Petr Bezruč v hudbě a umění

06. 09. 2017 - 03. 11. 2017

Výtvarní umělci a hudební skladatelé hledali po celé 20. století inspiraci v díle Petra Bezruče. Jednotlivé básně Slezských písní k nim promlouvaly svou silou, úderností, buřičstvím a možná i aktuálností ve všech epochách minulých i současných.

První zhudebněnou básní byla již v roce 1905 Maryčka Magdonova, která se stala také nejvýraznějším námětem umění výtvarného. A právě Maryček bude na výstavě celá řada. Tato básnická postava se dostala mnohokrát na malířské plátno, stala se námětem grafických listů a kreseb a byla inspirací sochařům pro jejich díla. K vidění budou práce Břetislava Bartoše, Jožky Barucha, Heleny Salichové, Viléma Wünscheho, Aljo Berana či Jana Václava Sládka. Až na výjimky se bude jednat o doposud málo známá díla, která se na výstavách téměř neobjevují.

Nejznámějším skladatelem, který byl okouzlen melodičností básní Petra Bezruče, byl Leoš Janáček, který zhudebnil básně Kantor Halfar, Maryčka Magdonova a 70.000. Nebyl však jediným. Mezi autory, kteří zhudebňovali Bezručovy verše, nalezneme skladatele nestejných uměleckých ambicí a různých generací. Na výstavě se budete moci seznámit s bezručovskou tvorbou již zmíněného Leoše Janáčka, Jaroslava Křičky, Jana Kunce, Vítězslava Nováka či opavských rodáků Miloše Čeledy, Václava Kálika a Arnošta Rychlého. Opomenuta nebude ani významná úloha Františka Alexe, velkého sběratele hudebních bezručian, který řadu zhudebnění inicioval a hudební skladatele v jejich činnosti výrazně podporoval.

Výstava se koná k připomenutí 150. výročí narození básníka Petra Bezruče. Vernisáž se uskuteční 5. září 2017 v 17 hodin v Památníku Petra Bezruče. K vidění bude do 3. listopadu 2017.  Další informace najdete na www.szm.cz.