Městská galerie

První prostor je věnován tradičním krajinářům Vysočiny od 10. do 60. let. 20. století. František Bukáček svoji pozornost zaměřil na portrét, krajinomalbu a hlavně zátiší a květiny. Rudolf Hanych napětí v krajině rád vyjadřoval vysokým nebem s mraky. Jan Honsa náležel k předním českým krajinářům. Josef Jambor maloval na Českomoravské vysočině. František Cína Jelínek působil na Křižánkách. František Kaván maloval v Železných horách i na Vysočině a o jeho tvorbu byl velký zájem, který mezi sběrateli trvá dodnes. Kavánova první manželka má na centrálním hřbitově náhrobek Děvče s liliemi od sochaře Františka Úprky. Karel Kupka maloval v jižních Čechách, na Šumavě a Vysočině. Obrazy má mj. v městském úřadu a bývalé městské spořitelně v Poličce. Gustav Porš se usadil ve Skutči ve vile projektované poličským stavitelem Bohuslavem Šmídem. Ve své době byl oblíbeným autorem a jeho díla zakupovala řada institucí – mimo jiné městský úřad a spořitelna v Poličce. Josef Václav Síla se skrze malbu přírody snažil zobrazit vyšší kosmický řád, hlubší vztahy mezi věcmi, věčné, stálé, neměnné, vždy platné, vztah mezi prostorem a časem. Vladimír Šindler měl nejoblíbenější techniku dřevoryt a později litografii.

Rudolf Vejrych rád pobýval v Kozlově u České Třebové, kam do domku Maxe Švabinského zajížděl i Bohuslav Martinů.

V další místnost představuje Eva Vlasáková instalaci Julietta aneb Snář  - Pocta Bohuslavu Martinů. Při vzniku byla použita zrcadla k rozšíření prostoru, ale i tradiční metoda fresky malované na zeď a klenbu.

Ve třetím sálu je moderní umění (abstraktní tvorba a návrat figurace, 60. léta 20. století až současnost). Bořivoj Borovský je inspirován oblaky Vysočiny, Veronika Šrek Bromová představuje velkoformátové fotografie, Pavel Herynek plastiky, Ludmila Jandová obraz vtahující diváka do magického středu, Vladimír Kopecký velkoformátovou strukturu, Jan Lichtág realistickou a abstraktní podobu letícího času (jezdce), Martin Pawera obyčejné – nám všem známé téma, Marek Rejent kameny, nejznámější poličský malíř Zbyšek Sion abstraktní i groteskně figurální obrazy, Jiří Šindler hlaholské písmo a Miroslava Zychová vymykající se dobovým proudům.

Samostatný prostor je upraven jako grafický kabinet k tematickým výstavám ze sbírek galerie. Otevřeno je do konce září od úterý do neděle, průvodce má stanoviště v muzeu, odkud s návštěvníky odchází.