Aktuality

Čtvrtá podniková výstava o bývalém žateckém podniku Cukrovar. Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci zve na vernisáž výstavy Řepa, cukr, homole, která bude slavnostně zahájena 11. ledna 2024 od 17 hodin v prostorách Křížovy vily (Zeyerova 344). „Již čtvrtá podniková výstava je na světě! Po úspěšných výstavách o bývalých podnicích Šroubárna, Fruta a Papírny se muzeu podařilo získat několik autentických fotografií a dalších písemností od bývalých zaměstnanců žateckého Cukrovaru. Výstava přiblíží historii, slávu, ale i pád tohoto podniku. Dotkne se pěstování a zpracování cukrové řepy, řepných kampaní, a ukáže i obaly včetně cukrových homolí. Veliké poděkování za pomoc s výstavou patří paní Mirce Benešové a jejímu tatínkovi Miroslavu Klůsovi, Drahoslavě Matouškové a bývalému řediteli cukrovaru Josefu Královi“, řekl kurátor výstavy Mgr. Miroslav Černý. Výstava potrvá do 28. dubna 2024.    

Prohlídka s poutavým výkladem vhodná i pro děti odkryje návštěvníkům kus historie jedné z nejkrásnějších pražských národních kulturních památek. Podíváte se i do prostor, které nejsou běžně přístupné. Prohlídky se konají v předem plánovaných termínech dopoledne či při západu slunce v době od 13. 2. do 30. 11. 2024. Sraz na nádvoří. Závazné přihlášky předem s dostatečným předstihem na vaclav.beznoska@nrpraha.cz / Bez rezervace není vstup zaručen. Informace na www.nrpraha.cz. Vstup 1 osoba 100 Kč (+ jedno dítě do 15 let zdarma). Prohlídku pro skupinu od 10 osob je možné si dohodnout i v individuálním termínu.  https://www.nrpraha.cz/program/1306/komentovane-prohlidky-novomestske-radnice-2024/  

První prezentace kubistické sbírky, kterou UPM koupilo s přispěním ministerstva kultury v roce 2022. Uměleckoprůmyslové museum v Praze získalo v loňském roce díky mimořádné dotaci poskytnuté Ministerstvem kultury ČR kvalitou i rozsahem nejvýznamnější privátní sbírku kubistických artefaktů, kterou vytvořila Nadace českého kubismu a více než deset let pečovala o její propagaci a prezentaci formou expozice v Bauerově vile v Libodřicích. Tuto sbírku tvoří 14 nábytkových souborů (59 předmětů) a dalších 65 položek-souborů keramických, kovových i skleněných prací (s více než 160 sbírkovými kusy), zahrnuje díla nejvýznamnějších představitelů kubismu – Vlastislava Hofmana, Josefa Gočára, Pavla Janáka a dalších autorů. Muzeu se touto akvizicí podařilo zásadním způsobem rozšířit svou sbírku kubistického designu o zcela nedostupná díla, zhodnotit některé soubory nábytku a keramiky jejich scelením (například nábytek Vlastislava Hofmana pro sochaře Josefa Mařatku), a umožnit tak uchování dokladů výjimečného fenoménu českého umění pro příští generace i pro jeho reprezentaci v zahraničí. Artefakty kubistického interiéru představují unikátní a nejcennější doklady českého designu první čtvrtiny 20. století. Pouze v Čechách se kubismus rozvinul jako styl, a uplatnil se tak v době před první světovou válkou nejen v malířství a sochařství, ale i v architektuře, nábytkové tvorbě a užitných předmětech z keramiky, kovů a skla. Česká kubistická architektura a design zvláště z období 1910–1914 nemají ve světové tvorbě obdoby a jsou jedinečným fenoménem českých dějin umění. Kubistický fond byl v UPM utvářen od 50. let minulého století, nejprve z majetku samotných autorů nebo objednatelů. Do popředí zájmu se tehdy začala dostávat témata a umělecké styly do té doby okrajové nebo vnímané ambivalentně. Postupným doplňováním jednotlivých kusů a souborů formou darů a nákupů vznikala reprezentativní sbírka, poprvé zhodnocená publikací a výstavou Český kubistický interiér, která se konala v UPM v roce 1976. Vlna zájmu o kubismus – zejména o jeho projevy v architektuře a designu – vrcholila v devadesátých letech, kdy byl tento směr představen na komplexně pojaté výstavě v Jízdárně Pražského hradu (1991) s reprízou v Düsseldorfu, díky níž specifika českého kubismu začalo objevovat a oceňovat zahraniční publikum. Následovala série dalších prezentací v zahraničí (Vitra Design Museum ve Weilu nad Rýnem 1991, Vídeň 2009), které vyvolaly značný ohlas a českou tvorbu propojily s kontextem evropského umění. S rozvojem trhu s uměním a sběratelstvím stoupal zájem o jedinečné artefakty kubismu – na rozdíl od jiných dokladů moderního užitého umění 20. století však nebyly kubistické nábytkové kusy vyráběny sériově, ale jen jako zakázkové solitéry. Dochovaných děl v soukromém majetku bylo tedy velmi málo, a proto jsou mimořádně raritní a vyhledávané. Podobně tomu je u kubistické keramiky, u které vznikly některé kusy jen jako prototypy, nebo jsou známé v jediném exempláři. Enable Ginger Cannot connect to Ginger Check your internet connection or reload the browserDisable in this text fieldRephraseRephrase current sentenceEdit in Ginger×

