Muzeum a informační centrum Vedrovice

I. expozice ,,Vedrovice před 6000 lety"

Nejstarší nálezy spadají do mladší doby kamenné tzv. neolitu. Řádově můžeme říci 6000 až 4000 let před naším letopočtem. Vykopávky zde prováděli archeologové z Moravského zemského muzea v Brně.

Ve Vedrovicích se našlo sídliště Kultury s lineární keramikou, která sem přišla z balkánského poloostrova a migrovala dále na západ a sever Evropy. Naleziště se nachází nad Vedrovicemi po obou stranách silnice vedoucí k Moravskému Krumlovu. Sídliště bylo obehnáno příkopy a palisádami proti nepřátelům a nezvané zvěři.

Lidé s stavěli dlouhé dřevěné domy, po kterých nám zůstaly kulovité jamky a tak můžeme zrekonstruovat poobu těchto domů i dnes. Podnebí tehdejší doby můžeme přirovnat  našemu jaru nebo podzimu.

Lidé již znali obělávání polí a díkytomu se stali prvními zemědělci. Toto období se nazývá neolitcká revoluce, kdy se od původního lovu a sběračství přechází k zemědělství. Pole obdělávali ručně - pluhy, motykami a srpy. Pěstovali obilí - pšenku jednozrnku,dvouzrnku nebo len,hrách a čočku. Nejrozšířenější a nejtvrdší surovinou té doby byl kámen. Z něj si lidé vyráběli nástroje nebo štípali čepele, díky čemuž si usnadňovali práci. Z obilí dokázali zhotovit mouku mletím obilí mezi kameny. Domestikovali zvířata volně žijící v lesích - prase, kozu nebo tura.

Byli také zručnými umělci. V pecích nejen vařili ale i vypalovali keramiku (různé poháry, hrnce, misky,..). Dále vyráběli krásné šperky, které zdobily jejich šaty. Suroviny používali z okolí (kámen, kost) nebo ze směného obchodu, např. ze Středomoří (mušličky). Vyráběli sošky že tzv. Venuše, které symbolizovaly plodnost ženy a úrodnost země. Vedrovice se pyšní Vedrovickou venuší, datovanou do r. 4200 př.n.l. Lidé si také dokázali ze srsti na vřeténku upříst přízi a tu potom setkát v látku na stavu. Nosili haleny, kalhoty i šaty zdobené korálky a kolem pasu mívali opasek ze spondylové kosti.

V tehdejší době byli i dobrými léčiteli. Dokázali si poradit se zlomeninami, dokonce úspěšně amputovali končetiny, kdy lidé tyto zákroky ve většině případech přežili.V muzeu lze také vidět raritní hroby žen keré byly pohřbeny s pozůstatky novorozence v lůně. Zřejmě došlo při porodu ke komplikacím a ženy zemřely.

Na konci této exozice je místnost věnovaná pohřebišti této kultury. V trati zvané Široká u lesa se našlo na 97 kostrových hrobů v poměrně vysoké hustotě na malém prostoru. Kostry jsou ve skrčené poloze - odtud název skrčenci. Obvykle leží na levém boku směrem k východu. V muzeu máme k nahlédnutí tři rekonstrukce hrobů, a to dítěte, ženy a muže, kteří byli pohřbeni i s milodary, chránící je v posmrtném životě. Dále zde máme maketu hrobu ženy, která byla pohřbena se všemi dosavadními poctami tehdejšího pohřbívání. Měla bohatě zdobený pohřební šat korálky, čelenkou, náhrdelníky a náramky. Na čele má stopy po okrové barvě, jejíž význam není znám. Zemřela v poměrně mladém věku 18ti let a tím je pro archeology záhadou, proč byla v tak mladém věku důležitá pro společnost. Průměrný věk dožití byl tehdy 30-40 let a lidé měřili kolem 150-160 cm.