Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Aktuality

Praha hoří


Novomlýnská vodárenská věž (Muzeum hlavního města Prahy)

Expozice o pražských požárech v dobách minulých a historii pražských hasičů je umístěna v poprvé veřejnosti zpřístupněné Novomlýnské vodárenské věži. Expozice vznikla díky dotaci EHP Fondů 2009–2014 a přispěním Hlavního města Prahy. Multižánrová expozice představuje odvěké ohrožení Prahy ohněm. Prostřednictvím nových médií (videomapping, animace, videoart, virtuální realita) nabízí komplexní zážitek z kombinace dobových vyobrazení ze sbírek Muzea hlavního města Prahy se současným výtvarným jazykem. Seznamuje s úlohou vodárenských věží, ničivými požáry v průběhu staletí i příběhy pražského hasičstva.   Videomapping seznamuje s úlohou a mechanismem vodárenských věží, animované rozhovory diváky provádí příběhy pražských hasičů či vývojem požární techniky, film ilustrovaný frame by frame zobrazuje ničivé požáry v průběhu staletí. Hyperrealistická imerzní instalace pak přenáší návštěvníka do nitra hořícího Národního divadla. Odměnou za zdolání celé výšky věže je výhled z nejvyššího patra, a to nejen do okolí, ale také do animované minulosti a skrze virtuální realitu do budoucnosti Prahy.    Expozice vznikla díky dotaci z EHP Fondů 2009–2014 a díky ní mohlo proběhnout i restaurování. Projekt nese název „Památková obnova historické Novomlýnské vodárenské věže a její zpřístupnění veřejnosti – 1. etapa“ a byl schválen v rámci 1. výzvy EHP Fondů 2009–2014, program CZ 06 – Kulturní dědictví a současné umění, programová oblast 16 „Zachování a revitalizace kulturního dědictví“, která byla vyhlášena 21. 3. 2014. Expozice vznikla ve spolupráci architektonického ateliéru Roháč Stratil, filmové produkce PINK a animátorské laboratoře Loom on the Moon. Na přípravě výstavy spolupracovalo přes 50 kreativců, historiků a techniků. Pro výrobu obsahu byly použity nejnovější technologické postupy (například animace prostřednictvím kinectu, virtuální realita, ultra high resolution kamery).   Tvůrce libreta a výběru historických obrazových materiálů ze sbírek Muzea hlavního města Prahy je Tomáš Dvořák. Autory audiovizuální koncepce jsou artdirector a režisér Martin Hejl, kreativní producent Karel Poupě a režisér Zdeněk Durdil. Scénář napsal Lukáš Jiřička. Grafické řešení zpracoval Petr Štěpán. Scénografický koncept vytvořil Bronislav Stratil. Hudbu složil Jaroslav Tarnovski. Zvuk designovali Lukáš Turza, Matouš Godík a Džian Baban.   Fungování mechanismu věže připravil animátor Petr Janák. Příběhy hasičů ilustroval Antonín Šilar a animovali Tomáš Holub a Tomáš Hájek. Sběratelku ničivých požárů namluvila Jenovéfa Boková a frame by frame ilustroval Long Phi Trieu. Požár uvnitř Národního divadla natočil v rozlišení 6K kameraman Šimon Dvoráček. Horizont historie požárů v Praze ilustroval Alexey Klyuykov. Budoucnost města prostřednictvím VR brýlí predikuje výtvarník Milan Martinec a Vojtěch Pecka.   Novomlýnská vodárenská věž je technická stavba z druhé poloviny 17. století, která sloužila k zásobování vodou okolní části Nového Města. Na místě současné věže je doložena již v 15. století dřevěná vodárenská věž. V letech 1658–60 vznikla současná věž s šesti patry. V Novomlýnské vodárenské věži byl již v době její výstavby v 17. století zřízen i nebývale bohatě pojatý vyhlídkový prostor, tzv. Lusthaus. Jednalo se o místo pro kratochvilná setkání vedení města, můžeme v něm spatřovat možná i první rozhlednu v Praze, byť neveřejnou, určenou jen pro městkou nobilitu. Ve dvou parapetních polích (na jihu a severu) se nám zachovaly části omítky z doby výstavby věže. Vyhlídkové patro představuje díky své výzdobě – můžeme zde obdivovat kupříkladu dochovanou zdobnou římsu s reliéfem – unikátní pozdně manýristický prostor, který spolu se vstupním věžním portálem dává jinak účelové technické stavbě nevšední podobu.  

