animátor Petr Janák. Příběhy hasičů ilustroval Antonín Šilar a animovali Tomáš Holub a Tomáš Hájek. Sběratelku ničivých požárů namluvila Jenovéfa Boková a frame by frame ilustroval Long Phi Trieu. Požár uvnitř Národního divadla natočil v rozlišení 6K kameraman Šimon Dvoráček. Horizont historie požárů v Praze ilustroval Alexey Klyuykov. Budoucnost města prostřednictvím VR brýlí predikuje výtvarník Milan Martinec a Vojtěch Pecka.   Novomlýnská vodárenská věž je technická stavba z druhé poloviny 17. století, která sloužila k zásobování vodou okolní části Nového Města. Na místě současné věže je doložena již v 15. století dřevěná vodárenská věž. V letech 1658–60 vznikla současná věž s šesti patry. V Novomlýnské vodárenské věži byl již v době její výstavby v 17. století zřízen i nebývale bohatě pojatý vyhlídkový prostor, tzv. Lusthaus. Jednalo se o místo pro kratochvilná setkání vedení města, můžeme v něm spatřovat možná i první rozhlednu v Praze, byť neveřejnou, určenou jen pro městkou nobilitu. Ve dvou parapetních polích (na jihu a severu) se nám zachovaly části omítky z doby výstavby věže. Vyhlídkové patro představuje díky své výzdobě – můžeme zde obdivovat kupříkladu dochovanou zdobnou římsu s reliéfem – unikátní pozdně manýristický prostor, který spolu se vstupním věžním portálem dává jinak účelové technické stavbě nevšední podobu.  

Přečíst více

Custos turris / Strážce města

06. 12. 2016 - 01. 02. 2026
Svatomikulášská městská zvonice (Muzeum hlavního města Prahy)

Stálé expozice ve Svatomikulášské městské zvonici, nesoucí název Custos Turris / Strážce města Muzeum hlavního města Prahy připravilo pro návštěvníky ucelenou expozici ve Svatomikulášské městské zvonici, která se věnuje vývoji hlásné služby. Návštěvníci si mohou prohlédnout byt věžníka z období druhé poloviny 18. století, jehož součástí je i černá kuchyně – jediná přístupná v Praze. Na tuto část, otevřenou již v minulém roce, navazuje hlásovna – místo, kde věžník vykonával svou funkci. Interiér hlásovny je zasazen do první poloviny 19. století. Druhý byt věžníka je z roku 1891, kdy byla hlásná funkce zrušena a hlásný se pak staral pouze o věžní hodiny. Součástí expozice je i pohled do barokního kanalizačního systému a za návštěvu určitě stojí i zvonové patro se zvonovou stolicí a zvonem sv. Mikuláše z roku 1576. Od 60. let 20. století se změnil účel stavby na pozorovatelnu Státní bezpečnosti pro sledování přilehlých ambasád. Tzv. kajka se nachází na samém vrcholu věže a připomíná její zneužití totalitní mocí. Svou roli sehrála i v době Pražského povstání, kdy odtud vojáci wehrmachtu pozorovali barikády v Karmelitské ulici. Státní bezpečnost kajku využívala až do roku 1990. Svatomikulášská městská zvonice nebyla nikdy součástí kostela sv. Mikuláše, i když se to na první pohled může zdát. Vždy byla součástí obecního majetku Menšího Města pražského – Malé Strany. Barokní věž sloužila jako požární hláska i jako hodinová věž a byla budována spolu s kostelem sv. Mikuláše. Věž nahradila předešlou gotickou městskou zvonici, byla stavěna od roku 1739 a úplně ukončena v roce 1755.

Přečíst více

Komentovaná procházka okolo zámku "Tajemný život stromu"

03. 05. 2019 - 01. 11. 2019
Městské muzeum Chotěboř

Poslední šance, podívat se do chotěbořského zámku a jeho parku!Srdečně zveme veškerou veřejnost na výstavu "Tajemný život stromů", která se koná v parku chotěbořského zámku. Na celý rok 2019 se promění muzeum v muzeum stromů. Na tento rok jsme vyhlásili Chotěboř Městem stromů. Tajemný život stromu je hlavní výstavou roku. Návštěvník vstoupí do tajemné říše chotěbořského stromu, strom se mu otevře jako pohádkové místo plné pohádkových bytostí, jako duchovní symbol života i základní zdroj živící naši kulturu jako "dobu dřevěnou". Přiblížíme přírodovědu stromu - jak roste ze semínka, jednotlivé druhy, budeme poznávat listy, vzorky dřev, ale také regionální výskyt stromů, jejich historii v našem městě a to vše tak, aby poznání bylo hrou a zábavou. - Takový byl prapůvodní námět výstavy. Společně s majitelem zámku a parku panem Dobrzenským jsme ji ale přesunuli přímo mezi stromy zámeckého parku. Je to poslední muzejní sezóna v zámku a kapitolu našeho působení zde uzavřeme důstojně přímo v přírodě.  Více informací na stránkách muzea: www.cekus.eu/muzeum

Přečíst více

Pravěk Blatenska


Městské muzeum Blatná

Expozice otevřená v roce 2017 pojednávající hravou a objevnou formou o době halštatské a laténské na Blatensku.

