06. 12. 2017 - 07. 01. 2018

Dlouho očekávaný druhý díl knihy Miloslava Lopaura Žďárský uličník je konečně na světě! Tentokrát se zabývá zástavbou obce Zámk Žďár. Vzhledem ke značnému rozsahu textu a obrazové přílohy byla kniha rozdělena do dvou částí.

Vychází pokračování Žďárského uličníku

Dlouho očekávané pokračování knihy historika Miloslava Lopaura Žďárský uličník je konečně na světě. Tentokrát jde o historický místopis obce Zámek Žďár, na kterém s Miloslavem Lopaurem spolupracovali Jana Fuksová, Silvie Jagošová a Stanislav Mikule. Při práci se množství informací a obrazového materiálu rozrostlo natolik, že muselo být přikročeno k jejímu rozdělení do dvou dílů. Ten první popisuje na 296 stranách s více než pěti sty vyobrazeními osudy někdejšího kláštera a klášterního hospodářství. Dozvíte se mnoho zajímavostí z dějin kláštera a z jeho stavebního vývoje, seznámíte se se zámožným hrabětem Charlesem-Antoinem d’Harscampem, nahlédnete do klášterní knihovny i do opatské hrobky a poznáte všední život obyvatel kláštera, v němž nežili pouze mniši. Poprvé je také podrobněji poodhalena podoba žďárského barokního školství, například zdejšího gymnázia. Kniha je dovedena do roku 1948, takže se zde například dozvíte, kdo bydlel v někdejším klášteře v době, kdy zde bylo kolem šedesáti samostatných bytů, poznáte blíže osobnost obrozeneckého spisovatele Františka Turinského, vynálezce tašky síťovky Vavřína Krčila či učitele a hudebního skladatele Antonína Rohlíka, podrobné dějiny zámeckého pivovaru, mlýnu či školy. Podařilo se překvapivě zrekonstruovat například skutečnou podobu kostela sv. Markéty v 18. století a odkrýt účel stavby, kterou známe jako Letní prelaturu, která však nikdy prelaturou nebyla. Také se dozvíte, kde stály Pavláčky a jací lidé v nich žili a pracovali.

Kniha Žďárský uličník II/1 - Zámek Žďár, která bude jistě vítaným vánočním dárkem, stojí 349 Kč. Druhý díl by měl vyjít v příštím roce na jaře a bude se věnovat zástavbě obce Zámek Žďár. Můžete se tak těšit na osudy obyvatel Tálského mlýna, historii Starého i Nového dvora, zjistíte, jak vypadala Vápenice před svým zatopením, jak vypadala Drůbežna a kudy vedla úzkorozchodná lesní dráha.

Text: Stanislav Mikule