Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Galerie Kaple

Ohodnoťte muzeum

The Contemporary Art Gallery. Galerie současného umění. Renesanční budova z roku 1611...jízdárna,lazaret,kaple ženské věznice. Dnes prostor k prezentaci toho nejlepšího, co je k vidění na české výtvarné scéně.


0,0
Celkový dojem z muzea

V roce 1611 nechal postavit Jetřich ze Žerotína mohutnou renesanční budovu, která sloužila jako jízdárna koní. Na Moravě byly takové jízdárny pouze tři, ve Velkých Losinách, Břeclavi a u nás. Po porážce stavovských vojsk 1621 byla budova zkonfiskována, od roku 1628 sloužila jako sklad. Za Napoleonských válek zde armáda zřídila lazaret pro raněné vojáky. Hned vedle stojící, původně renesanční zámek Žerotínů, sloužil od 2. poloviny 19. století jako ženská věznice, v té době jediná svého druhu na Moravě. Pro duchovní potřeby trestankyň se lazaret proměnil v letech 1855 až 1908 na vězeňskou kapli, zasvěcenou Neposkvrněnému početí Panny Marie. Mezi trestankyněmi ženské věznice si údajně odpykávala trest i hlavní hrdinka hry bratří Mrštíků Maryša. Po zrušení věznice se z ní stal sklad a velmi chátrala, byla již beze střechy, dokonce se zvažovalo o jejím stržení.

V roce 2008 byla nově zrekonstruována a získala významné ocenění „Stavba roku Zlínského kraje“ a od roku 2009 začala kaple sloužit jako multifunkční kulturní zařízení. Čistý a zároveň majestátný prostor se svou nezaměnitelnou atmosférou nejlépe hodí k prezentaci současného výtvarného umění. Hlavní prostor galerie Kaple má 1710m3 a k výstavnímu prostoru slouží také dvě sklepní podlaží. Každoročně probíhá šest autorských výstav představující to nejlepšího, co je k vidění v širokých vodách české výtvarné scény.

Zaměření: umění, galerie

Vložit příspěvek

Diskusní příspěvky

žádné příspěvky

Ateliér sochařství II AVU – Drlaňa

16. 06. 2021 - 03. 09. 2021
Galerie Kaple

V Galerii Sýpka vznikly spontánní a bezprostřední reakce jedenácti studentů Ateliéru sochařství II AVU z Prahy na jedinečnost Valašska a historii zámku ve Valašském Meziříčí v kontextu se specifickým galerijním prostorem. Ateliér sochařství na AVU v Praze, pod pedagogickým vedením Tomáše Hlaviny a odborné asistentky Jimeny Mendozové je primárně zaměřen na práci s prostorem, ­­sochu, objekt a instalaci, ale v jeho prezentaci vnímáme i různé přesahy do jiných médií. Těžištěm studia by měla být určitá kultivace „vizuálního myšlení“ a nikoliv pouze intuitivní hledání forem. Všechny tyto smýšlející podoby a výstupy budou patrné v kompaktní instalaci nesoucí název Drlaňa. V Galerii Sýpka se představí mladí umělci, studenti a stážisti působící ve zmiňovaném ateliéru (Nela Britaňáková, Kristína Haviarová, Veronika Hurtová, Jindřiška Jabůrková, Mikuláš Juráček, Monika Kučerová, Lema Ahmadi, Matěj Liška, Jana Svobodová, Tereza Sýkorová, Tereza Šrámková) projekt, který vznikl jako spontánní a bezprostřední reakce na daný prostor. „Studenty zaujala rustikální atmosféra vyznačující se výrazným užitím dřeva ve výstavních interiérech. Pracovním tématem se tak stalo dřevo, chápané nejen jako materiál, ale i ve významech environmentálních, metaforických nebo symbolických, avšak uvažování studentů se postupně rozvíjelo ještě dále do širších souvislostí. Studenti se v průběhu práce zajímali o region Valašska, pohádky, folklór, písně, nářečí a také o lokální historii zámku ve Valašském Meziříčí. Název výstavy Drlaňa byl vybrán jako jakési intuitivní vyjádření těchto kontextů. Zacuchané ženské vlasy, transformující se v název výstavy, lze považovat za metaforu souvislostí vystavených prací. Dalo by se říci, že se na výstavě prolínají antropologická a environmentální témata. Můžeme se zde setkat s pohádkovými inspiracemi, metamorfózou předmětů, přírodní magií, tajemností přírodních procesů nebo s psychedelickými představami,“ uvedl kurátor výstavy Tomáš Hlavina.    Cimbálová muzika Bača hudebně doladí atmosféru vernisážového večera, který se za přítomnosti autorů a kurátorů výstavy uskuteční ve středu 16. června 2021 v 18.00 hodin.  

