Týden vědy a techniky v TMB

01. 11. 2016 - 10. 11. 2016

Šest přednášek s mottem Za hranice známého se špickovými odborníky z Akademie věd ČR, Masarykovy univerzity, Mendelovy univerzity v Brně a Hvězdárny a planetária Brno.

Úterý  1. 11. , 17.00    Byli lidé na Měsíci?

Přednášející:        Mgr. Pavel Gabzdyl  (Hvězdárna a planetárium Brno), držitel ceny Littera  Astronomica (2013) za mimořádný přínos v popularizaci především měsíční astronomie, kterou podává v České republice jedinečnou formou.

Apollo 11 je označení amerického pilotovaného kosmického letu programu Apollo, během něhož 20. července 1969 poprvé na povrchu Měsíce stanuli lidé. Ve 20 hodin 17 minut a 40 sekund koordinovaného světového času přistáli v oblasti  Moře klidu. Zhruba ve 2 hodiny a 17 minut vystoupil Neil Armstrong jako první člověk na povrch. Společně s Edwinem Aldrinem zde pobyli 21 hodin a 21 minut. Pavel Gabzdyl pohovoří o kosmickém programu Apollo a dotkne se i otázky: Jsme schopni dokázat, že Američané skutečně přistáli a procházeli se po Měsíci?  Nebylo všechno tak trochu jinak?

●

Středa 2. 11., 17.00   Národ čtenářů? (Jaký je náš vztah ke knihám a čtení)

Přednášející:        profesor PhDr. Jiří Trávníček, M.A. (Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky)

Jak a co čteme. Kupujeme knihy? Chodíme do knihoven? Co český národ a digitální čtení?  Nejen tyto otázky budou tématem přednášky profesora Jiřího Trávníčka. Během ní  posluchače seznámí se základními daty tří velkých statistických výzkumů z let 2007, 2011 a 2013, společně s dalšími výpověďmi čtenářů, a dobere se k odpovědi na otázku, jaká je čtenářská kultura v ČR a jestli je pravda, že v současné době čtení u nás upadá? Nevynechá ani srovnání stavu čtení u nás a dalších zemí Evropy.

●

Čtvrtek 3. 11., 17.00  Historie termojaderné odbočky aneb od tokamaku k pinči a zpět

Přednášející:        Ing. Milan Řípa, CSc. (Ústav fyziky a plazmatu Akademie věd České republiky)

Válečná období vedle nezměrného utrpení často přinášejí také nové objevy a směry výzkumu. Výzkum řízené termojaderné fúze odstartovala ve Spojených státech druhá světová válka .  Ve Velké Británii a v Sovětském svazu po jejím skončení  nabral  tento výzkum obrátky. Proč právě zde?  Co znamenají slova wirbelrohr, tokamak či pinč? Termojaderná fúze je příslibem do budoucna – dost možná bude moci zásobit lidskou populaci dostatečným množstvím elektrické energie. I o vývoji a stavbě  experimentálního zařízení na termojadernou fúzi  ITER (International thermonuclear experimental reactor) pohovoří Milan Řípa.

●

Úterý 8. 11., 17.00     Pluripotentní kmenové buňky a jejich využití pro vědu a medicínu

Přednášející:        Mgr. Vladimír Rotrekl, Ph.D. (Lékařská fakulta Masarykovy univerzity)

V případě zranění naše tělo aktivuje tzv. kmenové buňky, které jsou schopny vytvořit nové, náhradní specializované buňky a regenerovat například poškozenou pokožku, krev, svaly  a ostatní tkáně. Ve stáří  mohou některé kmenové buňky chybět. Bylo by potřeba obnovovat tkáně, na které už vlastní tělo nestačí. Odborníci v laboratořích dokáží vytvořit a kultivovat takzvané pluripotentní kmenové buňky, z nichž je teoreticky možné vytvořit libovolnou buňku lidského těla. V jaké fázi realizace tyto možnosti jsou? Na to odpoví Vladimír Rotrekl v rámci Týdne vědy a techniky v TMB.

●

Středa 9. 11., 17.00   Sedm divů světa očima geologa

Přednášející:        profesor RNDr. Antonín Přichystal, DrSc. (Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity)

Pyramidy v egyptské Gize, Semiramidiny zahrady v Babyloně, Artemidin chrám v Efezu, Diova socha v Olympii, Mauzoleum v Halikarnassu, Rhodský kolos a Alexandrijský maják; kdo by neznal tyto divy světa… Proč vznikaly, z čeho byly postaveny, co se z nich zachovalo do současnosti? Nejen o tom pohovoří profesor geologie Antonín Přichystal, který osobně navštívil většinu míst a na některých měl dokonce možnost zkoumat stavební materiál.

●

Čtvrtek 10. 11., 17.00                       Hmyz očima III. tisíciletí

Přednášející:        doc. Ing. Marie Borkovcová, Ph.D. (Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně)

Lidstvo se považuje za vrchol civilizace a hmyz často chápe jako přítěž svého rozvoje, jako přenašeče nemocí, škůdce, obtěžující trapiče lidí a hospodářských zvířat. Ale je všude, je nesmírně přizpůsobivý a je ho mnoho. Na potravu je nenáročný, dá se chovat a dá se jíst. Počet obyvatel naší planety roste a zdá se, že nakrmit všechny pomocí steaků a grilovaných kuřat nebude možné. Jakou roli při obživě obyvatelstva může sehrát právě hmyz?  S Marií Borkovcovou v TMB.

●

Všechny přednášky se uskuteční ve 4. patře TMB v přednáškovém sále od 17 hod. Vstup volný.

ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA