Aktuality

Střepy nosí štěstí: Výstava unikátního kostního skla obohatí na konci dubna stálou expozici muzea Lobkowiczkého paláce Kostní sklo se v Evropě dostalo do popředí zájmu v 16. a 17. století. Stalo se tak především díky rostoucí popularitě čínského porcelánu dováženého do Evropy, který byl však drahý. Protože zakalené neboli kostní sklo svým vzhledem a vlastnostmi – tedy neprůhledností, průsvitností a leskem, porcelán výrazně připomíná, začali jej šikovní obchodníci prodávat jako takzvaný „porcelán pro chudé“. Šlo tedy o levnější variantu pro zákazníky, kteří neměli prostředky na koupi čínského originálu, ale zároveň se chtěli přiblížit trendu doby. Kromě toho, že sloužilo k dekoraci, stalo se kostní sklo také odrazovým můstkem pro evropské učence, kteří se pokoušeli odhalit tajemství receptury čínského porcelánu. Talíře, které jsou součástí Lobkowiczkých sbírek, mají s největší pravděpodobností napodobovat takzvaný seladonový porcelán, tedy keramiku s nazelenalou až namodralou opakní glazurou. Výstava Střepy nosí štěstí však není pouze o ukázkách hodnotných uměleckých předmětů. Během druhé světové války a období komunismu byly Lobkowiczké sbírky zkonfiskovány a nebylo s nimi zacházeno s péčí, jakou by si zasloužily. Tento smutný fakt se odrazil i na nedobrém stavu některých sbírkových předmětů. Mezi poškozenými figuruje právě i vzácný soubor talířů z kostního skla z přelomu 16. a 17. století, jejichž malované dekory byly povětšinou setřeny a jeden z talířů byl rozbit na tři kusy. Z druhu poškození a střepů se nicméně badatelé mohli dozvědět mnoho informací o charakteru samotného materiálu a nyní se o tyto zajímavé informace podělí i s návštěvníky muzea. Dočasná výstava kostního skla bude otevřena od 26. dubna do 31. srpna 2023 jako součást stálého prohlídkového okruhu muzea Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě.  Otevírací doba muzea: https://www.lobkowicz.cz/lobkowiczky-palac

V květnu a červnu zve Muzeum města Prahy veřejnost do barokního Clam-Gallasova paláce na pravidelné komentované prohlídky. Palác patří k nejlépe zachovalým stavbám svého druhu ve střední Evropě. Nejpřednější vídeňský dvorní architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu zde umístil do husté městské zástavby Starého Města počátku 18. století velkolepý palác.  Prohlídkový okruh se soustředí na tzv. vznešené patro paláce, kde stropy zdobí fresky od slavného italského umělce Carlo Carloneho. Budova prošla nákladnou rekonstrukcí a Muzeum ji teď otevírá návštěvníkům v její nádheře ještě, než ji zaplní výstavy a mobiliář.   Svět šlechtické reprezentace Návštěvníkům nabídneme vhled do velkoryse řešeného prostoru a do ideových souvislostí architektonického řešení. Budova sloužila reprezentaci a palác je tak svědectvím ctižádosti a společenského významu majitelů, bohatství a vytříbeného vkusu, duchovního zázemí šlechty i její dobročinnosti. Hodinovou procházku tímto světem zahájíte na impozantním vrcholně barokním schodišti, které byste rozhodně nečekali mezi okolními měšťanskými domy. Můžete si nechat vyprávět o umělecké hodnotě schodiště, fresek i o palácové hře se světlem.     

Výstava drátovaných objektů od osmi drátenických mistrů České republiky. Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci zve na výstavu Dráteníkův rok, která bude otevřena při příležitosti patnácté Muzejní noci v Žatci v sobotu 20. května 2023 od 13 hodin v Křížově vile (Zeyerova 344). „Výstava ukáže drátenické práce osmi novodobých dráteníků z celé České republiky, např. Věry Studené z Kuklíku, Moniky Sochůrkové z Prahy, Lady Borecké z Krchleb, Aleny Kulhánkové a Zdeňka Slavaty z Kytína, Ladislava Šlechty z Harrachova a manželů Pichových z Milevska, kteří svou činnost posunuli do umělecké oblasti. Během celé muzejní noci bude možné vidět ukázky drátování, možnost vyzkoušet si drátování a koupit jejich výrobky přímo na místě, a to až do 19 hodin“, přiblížila Monika Klímová, pracovnice Regionálního muzea v Žatci. „Drátování nabylo nového smyslu a jeho účel je čistě estetický. Pokud dnes drátujeme nádobu, není to z důvodu jejího poškození, ale proto, abychom ji ozdobili. Jaká neuvěřitelná díla lze z drátu zhotovit vám ukážeme prostřednictvím naší volné tvorby“, dodala jedna z autorek, Věra Studená. Výstava potrvá do 22. října 2023.  