Přečíst více

PALO MACHO / Tabula Rasa

19. 05. 2021 - 13. 06. 2021
Galerie Kaple

Slovenský sklář Palo Macho připravil pro Galerii Kaple ve Valašském Meziříčí výstavu představující nejnovější skleněné objekty. Nezůstal ani tentokrát u skla nic dlužen své pověsti malíře originálního myšlení a vidění, který rád zkouší nové věci. Palo Macho patří k nejoriginálnějším současným slovenským sklářům, a je známý především svými novátorskými přístupy. Dlouhodobě se zabývá malbou na skle a ve skle. V této oblasti už dosáhl pozoruhodných výsledků a je respektován doma i v zahraničí. Ve své tvorbě se pohybuje na pomezí dvou disciplín – malířství, které je disciplínou volného umění a skla, tradičně pokládaného za užitkové. V poslední jeho tvorbě se stal důležitým jmenovatelem prostor, a podstatnou (i funkční) roli u něj sehrává rám, kovová konstrukce, která je nejen "nosičem" díla, ale také určitým propojením s daným prostorem. Postupně se však jeho ploché obrazy proměnily na 3D struktury a umožnily mu vytvářet komplexní prostorové instalace.   „Nový projekt Pala Macha, ktorý „modeluje“ priestor bývalej kaplnky a je priam šitý na jeho mieru a mierku, už na prvý pohľad upúta svojou inakosťou. Na zmatnenom povrchu skiel pred nami defilujú stíšené, distingvované farebné gestá, siluety a tiene – rozostreté, nezaostrené, rozptýlené. Obrazne povedané, akoby neustále „vyjednával“ s médiom (maľby a skla zároveň), hľadal a skúšal ich limity. Plochy, matované sklené platne tu vystupujú ako „silové polia“ svojho druhu, kde sa zhlukujú raz (striedmo) vášnivé farebné gestá, pomaľované hrany skiel, inokedy jemné odtiene v letmých dotykoch, ponorené do svetielkujúcich hmlovín podkladu. Možno ich vnímať v detaile, ako jednotlivosti, ale zároveň ako celok. Tým, že Macho z nich vytvára zostavy, sklené „obrazy“, vstupujú do vzťahov, prekrývajú sa navzájom, prečnievajú, sú vyskladané z viacerých matných plôch, stajomňujú svoje vnútro a zároveň určujú vzájomné priehľady. Opreté o steny, predstavené pred ne, vstupujú plnohodnotne do priestorovej hry – stoja i ležia na stoloch – vytvárajú pocitový, rozochvený labyrint, v ktorom pohyb diváka je vedený/riadený nielen fyzicky, ale predovšetkým  mentálne; a každá akcia v priestore prináša inú perspektívu, a tým aj ďalší vizuálny a estetický zážitok,“ přiblížila instalaci kurátorka výstavy Katarína Bajcurová.   Palo Macho studoval na Středním odborném učilišti sklářském v Novém Boru, Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově a na oddělení sklářského výtvarnictví na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Absolvoval studijní pobyt na École des Beaux Arts v Saint Etienne a v Cité International des Arts v Paříži. Pedagogicky působil na škole užitkového výtvarnictví v Lednické Rovne a od roku 2011 působí jako odborný asistent v Ateliéru skla na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě.

Přečíst více

Jiří Straka - Hebký odpad


Galerie Kaple

V půlce září se v meziříčské Galerii Kaple představí český umělec Jiří Straka žijící v Pekingu. Slavnostní vernisáž výstavy nazvané Hebký odpad se uskuteční ve středu 18. září v 18:00 s úvodním slovem Jiří Černického. Jiří Straka je umělec, který se dlouhodobě zabývá studiem tradiční techniky tušové malby, jíž se stal skutečným mistrem nejen při jejím studiu na Akademii v Pekingu.  Při své tvorbě sice vychází z tradičních postupů a metod, ale to, jak je využívá, je překvapivé a v celosvětovém měřítku jedinečné. On sám se proto stal opravdovým mostem mezi dvěma tradicemi, a to v podobě výsostně aktuální, autentické a živé. Tradiční technika tušové malby je obecně vnímána jako něco velmi vznešeného, co má estetizující až oslavný étos, co je nutné dlouho vstřebávat a studovat. Jiří Straka touto školou poctivě prošel, ale záhy zjistíme, že se jí nenechal ani náhodou sešněrovat, což je myslím v Asii jedinečné. Postupně si k této tradici vypěstoval zdravý odstup. Ne že by mistrovství ubíral, ale konceptualizuje jej, aby mohl komentovat jevy a události, které jsou pokrytecké vznešenosti na hony vzdálené. Díky tomu je schopen být kritický, kreativně nekorektní a ukázat nám tak syrovou, takřka dokumentární realitu, kterou je prosycena čínská společnost. Náměty jeho obrazů jsou skoro minimalisticky strohé a věcné – igelitová taška, střepy skla, ostnatý drát... Je však nutné si uvědomit, že technika čínské kaligrafie vychází z autenticky přírodních, organických inspiračních zdrojů. Technika je ze své podstaty měkká, rozpíjivá, většinou bez ostrých kontur, linka není nikdy absolutně rovná, má tendenci se stáčet. A právě proto si Straka vytkl nadlidský úkol zachytit tvary, které jsou v přímém rozporu toho, co bývá tradičně zobrazováno. Jak kaligraficky zachytit tyto chladné, odtažité, neautentické a bezduché věci vychrlené na svět globálním průmyslem. Kurátor výstavy Leszek Wojaczek

Přečíst více

Filip Dvořák - Hora a mrak

05. 02. 2020 - 10. 04. 2020
Galerie Kaple

Galerie Kaple ve Valašském Meziříčí zve na slavnostní vernisáž zástupce mladé výtvarné generace Filipa Dvořáka s názvem Hora a mrak. Vernisáž s úvodním slovem Marka Meduny se uskuteční ve středu 5. února 2020 v 18 hodin. Filip Dvořák je absolventem ateliéru Jiřího Černického a Marka Meduny na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Teprve třicetiletý umělec žije a pracuje v Hrádku nad Nisou. Své objekty sestavuje z nalezených materiálů tak, aby diváka zapojil a přilákal jej ke vzájemné interakci s dílem. Propojuje různá média a techniky. Vytváří reliéfní koláže vycházející ze závěsného média a malby. Je laureátem prestižní Esslovy ceny určené pro mladé umělce z osmi evropských zemí. V roce 2018 získal Cenu kritiky za mladou malbu. Pro výstavu v Galerii Kaple přichází Filip Dvořák s obrazy provedenými pastózní gestickou malbou, z které vystupují obrysy a detaily rozvalin gotických architektur, překrytou vrstvou kulisové iluzivní malby. Mrak je sice pomíjivý, svou velikostí však člověka naprosto přesahuje a je zcela nezávislý na lidském počínání. Dvořák přemýšlí nad malbou coby médiem, zajímá ho, jak ji lze či nelze uplatnit v současném světě. Mimo jiné vytváří koláže, asambláže, objekty, videoprojekce či pořádá akce ve veřejném prostoru. Pro mnoho svých děl používá označení objektoobrazy – dříve to byly divadelně nasvícené rozměrné asambláže z odpadních materiálů, v poslední době takto nazývá polystyrenové desky s vyřezávanými ornamenty parafrázujícími motiv barokních rozvalin. Kurátorem výstavy je Leszek Wojaczek.

