Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Aktuality

Praha Karla IV. - velkolepé staveniště Evropy

12. 12. 2016 - 01. 02. 2026
Dům U Zlatého prstenu (Muzeum hlavního města Prahy)

Unikátní expozici v domě U Zlatého prstenu představí Karla IV. jako ambiciózního stavitele a urbanistu. Cílem expozice je co nejvěrněji přiblížit podobu měst a život jejich obyvatel v lucemburské době. V domě U Zlatého prstenu si lidé mohou prohlédnout hmotové a virtuálně provedené modely staveb, které odpovídají nejnovějším vědeckým poznatkům. Odrážejí Karlovy představy i zrealizované záměry, především velkolepý projekt výstavby Nového Města pražského. Jedním z ústředních exponátů je model pražského souměstí, Starého a Nového Města pražského, Malé Strany a Hradčan, s dvou královských hradů, Pražského hradu a Vyšehradu, na němž se pomocí video-mappingu demonstruje stavební a urbanistický rozvoj města v průběhu 14. století. Kromě modelů návštěvníci expozice uvidí i řadu cenných exponátů ze sbírek muzea jako například poutní odznak z druhé poloviny 14. století dokládající, že Praha v době Karla IV. patřila k významným poutním místům. V této první etapě tvorby nové expozice se autoři projektu spolu s předními odborníky na, středověký urbanismus a karlovskou dobu, zaměřili na oblast Prahy, jejíž podoba se ve 14. století významně proměnila. A to právě díky rozsáhlým budovatelským aktivitám Karla IV., který plánoval ze zanedbaného města učinit reprezentativní centrum Svaté římské říše a významnou evropskou metropoli.    Nové Město pražské Praha se za vlády Karla IV. stala centrem řemesel, obchodu a vzdělanosti a duchovního života. Jeden z nejvýznamnějších architektonických počinů panovníka představovala výstavba Nového Města pražského se čtyřmi městskými branami a tři kilometry dlouhými a šest metrů vysokými hradbami, které byly podle kronikáře Beneše Krabice z Weitmile postaveny za pouhé dva roky. V krátké době vyrostlo díky přičinění místních stavebníků na 1500 obytných domů, součástí města byly zahrady, vinice, chmelnice. Rozloha nového areálu byla zhruba dvakrát větší než rozloha Starého Města. Počet obyvatel (kolem 40 000) byl jeden z nejvyšších v Evropě.  Pořadatelé výstavy pamatují i na mladší návštěvníky, pro něž spolu s vydavatelstvím Portál připravili v samostatném prostoru interaktivní program vycházející z knihy Po stopách Karla IV. V Domě U Zlatého prstenu je možné zakoupit suvenýry jako například repliku poutního odznaku, porcelán, turistické známky nebo tematické knihy. Expozice je koncipována jako bezbariérová a je opatřena anglickými popiskami.   Dům U Zlatého prstenu Dům vznikl sjednocením dvou samostatných středověkých domů. Zachovala se část interiérů včetně fragmentů nástěnných maleb z 15. století.  Zlatý prsten, typické domovní znamení, se stal součástí domovního portálu v 19. století. V současnosti je ve správě Muzea hlavního města Prahy.   http://www.muzeumprahy.cz/praha-karla-iv-velkolepe-staveniste-evropy/    

Přečíst více

Expozice Sokolnictví


Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství, zámek Ohrada (Národní zemědělské muzeum)

SOKOLNICTVÍ je způsob lovu starý přes 4 tisíce let. Vše o dravcích, jejich životě i způsobu lovu, a také o jejich výcviku a soužití s člověkem se dozvíte v naší stálé expozici o sokolnictví.   Využití jedinečných schopností ptáka – dravce je unikátní způsob lovu, proto bylo sokolnictví v roce 2010 zapsáno na seznam UNESCO. V sídle Muzea lesnictví, rybářství a myslivosti NZM v loveckém zámku Ohrada je sokolnická expozice otevřena od roku 2012. Nejdete zde nejen historii, ale i moderní trendy a další zajímavosti z oboru.