Přečíst více

Custos turris / Strážce města

06. 12. 2016 - 01. 02. 2026
Svatomikulášská městská zvonice (Muzeum hlavního města Prahy)

Stálé expozice ve Svatomikulášské městské zvonici, nesoucí název Custos Turris / Strážce města Muzeum hlavního města Prahy připravilo pro návštěvníky ucelenou expozici ve Svatomikulášské městské zvonici, která se věnuje vývoji hlásné služby. Návštěvníci si mohou prohlédnout byt věžníka z období druhé poloviny 18. století, jehož součástí je i černá kuchyně – jediná přístupná v Praze. Na tuto část, otevřenou již v minulém roce, navazuje hlásovna – místo, kde věžník vykonával svou funkci. Interiér hlásovny je zasazen do první poloviny 19. století. Druhý byt věžníka je z roku 1891, kdy byla hlásná funkce zrušena a hlásný se pak staral pouze o věžní hodiny. Součástí expozice je i pohled do barokního kanalizačního systému a za návštěvu určitě stojí i zvonové patro se zvonovou stolicí a zvonem sv. Mikuláše z roku 1576. Od 60. let 20. století se změnil účel stavby na pozorovatelnu Státní bezpečnosti pro sledování přilehlých ambasád. Tzv. kajka se nachází na samém vrcholu věže a připomíná její zneužití totalitní mocí. Svou roli sehrála i v době Pražského povstání, kdy odtud vojáci wehrmachtu pozorovali barikády v Karmelitské ulici. Státní bezpečnost kajku využívala až do roku 1990. Svatomikulášská městská zvonice nebyla nikdy součástí kostela sv. Mikuláše, i když se to na první pohled může zdát. Vždy byla součástí obecního majetku Menšího Města pražského – Malé Strany. Barokní věž sloužila jako požární hláska i jako hodinová věž a byla budována spolu s kostelem sv. Mikuláše. Věž nahradila předešlou gotickou městskou zvonici, byla stavěna od roku 1739 a úplně ukončena v roce 1755.

Přečíst více

Dřinu strojům? Dřinu strojům!

01. 10. 2016 - 31. 12. 2020
Muzeum zemědělské techniky Čáslav (Národní zemědělské muzeum)

Expozice “Dřinu strojům? Dřinu strojům!” vám ukáže vývoj zemědělské techniky v kontextu s významnými českými i světovými událostmi. Věci neběží osamoceně, rozvoj techniky a technologií vždy souvisí s rozvojem celé společnosti. Nejde jen o vývoj zemědělské techniky jako takové, ale i vývoj a možnosti využívání energie v oblasti pohonu strojů. Myslíte, že zemědělství je konzervativní obor, kam novinky přicházely o krok později? Nenechte se zmást, tradiční neznamená zastaralé. Kromě samotných dějin českého zemědělského strojnictví vám představíme i dějiny podnikání ve strojnictví zemědělském, které v každém časovém období reprezentují česká jména a významné české firmy.

Přečíst více

Sallačova sbírka


Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství, zámek Ohrada (Národní zemědělské muzeum)

Světově významnou sbírku paroží jelenovitých z celého světa a souroží turovitých vytvořil prof. dr. Vilém Sallač na počátku 20. století. K nejvzácnějším exponátům patří paroží jelena Schomburgkova, který žil v Thajsku a v první polovině 20. století byl vyhuben. Velmi cenná jsou i paroží jihoamerických jelenů: huemul, pudu, mazama, jelenec bahenní a pampový. Celá sbírka obsahuje 400 ks, z toho je340 paroží jelenovitých a 60 souroží turovitých (dutorohých). V nové expozici jsou vystaveny všechny druhy a poddruhy jelenovitých obsažené ve sbírce a jako ukázka 6 druhů turovitých; celkem 77 exponátů. Vystavená paroží a souroží doplňují tabule s barevnými fotografiemi živých zvířat, jejich popisem a mapkami výskytu. Nová expozice byla dokončena v roce 2013, projekt byl podpořen podnikem Lesy České republiky, s. p.  