Přečíst více

Michal Kalhous – V kapli

27. 05. 2020 - 28. 08. 2020
Galerie Kaple

Nenápadné, avšak svérázné fotografie Michala Kalhouse v meziříčské Galerii Kaple Galerie Kaple ve Valašském Meziříčí zve na slavnostní otevření galerie. Představí zde rodáka z Valašského Meziříčí, Michala Kalhouse, a jeho sérii fotografií s tematickým názvem V kapli. Umělec patří k nejzajímavějším a nejdiskutovanějším umělcům současné české scény. Jeho fotografie jsou navýsost originální promyšleným používáním technické nedokonalosti, svébytnou tonalitou, velikostí finálních pozitivů a nakonec i vybranými záběry. Přesto ale nabízejí všem divákům jakousi základní a všeobecně srozumitelnou hodnotovou orientaci v tomto světě, jakýsi lektvar ryzosti a v nejlepším slova smyslu obyčejnosti. Kurátorem výstavy je Leszek Wojaczek. Michal Kalhous (1967) patří k nejzajímavějším a nejdiskutovanějším autorům současné české scény. Jeho fotografie jsou navýsost originální promyšleným používáním technické nedokonalosti, svébytnou tonalitou, velikostí finálních pozitivů a nakonec i vybranými záběry. Každá Michalova výstava je jedinečná, fotografie sestavuje vždy pro konkrétní prostor a jednou ukázané záběry už podruhé nepoužívá. Každá veřejná prezentace je tak bodem na pomyslné cestě uměním. Ta byla a je velmi pestrá. Michal se do světa umění začal plně nořit v devadesátých letech, a to nejen jako fotograf, ale také jako student kunsthistorie na olomoucké univerzitě. Přednášky mnoha skvělých profesorů mu jistě tříbily citlivost k umění a ovlivnily jeho vlastní tvorbu. Ta se skládala z jakýchsi (auto) performancí před fotoaparátem, subtilních dějů a her, kterým ale nechyběla značná dávka jemného humoru, snad až jakési lehkosti bytí. A té nejlépe docílíte, když se přestanete brát úplně vážně. Na tyto snímky pak navázaly fotografie monumentalizující běžné a prvoplánově nezajímavé předměty okolo nás a Michalovo dílo tak začalo být prodchnuto zájmem o obyčejnost. Jemný humor, lehkost a obyčejnost jsou pak výchozím bodem také pro fotografování vlastní rodiny, což je Michalovo zásadní téma posledních patnácti let. Je to pochopitelně dlouhá doba a v průběhu ní se jeho pojetí měnilo k čím dál větší obecnosti vybraných fotografií. Tohoto posunu, ať již je, či není širším publikem přijímaný, si velmi vážím. Myslím totiž, že souvisí s autorovým sílícím pocitem zodpovědnosti nejen za sebe, své blízké, okolí, ale též za celou společnost a životní prostředí. Ona obecnost až znakovost tak dává nejen smysl, ale je též upřímná k autorovi samému a jeho aktuálnímu rozpoložení.  Michalova odzbrojující otevřenost v kombinaci se zvláštním mixem pokory a sebejistoty tvoří všechny jeho nedávné výstavy. Ať již ta nadcházející dopadne jakkoliv, je součástí onoho hledání i nalézání.   Z textu Lukáše Bártla    

Přečíst více

Jana Farmanová – ENSO – kruh

17. 09. 2020 - 13. 11. 2020
Galerie Kaple

Galerie Kaple představí malby Jany Farmanové Galerie Kaple ve Valašském Meziříčí zve na výstavu s názvem ENSO – kruh, která bude otevřena 17. září 2020. Představí zde slovenskou malířku, vedoucí Ateliéru Malby na Akademii umění v Banské Bystrici, Janu Farmanovou. Výstavu můžete shlédnou paralelně s výstavou v Galerii Sýpka až do 13. listopadu 2020. Kurátorem výstavy je Lezsek Wojaczek a Alexandra Tamásová. Jana Farmanová (1970) patří mezi výrazné malířky-figuralistky. Prostřednictvím tradičního média obrazu vstupuje do diskurzivních témat současnosti. Tím přispívá k aktualizaci výrazových možností současné malby, neboť ji znovu dostává do živého společenského kontextu. Malby této autorky obsahují kvality čistoty, jednoduchosti a zároveň vážnosti. Její malířská tvorba se dotýká především osobního života. Maluje sebe i svoji rodinu, přičemž zkoumá vztahy mezi matkou a dcerami, dětský svět či přeměnu děvčete v ženu. Alexandra Tamásová, jedna z kurátorek výstavy uvádí: „ENSO teda znamená cestu, aj koniec cesty; proces aj výsledok; plnosť aj prázdnotu.“.   Výstavu je možné zhlédnout ve všední dny mimo pondělí od 9 do 17 hodin a o víkendu od 13 do 17 hodin. Více informací naleznete na stránkách www.kzvalmez.cz.  

