Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Týden vědy a techniky v TMB

Technické muzeum v Brně

01. 11. 2016 - 10. 11. 2016

Šest přednášek s mottem Za hranice známého se špickovými odborníky z Akademie věd ČR, Masarykovy univerzity, Mendelovy univerzity v Brně a Hvězdárny a planetária Brno.

Úterý  1. 11. , 17.00    Byli lidé na Měsíci?

Přednášející:        Mgr. Pavel Gabzdyl  (Hvězdárna a planetárium Brno), držitel ceny Littera  Astronomica (2013) za mimořádný přínos v popularizaci především měsíční astronomie, kterou podává v České republice jedinečnou formou.

Apollo 11 je označení amerického pilotovaného kosmického letu programu Apollo, během něhož 20. července 1969 poprvé na povrchu Měsíce stanuli lidé. Ve 20 hodin 17 minut a 40 sekund koordinovaného světového času přistáli v oblasti  Moře klidu. Zhruba ve 2 hodiny a 17 minut vystoupil Neil Armstrong jako první člověk na povrch. Společně s Edwinem Aldrinem zde pobyli 21 hodin a 21 minut. Pavel Gabzdyl pohovoří o kosmickém programu Apollo a dotkne se i otázky: Jsme schopni dokázat, že Američané skutečně přistáli a procházeli se po Měsíci?  Nebylo všechno tak trochu jinak?

Středa 2. 11., 17.00   Národ čtenářů? (Jaký je náš vztah ke knihám a čtení)

Přednášející:        profesor PhDr. Jiří Trávníček, M.A. (Ústav pro českou literaturu Akademie věd České republiky)

Jak a co čteme. Kupujeme knihy? Chodíme do knihoven? Co český národ a digitální čtení?  Nejen tyto otázky budou tématem přednášky profesora Jiřího Trávníčka. Během ní  posluchače seznámí se základními daty tří velkých statistických výzkumů z let 2007, 2011 a 2013, společně s dalšími výpověďmi čtenářů, a dobere se k odpovědi na otázku, jaká je čtenářská kultura v ČR a jestli je pravda, že v současné době čtení u nás upadá? Nevynechá ani srovnání stavu čtení u nás a dalších zemí Evropy.

Čtvrtek 3. 11., 17.00  Historie termojaderné odbočky aneb od tokamaku k pinči a zpět

Přednášející:        Ing. Milan Řípa, CSc. (Ústav fyziky a plazmatu Akademie věd České republiky)

Válečná období vedle nezměrného utrpení často přinášejí také nové objevy a směry výzkumu. Výzkum řízené termojaderné fúze odstartovala ve Spojených státech druhá světová válka .  Ve Velké Británii a v Sovětském svazu po jejím skončení  nabral  tento výzkum obrátky. Proč právě zde?  Co znamenají slova wirbelrohr, tokamak či pinč? Termojaderná fúze je příslibem do budoucna – dost možná bude moci zásobit lidskou populaci dostatečným množstvím elektrické energie. I o vývoji a stavbě  experimentálního zařízení na termojadernou fúzi  ITER (International thermonuclear experimental reactor) pohovoří Milan Řípa.

Úterý 8. 11., 17.00     Pluripotentní kmenové buňky a jejich využití pro vědu a medicínu

Přednášející:        Mgr. Vladimír Rotrekl, Ph.D. (Lékařská fakulta Masarykovy univerzity)

V případě zranění naše tělo aktivuje tzv. kmenové buňky, které jsou schopny vytvořit nové, náhradní specializované buňky a regenerovat například poškozenou pokožku, krev, svaly  a ostatní tkáně. Ve stáří  mohou některé kmenové buňky chybět. Bylo by potřeba obnovovat tkáně, na které už vlastní tělo nestačí. Odborníci v laboratořích dokáží vytvořit a kultivovat takzvané pluripotentní kmenové buňky, z nichž je teoreticky možné vytvořit libovolnou buňku lidského těla. V jaké fázi realizace tyto možnosti jsou? Na to odpoví Vladimír Rotrekl v rámci Týdne vědy a techniky v TMB.

