Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Zdena Kolečková - Molekuly vzpomínek

Galerie Sýpka

22. 01. 2019 - 27. 03. 2019

V Galerii Sýpka představí svou tvorbu Zdena Kolečková. Diváka citlivě uvádí do prostředí svého dlouhodobého zájmu. Vernisáž se uskuteční ve středu 22. ledna 2020 v 18 hodin.

Výstava Zdeny Kolečkové připravená pro Galerii Sýpka je sestavena z pečlivě komponovaného souboru starších i novějších prací, jejichž prostřednictvím autorka diváka citlivě uvádí do prostředí svého dlouhodobého zájmu, tedy do protikladné a významově mnohoznačné atmosféry města Ústí nad Labem chápaného jako symbol české příhraniční postindustriální periferie. Zdena Kolečková se v tomto městě v roce 1969 narodila a zůstala mu věrná v jeho nelehké kráse do dnešních dní, kdy v něm působí jak umělecky, tak pedagogicky na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně.

Příběh výstavy Molekuly vzpomínek je přitom především dynamizován zcela novou prací, krátkým video snímkem nazvaným V kůži Robinsona. Na jeho půdorysu autorka zaznamenává vlastní snahy o kultivaci často pokleslého a rozpadajícího se prostředí, které obývá prostřednictvím přirozených a praktických činností, například formou v jistém smyslu k neúspěchu předem odsouzeného pěstování obilí v chátrajících postindustriálních areálech. Zdena Kolečková se tak obrazně snaží uchopit a znovu zabydlet území, která zdánlivě definitivně ztratila smysl a vlastní péčí jim a jejich potenciálním uživatelům předestřít možnou budoucnost spojenou s aktivizací sdílené zodpovědnosti za stav životního prostředí a fungování vlastní komunity.

Zdena Kolečková je součástí silné umělecké generace, která vstoupila na českou a mezinárodní scénu v polovině devadesátých let dvacátého století a definovala nový obsahový i institucionální rámec místního umění v souvislosti s tehdy probíhající hlubokými společenskými, politickými, hospodářskými i kulturními změnami navazujícími na proces společenské transformace po pádu komunistického režimu v tehdejším Československu v roce 1989. V tomto kontextu se Zdena Kolečková prosadila jako součást tzv. ústeckého neo-konceptuálního okruhu (společně například s Michaelou Thelenovou, Jiřím Černickým, Pavlem Kopřivou, Pavlem Mrkusem a dalšími), který v českém uměleckém prostředí etabloval tematiku spojenou s problematikou vztahu centra a periferie, sociální angažovaností či environmentální zodpovědnosti.

Michal Koleček

Kurátorem výstavy je Leszek Wojaczek.


Vyhledat muzeum


Aktuality

Barbora Křivská - Čistá všednost

12. 04. 2023 - 04. 06. 2023
Galerie Sýpka

Čím víc vnímám těžkosti světa, tím si uvědomuji, že základ je v obyčejných všedních věcech, které plynou den za dnem. A pokavaď jsou pevně a poctivě umístěny do okolního dění. Tak jedině tak má následný celek smysl. Barbora Křivská (roz. Hölzelová) se narodila 5. července 1976. V letech 1990 až 1994 studovala na pražské Výtvarné škole Václava Hollara a v období 1994 až 2000 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, v atelieru „Sklo“ profesora Vladimíra Kopeckého. Během studií absolvovala několik studijních pobytů ve Francii (Marseilles) a Německu (Coburg). Vedle volné tvorby se věnuje spolupráci s architekty (barevné řešení fasád, prosklená schodiště, niky), dále se zabývá designem skla, interiéru a ilustracemi. Samostatně vystavuje od roku 2000. Autorka se s lehkostí pohybuje mezi plochou a prostorem, barvou a grafickou strukturou, sklářským uměním a textilem, kresbou a malbou. Volně pluje mezi disciplínami, nebo spíše ukazuje umělost jejich oddělování. Nezařaditelnost bývá ale někdy překážkou k pochopení a docenění jejích kvalit. Propojujícím prvkem většiny děl je výrazná barva, lehkost a neobvyklost barevných kombinací. Tato její schopnost se jistě rozvíjela během studia v ateliéru legendy českého sklářství Vladimíra Kopeckého na pražské UMPRUM. Zároveň tu měla možnost pronikat do fines práce se skleněným materiálem, s jeho jedinečnými světelnými kvalitami. Právě Vladimír Kopecký mohl být pro Barboru velkým inspiračním zdrojem ohledně neortodoxnosti práce se skleněným materiálem, radosti z malby a barvy a celistvého pojetí tvorby. Barbora je technicky zdatná a zvládá pestrou škálu technologií. Nenechá se ale svazovat klasickými postupy a rámci – přirozeně přechází mezi technikami. V nedávné sérii rozměrných váz tak například oblékla jejich skleněná těla do pestrobarevných textilních futrálů a vytvořila tak materiálově neobvyklé, barevné a hravé objekty. Stejně tak některá její díla přecházejí z kresby do malby, textilních reliéfů a objektů.