Přečíst více

Život šlechty – zámecká expozice

02. 10. 2016 - 31. 10. 2020
Muzeum českého venkova, zámek Kačina (Národní zemědělské muzeum)

Ve třinácti místnostech přízemí zámku Kačina je možné shlédnout reprezentační salony i soukromé apartmány majitelů zámku. Střed piana nobile tvoří společenské prostory, soukromé místnosti jsou umístěny na obou jeho koncích. V levé části přízemí je umístěn apartmán pána domu, v pravé části paní domu. Místnosti jsou vybaveny dobovým nábytkem, z převážné části empírovým, z části ve stylu biedermeieru a druhého rokoka. Tři čtvrtiny nábytku a dalšího vybavení jsou původní, tzn. že v nich žil zde sídlící rod hrabat Chotků.    V části zámku je dochována rovněž původní výmalba místností. Mezi nejvýznamnější exponáty patří nadživotní portrét zakladatele zámku Jana Rudolfa Chotka s plány Kačiny v ruce či empírový soubor sedacího nábytku dovezený Chotky z Paříže. Tomuto šlechtickému rodu a jejich panství Nové Dvory je věnována kačinská expozice. Na pozadí historických proměn šlechty jako celku expozice umožňuje nahlédnout do každodenního soukromého i veřejného života mužských i ženských členů rodu Chotků v 19. a v první polovině 20. století. Chotkovskou expozici doplňuje jednak Chotkovská knihovna a divadlo a dále hospodářské zázemí zámku umístěné v suterénních prostorách zámku zahrnující mj. kuchyň, prádelnu, žehlírnu a další provozní místnosti.   Více informací najdete na http://nzm.cz/nzm-kacina/chotkove-a-jejich-panstvi-nove-dvory/

Přečíst více

Expozice Věznice Uherské Hradiště - Reduta, Masarykovo náměstí


Slovácké muzeum v Uherském Hradišti (Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, příspěvková organizace)

