Aktuality

Celodenní exkurze bude zaměřená na návštěvu trojice přírodovědně významných lokalit v okolí Encovan. V kulturní a intenzivně zemědělsky využívané krajině východně od Litoměřic se dochovaly fragmenty květnatých bílých strání stejně jako stále vzácnější druhově bohaté porosty světlých dubových hájů. Ze vzácnějších druhů je možné se setkat například se lnem žlutým (Linum flavum), čičorkou pochvatou (Coronilla vaginalis), třemdavou bílou (Dictamnus albus) nebo zárazou vyšší (Orobanche elatior).   Sraz: v 8:40 na žst. Křešice (okr. Litoměřice) Trasa: Křešice – Encovany – PP Stráně nad Suchým potokem – PP Skalky u Třebutiček – PR Holý vrch – Zahořany – Křešice Exkurzi povede botanik Karel Nepraš. Podrobnější kontakty jsou uveřejněny na webových stránkách muzea: https://www.muzeumlitomerice.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=200065&id=1698  

Výstava představuje krajky a výšivky od poloviny 18. století až do konce 20. století, které během 151 let existence Ostravského muzea obohatily jeho sbírku. Výstava je rozdělena na čtyři základní části. V první části – dílně – je kromě ukázky návodů na výrobu krajek a výšivek stroj vyrobený kolem roku 1900 vyšívající řetízkový steh. Můžete si zde posedět, prolistovat staré módní časopisy nebo vyzkoušet drhání. Druhou část tvoří ženské a dětské oděvy zdobené ručně i strojově vyrobenými krajkami a vyšíváním. Tady můžete obdivovat ženské spodní prádlo, bohatě zdobenou noční košilku určenou pro svatební noc, vyšívané halenky, háčkované límečky, rukavičky zdobené jemnou krajkou, dětské pletené čepičky vyšívané perličkami, krajkou zdobené dětské soupravy ke křtu i k biřmování. Mužské oděvy zdobené vyšíváním nebo krajkou bohužel ve sbírce nemáme, a proto nejsou vystavené. Třetí část je provoněná škrobem. Ocitnete se v prádelně, kde se pere, škrobí, suší a žehlí prádlo, bytový textil i povlečení. Chodbou procházíte čtvrtou částí výstavy, kterou tvoří vzorníky, dečky vyrobené nebo zdobené zajímavými technikami a naskenované detaily vybraných exponátů. Vyšívání a krajkářství jsou velmi staré textilní techniky, které byly známé již na konci pravěku. Jejich vývoj souvisí s rozvojem tkaní z rostlinných vláken. Ze starověku se nám dochovala vyobrazení vyšívaného oděvu, ale i hmotné doklady, např. kostěné paličky z 2. poloviny 4. století, které byly nalezené na Kypru. Podobné se na Kypru používají k paličkování dodnes. Krajkami i výšivkami se zdobily oděvy, různé textilie, výšivkami také kožené boty, opasky či jiné doplňky. V českých zemích se výroba výšivek a krajek více rozšířila ve středověku. Rozkvět paličkované krajky nastal v 16. století v Itálii, odkud se její obliba a výroba rozšířila do celé Evropy. Barokní a rokokový ženský i mužský oděv je přezdoben výšivkami a krajkami. Bohatí muži se předháněli se svými ženami, kdo z nich bude mít na oděvu více drahých krajek a výšivek, čí šat bude pestřejší. Toto soupeření ukončila Velká francouzská revoluce v letech 1789–1799 a období empíru. V ženské módě se v 19. století nadále objevovala spousta krajek a výšivek, ale pánská móda se stala mnohem střízlivější. Nechala na sebe působit anglické vlivy a zjednodušila se na košili, dlouhé kalhoty, vestu a frak či žaket, ze kterého se v 70. letech 19. století vyvinulo sako. Krajky a výšivky zůstaly nepřehlédnutelným výzdobným prvkem lidových krojů, církevních liturgických oděvů, praporů apod. Dvacáté století i současnost krajce a výšivce příliš nepřejí. Občas se však objevují módní vlny, které krajku či výšivku vynesou opět do popředí. Moderní česká krajka získává ocenění na světových výstavách. Rozvoj výroby plastických hmot ovlivnil i průmyslovou výrobu krajek. V dnešní době se převážná většina krajek a výšivek vyrábí strojově na velkých strojích, které mohou být počítačem řízené i ze vzdálené ciziny (např. ve firmě Tylex Letovice, a.s.). V Letovicích začali krajky strojově vyrábět již v roce 1834, jako druzí v Evropě po Anglii. V roce 1948 se výroba bavlněné paličkované krajky přesunula z Tylexu Letovice do Drnovic. V současnosti se firma v Drnovicích jmenuje TOPAK spol. s r.o. a uvádí o sobě, že jsou nejstarší strojní výrobnou paličkovaných krajek na světě a největší v Evropě. V Tylexu se nadále vyrábí např. tyl, krajky, záclony a nově třeba 3D úplety. Ruční výroba krajek a výšivek však nezanikla. Zabývají se jí jednotlivci, spolky i družstva umělecké výroby. Někteří výrobci jsou držiteli titulu Nositel tradice lidových řemesel, který uděluje Národní ústav lidové kultury ve Strážnici. Tradice krajkářství na Vamberecku je od roku 2020 zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Tímto zápisem se zdůraznila vysoká hodnota tradice krajkářství ve Vamberku a blízkém okolí i podpora státu udržet zde celosvětově proslulou výrobu krajek.  