Přečíst více

Marek Kvetan - Resaving

04. 12. 2019 - 31. 01. 2020
Galerie Kaple

Nová výstava v Galerii Kaple představí předního slovenského intermediálního umělce a pedagoga Marka Kvetana. Vernisáž se uskuteční ve středu 4. prosince od 18 hodin za účasti autora výstavy i kurátorů Vladimíra Beskida a Leszka Wojaczka. Po tušových obrazech česko-čínského umělce Jiřího Straky se prostor Galerie Kaple, sídlící na II. nádvoří meziříčského zámku Žerotínů, zaplní díly slovenského multimediálního umělce Marka Kvetana. Ten je jednou z výrazných postav mladé generace slovenského umění. Do Galerie Kaple přináší svou novou sérii 3D prací, která reflektuje jeho současné výtvarné myšleni. Sledujeme postupný ústup od dematerializovaných digitálních poloh k preferovaní prostorových a materiálních výstupů. Autor programově vychází z post-konceptuálních pozicí a soustřeďuje se na 3D realizace, preferuje kalkulaci, racionální myšlení a dvojité kódování. Své analytické způsoby uvažování promítá do různých médií. V poslední době se však soustřeďuje především na tvorbu jednotlivých objektů a digitální tisky. Ideová rovina děl Marka Kvetana nachází podněty v samotné kulturní podstatě atributů dobové vizuality a jejích marginálií. I v novějších dílech Kvetana se vyskytují pojmy jako estetismus, klišé, kýč nebo dekadence a stávají se tak pro autora jakýmsi východiskem. Jeho postup připomíná roli autora – revizionisty, který rozmazává hranice oblastí vizuální kultury formou hry symbolů, materiálů umění, neumění a hlavně paradoxně vkusu, na pozadí vysokého umění. Výstava v Galerii Kaple dostala název Resaving a bude k vidění do pátku 31. ledna 2020.

Přečíst více

Marek Meduna – Motivy

02. 12. 2020 - 29. 01. 2021
Galerie Kaple

Marek Meduna vábí prostřednictvím voňavého sena a pomocí vystavených artefaktů vtahuje do tajů nejasností Ucelená expozice Marka Meduny v meziříčské Galerii Kaple je zároveň poslední výstavou tohoto roku. Dotýká se tématu zrození, poukazuje na spletitost lidského porozumění a kladené překážky cestou životem. Výstava Motivy potrvá do 29. ledna 2021.   Tvorba Marka Meduny se často dotýká podstaty uměleckých médií a stejně tak ukazuje spletitosti lidského porozumění a pravidel. Jeho výstava v galerii Kaple je sochařská, instalační, mírně side-specifická, propojená s obrazy a kresbami, které se pohybující na pomezí učebnicové kresby a karikujícím kresleným vtipem.  Středobodem celé výstavy jsou řetězy, které spoutávají živou hmotu sena do jakési „pavučiny“, pasti, v niž nalezneme nakladená vajíčka, jež symbolizují počátek všeho, počátek zrození putování i nástrahy samotného bytí. Prostřednictvím skrytých symbolů jsme vtaženi do detektivního pátrání, pronikneme postupně do tajů nejasností, překážek a pastí, které celou výstavu provázejí. „Výstava je postavena na kresbách, které jsou v podstatě významovou hrou mezi protagonistou a antagonistou. Z kreseb jsou odvozeny další artefakty, které mají symbolický význam a většinou něco propojují, rozdělují či spojují. Všechny tyto objekty mohou znázorňovat symboly cest, díky nimž člověk mapuje svět a okolí,“ uvádí Marek Meduna. Spletitost řetězů a oček můžeme chápat jako metaforu k rybářské či internetové síti. Větvě umístěné nad vědrem, v němž je usazeno lité olovo v odpařujícím se solném nálevu, mají zase alchymistický podtext. Trn uprostřed obrazu, je vlastně nenápadným epicentrem všeho dění, je chápán ve smyslu pasti a zároveň jsou dané obraz obohaceny o „nesmyslné“ čáry odkazující na vystavené kresby. „Zároveň mě baví určitý stupeň nejasnosti. Ne vše je zde úplně zřejmé. Ve světě se nachází spousta struktur, které myšlenkově přenášíme do dalších oblastí. A na tomto faktu je postavena celá výstava,“ dodává autor výstavy. Marek Meduna (1973) je výrazným autorem ve středoevropském kontextu, bývalý člen skupiny Rafani a současně působí jako vedoucí Ateliéru malířství IV na Akademii výtvarných umění v Praze.   Výstavu v meziříčské Galerii Kaple bude možné zhlédnout do 29. ledna 2021 ve všední dny mimo pondělí od 9 do 17 hodin a o víkendu od 13 do 17 hodin. Více informací naleznete na stránkách www.kzvalmez.cz.    

