Broučkův dům a výstavní síň

Dům čp. 18 na Masarykově náměstí v Náchodě:  

Měšťanský dům na náchodském náměstí pochází patrně z konce 17. století. V roce 1999 se uskutečnila jeho náročná přestavba, kdy byly v rámci technických možností zachovány některé zajímavé původní části a jiné, dosud skryté, byly pro budoucí návštěvníky nově zpřístupněny (kamenný sloup v přízemí, část roubeného zdiva v prvním patře).

Muzeum se do těchto prostor přestěhovalo z nevyhovujících podmínek na zámku v roce 2000. Přednáškový salonek a valená klenba z druhé poloviny 18. století slouží k výstavním účelům.

Stálá expozice Muzea Náchodska: 

Expozice Muzea Náchodska zachycuje dějiny Náchoda a jeho okolí od pravěku až po současnost (rok 2000). Regionální historie, reprezentovaná nejen dobovými věcmi, ale i sedmi dioramaty s dvaceti šesti figurínami, se zde prolíná s dějinami celého českého národa.

Přijďte se seznámit s každodenními rituály pravěké ženy, poznejte lužickou, keltskou i germánskou keramiku a sledujte, kudy putovali Langobardi při své pouti za velkého stěhování národů. V části věnované středověku se ponoříte do dobrodružství zakládaní nových hradů, vyměřování městských ulic a výstavby kostelů. Nechybí ani ukázka husitských zbraní.

V 16. století budete moci nahlédnout do kolorovaných biblí a být svědky rozvoje renesančního Náchoda za pánů ze Smiřic, jednoho z nejznámějších českých šlechtických rodů. Společně s jeho posledním mužským členem zažijete počátek třicetileté války, která přinesla náchodskému panství změnu majitele. Také uvidíte rozdíl mezi renesančním kavalírem z Itálie a naverbovaným náchodským vojákem.

V druhém patře se návštěvníkovi nejprve nabízí pohled na každodenní život v 17. a 18. století, který byl vyplněn nejen starostí o přežití (během válek a častých požárů), ale i zbožností a prací. Na základě vystavených exponátů můžete zkusit hádat, jakému cechu jednotlivé předměty patřily a k čemu se používaly. Za vlády Marie Terezie se na náchodském panství proháněl generál Laudon se svými pandury i Antonín Nývlt s nespokojenými sedláky.

Uvidíte, jaké střevíčky nosila Kateřina Vilemína Zaháňská, žena, která úspěšně brojila proti Napoleonovi a  která natolik zaujala Boženou Němcovou, že ji zvěčnila ve své Babičce. Společně s velkou spisovatelkou se Vám připomene další velikán české literatury, hronovský rodák Alois Jirásek a několik dalších náchodských obrozeneckých buditelů.

Seznámíte se s kněžnou Idou z německého šlechtického rodu Schaumburg-Lippe (rod v Náchodě v letech 1842-1945), jejíž jméno proslavilo  po celé zemi kyselku z nedalekých Lázní Běloves. Určitě vás zaujme velký model představující město na počátku 19. století. Při pohledu z okna budete moci srovnávat, k jakým změnám v Náchodě došlo za „pouhých“ 200 let. Polní myslivec Vám připomene válku z r. 1866 a sednice s rodinou vyrábějící plátno zas život obyčejných lidí ve zdejším podhůří.

Poslední sál je věnován nejnovějším dějinám. Budete sledovat rozmach textilnictví i kulturního a sportovního života v Náchodě na počátku 20. století. Legionáři Vám představí bojiště první světové války. Na fotografii uvidíte, jak tehdejší náchodský starosta JUDr. Čížek oznamuje z okna secesního hotelu Beránek vznik Československa. V meziválečném období zahlédnete kromě architektury ve stylu art-deco i blížící se nebezpečí ze strany sousedního Německa.

Poslední místnosti dominuje 12 m dlouhý model uzávěry v Bělovsi jako ukázka důmyslného československého opevnění. Připomínkou na druhou světovou válku jsou nejen postavy úzce s ní související (např. vězen z koncentračního tábora), ale i zmapování událostí z 9. května 1945 v Náchodě, o nichž píše Josef Škvorecký ve své knize Zbabělci. Dobu komunismu zachycuje především „budování socialismu“ na Náchodsku. Na závěrečném panelu se představuje období po roce 1989, které uzavírá otevření stávající expozice 4. října 2000.