Nová expozice věnovaná dějinám uherskohradišťské věznice se zaměřuje na období nacistického a komunistického režimu. Pohled do nepřístupné věznice poskytne videozáznam, který byl pořízen na podzim roku 2016. Věznice míří do Reduty Jizvu na tváři města Uherské Hradiště zacelí nová stálá expozice   Ve čtvrtek 27. dubna 2017 v 17.00 hodin bude v prostorách podkroví Reduty otevřena nová stálá expozice věnovaná dějinám věznice v Uherském Hradišti. Tato výstava se stává prvním reálným signálem v naplnění tolik očekáváného vypořádání se s minulostí. S nechvalně známou minulostí, která, jak míní nejen Pavel Portl, historik Slováckého muzea, je jizvou na tváři města Uherské Hradiště. Vznikla ve spolupráci města Uherské Hradiště, Slováckého muzea, spolku Memorie a Klubu kultury v Uherském Hradišti. Jejími autory jsou Mgr. Pavel Portl a Anna Stránská z Memorie. Originální vizuální podobu výstavním panelům vtiskla MgA. Zuzana Skopalová. „Panelová expozice zprostředkuje pohled na život za mřížemi a osudy vězněných. Za zdi uzavřeného areálu věznice mohou návštěvníci nahlédnout i prostřednictvím video dokumentu, který vznikl na podzim roku 2016. V podkresu záběrů dokument doplňují audionahrávky, které jsou živým svědectvím několika vězňů. Natočený dokument doplní i aktuální rozhovor Aleše Durďáka s Annou Honovou z Uherského Brodu, která byla vězněna v letech 1950–1952,“ představil Pavel Portl základní informace o výstavě. Věznice v Uherském Hradišti byla postavena v letech 1892–1897 spolu s budovou krajského soudu, tzv. justičním palácem. „Zprvu sloužila pouze pro vězně odsouzené za kriminální zločiny. První „političtí“ vězni se sem dostali v roce 1920, a to v souvislosti s tzv. prosincovou stávkou. Ve skutečnosti však byli souzeni na základě prvorepublikového demokratického práva, na rozdíl od politických vězňů z období nacistické a komunistické totality. A právě jim je věnována expozice,“ přiblížil dále Portl. Období druhé světové války bylo ve znamení první z velkých změn v chodu věznice. Od roku 1940 začalo gestapo využívat samovazební oddělení, o rok později se do věznice přestěhoval i německý úřední soud. „Bohužel se z tohoto období nedochovalo příliš mnoho výpovědí o životě ve věznici. Je to dáno i tím, že sloužila jako tzv. zajišťovací vazba, což znamená, že zatčení lidé zde strávili jen několik dní nebo týdnů a následně byli převezeni do jiných věznic, káznic a koncentračních táborů,“ řekl Portl a zmínil jeden ze dvou zdokumentovaných tragických válečných osudů. „Jedná se příběh dvou parašutistů, kteří se před nacisty ukrývali u svých rodin a známých na Slovácku. Po vyzrazení spáchali v obklíčení sebevraždu a lidé, kteří jim pomáhali, byli odsouzeni k trestu smrti a v roce 1943 popraveni.“ Padesátá léta, resp. období po roce 1948, se stala nejsmutnějším obdobím v dějinách věznice. Kromě krajského soudu ji využívala také Státní bezpečnost pro výslechy a věznění státních (politických) vězňů. „Díky archivním materiálům i pozdějším výpovědím vězňů lze konfrontovat ze dvou pohledů, jaké výslechové metody používalo vyšetřovací oddělení StB. Obzvlášť brutální bylo používání tzv. indukčního přístroje, kterému se také přezdívá „elektrické boty“.  Bylo to krátce po roce 1948, kdy věznici velel Ludvík Hlavačka, šéfem vyšetřovacího oddělení byl Leopold Lovecký a jeho zástupcem Alois Grebeníček,“ uvedl Portl další část dějinných milníků tohoto objektu, který stojí v centru historického města Uherské Hradiště. Věznice byla uzavřena v roce 1960. Devastaci a chátrání měly zastavit dva zamýšlené projekty. „V 60. a 80. letech se plánovala úprava objektu a jeho nové využití. Ze samovazeb měla vzniknout ubytovna pro studenty Střední uměleckoprůmyslové školy, nebo tento trakt zcela zbořit a do budovy přestěhovat Dům služeb. Kvůli finančním nákladům se nic z toho nerealizovalo. I tyto plány si mohou návštěvníci prohlédnout a o zamýšlených změnách se dočíst více,“ uzavřel Portl. Otevírací doba je po dohodě s Městským informačním centrem Uherské Hradiště, telefon: 572 525 525, e-mail: mic@uherske-hradiste.cz. Výstava není přístupná pro osoby s omezenou schopností pohybu. Informace, objednávky komentovaných prohlídek pro školy – cena: 200 Kč/ skupina, max. 30 dětí, Mgr. Pavel Portl, 777 066 612, e-mail: pavel.portl@slovackemuzeum.cz.   Podkroví, U Reduty 256, Uherské Hradiště. Vernisáž: čtvrtek 27. dubna, 17.00 hodin. Bližší Informace: Mgr. Pavel Portl, mobil: 777 066 612, e-mail: pavel.portl@slovackemuzeum.cz  

Přečíst více

Praha Karla IV. - velkolepé staveniště Evropy

12. 12. 2016 - 01. 02. 2026
Dům U Zlatého prstenu (Muzeum hlavního města Prahy)