Barevné sochařské dílo Alexandry Koláčkové s názvem Sedící postava bylo na nádvoří nainstalováno v souvislosti s mezinárodním sochařským festivalem Sculpture Line již v roce 2020. Na Novoměstské radnici zůstává socha umístěna i nadále. Socha je zhotovena z vysokopálené šamotové hlíny, jde o lavičku v podobě stylizované ženy, které se můžete uvelebit v náručí s knížkou, nebo usednout tváří v tvář blízké osobě v důvěrném hovoru. https://www.sculptureline.cz/cs/mesto/praha/sedici-postava.421   PROHLÍDKA ZDARMA denně od 8 do 23 hodin v souvislosti s přístupem do nádvoří Novoměstské radnice   Alexandra Koláčková (*1964) Alexandra Koláčková je absolventkou výtvarného oboru Pedagogické fakulty v Olomouci. Charakteristickým specifikem její tvorby jsou zejména barevné velkoformátové plastiky z keramiky a betonu, určené pro veřejný prostor. V řadě projektů však autorka rozšířila spektrum výtvarného působení i na řešení prostoru samotného, čímž se blíží práci architekta či krajináře. Pro její výtvarné pojetí je typická expresivní barevná škála, jednoduché oblé tvarosloví a neutuchající smysl pro hravý element. www.kolackova.cz   Sedící postava / vysokopálená šamotová hlína  Prvotním impulzem vzniku této realizace byl záměr dotvořit intimní místo jedné soukromé zahrady posezením s plastikou. Vznikla tak lavička v podobě stylizované ženy, které se můžete uvelebit v náručí s knížkou, nebo usednout tváří v tvář blízké osobě v důvěrném hovoru.  http://kolackova.cz/portfolio/plastika-sedici-postava/#prettyPhoto    Sculpture Line  Sochařský festival SCULPTURE LINE Vám představuje sochy a výtvarné objekty předních domácích i mezinárodních tvůrců „pod širým nebem“. Sochařský festival SCULPTURE LINE je nejrozsáhlejší akcí v České republice, která podporuje symbiózu sochařství a veřejného prostoru. Sculpture Line je dlouhodobý umělecký projekt, jenž instalací soch do veřejného prostoru rozšiřuje kulturní a umělecký potenciál dané lokality. Vnáší do ní emoce, dává jí novou tvář a ukazuje nové souvislosti. Jeho základní ideou je přiblížit současné umění všem bez rozdílu a napomoci veřejnosti socializovat veřejný prostor. www.sculptureline.cz https://www.sculptureline.cz/cs/mesto/praha       Na nádvoří Novoměstké radnice můžete rovněž posedět na betonových lavičkách sochařky Veroniky Psotkové. Toto dílo je na nádvoří instalováno trvale.  http://www.nrpraha.cz/program/1118/veronika-psotkova-polstare/     