Přečíst více

Život šlechty – zámecká expozice

02. 10. 2016 - 31. 10. 2020
Muzeum českého venkova, zámek Kačina (Národní zemědělské muzeum)

Ve třinácti místnostech přízemí zámku Kačina je možné shlédnout reprezentační salony i soukromé apartmány majitelů zámku. Střed piana nobile tvoří společenské prostory, soukromé místnosti jsou umístěny na obou jeho koncích. V levé části přízemí je umístěn apartmán pána domu, v pravé části paní domu. Místnosti jsou vybaveny dobovým nábytkem, z převážné části empírovým, z části ve stylu biedermeieru a druhého rokoka. Tři čtvrtiny nábytku a dalšího vybavení jsou původní, tzn. že v nich žil zde sídlící rod hrabat Chotků.    V části zámku je dochována rovněž původní výmalba místností. Mezi nejvýznamnější exponáty patří nadživotní portrét zakladatele zámku Jana Rudolfa Chotka s plány Kačiny v ruce či empírový soubor sedacího nábytku dovezený Chotky z Paříže. Tomuto šlechtickému rodu a jejich panství Nové Dvory je věnována kačinská expozice. Na pozadí historických proměn šlechty jako celku expozice umožňuje nahlédnout do každodenního soukromého i veřejného života mužských i ženských členů rodu Chotků v 19. a v první polovině 20. století. Chotkovskou expozici doplňuje jednak Chotkovská knihovna a divadlo a dále hospodářské zázemí zámku umístěné v suterénních prostorách zámku zahrnující mj. kuchyň, prádelnu, žehlírnu a další provozní místnosti.   Více informací najdete na http://nzm.cz/nzm-kacina/chotkove-a-jejich-panstvi-nove-dvory/

Přečíst více

Zámecká konírna - nová stálá expozice

02. 10. 2016 - 31. 12. 2020
Muzeum českého venkova, zámek Kačina (Národní zemědělské muzeum)

Při vstupu do zrekonstruované podzemní konírny se rázem ocitnete ve zcela jiném světě: nová expozice je totiž doplněna animací a autentickými zvuky, takže se můžete kochat pohledem na koně a poslouchat při tom ržání, dusot kopyt, řehtání, cvrlikání ptáků kolem… Do expozice se vrací také nově zrestaurovaná hvězda dostihových drah první poloviny 20. století, plemenný plnokrevník Gradivo. Kromě konírny lze vstoupit i do zámecké kuchyně a prádelny, prohlédnout si lednici, sklepy a další autentické prostory, které tvořily zázemí na každém šlechtickém sídle. Každý tak dostane jedinečnou možnost posoudit, jak se tehdy žilo a hospodařilo na venkově a jaké největší proměny se během posledních 100 let udály. Více info najdete na http://nzm.cz/nzm-kacina/zamecka-konirna/

Přečíst více

Příběh jednoho domu a jedné rodiny

12. 08. 2016 - 01. 01. 2025
Rothmayerova vila (Muzeum hlavního města Prahy)

