Aktuality

V roce 1924 se v Bělé pod Bezdězem narodil Luděk Pachman, šachový velmistr, pedagog, publicista a také politický aktivista. Reprezentoval Československo na několika šachových olympiádách. Po druhé světové válce vstoupil do komunistické strany, ovšem díky událostem roku 1968 své přesvědčení změnil. Za své antikomunistické postoje byl perzekvován a v roce 1972 emigroval. Dál se věnoval šachu, po odebrání československého občanství však reprezentoval Německo. Letošní 100. výročí jeho narození si připomínáme výstavou věnovanou jeho osobnosti.

Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici ve spolupráci s Archeologickými ústavy připravuje pro širokou veřejnost akci Archeologické léto. Rabštejn nad Střelou 25. 8. 2024: 13 hodin Nutná rezervace účastníků na: www.archeologickeleto.cz Sraz před zámeckou bránou. Prohlídka interiérů bude závislá na možnostech majitelů a průvodců objektu. K parkování využijte prostor před nedalekým bývalým hospodářským dvorem Vranov. V areálu zámku se kromě samotného zámku nachází i pozůstatky hradu Rabštejna. Na kostel Panny Marie Sedmibolestné navazuje v současnosti nepřístupný klášter Servitů. Tento prostor ukončuje mohutná válcová věž a na ní navazující hradební systém. Po prohlídce areálu se dále zastavíme na protějším vrcholku, kde se nachází druhá válcová věž, která patřila k hradu Sychrov, ze kterého se kromě věže a sklepa téměř nic nedochovalo. V Rabštejně si prohlédneme i Loretánskou kapli a mnoho dalších památek. U řeky Střely se zastavíme u pivovaru a u kamenného mostu. Prohlídka bude pokračovat kolem Střely a jezu Lišák. Následovat bude výstup na Hraběcí vyhlídku, odkud je překrásný výhled na Rabštejn a břidlicové lomy. Z vyhlídky bude pokračovat lesní cestou kolem dochovaných úvozů a opevnění z 2. světové války. Lesem dojdeme až na nivní louku u Horova mlýna se zaniklým náhonem. Zde po lávce překročíme řeku a kolem židovského hřbitova se vrátíme zpět do Rabštejna. Pro případné zájemce bude na závěr možnost prohlídky bývalého hospodářského dvora Vranov. Vstup do něj bude pouze na vlastní nebezpečí.   Mladotice: Podzemní velitelství z období studené války 8. 9. 2024: od 13:00, 15:00, 17:00 Nutná rezervace účastníků na: www.archeologickeleto.cz Účastnický poplatek: dobrovolný. Vstup do podzemí je na vlastní nebezpečí. Baterku sebou, v podzemním objektu není funkční elektřina. Kdo vlastní helmu, nechť si jí vezme sebou. Bývalý areál vojenských kasáren VÚ 5625 Mladotice (katastrální území: Ondřejov, okr. Plzeň-sever) je místo kdysi přísně tajné. Oficiálně zde byl za minulého režimu sklad Červeného kříže, ale ve skutečnosti se jednalo o záložní stanoviště 10. letecké armády. Na první pohled areál vypadá jako rekreační středisko. Bylo to však jen maskování pro přísně utajovaný podzemní bunkr. Objekt byl skutečně tajný, v případě války a zničení velitelského stanoviště v Hradci Králové, by zde byli schopní převzít velení. Seznámíme se s areálem a projdeme si podzemní komplex vojenského bunkru. Systém podzemních chodeb byl vyražen ve skále a vybudován pomocí železobetonových prefabrikátů a betonu. Samotný podzemní komplex, který ve vojenských plánech nesl označení S-6, tvoří celkem tři hlavní tunely, z nich odbočuje několik tunelů menších. Vnitřně je prostor rozdělen do několika sekcí, které bylo možné uzavřít. Největší část objektu je tvořena mapovými sály a planžety, kde se zakreslovaly pozice letadel. Nedílnou součástí všech pracovišť jsou i stanoviště pro spojaře. Centrem objektu je samozřejmě sál bojového velení. Zdejší útvar byl zrušen v roce 1992. Armáda areál definitivně opustila v roce 1996. V současné době areál vlastní obec Pláně a areál není běžně veřejně přístupný.   Web akce ZDE

Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici ve spolupráci s Archeologickými ústavy připravuje pro širokou veřejnost akci Archeologické léto. Přírodní rezervace Krašov 4. 8. 2024: 13 hodin Nutná rezervace účastníků na: www.archeologickeleto.cz Komentovaná prohlídka hradu je možná za snížené vstupné. Prohlídka začne u hospodářského dvora Rohy, následuje zastavení u Rožského dubu na hrázi zaniklého Rožského rybníka. Odtud se vydáme směrem k Přírodní rezervaci Krašov, cestou si prohlídneme skanzen roubenek, náhon krašovských mlýnů a zaniklé Krašovské rybníky. Od nich se  šíjovým příkopem vydáme do samotného předhradí Krašova, kde jsme si prohlédneme pozůstatky předpokládané bateriové věže a kovárny. Následovat bude prohlídka reliktů krašovských mlýnů a prohlídka největšího Krašovského vodopádu. Od potoka vystoupáme opět do předhradí, kde jsou k vidění pozůstatky spikly, sladovny a pivovaru s dochovaným ležáckým sklepem. Nakonec bude prohlídka zříceniny Krašova. Trasa procházky kopíruje průběh  hlavní hradní cesty s odbočkami na lesní cesty a cestičky, doporučená je vhodná turistická obuv, délka trasy je cca 8 km. Trasa je vhodná i pro kočárky a méně zdatné jedince, za předpokladu, že vynechají odbočky po lesních cestičkách. Hlavní skupina se vždy bude vracet na hlavní hradní cestu, kde se s nimi znovu spojí.   Rabštejn nad Střelou 25. 8. 2024: 13 hodin Nutná rezervace účastníků na: www.archeologickeleto.cz Prohlídka interiérů bude závislá na možnostech majitelů a průvodců objektu. K parkování využijte prostor před nedalekým bývalým hospodářským dvorem Vranov. V areálu zámku se kromě samotného zámku nachází i pozůstatky hradu Rabštejna. Na kostel Panny Marie Sedmibolestné navazuje v současnosti nepřístupný klášter Servitů. Tento prostor ukončuje mohutná válcová věž a na ní navazující hradební systém. Po prohlídce areálu se dále zastavíme na protějším vrcholku, kde se nachází druhá válcová věž, která patřila k hradu Sychrov, ze kterého se kromě věže a sklepa téměř nic nedochovalo. V Rabštejně si prohlédneme i Loretánskou kapli a mnoho dalších památek. U řeky Střely se zastavíme u pivovaru a u kamenného mostu. Prohlídka bude pokračovat kolem Střely a jezu Lišák. Následovat bude výstup na Hraběcí vyhlídku, odkud je překrásný výhled na Rabštejn a břidlicové lomy. Z vyhlídky bude pokračovat lesní cestou kolem dochovaných úvozů a opevnění z 2. světové války. Lesem dojdeme až na nivní louku u Horova mlýna se zaniklým náhonem. Zde po lávce překročíme řeku a kolem židovského hřbitova se vrátíme zpět do Rabštejna. Pro případné zájemce bude na závěr možnost prohlídky bývalého hospodářského dvora Vranov. Vstup do něj bude pouze na vlastní nebezpečí.   Mladotice: Podzemní velitelství z období studené války 10. 8. 2024: od 13:00, 15:00, 17:00 8. 9. 2024: od 13:00, 15:00, 17:00 Nutná rezervace účastníků na: www.archeologickeleto.cz Účastnický poplatek: dobrovolný. Vstup do podzemí je na vlastní nebezpečí. Baterku sebou, v podzemním objektu není funkční elektřina. Kdo vlastní helmu, nechť si jí vezme sebou. Bývalý areál vojenských kasáren VÚ 5625 Mladotice (katastrální území: Ondřejov, okr. Plzeň-sever) je místo kdysi přísně tajné. Oficiálně zde byl za minulého režimu sklad Červeného kříže, ale ve skutečnosti se jednalo o záložní stanoviště 10. letecké armády. Na první pohled areál vypadá jako rekreační středisko. Bylo to však jen maskování pro přísně utajovaný podzemní bunkr. Objekt byl skutečně tajný, v případě války a zničení velitelského stanoviště v Hradci Králové, by zde byli schopní převzít velení. Seznámíme se s areálem a projdeme si podzemní komplex vojenského bunkru. Systém podzemních chodeb byl vyražen ve skále a vybudován pomocí železobetonových prefabrikátů a betonu. Samotný podzemní komplex, který ve vojenských plánech nesl označení S-6, tvoří celkem tři hlavní tunely, z nich odbočuje několik tunelů menších. Vnitřně je prostor rozdělen do několika sekcí, které bylo možné uzavřít. Největší část objektu je tvořena mapovými sály a planžety, kde se zakreslovaly pozice letadel. Nedílnou součástí všech pracovišť jsou i stanoviště pro spojaře. Centrem objektu je samozřejmě sál bojového velení. Zdejší útvar byl zrušen v roce 1992. Armáda areál definitivně opustila v roce 1996. V současné době areál vlastní obec Pláně a areál není běžně veřejně přístupný. Web akce ZDE

Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici a Divadelní spolek Jedl zvou 18. 8. 2024 od 17:00 na představení Santini, které se koná v kostele Zvěstování Panně Marii. Režie: Jan Nebeský Hrají: Lucie Trmíková Miloslav König Ladislav Kozderka Libor Mašek Vstupenky ZDE. Alegorie na téma hledání dokonalosti. V roce 2023 uplynulo 300 let od úmrtí významného českého architekta italského původu, který se proslavil svým jedinečným stylem nazývaným barokní gotika, Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Divadelní spolek Jedl připravil k tomuto výročí projekt Santini. V roce 2021 byl odstartován premiérou v první stavbě Santiniho, v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory. Teprve dvaceti pětiletému umělci byla svěřena přestavba ve své době největšího kostela v Českých zemích. Monumentální, původně gotický klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie ležel více než dvě století po vyplenění husitskými vojsky v ruinách. Záměrem autorů je prostřednictvím divadelní intervence do prostoru stavby zmapovat Santiniho významné realizace na území Čech a Moravy. Inscenace se tak v průběhu dalších let odehraje v mnoha dalších Santiniho stavbách. Santiniho stavby jako odhmotněné spleti linií, kterou proniká světlo. Stavby artikulující zjevnost světa. Tento symbolický charakter Santiniho architektury vnitřně koresponduje s uměleckými tendencemi tvorby skupiny Jedl. Umělci Jedlu se snaží dlouhodobě ve svých inscenacích dotýkat duchovního rozměru světa, člověka, vztahů mezi lidmi. Projekt Santini tak bude organicky v těchto snahách pokračovat. Santini toužící po ideální skutečnosti. Jeho rozum je jako nenasytné zvíře, které celé dny a noci řve hlady. Zvíře Rozum. Dokud neuvidí tu, která je nádhernější než slunce, která je dechem, odleskem věčného světla. Sofii. Inscenace vznikla v koprodukci s Divadlem X10. Plakát ke stažení ZDE

Výstava textilií a krojových součástí z národopisné oblasti Blata a Kozácko.