Přečíst více


Kontakty

Adresa:

Galerie Kaple
Sokolská 30
757 01 Valašské Meziříčí
GPS: 49.47132253276, 17.968651950359

Telefon:

+420 775 109 206

Oficiální stránky muzea:

http://galerie.kzvalmez.cz/


Výsledky hodnocení

Expozice a výstavy
0,0
Lidé v muzeu
0,0
Služby návštěvníkům
0,0
Doprovodné akce
0,0
Zobrazit všechna hodnocení muzea (0)
0,0
Celkový dojem z muzea

Vyhledat muzeum


Aktuality

Ateliér sochařství II AVU – Drlaňa

16. 06. 2021 - 03. 09. 2021
Galerie Kaple

V Galerii Sýpka vznikly spontánní a bezprostřední reakce jedenácti studentů Ateliéru sochařství II AVU z Prahy na jedinečnost Valašska a historii zámku ve Valašském Meziříčí v kontextu se specifickým galerijním prostorem. Ateliér sochařství na AVU v Praze, pod pedagogickým vedením Tomáše Hlaviny a odborné asistentky Jimeny Mendozové je primárně zaměřen na práci s prostorem, ­­sochu, objekt a instalaci, ale v jeho prezentaci vnímáme i různé přesahy do jiných médií. Těžištěm studia by měla být určitá kultivace „vizuálního myšlení“ a nikoliv pouze intuitivní hledání forem. Všechny tyto smýšlející podoby a výstupy budou patrné v kompaktní instalaci nesoucí název Drlaňa. V Galerii Sýpka se představí mladí umělci, studenti a stážisti působící ve zmiňovaném ateliéru (Nela Britaňáková, Kristína Haviarová, Veronika Hurtová, Jindřiška Jabůrková, Mikuláš Juráček, Monika Kučerová, Lema Ahmadi, Matěj Liška, Jana Svobodová, Tereza Sýkorová, Tereza Šrámková) projekt, který vznikl jako spontánní a bezprostřední reakce na daný prostor. „Studenty zaujala rustikální atmosféra vyznačující se výrazným užitím dřeva ve výstavních interiérech. Pracovním tématem se tak stalo dřevo, chápané nejen jako materiál, ale i ve významech environmentálních, metaforických nebo symbolických, avšak uvažování studentů se postupně rozvíjelo ještě dále do širších souvislostí. Studenti se v průběhu práce zajímali o region Valašska, pohádky, folklór, písně, nářečí a také o lokální historii zámku ve Valašském Meziříčí. Název výstavy Drlaňa byl vybrán jako jakési intuitivní vyjádření těchto kontextů. Zacuchané ženské vlasy, transformující se v název výstavy, lze považovat za metaforu souvislostí vystavených prací. Dalo by se říci, že se na výstavě prolínají antropologická a environmentální témata. Můžeme se zde setkat s pohádkovými inspiracemi, metamorfózou předmětů, přírodní magií, tajemností přírodních procesů nebo s psychedelickými představami,“ uvedl kurátor výstavy Tomáš Hlavina.    Cimbálová muzika Bača hudebně doladí atmosféru vernisážového večera, který se za přítomnosti autorů a kurátorů výstavy uskuteční ve středu 16. června 2021 v 18.00 hodin.  