Expozice připomíná osobitý styl architektonického díla Otto Rothmayera a zároveň se snaží navodit atmosféru životního, pracovního i uměleckého prostředí, které Rothmayer vytvořil společně se svou manželkou Boženou Rothmayerovou. Otto Rothmayer (1892–1966) byl žakem, spolupracovníkem a přítelem světově proslulého slovinského architekta Jože Plečnika. Pod jeho vedením se podílel na přestavbě Pražského hradu a Lan pro prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Prace pro Pražsky hrad, kterou Rothmayer vykonával po Plečnikově odchodu i samostatně, se stala jeho celoživotním úkolem. Spojeni učitele a žaka se projevilo i v Rothmayerově architektonickém výrazu. Jože Plečnik mu zprostředkoval inspiraci středomořskou tradici, která byla pro oba architekty východiskem. Kromě svého působení na Hradě Rothmayer navrhl několik rodinných vil, pomníků a spolupracoval i na Plečnikově vinohradském kostele Nejsvětějšího srdce páně. Jeho poválečná činnost byla na krátký čas spojena také s Uměleckoprůmyslovou školou. Podle jeho návrhů vzniklo mnoho interiérů pražských obchodů s textilem, výstavních a muzejních expozic a také jedno pražské dětské hřiště. Vlastní dům Otto Rothmayera byl postaven mezi lety 1928–1929 v prostém stylu klasicizující moderny. Asketická podoba vily se omezuje na základní útvary kvádru a válce, který ukrývá točité schodiště. Interiéry vily nebyly rozlehle, avšak všude byl kladen důraz na precizní řemeslné provedení zařízení i detailů. Zcela zásadní bylo napojení domu na verandu a malebnou zahradu, která se stala inspiraci pro řadu návštěvníků. Architekt zde společně se svou ženou, významnou textilní výtvarnici a propagátorkou moderního životního stylu Boženou Rothmayerovou (1899–1984), vytvořil unikátní intelektuální, pracovní a umělecké zázemí. V 50. a 60. letech minulého století se zde setkával okruh podobně naladěných přátel, mezi něž patřili fotograf Josef Sudek, sochaři Bedřich Stefan a Hana Wichterlova a řada dalších osobnosti kulturního a výtvarného života.   Prohlídku Rothmayerovy vily si rezervujte na: http://www.muzeumprahy.cz/1124-rothmayerova-vila/#rcalendar případně telefonicky v kanceláři vily v út, čt, so, ne od 10 do 16 hod. na tel. čísle: + 420 224 312 012. Prohlídka je možná pouze po předchozí rezervaci.

Přečíst více

Dřinu strojům? Dřinu strojům!

01. 10. 2016 - 31. 12. 2020
Muzeum zemědělské techniky Čáslav (Národní zemědělské muzeum)

Expozice “Dřinu strojům? Dřinu strojům!” vám ukáže vývoj zemědělské techniky v kontextu s významnými českými i světovými událostmi. Věci neběží osamoceně, rozvoj techniky a technologií vždy souvisí s rozvojem celé společnosti. Nejde jen o vývoj zemědělské techniky jako takové, ale i vývoj a možnosti využívání energie v oblasti pohonu strojů. Myslíte, že zemědělství je konzervativní obor, kam novinky přicházely o krok později? Nenechte se zmást, tradiční neznamená zastaralé. Kromě samotných dějin českého zemědělského strojnictví vám představíme i dějiny podnikání ve strojnictví zemědělském, které v každém časovém období reprezentují česká jména a významné české firmy.

Přečíst více

Sallačova sbírka


Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství, zámek Ohrada (Národní zemědělské muzeum)

Světově významnou sbírku paroží jelenovitých z celého světa a souroží turovitých vytvořil prof. dr. Vilém Sallač na počátku 20. století. K nejvzácnějším exponátům patří paroží jelena Schomburgkova, který žil v Thajsku a v první polovině 20. století byl vyhuben. Velmi cenná jsou i paroží jihoamerických jelenů: huemul, pudu, mazama, jelenec bahenní a pampový. Celá sbírka obsahuje 400 ks, z toho je340 paroží jelenovitých a 60 souroží turovitých (dutorohých). V nové expozici jsou vystaveny všechny druhy a poddruhy jelenovitých obsažené ve sbírce a jako ukázka 6 druhů turovitých; celkem 77 exponátů. Vystavená paroží a souroží doplňují tabule s barevnými fotografiemi živých zvířat, jejich popisem a mapkami výskytu. Nová expozice byla dokončena v roce 2013, projekt byl podpořen podnikem Lesy České republiky, s. p.  

