Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Výstava "Válka na silnicích a mostech"

tzv. Krenišovský dvůr (Muzeum silnic ve Vikýřovicích u Šumperka)

26. 06. 2015 - 31. 12. 2015

Pohled na naše silnice, ulice, náměstí a silniční mosty v letech 1938 - 1945.

    Naše cesty, sinice, náměstí i ulice se ve válečných konfliktech často stávaly středem pozornosti jak útočníků, tak i obránců. Byly němými svědky přechodů vojenských jednotek a přepravy vojenské techniky, byly ničeny postupujícími i ustupujícími vojsky, narušovány leteckými bombami. Po nich prchalo civilní obyvatelstvo, na svou často poslední cestu se po nich vydávaly židovské rodiny, hnány po nich byly oběti pochodů smrti. Ulice i náměstí obcí a měst byly demonstrací síly vítězů i potupy poražených, místem podpory i protestů, otevřených střetů a bojů a místem posledních životních okamžiků vzbouřenců i utlačovatelů.

       Na výstavě se mohou návštěvníci seznámit například s budováním dálnic v letech 1938 až 1943(české Baťovy dálnice, německé Hitlerovy  dálnice nebo Sudetské dálnice), dálkové silnice Plzeň – Moravská Ostrava či s výstavbou jedné  z naší nejkrásnější mostní stavby – Podolského mostu. V rámci připomenutí prvorepublikových a protektorátních dopravních předpisů a značení bude možné se dovědět, jak to vlastně u nás bylo se zavedením pravostranného provozu. Tragický rok 1938 připomenou mj. osudy našich orientačních hraničních sloupů a závor, které stály na hraničních přechodech, odhodlání  i smutek je zobrazen na fotografiích pochodujících  československých vojáků, kteří chtěli v době mobilizace na konci září 1938 bránit svou vlast a poté museli bez boje po Mnichovské dohodě její pohraničí opustit. Nadšení je vidět na tvářích německého obyvatelstva vítajícího německou armádu - své „osvoboditele“  a zejména svého Vůdce Adolfa Hitlera při jeho triumfální cestě pohraničím na začátku října 1938.

      Konec republiky, okleštěné územními požadavky Německa, Polska a Maďarska a vytvořením Slovenského štátu,  se naplnil v březnu 1939, kdy po cestách a silnicích německá vojska dojela až na Hradčany, kde Hitler vyhlásil Protektorát Čechy a Morava. Z pohnutého života za protektorátu určitě zaujmou ukázky protektorátních peněz – 10haléřové mince a  stokorunové bankovky s motivem Karlova mostu, který se objevil i na tehdejších poštovních známkách, podobně jako Bechyňský most.  Osudy židovského obyvatelstva připomene  tzv. balíková připouštěcí známka  s motivem silnice do Terezína, kterou oprávnění odesilatelé  lepili přímo na  balíčky adresované do ghetta Terezín. Na dobových fotografiích a pohlednicích náměstí a mostů našich měst si připomeneme, že je v mnoha případech čekalo nejen přejmenování po nových vládcích, ale že se na nich uskutečnila řada manifestací, přehlídek, na jedné atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a na ulici „U Prašného mostu“ skončil život jednoho z významných představitelů protifašistického ilegálního odboje štábního kapitána Václava Morávka.

    Osudy našich mostů, silnic a ulic měst těžce poznamenaly také nálety spojeneckých  bombardérů, které ve snaze ničit průmyslové objekty vyrábějící pro německou armádu, často zasáhly také obytné čtvrti s civilním obyvatelstvem. Pro mosty bylo nejtěžším obdobím jaro 1945, kdy v té době na západ ustupující německá armáda ničila jeden most za druhým, aby zpomalila postup Rudé armády. Květnová povstání nejen v Praze, ale v dalších moravských a českých městech, byla ve znamení pouličních bojů, stavění barikád v ulicích i na mostech. Závěr výstavy je věnován osvobozování Čech a Moravy sovětskou  a americkou armádou, jejich vítání českým obyvatelstvem a závěrečným oslavám konce války na našem území.

 


Vyhledat muzeum


Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.