Komorní historická výstava k výročí 700 let města Bechyně bude připravena v galerii muzea.  Připomeneme si nejdůležitější mezníky v dějinách Bechyně. Časovou osu těchto dějin doplní historické artefakty z dob od pravěku až po 20. stol.  Představíme významné archeologické nálezy z oblasti města, významné listiny, včetně listiny s udělením městského znaku králem Vladislavem II Jagelonským, dále zde budete moci vidět např. historické fotografie, suvenýry či výtvarná díla vztahující se k Bechyni. Připomeneme činnost místních spolků nebo významné renesanční iluminované rukopisy, které v Bechyni vznikly. Slavnostní zahájení se bude konat v sobotu 24. června od 15 hod v galerii muzea. 

Dvojité významné výročí jednoho z nejvýznamnějších pozdně romantických skladatelů Sergeje Rachmaninova (1873–1943) si jistě připomíná celý hudební svět. Reprezentativní výběr z jeho písňové tvorby doplněn díly dalších ruských velikánů, Petra Iljiče Čajkovského (1840–1893), jehož písně jsou u nás uváděny spíše zřídka, a Nikolaje Rimského–Korsakova (1844–1908). Vystoupí Jana Hrochová – mezzosoprán, Roman Janál – baryton, Karel Košárek – klavír. 10. 9. Velký sál, začátek v 19:30 hod, vstupné plné 310 Kč, snížené 180 Kč (studenti a senioři, TZP, TZP/P), studenti a pedagogové uměleckých škol 100 Kč / podrobnosti na www.liedercompany.cz http://www.nrpraha.cz/program/1263/pisne-ruskych-romantiku/  

Výstava známé ústecké fotografky a autorky desítek publikací, která svou tvorbu z velké části věnuje architektuře industriálního Ústí a v jakémsi protipólu též dlouhé roky zachycuje malebné krajiny Českého středohoří ve všech možných podobách. Známou ústeckou fotografku Ludmilu Hájkovou (*1946) lidé vnímají především jako krajinářku či dokumentaristku urbanistické podoby města. K těmto tématům během svého aktivního života vydala desítky publikací. Jako někdejší foto-dokumentátorka stavebních prací zachytila podobu města před masivním bouráním i následnou přestavbu Ústí nad Labem v 80. letech minulého století. V posledních letech se jejím stěžejním tématem stala krajina Českého středohoří. Jak už název napovídá, výstava nabídne obě zmíněné roviny ve vyváženém kontrastu.