Přečíst více

Jak se stavěl zámek - stálá expozice

02. 10. 2016 - 30. 11. 2020
Muzeum českého venkova, zámek Kačina (Národní zemědělské muzeum)

Muzejní expozice „Jak se stavěl zámek Kačina“ seznámuje návštěvníky, na základě archivním studiem získaných informací, s průběhem stavby zámku Kačina v letech 1806-1823. Představeny jsou nejenom dobové archiválie, především plány, rozpočty, účty a korespondence ohledně stavby, ale prostřednictvím muzejních sbírek i jednotlivá řemesla podílející se na výstavbě zámku, kopáči a zedníky počínaje a zámečníky a truhláři konče.Návštěvník se zde rovněž dozví peripetie projektové přípravy zámku, seznámí se s jednotlivými projektanty i stavbyvedoucími a také s nekompromisním zasahováním hraběte J. R. Chotka do plánů zámku. Odhaleno bude i „tajemství“, na kolik peněz šlechtický rod Chotků zámek Kačina, dnešní sídlo pobočky Národního zemědělského muzea – Muzea českého venkova, přišel… Více informací najdete na http://nzm.cz/nzm-kacina/jak-se-stavel-zamek/

Přečíst více

Stálá expozice dějin města

07. 09. 2016 - 31. 12. 2100
Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou

Stálá expozice dějin města Žďáru nad Sázavou Stálá expozice dějin města v Moučkově domě je otevřená celoročně od úterý do neděle (tedy kromě pondělí), prohlídky se konají vždy od 9:00 do 17:00 v každou celou hodinu krom 12:00 (polední přestávka), poslední prohlídka začíná v 16:00. Vstupenky se kupují v hlavní muzejní budově na Tvrzi. Můžete se těšit nejen na zajímavé exponáty z historie města, ale též na prvorepublikový obchod, měšťanský salón z přelomu 19. a 20. století a na interaktivní hernu, ve které si malí i velcí mohou vyzkoušet repliky historických zbraní a zbroje a dobové kostýmy. Seznámíte se také se třemi nejznámějšími žďárskými dary světu - dýmkou žďárkou, sladkými mejdlíčky a s taškou síťovkou. Nechybí ani tabule slavných žďárských osobností, na které naleznete třeba sportovce Martinu Sáblíkovou, Martina Koukala, Tomáše Rolinka, opata Václava Vejmluvu, historika MUDr. Bedřicha Drože, námořníka Veselého a čarodějnici Martu Nejezchlebku.      

Přečíst více

Mysterium věže

02. 04. 2016 - 01. 01. 2025
Staroměstská mostecká věž (Muzeum hlavního města Prahy)

Muzeum hl. m. Prahy otevřelo veřejnosti 2. 4. 2016 novou stálou expozici „Mysterium věže“ ve Staroměstské mostecké věži. Stálá expozice je věnována především samotné věži ‒ jakožto nejstarší, nejcennější a nejzachovalejší části Karlova mostu. Stavba věže byla zahájena společně se založením mostu v roce 1357, dokončena byla patrně v 90. letech 14. století. Význam věže byl v první řadě fortifikační, průjezd brány byl uzavírán posuvnou mříží. Věž se svojí výzdobou představovala zároveň symbolickou stavbu. Měla symbolizovat triumf vlády Karla IV. v rámci trasy královského korunovačního průvodu a také na ní byly uplatněny středověké výrazové prostředky a výtvarné principy. V rozvrhu celé stavby a zejména jejího východního průčelí lze tušit promyšlený výtvarný, symbolický, náboženský i geometrický záměr. Nově zřízená expozice plně respektuje „hlavní exponát“ – vlastní věž i vyhlídkový ochoz, který nabízí patrně jeden z nejkrásnějších výhledů na centrum Prahy, památku UNESCO. V rámci expozice se návštěvník dozví detailní informace o výzdobě průčelí, o původní obranné funkci (pomocí unikátního modelu spouštěcí mříže), ale i o dosud nepoznaných a možná nepoznatelných významech umělecké výzdoby – proto Mystérium věže. Ve sklepení nahlédne návštěvník do tajů vltavského dna – díky mimořádné prezentaci předmětů vylovených ze dna Vltavy. Na své si přijdou i děti, pro které je připraven animovaný film o legendách Karlova mostu. Návštěvníkům nabídneme i malovaný plakát s popisem věže a obrázkem východního průčelí.  

Přečíst více


Vyhledat muzeum


Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.