Výstava se koná u příležitosti 80. výročí úmrtí významného fyzika Nikoly Tesly. Cílem výstavy je připomenout život a dílo tohoto vynálezce a rovněž ukázat historii bývalého národního podniku TESLA. Fenoménem „Tesly“ se zabývá nová výstava „Není TESLA jako Tesla“. Technické muzeum v Brně ji představí návštěvníkům od 28. dubna 2023. Technické muzeum v Brně sídlí od roku 2003 právě v jedné z budov komplexu bývalého podniku TESLA Brno na Purkyňové ulici v Brně – Králově Poli. Instalace výstavy je umístěna ve 3. patře muzea na ploše více než 600 m² a návštěvníci si ji mohou prohlédnout do 30. prosince 2023. Výstava provádí děti i dospělé zájemce krok za krokem úžasným světem elektřiny. Optické vjemy návštěvníka hned po vstupu do hlavního sálu přímo pohltí. Fialový odstín, do kterého je celá výstava laděná, evokuje oblohu sršící elektřinou při bouřce. Nikola Tesla svými objevy zásadně ovlivnil vývoj moderní civilizace: je považován za jednoho z hlavních vynálezců dvoufázového a třífázového asynchronního motoru či vysokofrekvenčního generátoru. Jméno po Nikolu Teslovi dostal v roce 1946 i nově vzniklý podnik TESLA, který měl zajistit základní výrobu veškeré slaboproudé techniky v tehdejším Československu – od součástek až po samotné produkty, jako např. rádia, televize, žárovky, ale i mikroskopy, měřicí přístroje, vysílací techniku a další výrobky. Později byl název podniku vykládán jako zkratka TEchnikaSLAboproudá. Výstava je první ucelenou prezentací přístrojů TESLA ze sbírek TMB. Návštěvníci tak mají jedinečnou příležitost vidět na jednom místě celou plejádu výrobků TESLA, které provázely každodenní život několika generací v Československu doslova na každém kroku. Zájemci uvidí např. proslulý stolní rozhlasový přijímač Tesla 308U Talisman s designem ve stylu art deco, legendární kufříkový kotoučový magnetofon TESLA Sonet Duo z 60 let nebo hi-fi magnetofon TESLA B73, obojí z TESLY Pardubice, či první barevný televizor TESLA Color z roku 1973–1976 z TESLY Orava. Historii výpočetní techniky v Československu připomíná počítač TESLA typ SPO 186 Ondra vyráběný TESLOU Liberec a Blatná. V neposlední řadě výstava představí i výrobky jugoslávských podniků nesoucích jméno TESLA. Část výstavy je věnovaná Nikolu Teslovi. Na panelech i prostřednictvím filmu se návštěvníci dozvědí základní informace o jeho životě a vynálezech a seznámí se i s 3D modelem jeho laboratoře v Colorado Springs v USA. Konkrétní fyzikální jevy si mohou návštěvníci vyzkoušet pomocí interaktivních exponátů, jako je Kolumbovo vejce, plazmová koule či dva Teslovy generátory uvnitř Faradayovy klece. Tu si však budou moci zájemci vyzkoušet pouze s obsluhou pracovníků muzea. K výstavě Není TESLA jako Tesla vytvořilo edukační oddělení TMB ve výstavním prostoru doprovodné programy pro žáky základních a středních škol i pro širokou veřejnost. Tyto aktivity přiblíží osobu Nikoly Tesly, představí podniky TESLA a seznámí je s principem fungování různých elektrospotřebičů, které se v této firmě vyráběly. Nedílnou součástí jsou interaktivní exponáty, prostřednictvím nichž si návštěvníci vyzkouší Teslovy vynálezy či výrobky československé TESLY. Výstava Není TESLA jako Tesla vznikla jako mezinárodní projekt za spolupráce se zahraničními muzei: Muzej nauke i technike Beograd, Srbsko; Tehnički muzej Nikola Tesla, Záhřeb, Chorvatsko; Technisches Museum Wien, Rakousko; Slovenské technické múzeum Košice, Slovensko. Muzeum také spolupracuje s Vysokým učením technickým v Brně, s nímž k výstavě připravuje aktivity, které se uskuteční v průběhu letošního roku. Jedná se např. o programy v rámci Brněnské muzejní noci 2023, tematické přednášky či setkání odborníků u kulatého stolu.   Technické muzeum v Brně na této výstavě spolupracuje s Vysokým učením technickým v Brně.   Výstava se koná pod záštitou primátorky statutárního města Brna JUDr. Markéty Vaňkové.