Přečíst více

Josef Divín — Ultima Thule

22. 06. 2022 - 31. 08. 2022
Galerie Sýpka

Jedinečné skleněné objekty v osobitém prostředí Galerie Kaple. Josef Divín již patří do elity sklářských výtvarníků, což dokazuje i řada jeho ocenění získaných doma i v zahraničí. V Galerii Kaple představí aktuální tvorbu složenou z prostorového i plochého skla. Vernisáž výstavy se uskuteční ve středu 22. června 2022 v 18.00 hodin. Úvodní slovo pronese Mgr. Petra Hejralová. Architektonického řešení výstavy se zmocnil sklářský výtvarník Palo Macho a výstava Ultima Thule potrvá do 31.8.2022. Rodák z Valašského Meziříčí se sklem pracuje již od dob studií na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské ve Valašském Meziříčí a po následujících studiích na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru Sklo profesora Vladimíra Kopeckého, se vrátil na zdejší sklářskou školu, kde působí jako vedoucí oboru Design skla a světelných objektů. Skleněné obrazy a nádoby Josefa Divína vznikají neobvyklou kombinací technologických postupů, ale i okázalou intervencí. V jeho práci vnímáme neustálé propojení surovosti s jemností, která se následně odráží v objektech i skleněných obrazech. Tuto podobu získává ploché, stavované, foukané, malované, ryté, leptané, broušené, ale i sklo natavované kovovými fóliemi. Originální rukopis otiskující abstraktní krajiny, kterým zaznamenává pocity z míst, jež jej ovlivnily a zanechaly za sebou určitou stopu, nastiňuje bezhraniční kreativní proces, který ústí do melancholických, obsahově mnohoznačných kompozic. Jedná se o jakési zaznamenání pomíjivosti v dané chvíli v majestátním pevném materiálu jako je sklo. Jeho rozpoznatelný rukopis cítíme často i u prostorových váz, kdy za horka deformuje vyfoukaný tvar a záměrně ponechává tzv. kopnu (tj. horní části vznikající při foukání na sklářské píšťale, která se běžně odřezává), následuje fáze za horka vytvářených struktur aplikacemi stříbrných fólií a po vychlazení přichází doladění celého objektu například broušením či leptáním. Umělecké dílo však funguje jako symbol, proto Divínovy “krajiny“ mohou mít mnoho jiných výkladů v konotaci s tím, jak je osobitě vnímáme.  Josef Divín svou tvorbu prezentoval od roku 2000 na 30 samostatných výstavách a 160 společných se účastnil. Jeho práce je zastoupena v tuzemských i zahraničních sbírkách, například v Itálii, na Slovensku, ve Francii,  Německu, Belgii, Dánsku, Polsku, Bulharsku, Holandsku a USA. Výstavu je možné zhlédnout ve všední dny mimo pondělí od 9:00 do 17:00 a o víkendu od 13:00 do 17:00. Více informací o výstavách naleznete na stránkách Galerie Kaple. kaple.kzvalmez.cz   https://www.facebook.com/Galerie.Kaple Instagram.com/galerie.kaple.sypka      

Přečíst více

Poslední možnost setkat se s neopakovatelnou instalací i samotnou autorkou výstavy. Komentovaná proh…

10. 06. 2022
Galerie Sýpka

Neopakovatelná instalace vytvořená přímo pro Galerii Kaple, Grácie bohyně půvabu a krásy, je dechberoucí zážitek. Komentovaná prohlídka s autorkou výstavy, Veronikou Psotkovou se uskuteční v pátek 10.6.2022 v 16.00 hodin. Veronika Psotková vytvořila originální a jedinečnou site - specific instalaci ve které experimentuje se světlem. Jedná se o instalaci, která je vázána na daný prostor a už se nikdy nebude v takovém rozsahu opakovat.  Sochy z černé nebo pozinkované rabicové sítě byly vytvořeny přímo pro galerii a na místě dotvořeny. Výjimečná prostorová sochařská kresba, která reaguje na dané světelné podmínky, Vás v bývalé kapli naprosto pohltí. Veronika Psotková ve svých dílech zpracovávala náměty autobiografického charakteru a glosuje každodenní reálné situace, skrze které zkoumá samu sebe a svůj aktuální svět a ani u této instalace tomu není jinak. Ve sklepních prostorech autorka řeší intimnější témata, týkající se rodinného celku a to jak za poslední dva roky zvládají momenty nejistoty ve vztahu k povolání výtvarníka na volné noze a současně rodiče dětí.   „Nikou Madony řeším otázku ve vztahu k víře a kulturnímu dědictví, víře v sama sebe, v rodinu a víru ke společnosti. Další téma, jež mě dlouhodobě doprovází jsou sochy v architektuře jako jsou karyatidy a sochy atlasové. Tento námět převádím na domácí a partnerský, kdy se vyrovnávám s tím, že na nepevných základech často stavíme něco, co nás mírně převyšuje, a ne vždycky cítíme pevnou půdu pod nohama. Jedná se o hledání vlastní rovnováhy například ve vztahu k vlastním dětem, které jsou jediný pevný bod, jenž v nejasné době máme.“, přiblížila Psotková.   V hlavním prostoru se nachází sousoší Grácie, téma ve kterém se autorka snaží probouzet a udržet se bdící, protože za ty dva roky kdy u nás byla pandemie sledovala jak hluboko dokáže naše společnost klesnout a lidé ve vzájemných komunikacích neochotní podávat pomocnou ruku k lepšímu vyjádření. Je to prosba o udržení lidskosti a solidarity. Sochařka Veronika Psotková (*1981 v Opavě) je absolventkou ateliéru Sochařství I na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně (MgA., 2009). Vytvořila řadu instalací ve veřejném prostoru. Její tvorba byla představena na samostatných i skupinových výstavách jak v České republice, tak i v zahraničí.  

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.