Unikátní expozici v domě U Zlatého prstenu představí Karla IV. jako ambiciózního stavitele a urbanistu. Cílem expozice je co nejvěrněji přiblížit podobu měst a život jejich obyvatel v lucemburské době. V domě U Zlatého prstenu si lidé mohou prohlédnout hmotové a virtuálně provedené modely staveb, které odpovídají nejnovějším vědeckým poznatkům. Odrážejí Karlovy představy i zrealizované záměry, především velkolepý projekt výstavby Nového Města pražského. Jedním z ústředních exponátů je model pražského souměstí, Starého a Nového Města pražského, Malé Strany a Hradčan, s dvou královských hradů, Pražského hradu a Vyšehradu, na němž se pomocí video-mappingu demonstruje stavební a urbanistický rozvoj města v průběhu 14. století. Kromě modelů návštěvníci expozice uvidí i řadu cenných exponátů ze sbírek muzea jako například poutní odznak z druhé poloviny 14. století dokládající, že Praha v době Karla IV. patřila k významným poutním místům. V této první etapě tvorby nové expozice se autoři projektu spolu s předními odborníky na, středověký urbanismus a karlovskou dobu, zaměřili na oblast Prahy, jejíž podoba se ve 14. století významně proměnila. A to právě díky rozsáhlým budovatelským aktivitám Karla IV., který plánoval ze zanedbaného města učinit reprezentativní centrum Svaté římské říše a významnou evropskou metropoli.    Nové Město pražské Praha se za vlády Karla IV. stala centrem řemesel, obchodu a vzdělanosti a duchovního života. Jeden z nejvýznamnějších architektonických počinů panovníka představovala výstavba Nového Města pražského se čtyřmi městskými branami a tři kilometry dlouhými a šest metrů vysokými hradbami, které byly podle kronikáře Beneše Krabice z Weitmile postaveny za pouhé dva roky. V krátké době vyrostlo díky přičinění místních stavebníků na 1500 obytných domů, součástí města byly zahrady, vinice, chmelnice. Rozloha nového areálu byla zhruba dvakrát větší než rozloha Starého Města. Počet obyvatel (kolem 40 000) byl jeden z nejvyšších v Evropě.  Pořadatelé výstavy pamatují i na mladší návštěvníky, pro něž spolu s vydavatelstvím Portál připravili v samostatném prostoru interaktivní program vycházející z knihy Po stopách Karla IV. V Domě U Zlatého prstenu je možné zakoupit suvenýry jako například repliku poutního odznaku, porcelán, turistické známky nebo tematické knihy. Expozice je koncipována jako bezbariérová a je opatřena anglickými popiskami.   Dům U Zlatého prstenu Dům vznikl sjednocením dvou samostatných středověkých domů. Zachovala se část interiérů včetně fragmentů nástěnných maleb z 15. století.  Zlatý prsten, typické domovní znamení, se stal součástí domovního portálu v 19. století. V současnosti je ve správě Muzea hlavního města Prahy.   http://www.muzeumprahy.cz/praha-karla-iv-velkolepe-staveniste-evropy/    

Přečíst více

Expozice Sokolnictví


Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství, zámek Ohrada (Národní zemědělské muzeum)

SOKOLNICTVÍ je způsob lovu starý přes 4 tisíce let. Vše o dravcích, jejich životě i způsobu lovu, a také o jejich výcviku a soužití s člověkem se dozvíte v naší stálé expozici o sokolnictví.   Využití jedinečných schopností ptáka – dravce je unikátní způsob lovu, proto bylo sokolnictví v roce 2010 zapsáno na seznam UNESCO. V sídle Muzea lesnictví, rybářství a myslivosti NZM v loveckém zámku Ohrada je sokolnická expozice otevřena od roku 2012. Nejdete zde nejen historii, ale i moderní trendy a další zajímavosti z oboru.

Přečíst více

Sladkovodní akvária na Ohradě

01. 10. 2016 - 31. 10. 2020
Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství, zámek Ohrada (Národní zemědělské muzeum)

Expozice sladkovodních akvárií je součástí stálé expozice „Vývoj rybářství“. Doplňuje ji o živé ryby a naše vodní rostliny. Výběr druhů odpovídá koncepci muzea; vedle původních druhů našich vod zde budou druhy introdukované i ryby, které se u nás vyskytují pouze v akvakultuře. Expozici tvoří 4 akvária o objemu 500 l a jedno 1500 l.

Přečíst více

Jak se stavěl zámek - stálá expozice

02. 10. 2016 - 30. 11. 2020
Muzeum českého venkova, zámek Kačina (Národní zemědělské muzeum)

Muzejní expozice „Jak se stavěl zámek Kačina“ seznámuje návštěvníky, na základě archivním studiem získaných informací, s průběhem stavby zámku Kačina v letech 1806-1823. Představeny jsou nejenom dobové archiválie, především plány, rozpočty, účty a korespondence ohledně stavby, ale prostřednictvím muzejních sbírek i jednotlivá řemesla podílející se na výstavbě zámku, kopáči a zedníky počínaje a zámečníky a truhláři konče.Návštěvník se zde rovněž dozví peripetie projektové přípravy zámku, seznámí se s jednotlivými projektanty i stavbyvedoucími a také s nekompromisním zasahováním hraběte J. R. Chotka do plánů zámku. Odhaleno bude i „tajemství“, na kolik peněz šlechtický rod Chotků zámek Kačina, dnešní sídlo pobočky Národního zemědělského muzea – Muzea českého venkova, přišel… Více informací najdete na http://nzm.cz/nzm-kacina/jak-se-stavel-zamek/

Přečíst více


Vyhledat muzeum


Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.