Přečíst více

PALO MACHO / Tabula Rasa

19. 05. 2021 - 13. 06. 2021
Galerie Kaple

Slovenský sklář Palo Macho připravil pro Galerii Kaple ve Valašském Meziříčí výstavu představující nejnovější skleněné objekty. Nezůstal ani tentokrát u skla nic dlužen své pověsti malíře originálního myšlení a vidění, který rád zkouší nové věci. Palo Macho patří k nejoriginálnějším současným slovenským sklářům, a je známý především svými novátorskými přístupy. Dlouhodobě se zabývá malbou na skle a ve skle. V této oblasti už dosáhl pozoruhodných výsledků a je respektován doma i v zahraničí. Ve své tvorbě se pohybuje na pomezí dvou disciplín – malířství, které je disciplínou volného umění a skla, tradičně pokládaného za užitkové. V poslední jeho tvorbě se stal důležitým jmenovatelem prostor, a podstatnou (i funkční) roli u něj sehrává rám, kovová konstrukce, která je nejen "nosičem" díla, ale také určitým propojením s daným prostorem. Postupně se však jeho ploché obrazy proměnily na 3D struktury a umožnily mu vytvářet komplexní prostorové instalace.   „Nový projekt Pala Macha, ktorý „modeluje“ priestor bývalej kaplnky a je priam šitý na jeho mieru a mierku, už na prvý pohľad upúta svojou inakosťou. Na zmatnenom povrchu skiel pred nami defilujú stíšené, distingvované farebné gestá, siluety a tiene – rozostreté, nezaostrené, rozptýlené. Obrazne povedané, akoby neustále „vyjednával“ s médiom (maľby a skla zároveň), hľadal a skúšal ich limity. Plochy, matované sklené platne tu vystupujú ako „silové polia“ svojho druhu, kde sa zhlukujú raz (striedmo) vášnivé farebné gestá, pomaľované hrany skiel, inokedy jemné odtiene v letmých dotykoch, ponorené do svetielkujúcich hmlovín podkladu. Možno ich vnímať v detaile, ako jednotlivosti, ale zároveň ako celok. Tým, že Macho z nich vytvára zostavy, sklené „obrazy“, vstupujú do vzťahov, prekrývajú sa navzájom, prečnievajú, sú vyskladané z viacerých matných plôch, stajomňujú svoje vnútro a zároveň určujú vzájomné priehľady. Opreté o steny, predstavené pred ne, vstupujú plnohodnotne do priestorovej hry – stoja i ležia na stoloch – vytvárajú pocitový, rozochvený labyrint, v ktorom pohyb diváka je vedený/riadený nielen fyzicky, ale predovšetkým  mentálne; a každá akcia v priestore prináša inú perspektívu, a tým aj ďalší vizuálny a estetický zážitok,“ přiblížila instalaci kurátorka výstavy Katarína Bajcurová.   Palo Macho studoval na Středním odborném učilišti sklářském v Novém Boru, Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově a na oddělení sklářského výtvarnictví na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Absolvoval studijní pobyt na École des Beaux Arts v Saint Etienne a v Cité International des Arts v Paříži. Pedagogicky působil na škole užitkového výtvarnictví v Lednické Rovne a od roku 2011 působí jako odborný asistent v Ateliéru skla na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě.

Přečíst více

Jiří Straka - Hebký odpad


Galerie Kaple

V půlce září se v meziříčské Galerii Kaple představí český umělec Jiří Straka žijící v Pekingu. Slavnostní vernisáž výstavy nazvané Hebký odpad se uskuteční ve středu 18. září v 18:00 s úvodním slovem Jiří Černického. Jiří Straka je umělec, který se dlouhodobě zabývá studiem tradiční techniky tušové malby, jíž se stal skutečným mistrem nejen při jejím studiu na Akademii v Pekingu.  Při své tvorbě sice vychází z tradičních postupů a metod, ale to, jak je využívá, je překvapivé a v celosvětovém měřítku jedinečné. On sám se proto stal opravdovým mostem mezi dvěma tradicemi, a to v podobě výsostně aktuální, autentické a živé. Tradiční technika tušové malby je obecně vnímána jako něco velmi vznešeného, co má estetizující až oslavný étos, co je nutné dlouho vstřebávat a studovat. Jiří Straka touto školou poctivě prošel, ale záhy zjistíme, že se jí nenechal ani náhodou sešněrovat, což je myslím v Asii jedinečné. Postupně si k této tradici vypěstoval zdravý odstup. Ne že by mistrovství ubíral, ale konceptualizuje jej, aby mohl komentovat jevy a události, které jsou pokrytecké vznešenosti na hony vzdálené. Díky tomu je schopen být kritický, kreativně nekorektní a ukázat nám tak syrovou, takřka dokumentární realitu, kterou je prosycena čínská společnost. Náměty jeho obrazů jsou skoro minimalisticky strohé a věcné – igelitová taška, střepy skla, ostnatý drát... Je však nutné si uvědomit, že technika čínské kaligrafie vychází z autenticky přírodních, organických inspiračních zdrojů. Technika je ze své podstaty měkká, rozpíjivá, většinou bez ostrých kontur, linka není nikdy absolutně rovná, má tendenci se stáčet. A právě proto si Straka vytkl nadlidský úkol zachytit tvary, které jsou v přímém rozporu toho, co bývá tradičně zobrazováno. Jak kaligraficky zachytit tyto chladné, odtažité, neautentické a bezduché věci vychrlené na svět globálním průmyslem. Kurátor výstavy Leszek Wojaczek

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.