Viera Janušová — Maternity

02. 12. 2021 - 04. 02. 2022

Viera Janušová nabízí osobní pohled na mateřství. Galerie Sýpka ve Valašském Meziříčí zve na dernisáž výstavy Viera Janušová — Maternity, která se uskuteční v pátek 28. 1. 2021 v 18:00.

Viera Janušová, rozená Sobková, studovala na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské ve Valašském Meziříčí, kde získala zkušenosti pro svou výtvarnou práci a nyní zde a jako pedagog působí. Na Fakultě výtvarných umění v Brně v ateliéru sochařství u prof. akad. soch. Jana Ambrůze se seznámila s konceptuálním uměním a uměním instalace, což se pro ni stalo stěžejním v následujících dílech. Zajímá ji celý proces vzniku díla od prvotního nápadu až po samotnou instalaci. Velmi často do přípravy zapojuje své blízké, přátele i veřejnost, čímž se z díla zároveň stává performance.  A nejinak tomu bylo i u výstavy Maternity.

Už název výstavy napovídá o celkovém konceptu výstavy, kdy se umělkyně ztotožňuje s údělem ženy a matky. Jedná se o srozumitelné přetlumočení klasických situací, jež potkává každou ženu v kontextu familiárního života. Viera pracuje s tématy, jako jsou mateřství, svět fantazie, rodina a také působení mateřství na ženu. Prezentuje zde odlitky břicha žen, evokujících těžké balvany, které daly život deseti dětem. Poukazuje na překlenutí nedokonalosti v dokonalost. Autorka apeluje na to, že hlavní prioritou se pro ženu stává rodina, kterou i ona velmi často zainteresovává do vytváření svých děl. Což dokazuje například při tvorbě koberce z šulánek.

Druhou polohou jsou pohledy na procesy mateřství a děti. Instalace nashromážděných dudlíků jako symbol rychlého vývinu dítěte, nebo fotografické záznamy pořízené během sledování správného zabarvení stolice jejích dětí, nám na první pohled determinují hororový příběh a podmiňují naši představivost v hledání krajiny, postav i předmětů. Reliéfní vyobrazení částí těla evokuje značky v mateřské školce a objekty z křupek zase představivost a kreativitu dítěte. Dítěti pomáháme bojovat s různými strachy, a i v instalaci „Růženka“ autorka ukazuje, jak stačí danou hrůzostrašnou věc barevně odlišit a rázem se pro děti stává přijatelnější. A takto je koncipovaná celá výstava, reakce na každodenní povinnosti, kdy na ně stačí nahlédnout z jiného úhlu a rázem se pro nás stávají příjemnějšími.