Slovácké muzeum a Edhouse spustily novou mobilní aplikaci s názvem „Šifrovačka Slovácký Banksy“. Uherské Hradiště se v posledních týdnech stalo revírem dosud neznámého pouličního umělce... Street art našel cestu do Hradiště Slovácké muzeum a Edhouse spustili novou mobilní aplikaci s názvem „Šifrovačka Slovácký Banksy“.   Uherské Hradiště se v posledních týdnech stalo revírem dosud neznámého pouličního umělce. Tajemný streetartista tvořící pod rouškou noci a v ulicích města zanechává prostorové instalace a malby na stěnách.  Anonymní autor, který v některých svých dílech parafrázuje světoznámého streetartového umělce Banksyho, si vysloužil přezdívku “Slovácký Banksy”. Kde se vzal a proč si vybral ke svému uměleckému projevu právě Uherské Hradiště? A kdo mu ve virtuálním prostoru vdechl život? Po jeho stopách se můžete vydat, pokud si nainstalujete do svých chytrých telefonů aplikaci s názvem „Šifrovačka Slovácký Banksy“. Najdete je na Google play i App Store. „Příběh i postava streetartového umělce je sice smyšlená, ale všechna streetartová díla jsou „skutečná“, byť existují pouze v digitálním prostoru. Tak jak to je u správného streetartu, jejich autor zůstává vždy anonymní,“ sdělil Tomáš Chrástek za tým realizátorů ze Slováckého muzea. „Naše nápady, vize a plány ovšem nešly realizovat bez pomoci, protože streetartová díla existují pouze virtuálním prostoru. Naši snahu podpořila softwarová firma Edhouse z Uherské Hradiště, která vlastně s nápadem vytvořit mobilní aplikaci přišla. A právě díky tomuto nesourodému partnerství vznikl zcela unikátní projekt,“ zmínil Chrástek a ocenil ochotu a nadšení programátorů podílet se na realizaci projektu pro kulturní sektor. „Chtěli jsme vytvořit aplikaci pro návštěvníky i obyvatele města Uherské Hradiště, podpořit region. Koncept šifrovací hry a příběh se streetartovým umělcem se rodil tak nějak postupně. Na naší straně se na vývoji aplikace podílela hlavně stážistka Alžběta Manová, která si tak mohla v praxi vyzkoušet všechna úskalí vzniku aplikace a po programátorské stránce odvedla největší díl práce.“ Pochválil mladou studentku Michal Křen z uherskohradišťské pobočky Edhouse. Během hry, která má dvě varianty krátká nebo dlouhá, se prochází po zajímavých místech, na kterých se objevila různá streetartová díla. Pro jejich odhalení je nutné zvládnout více či méně záludnou šifru, přičemž stanoviště se vždy odkryje až po jejím rozluštění. „Základní koncept byl vytvořit aplikaci, která by místním, ale i návštěvníkům města, přiblížila zajímavá, známá i méně známá místa a události v Uherském Hradišti. Nová aplikace se záměrně vyhýbá konceptu klasických turistických průvodců, proto je její součástí herní prvek – šifra, a také imaginární postava streetartového umělce, který zavítal i do našeho města,“ řekl Chrástek a sdělil i první reakce zkušebních hráčů: „V minulých dnech jsme zkušební verzi pustili ven a na sociálních sítích vzbudila mnoho pozitivních ohlasů. Uherské Hradiště má tedy svého nového streetartového umělce, a i vy se s námi můžete vydat po jeho stopách.“   Kontakty: Slovácké muzeum – Mgr. Tomáš Chrástek, tomas.chrastek@slovackemuzeum.cz, tel. 734 282 496 Edhouse – Ing. Michal Křen, kren@edhouse.cz, tel. 737 938 860   Odkaz ke stažení: https://play.google.com/store/apps/details?id=com.edhouse.slovackybanksy https://apps.apple.com/us/app/%C5%A1ifrova%C4%8Dka-slov%C3%A1ck%C3%BD-banksy/id1584295747#?platform=iphone   www.slovackemuzeum.cz, www.facebook.com/slovackemuzeum www.edhouse.cz