Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Galerie Kaple

Ohodnoťte muzeum

The Contemporary Art Gallery. Galerie současného umění. Renesanční budova z roku 1611...jízdárna,lazaret,kaple ženské věznice. Dnes prostor k prezentaci toho nejlepšího, co je k vidění na české výtvarné scéně.


0,0
Celkový dojem z muzea

V roce 1611 nechal postavit Jetřich ze Žerotína mohutnou renesanční budovu, která sloužila jako jízdárna koní. Na Moravě byly takové jízdárny pouze tři, ve Velkých Losinách, Břeclavi a u nás. Po porážce stavovských vojsk 1621 byla budova zkonfiskována, od roku 1628 sloužila jako sklad. Za Napoleonských válek zde armáda zřídila lazaret pro raněné vojáky. Hned vedle stojící, původně renesanční zámek Žerotínů, sloužil od 2. poloviny 19. století jako ženská věznice, v té době jediná svého druhu na Moravě. Pro duchovní potřeby trestankyň se lazaret proměnil v letech 1855 až 1908 na vězeňskou kapli, zasvěcenou Neposkvrněnému početí Panny Marie. Mezi trestankyněmi ženské věznice si údajně odpykávala trest i hlavní hrdinka hry bratří Mrštíků Maryša. Po zrušení věznice se z ní stal sklad a velmi chátrala, byla již beze střechy, dokonce se zvažovalo o jejím stržení.

V roce 2008 byla nově zrekonstruována a získala významné ocenění „Stavba roku Zlínského kraje“ a od roku 2009 začala kaple sloužit jako multifunkční kulturní zařízení. Čistý a zároveň majestátný prostor se svou nezaměnitelnou atmosférou nejlépe hodí k prezentaci současného výtvarného umění. Hlavní prostor galerie Kaple má 1710m3 a k výstavnímu prostoru slouží také dvě sklepní podlaží. Každoročně probíhá šest autorských výstav představující to nejlepšího, co je k vidění v širokých vodách české výtvarné scény.

Zaměření: umění, galerie

Vložit příspěvek

Diskusní příspěvky

žádné příspěvky

Michal Kalhous – V kapli

27. 05. 2020 - 28. 08. 2020
Galerie Kaple

Nenápadné, avšak svérázné fotografie Michala Kalhouse v meziříčské Galerii Kaple Galerie Kaple ve Valašském Meziříčí zve na slavnostní otevření galerie. Představí zde rodáka z Valašského Meziříčí, Michala Kalhouse, a jeho sérii fotografií s tematickým názvem V kapli. Umělec patří k nejzajímavějším a nejdiskutovanějším umělcům současné české scény. Jeho fotografie jsou navýsost originální promyšleným používáním technické nedokonalosti, svébytnou tonalitou, velikostí finálních pozitivů a nakonec i vybranými záběry. Přesto ale nabízejí všem divákům jakousi základní a všeobecně srozumitelnou hodnotovou orientaci v tomto světě, jakýsi lektvar ryzosti a v nejlepším slova smyslu obyčejnosti. Kurátorem výstavy je Leszek Wojaczek. Michal Kalhous (1967) patří k nejzajímavějším a nejdiskutovanějším autorům současné české scény. Jeho fotografie jsou navýsost originální promyšleným používáním technické nedokonalosti, svébytnou tonalitou, velikostí finálních pozitivů a nakonec i vybranými záběry. Každá Michalova výstava je jedinečná, fotografie sestavuje vždy pro konkrétní prostor a jednou ukázané záběry už podruhé nepoužívá. Každá veřejná prezentace je tak bodem na pomyslné cestě uměním. Ta byla a je velmi pestrá. Michal se do světa umění začal plně nořit v devadesátých letech, a to nejen jako fotograf, ale také jako student kunsthistorie na olomoucké univerzitě. Přednášky mnoha skvělých profesorů mu jistě tříbily citlivost k umění a ovlivnily jeho vlastní tvorbu. Ta se skládala z jakýchsi (auto) performancí před fotoaparátem, subtilních dějů a her, kterým ale nechyběla značná dávka jemného humoru, snad až jakési lehkosti bytí. A té nejlépe docílíte, když se přestanete brát úplně vážně. Na tyto snímky pak navázaly fotografie monumentalizující běžné a prvoplánově nezajímavé předměty okolo nás a Michalovo dílo tak začalo být prodchnuto zájmem o obyčejnost. Jemný humor, lehkost a obyčejnost jsou pak výchozím bodem také pro fotografování vlastní rodiny, což je Michalovo zásadní téma posledních patnácti let. Je to pochopitelně dlouhá doba a v průběhu ní se jeho pojetí měnilo k čím dál větší obecnosti vybraných fotografií. Tohoto posunu, ať již je, či není širším publikem přijímaný, si velmi vážím. Myslím totiž, že souvisí s autorovým sílícím pocitem zodpovědnosti nejen za sebe, své blízké, okolí, ale též za celou společnost a životní prostředí. Ona obecnost až znakovost tak dává nejen smysl, ale je též upřímná k autorovi samému a jeho aktuálnímu rozpoložení.  Michalova odzbrojující otevřenost v kombinaci se zvláštním mixem pokory a sebejistoty tvoří všechny jeho nedávné výstavy. Ať již ta nadcházející dopadne jakkoliv, je součástí onoho hledání i nalézání.   Z textu Lukáše Bártla    