Přečíst více

UZAVŘENÍ KLÁŠTERA


Krkonošské muzeum ve Vrchlabí – klášter (Krkonošská muzea Správy Krkonošského národního parku)

Krkonošské muzeum Správy KRNAP ve Vrchlabí sídlící v budově kláštera bude na několik let návštěvníkům uzavřeno z důvodu rozsáhlé rekonstrukce. Krkonošské muzeum Správy KRNAP sídlící v budově kláštera  se na několik následujících let pro návštěvníky uzavře. Důvodem je rozsáhlá rekonstrukce stavby i expozice a přeměna muzea v nové Návštěvnické centrum Krkonošského národního parku. Nová moderní expozice bude dokumentovat příběh Krkonoš, a to jak s ohledem na jedinečnou přírodu, tak i ve vztahu soužití člověka s přírodou. Otevřené návštěvníkům nadále zůstavají expozice Krkonošského muzea ve Čtyřech historických domcích na náměstí Míru ve Vrchlabí.

Přečíst více

Expozice Věznice Uherské Hradiště - Reduta, Masarykovo náměstí


Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Nová expozice věnovaná dějinám uherskohradišťské věznice se zaměřuje na období nacistického a komunistického režimu. Pohled do nepřístupné věznice poskytne videozáznam, který byl pořízen na podzim roku 2016. Věznice míří do Reduty Jizvu na tváři města Uherské Hradiště zacelí nová stálá expozice   Ve čtvrtek 27. dubna 2017 v 17.00 hodin bude v prostorách podkroví Reduty otevřena nová stálá expozice věnovaná dějinám věznice v Uherském Hradišti. Tato výstava se stává prvním reálným signálem v naplnění tolik očekáváného vypořádání se s minulostí. S nechvalně známou minulostí, která, jak míní nejen Pavel Portl, historik Slováckého muzea, je jizvou na tváři města Uherské Hradiště. Vznikla ve spolupráci města Uherské Hradiště, Slováckého muzea, spolku Memorie a Klubu kultury v Uherském Hradišti. Jejími autory jsou Mgr. Pavel Portl a Anna Stránská z Memorie. Originální vizuální podobu výstavním panelům vtiskla MgA. Zuzana Skopalová. „Panelová expozice zprostředkuje pohled na život za mřížemi a osudy vězněných. Za zdi uzavřeného areálu věznice mohou návštěvníci nahlédnout i prostřednictvím video dokumentu, který vznikl na podzim roku 2016. V podkresu záběrů dokument doplňují audionahrávky, které jsou živým svědectvím několika vězňů. Natočený dokument doplní i aktuální rozhovor Aleše Durďáka s Annou Honovou z Uherského Brodu, která byla vězněna v letech 1950–1952,“ představil Pavel Portl základní informace o výstavě. Věznice v Uherském Hradišti byla postavena v letech 1892–1897 spolu s budovou krajského soudu, tzv. justičním palácem. „Zprvu sloužila pouze pro vězně odsouzené za kriminální zločiny. První „političtí“ vězni se sem dostali v roce 1920, a to v souvislosti s tzv. prosincovou stávkou. Ve skutečnosti však byli souzeni na základě prvorepublikového demokratického práva, na rozdíl od politických vězňů z období nacistické a komunistické totality. A právě jim je věnována expozice,“ přiblížil dále Portl. Období druhé světové války bylo ve znamení první z velkých změn v chodu věznice. Od roku 1940 začalo gestapo využívat samovazební oddělení, o rok později se do věznice přestěhoval i německý úřední soud. „Bohužel se z tohoto období nedochovalo příliš mnoho výpovědí o životě ve věznici. Je to dáno i tím, že sloužila jako tzv. zajišťovací vazba, což znamená, že zatčení lidé zde strávili jen několik dní nebo týdnů a následně byli převezeni do jiných věznic, káznic a koncentračních táborů,“ řekl Portl a zmínil jeden ze dvou zdokumentovaných tragických válečných osudů. „Jedná se příběh dvou parašutistů, kteří se před nacisty ukrývali u svých rodin a známých na Slovácku. Po vyzrazení spáchali v obklíčení sebevraždu a lidé, kteří jim pomáhali, byli odsouzeni k trestu smrti a v roce 1943 popraveni.“ Padesátá léta, resp. období po roce 1948, se stala nejsmutnějším obdobím v dějinách věznice. Kromě krajského soudu ji využívala také Státní bezpečnost pro výslechy a věznění státních (politických) vězňů. „Díky archivním materiálům i pozdějším výpovědím vězňů lze konfrontovat ze dvou pohledů, jaké výslechové metody používalo vyšetřovací oddělení StB. Obzvlášť brutální bylo používání tzv. indukčního přístroje, kterému se také přezdívá „elektrické boty“.  Bylo to krátce po roce 1948, kdy věznici velel Ludvík Hlavačka, šéfem vyšetřovacího oddělení byl Leopold Lovecký a jeho zástupcem Alois Grebeníček,“ uvedl Portl další část dějinných milníků tohoto objektu, který stojí v centru historického města Uherské Hradiště. Věznice byla uzavřena v roce 1960. Devastaci a chátrání měly zastavit dva zamýšlené projekty. „V 60. a 80. letech se plánovala úprava objektu a jeho nové využití. Ze samovazeb měla vzniknout ubytovna pro studenty Střední uměleckoprůmyslové školy, nebo tento trakt zcela zbořit a do budovy přestěhovat Dům služeb. Kvůli finančním nákladům se nic z toho nerealizovalo. I tyto plány si mohou návštěvníci prohlédnout a o zamýšlených změnách se dočíst více,“ uzavřel Portl. Otevírací doba je po dohodě s Městským informačním centrem Uherské Hradiště, telefon: 572 525 525, e-mail: mic@uherske-hradiste.cz. Výstava není přístupná pro osoby s omezenou schopností pohybu. Informace, objednávky komentovaných prohlídek pro školy – cena: 200 Kč/ skupina, max. 30 dětí, Mgr. Pavel Portl, 777 066 612, e-mail: pavel.portl@slovackemuzeum.cz.   Podkroví, U Reduty 256, Uherské Hradiště. Vernisáž: čtvrtek 27. dubna, 17.00 hodin. Bližší Informace: Mgr. Pavel Portl, mobil: 777 066 612, e-mail: pavel.portl@slovackemuzeum.cz  

