Hledání výrazu: "narodni muzeum"

Vcelku neotřelé a zajímavé muzeum, je si myslím, že se o něm zas tak moc neví, což je škoda!

Národní muzeum není jen jedna budova! I Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra je Národní muzeum. E-mail: pamatnik_palackeho@nm.cz Telefon: 233 375 636 Kde nás najdete: Památník F. Palackého a F. L. Riegra Palackého 7 110 00 Praha 1 Spojeni: Metro A, stanice Můstek Metro B, stanice Můstek Tram: 3, 9, 14, 24 zast. Václavské nám., nebo Vodičkova Byt Františka Palackého (1798-1876) a Františka Ladislava Riegra (1818-1903) uchovává původní životní a pracovní prostředí těchto výrazných osobností 19. století. V tomto bytě však žili a pracovali předtím i potom také další členové rodiny. Interiér se tak postupně rozrůstal a obohacoval o nové předměty, docházelo i ke změnám, vyvolaným životními potřebami jeho obyvatel. V současnosti je zpřístupněna Palackého pracovna, Riegrova pracovna, salon, předpokoj a menší místnost s etnografickými sbírkami Libuše Bráfové, vnučky Palackého. V prvním patře rokokového Mac Nevenova paláce se v pěti místnostech představuje domácnost pěti generací od šlechticů po zámožné měšťany. K unikátně dochovanému původnímu zařízení bytu patří společenský a hudební salón, jídelna, ložnice a pracovny historika Františka Palackého a jeho zetě, právníka, politika a encyklopedisty Františka Ladislava Riegra. Pozoruhodné sbírky umělecké, historické a rodové portréty 19. století obsahují mimo jiné obrazy Josefa Mánesa, Julia Mařáka či sochy Josefa Václava Myslbeka a nábytek od klasicismu a biedermeieru až po secesi. V samostatném pokoji je vystavena kolekce nábytku, plastiky, keramiky a skla z národopisné sbírky Riegrovy dcery Libuše Bráfové a její společnosti, do níž patřila například výtvarnice Zdenka Braunerová. V době prohlídek si návštěvníci mohou zakoupit pohlednice, turistickou známku a celobarevného průvodce památníkem s rodokmenem Palackých a Riegrů.

pro mě nejhezčí muzeum a největší

Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur E-mail: naprstek@nm.cz Telefon: 224 497 500, 224 497 511 Kde nás najdete: Náprstkovo muzeum asijských, africkćh a amerických kultur Betlémské nám. 1 110 00 Praha 1 U zrodu muzea stál Vojtěch Náprstek (1826-1894), nadšený organizátor českého kulturního života v době Národního obrození, který žil deset let v Spojených státech amerických. Po svém návratu do vlasti mimo jiné předsatvil českým ženám pračku, ledničku, šicí stroj a další vynálezy pro moderní domácnost. V domě U Halánků na Betlémském náměstí začal pořadat přednášky. Zde, v roce 1873, založil České průmyslové muzeum, předchůdce dnešního Náprstkova muzea. Finanční nákladnost zajišťování nejmodernějších přístrojů pro muzeum, které měli být následně vzorem pro českou průmyslovou výrobu a nárůst sbírek etnografické a etnologické povahy způsobili transformaci původního průmyslového muzea (umělecko-průmyslového muzea) na současné Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur. Současné muzeum zahrnuje víc než 95 000 sbírkových předmětů. Ty jsou základem stálých expozic Kultury Austrálie a Vojta Náprstek. Expozice Kultury Australie a Oceánie. Při vstupu do expozice spatří návštěvníci nejčastěji používané předměty - zbraně (bumerangy, vrhací kyje a oštěpy), rycí hole, košíky a tašky z rostlinného pletiva. Další část expozice seznamuje s materiální a duchovní kulturou obyvatel ostrovů a souostroví Melanézie, osídlených zemědělci a rybáři. Bohatě je zastoupená oblast Nové Guiney, Nové Kaledonie, Šalamounových ostrovů či Nového Irska. Z části věnované Meanésii lze vstoupit k exponátům z oblasti ostrovů Mikronésie a Polynésie. Expozice Vojta Náprstek. Výstava přibližuje život a dílo zakladatele Náprstkova muzea, pražského mecenáše, propagátora ženské vzdělanosti a všeobecného pokroku. Jednotlivé části výstavy jsou věnovány rodině, studiím a revolučnímu roku 1848, americké emigraci, založení knihovny po návratu z USA, vzniku a činnosti Amerického klubu dam, budování Českého průmyslového muzea, kontaktům jak s českou, tak i krajinskou společností, vztahům s cestovateli a následnému vývoji Naprstkova muzea, jak ho známe dnes s etnografickým a etnologickým zaměřením.

Sympatické muzeum expozicí nevybočující příliš ve srovnání s jinými národopisnými expozicemi. Za ocenění stojí výstavy zaměřené občas na neobvyklá témata. Lidé přívětiví, jak je běžnější spíše v malých městech než v ostatních pobočkách Národního muzea. Jen mají někdy tendenci příliš direktivně usměrňovat trasu průchodu návštěvníka. Služby a doprovodné akce nehodnotím, i když mám pocit, že je služeb docela široké spektrum.

Nove rekonstruované muzeum rozhodně stoji za návštěvu. Interiery vypadají prekrasne a moc se tesim az budou otevreny i dalsi prostory. Jediné z ceho jsem byla zklamana je interpretace nove vystavy o Cesich a Slovacich. Graficke panely jsou nezajimave a postradaji jakoukoli predstavivost. Text neni zarovnan do leva coz by zlepsilo jeho cteni a slova na konci radku jsou rozdelena, stejne jako na popiscich jednotlivych exponatu. To by se rozhodne stavat nemelo a uz vubec ne v Narodnim muzeu.

Muzeum díky svým prostorům (zejména hudební salónek v přízemí myslivny) skýtá mnoho možností k využití, expozice je sice zajímavě vytvořená, ale o zajímavé a návštěvnicky atraktivní záležitosti je tady trochu nouze, doprovodné akce se omezují na minimum a celé to tam nějak tak spí. Nejhorší je samotná propagace muzea a zejména navigace návštěvníků. Ta je v příšerném stavu. V okolí cca 30 km se nenechází jediná cedule či ukazatel nejen na samotné muzeum, ale dokonce ani na samotné Jabkenice. Ty najít je skutečně unikum, jsou spíš utajené a mnoho návštěvníků dlouhé bezúspěšné bloudění odradí. Památník by mohl ožít, má k tomu všechny předpoklady, ale velmi velmi nevyužité. Lidé v muzeu jsou přístupní změnám, ale sami toho moc nezmůžou, potřebovali by podporu obce i dalších institucí.