Přečíst více


Kontakty

Adresa:

Galerie Kaple
Sokolská 30
757 01 Valašské Meziříčí
GPS: 49.47132253276, 17.968651950359

Telefon:

+420 775 109 206

Oficiální stránky muzea:

http://galerie.kzvalmez.cz/


Výsledky hodnocení

Expozice a výstavy
0,0
Lidé v muzeu
0,0
Služby návštěvníkům
0,0
Doprovodné akce
0,0
Zobrazit všechna hodnocení muzea (0)
0,0
Celkový dojem z muzea

Vyhledat muzeum


Aktuality

Michal Kalhous – V kapli

27. 05. 2020 - 28. 08. 2020
Galerie Kaple

Nenápadné, avšak svérázné fotografie Michala Kalhouse v meziříčské Galerii Kaple Galerie Kaple ve Valašském Meziříčí zve na slavnostní otevření galerie. Představí zde rodáka z Valašského Meziříčí, Michala Kalhouse, a jeho sérii fotografií s tematickým názvem V kapli. Umělec patří k nejzajímavějším a nejdiskutovanějším umělcům současné české scény. Jeho fotografie jsou navýsost originální promyšleným používáním technické nedokonalosti, svébytnou tonalitou, velikostí finálních pozitivů a nakonec i vybranými záběry. Přesto ale nabízejí všem divákům jakousi základní a všeobecně srozumitelnou hodnotovou orientaci v tomto světě, jakýsi lektvar ryzosti a v nejlepším slova smyslu obyčejnosti. Kurátorem výstavy je Leszek Wojaczek. Michal Kalhous (1967) patří k nejzajímavějším a nejdiskutovanějším autorům současné české scény. Jeho fotografie jsou navýsost originální promyšleným používáním technické nedokonalosti, svébytnou tonalitou, velikostí finálních pozitivů a nakonec i vybranými záběry. Každá Michalova výstava je jedinečná, fotografie sestavuje vždy pro konkrétní prostor a jednou ukázané záběry už podruhé nepoužívá. Každá veřejná prezentace je tak bodem na pomyslné cestě uměním. Ta byla a je velmi pestrá. Michal se do světa umění začal plně nořit v devadesátých letech, a to nejen jako fotograf, ale také jako student kunsthistorie na olomoucké univerzitě. Přednášky mnoha skvělých profesorů mu jistě tříbily citlivost k umění a ovlivnily jeho vlastní tvorbu. Ta se skládala z jakýchsi (auto) performancí před fotoaparátem, subtilních dějů a her, kterým ale nechyběla značná dávka jemného humoru, snad až jakési lehkosti bytí. A té nejlépe docílíte, když se přestanete brát úplně vážně. Na tyto snímky pak navázaly fotografie monumentalizující běžné a prvoplánově nezajímavé předměty okolo nás a Michalovo dílo tak začalo být prodchnuto zájmem o obyčejnost. Jemný humor, lehkost a obyčejnost jsou pak výchozím bodem také pro fotografování vlastní rodiny, což je Michalovo zásadní téma posledních patnácti let. Je to pochopitelně dlouhá doba a v průběhu ní se jeho pojetí měnilo k čím dál větší obecnosti vybraných fotografií. Tohoto posunu, ať již je, či není širším publikem přijímaný, si velmi vážím. Myslím totiž, že souvisí s autorovým sílícím pocitem zodpovědnosti nejen za sebe, své blízké, okolí, ale též za celou společnost a životní prostředí. Ona obecnost až znakovost tak dává nejen smysl, ale je též upřímná k autorovi samému a jeho aktuálnímu rozpoložení.  Michalova odzbrojující otevřenost v kombinaci se zvláštním mixem pokory a sebejistoty tvoří všechny jeho nedávné výstavy. Ať již ta nadcházející dopadne jakkoliv, je součástí onoho hledání i nalézání.   Z textu Lukáše Bártla    

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.