Přečíst více

Praha Karla IV. - velkolepé staveniště Evropy

12. 12. 2016 - 01. 02. 2026
Dům U Zlatého prstenu (Muzeum hlavního města Prahy)

Unikátní expozici v domě U Zlatého prstenu představí Karla IV. jako ambiciózního stavitele a urbanistu. Cílem expozice je co nejvěrněji přiblížit podobu měst a život jejich obyvatel v lucemburské době. V domě U Zlatého prstenu si lidé mohou prohlédnout hmotové a virtuálně provedené modely staveb, které odpovídají nejnovějším vědeckým poznatkům. Odrážejí Karlovy představy i zrealizované záměry, především velkolepý projekt výstavby Nového Města pražského. Jedním z ústředních exponátů je model pražského souměstí, Starého a Nového Města pražského, Malé Strany a Hradčan, s dvou královských hradů, Pražského hradu a Vyšehradu, na němž se pomocí video-mappingu demonstruje stavební a urbanistický rozvoj města v průběhu 14. století. Kromě modelů návštěvníci expozice uvidí i řadu cenných exponátů ze sbírek muzea jako například poutní odznak z druhé poloviny 14. století dokládající, že Praha v době Karla IV. patřila k významným poutním místům. V této první etapě tvorby nové expozice se autoři projektu spolu s předními odborníky na, středověký urbanismus a karlovskou dobu, zaměřili na oblast Prahy, jejíž podoba se ve 14. století významně proměnila. A to právě díky rozsáhlým budovatelským aktivitám Karla IV., který plánoval ze zanedbaného města učinit reprezentativní centrum Svaté římské říše a významnou evropskou metropoli.    Nové Město pražské Praha se za vlády Karla IV. stala centrem řemesel, obchodu a vzdělanosti a duchovního života. Jeden z nejvýznamnějších architektonických počinů panovníka představovala výstavba Nového Města pražského se čtyřmi městskými branami a tři kilometry dlouhými a šest metrů vysokými hradbami, které byly podle kronikáře Beneše Krabice z Weitmile postaveny za pouhé dva roky. V krátké době vyrostlo díky přičinění místních stavebníků na 1500 obytných domů, součástí města byly zahrady, vinice, chmelnice. Rozloha nového areálu byla zhruba dvakrát větší než rozloha Starého Města. Počet obyvatel (kolem 40 000) byl jeden z nejvyšších v Evropě.  Pořadatelé výstavy pamatují i na mladší návštěvníky, pro něž spolu s vydavatelstvím Portál připravili v samostatném prostoru interaktivní program vycházející z knihy Po stopách Karla IV. V Domě U Zlatého prstenu je možné zakoupit suvenýry jako například repliku poutního odznaku, porcelán, turistické známky nebo tematické knihy. Expozice je koncipována jako bezbariérová a je opatřena anglickými popiskami.   Dům U Zlatého prstenu Dům vznikl sjednocením dvou samostatných středověkých domů. Zachovala se část interiérů včetně fragmentů nástěnných maleb z 15. století.  Zlatý prsten, typické domovní znamení, se stal součástí domovního portálu v 19. století. V současnosti je ve správě Muzea hlavního města Prahy.   http://www.muzeumprahy.cz/praha-karla-iv-velkolepe-staveniste-evropy/    

Přečíst více


Vyhledat muzeum


Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.