02. 06. 2020 - 02. 08. 2020

Výstava „Plamenům navzdory“ připomíná minulost a přítomnost obrazů a grafiky na žďárské tvrzi, která vyhořela v noci z 9. na 10. května 1945.

Plamenům navzdory

Výstava „Plamenům navzdory“ připomíná minulost a přítomnost obrazů a grafiky na žďárské tvrzi, která vyhořela v noci z 9. na 10. května 1945. Po požáru trvalo takřka půl století, než se muzeum do budovy vrátilo. Na výstavě uvidíte obrazy starých mistrů i žijících moderních umělců, díla z muzejních sbírek i jen zapůjčená. 75. výročí konce druhé světové války a zničujícího požáru tvrze připomínají díla Josefa Kosinky, který byl sám spolupracovníkem račínských partyzánů. Vystaveny jsou i jeho práce z Bödefeldovy pozůstalosti. Válku připomíná i obraz sv. Wolfganga, pocházející patrně ze Sudet z objektu po odsunutých Němcích, i díla žďárského rodáka Antona Johanna Ferenze, která měla v péči restaurátorka Hedvika Böhmová-Hájková, která, ačkoliv byla jako Němka nucena po válce republiku opustit, se na četné přímluvy kolegů vrátila zpět na Moravu. Část výstavy je věnována hudebnímu skladateli Františku Drdlovi včetně jeho portrétu od Toma von Dregera. Nechybí ani malíři Vysočiny – Odvárka, Kopáček, Lukášek, Valdhans, Zezula; díla těchto umělců jsou u nás veřejně vystavena poprvé, jde o nejnovější přírůstky do muzejní sbírky. Některé z vystavených děl jsou také nově popsány – v neznámém řeholníkovi byl odhalen sv. Bernard z Clairvaux, tři králové se nakonec ukázali být zcela jinými biblickými postavami, navíc velmi zajímavými a bezejmenný vojevůdce na obraze Bitva se nově pyšní jménem Napoleon Bonaparte. A protože se letos nemohl konat v tradičním termínu Den Žďáru, připomíná výročí povýšení Žďáru na město portrét kardinála Ditrichštejna z poloviny 17. století. Výstavu doplňují také sochy Julia Pelikána, Jana Růžičky, Jana Štursy a Antonína Kotrby. Zlatým hřebem je torzo houslí, údajně z dílny slavného Antonia Stradivariho. Výstavu můžete navštívit až do 2. srpna 2020.

"Obrazy k tvrzi zkrátka patří, plamenům navzdory. Ostatně proč by mělo před plameny ustupovat muzeum, jehož domovem je město, které má ohnivé jméno Žďár, u jeho zrodu stálo žďáření, milíře, hamry a tavící pece na železo, město, které se po každém požáru – ať už v důsledku válek, nehod či žhářství – vždy vzchopilo k ještě větší slávě a rozvkvětu, město, které bylo nazýváno Ocelovým srdcem Vysočiny a jehož hokejové Plameny do světa vyslaly jména jako Martin Nečas, Martin Kaut či Tomáš Rolinek?"

Text: Stanislav Mikule

Foto: Kamila Dvořáková