Muzeum Žebrák

Jméno Žebrák není odvozeno od chudoby, pomineme tedy různé pověsti o chudých studentech, ale od žebra. Ve staročeštině se takto označoval i úzký a strmý svah. Latinská podoba Mendicus a německá Bettlern vznikla doslovným překladem českého výrazu Žebrák.

První písemná zpráva o existenci trhové vsi pochází z roku 1280. Zřejmě ještě za Zajíců z Valdeka byla povýšena na městečko. V roce 1336 přešlo do majetku krále Jana Lucemburského a jeho následovníků. Roku 1396 byl Žebrák povýšen na město králem Václavem IV. Ten nechal posílit hradby, které byly prolomeny třemi branami – Plzeňskou, Pražskou a Hradní. Roku 1425, poté co neúspěšně obléhali hrad Točník a Žebrák, vydrancovali a vypálili město Žebrák husité. V roce 1611 je vydrancovalo ustupující pasovské vojsko. Další pohromy, které město sužovaly, byly požáry. Největší pohroma postihla Žebrák v roce 1639, kdy byl takřka zničen vpádem Švédů. Celé město bylo vypáleno a mnoho nechybělo, aby zcela zpustlo. V ruinách přebývalo pouze 10 lidí. Po Švédech přišli opět císařští vojáci. Ani v 18. století nebylo město ušetřeno živelných a válečných pohrom. V roce 1714 opět vyhořelo a za válek v době vlády Marie Terezie v roce 1744 a 1757 jím prošla několikrát cizí vojska, která sice ve městě neřádila tak jako za třicetileté války, ale potraviny a píci brala. Roku 1780 zachvátil město požár, při kterém vyhořel i kostel sv. Vavřince, děkanství a škola. Roku 1802 byla na popud Šebestiána Hněvkovského založena Společnost divadelních ochotníků, která bez přerušení funguje dodnes. 28. června 1829 se narodil v Žebráku budoucí historiograf města Ludvík Vorel. Roku 1864 byl z podnětu L. Vorla a P. M. Hněvkovského založen spolek Hlahol, který působil až do roku 1884. V roce 1869 byla založena tělovýchovná jednota Sokol. Dne 26. května 1925 vzniklo Městské muzeum.

Spolu s historickým přehledem událostí je možné zhlédnout opis listiny krále Václava IV., kterou povyšuje městečko Žebrák na město a dále ukázky typářů a rychtářského práva ze 17. až 19. století. Historická expozice je doplněna městskými a cechovními truhlami a pokladnicemi.

Část expozice věnovaná významným rodákům a buditelům se zaměřuje především na osobnosti Šebestiána Hněvkovského, Jana Nejedlého a Vojtěcha Nejedlého.

Další část historické expozice je věnována řemeslům, které byly zastoupeny v Žebráku.