Minoritský klášter

Budova původně minoritského, později františkánského kláštera byla součástí tzv. "Znojemského Assisi", vystavěného v průběhu 13. století. Již krátce po konstituování Znojma na královské město po roce 1225 došlo v bezprostřední blízkosti před vchodem do královského hradu k usídlení mendikantského řádu minoritů. V jejich sousedství se pak ve druhé polovině 13. století usadila ženská větev řádu - klarisky.

V letech 1279 - 1297 sloužil klášter jako místo uložení ostatků českého krále Přemysla Otakara II., padlého roku 1278 v bitvě na Moravském poli. Z nejstarší doby se v klášteře minoritů dochovala křížová chodba severozápadního ramene včetně okenních kružeb. Severovýchodní část křížové chodby je ze sklonku 15. století. V roce 1534 klášter převzali františkáni, kteří ve druhé třetině 16. století budovu upravovali, a to zvláště její 1. poschodí, kdy se budova rozšířila i nad křížové chodby. Barokní novostavbou je dvouposchoďový, původně jednopatrový trakt, připojený k severozápadnímu nároží konventní budovy. Byl postaven jako knihovna před rokem 1695. Z barokní doby je rovněž dvorní trakt, který zakryl okenní stěnu jihozápadního ramene ambitu. Z barokního období je rovněž klenba na severozápadním konci severovýchodního křídla konventu v přízemí, kde vystupovalo nově zřízené pravoúhle se lomící schodiště.do patra, zrušené při klasicistní přestavbě. Tehdy byla zřejmě přestavěna celá část severovýchodního křídla konventu. V letech 1728 - 1729 byl rozšířen nedostačující refektář, v letech 1754 až 1758 byla vystavěna nová budova klášterního špitálu. Po zrušení kláštera roku 1784 část objektu proměněna ve vojenskou vychovatelnu regimentu prince Coburga. Roku 1825 byla provedena radikální přestavba zrušeného kláštera na věznici. Tehdy byl objekt kláštera i kostela vážně poškozen, souběžně s destrukcí kostela došlo ke zboření přilehlého jihovýchodního ramene ambitu.

Prostor mezi mužským a ženským klášterem vyplnil jednolodní chrám Nanebevzetí Panny Marie. Původní raně gotický kostelík byl na přelomu 13. a 14. století přebudován a doplněn o oratoř klarisek. Loď byla lehce širší než presbytář a značně dlouhá, neboť předstupovala stejně jako oratoř jeptišek do prostoru dnešní ulice Přemyslovců. Lze předpokládat sedm obdélných klenebních polí hlavní lodě a tři pole presbytáře. Ke kostelu přiléhala na jihovýchodní straně oratoř klarisek, jež vyrůstala s hlavní lodí. Tato loď, vyhrazená výhradně ženskému řádu, byla obdélného půdorysu a nižší než hlavní loď. Na severovýchodě byla zaklenuta dvěma křížovými žebrovými poli, klenby dalších čtyř obdélných polí byly zúženy a jejich žebra vyrůstala ze štíhlých svazkových přípor. Dvě třetiny lodě zaujímala hluboká tribuna pro jeptišky, která byla podklenuta zřejmě dvoulodně celkem deseti křížovými poli. Prostor pod tribunou propojovaly nízké lomené arkády s lodí minoritů. Dokončení oratoře lze klást až do poloviny 14. století, kdy došlo i k vyvýšení lodě minoritů.

K další stavební úpravě došlo po požáru roku 1494. Tehdy byly prolomeny dvě lomené arkády ve střední zdi mezi lodí minoritů a klarisek, na něž navazovala křížová chodba ženského kláštera. V této době byla rovněž postavena kruchta v hlavní lodi, z níž se dochovaly fragmenty patek polopilířů. V letech 1653 - 1654 byly vystavěny dvě nové věže v západním průčelí: jedna patřící minoritům se zvonem, zasvěceným Panně Marii a sv. Antonínovi Paduánskému, druhá věž patřila klariskám se zvony sv. Františka a sv. Kláry. Do dnešní doby se dochovala pouze menší část kostela, především jihovýchodní zeď hlavní lodě.
Od roku 1945 slouží budova minoritského kláštera muzejním účelům.

V současné době jsou v klášteře uloženy přírodovědné, archeologické a historické sbírky muzea. Chloubou botanické sbírky je Obornyho herbář z let 1862 - 1915. Kolekce moravských tektilů, tercierní fosilie a zkameněliny druhohorních ryb jsou významnou součástí geologických sbírek. V zoologickém oddělení jsou shromážděny vzácné doklady o výskytu různých druhů fauny regionu. Archeologické pracoviště uchovává bohatý pramenný materiál ke všem pravěkým i historickým obdobím. Vyniká v něm soubor keramiky mladoneolitické kultury s moravskou malovanou keramikou. V historických sbírkách je uložena i cenná tzv. Květoňova numismatická sbírka českých mincí a unikátní kolekce orientálních zbraní.