15. 08. 2019 - 18. 08. 2019

Plakáty Slováckých roků. otevřeno přes Slovácký rok: čtvrtek 15. 8. 16.30 - 20.00, pátek 16. 8. 10.00 - 18.00, sobota 17. 8. 10.00 - 18.00, neděle 18. 8. 10.00 - 17.00

Nejrázovitější a nepůvodnější zemí československé republiky jest Morava. Vedle historických a stavebních památek má svůj rázovitý nádherný kroj. Přes tj. Morava málo známa. Jest povinností činitelů povolaných starati se o zachování rozšíření toho, čím národ náš dnes snad již jediný před cizinou se může chlubiti. Sokol český již v r. 1914 veden touto snahou hodlal provésti při sletu sokolském v Brně „Moravský rok“. Atentát sarajevský překazil slet i Moravský rok a nové uspořádání Moravského roku 12. července 1914 znemožnila bouře. Župa Komenského, ležící ve středu nejkrásnějších krojů a zvyků, podjala se úkolu uspořádati z rámce „Moravského roku“ aspoň „Slovácký rok“, v němž by se odrážely význačné kroje, zvyky a obyčeje Slovácka. Snažila se provésti vše rázovitě a originelně, jak v obcích vše dnes žije a se zachovává… Na zdar

Úvod v brožuře k 1. Slováckému roku zcela jasně vysvětluje vznik Slováckých roků v Kyjově. Ten úplně první, v roce 1921, se stal součástí oslav 50. výročí založení kyjovského Sokola. V jeho režii byly i další tři ročníky Slováckých roků - v r. 1922, 1927 a 1931. Slovácký rok v roce 1931 byl opět koncipován jako doprovodný program k oslavám (tentokrát 60. výročí) založení kyjovského Sokola. Navíc se stal z podnětu slovenských členů Sdružení pro zachování umění a rázu Slováků obrovskou manifestací československé vzájemnosti a jednoty. Těchto „sokolských“ Slováckých roků se kromě ostatních hostů zúčastnili také nejvyšší činovníci Československé obce sokolské v čele s jeho starostou JUDr. Josefem Scheinerem. Po Slováckém roku 1931 následuje v pořádání národopisné slavnosti čtvrtstoletí dlouhá pauza. Tehdejší doba pořádání národopisných slavností nepřála - celosvětová finanční krize, 2. světová válka, únorové události v r. 1948. Slovácký rok se sice připravoval v letech 1939 a 1948. Proč se v těchto letech nekonal, je z těchto letopočtů víc než zřejmé. Konání již detailně připraveného Slováckého roku 1939 zrušily německé úřady měsíc před jeho realizací. Svůj protest vyjádřili Kyjovští tím, že se v neděli 27. srpna 1939, v den, kdy se měl původně Slovácký rok konat, procházeli v krojích po náměstí, po parku, po ulici Komenského. V roce 1947 začaly přípravy na Slovácký rok, který se měl uskutečnit v polovině srpna 1948. Byly již vytištěny vstupenky (např. cena vstupenky na tribunu měla činit 100 Kč), akademický sochař Jan Znoj vytvořil návrh pro plakát, Slovácký rok se však nekonal. Na tradici pořádání Slováckých roků se podařilo navázat až v roce 1956 jeho prvním poválečným „zkušebním“ ročníkem. Iniciátory přípravy slavností byli tehdy Josef Sedlář, Ludvík Pokorný a Adéla Adamová, kterým samozřejmě pomáhal štáb dobrovolných spolupracovníků. Pořadatelem už nebyl Sokol, ale Dům osvěty v Kyjově. Zkouška se evidentně vydařila, protože, jako tomu bylo při 1. Slováckém roku v r. 1921, který se pro velký úspěch opakoval v následujícím roce, hned v r. 1957 se konal Slovácký rok znovu. A poprvé v přírodním hledišti dnešního letního kina. Protože na rok 1957 připadlo 100. výročí narození prvního českého ředitele kyjovského gymnázia a významného národopisného sběratele Josefa Klvani, byl tento ročník věnován právě jemu. V rámci Slováckého roku se uskutečnil sjezd abiturientů a profesorů kyjovského gymnázia, ale také sjezd vězňů internačního tábora ve Svatobořicích. Rokem 1961 měl začít pravidelný čtyřletý cyklus pořádání Slováckých roků. Bohužel plány a představy organizátorů slavnosti se opět nenaplnily a další ročník se konal až za 10 let - v roce 1971. Od tohoto roku se Slovácký rok koná již pravidelně každé 4 roky: 1975, 1979, 1983, 1987, 1991, 1995, 1999, 2003, 2007, 2011, 2015, 2019. I letos pro vás připravil organizační štáb bohatý program, jehož součástí je i naše výstava plakátů Slováckých roků.