Středa 9. 11., 17.00   Sedm divů světa očima geologa

Přednášející:        profesor RNDr. Antonín Přichystal, DrSc. (Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity)

Pyramidy v egyptské Gize, Semiramidiny zahrady v Babyloně, Artemidin chrám v Efezu, Diova socha v Olympii, Mauzoleum v Halikarnassu, Rhodský kolos a Alexandrijský maják; kdo by neznal tyto divy světa… Proč vznikaly, z čeho byly postaveny, co se z nich zachovalo do současnosti? Nejen o tom pohovoří profesor geologie Antonín Přichystal, který osobně navštívil většinu míst a na některých měl dokonce možnost zkoumat stavební materiál.

Čtvrtek 10. 11., 17.00                       Hmyz očima III. tisíciletí

Přednášející:        doc. Ing. Marie Borkovcová, Ph.D. (Agronomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně)

Lidstvo se považuje za vrchol civilizace a hmyz často chápe jako přítěž svého rozvoje, jako přenašeče nemocí, škůdce, obtěžující trapiče lidí a hospodářských zvířat. Ale je všude, je nesmírně přizpůsobivý a je ho mnoho. Na potravu je nenáročný, dá se chovat a dá se jíst. Počet obyvatel naší planety roste a zdá se, že nakrmit všechny pomocí steaků a grilovaných kuřat nebude možné. Jakou roli při obživě obyvatelstva může sehrát právě hmyz?  S Marií Borkovcovou v TMB.

Všechny přednášky se uskuteční ve 4. patře TMB v přednáškovém sále od 17 hod. Vstup volný.

 

ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA


Vyhledat muzeum


Aktuality

Zlaté řemeslo aneb Odhalte s námi tajemství zlatých pokladů!

24. 05. 2022 - 18. 09. 2022
Technické muzeum v Brně

Uměleckořemeslné techniky zlatnictví a příbuzných kovozpracujících oborů od minulosti do současnosti představuje od 24. května 2022 do 18. září 2022 v Technickém muzeu v Brně nová výstava Zlaté řemeslo. Výstava Zlaté řemeslo vznikla v rámci výzkumného projektu specialistů z Oddělení dokumentace vědy a techniky a Metodického centra konzervace Technického muzea v Brně pod vedením Ing. Aleny Selucké, náměstkyně ředitele, a ve spolupráci s akad. soch. Andrejem Šumberou. Na výstavě se podílely partnerské instituce, zejména Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Moravská galerie v Brně, Moravské zemské muzeum a Národní památkový ústav. Zlato, stříbro a měď se řadí mezi nejstarší kovy, které se člověk naučil zpracovávat. Vyráběl z nich předměty určené k ozdobě těla či oděvu, k vykonávání magických a náboženských rituálů nebo k reprezentaci svého majitele. Poznával jejich výjmečné vlastnosti, následně i postupy získávání dalších kovů z rud a jejich vzájemné slévání pro získání slitin zcela nových možností. Kovy se staly základem technologického i kulturního rozkvětu civilizací a ovlivnily rozvoj nejrůznějších řemesel a oborů lidské činnosti. Právě zlatnictví patří mezi starověká řemesla založená na zručnosti a tvůrčí invenci řemeslníků přeměňujících beztvarou hmotu v unikátní dílo pomocí rozmanitých postupů a úkonů, ale i nástrojů či nářadí, které se mnohdy používají dodnes. Tým konzervátorů a restaurátorů z Technického muzea v Brně pečuje o to, aby se díla našich předků co nejdéle zachovala a nepodléhala zubu času. K tomu je potřeba znalosti původních historických technik. Návštěvníci se s nimi formou videozáznamů (lití, tepání a cizelování, fasování drahých kamenů, různé zdobné techniky tauzování), ale i širokého spektra nářadí, pomůcek i strojů, kovových materiálů a samotných replik historických artefaktů. Do prostředí historické zlatnické dílny se přeneseme díky autentickému mobiliáři a vybavení, které Technické muzeum v Brně získalo do svých sbírek od významného brněnského zlatnického mistra Jiřího Drlíka. Ten stál u zrodu uměleckého šperkařství v Československu od první poloviny 60. let a výrazně ovlivnil jeho podobu. Díla Jiřího Drlíka jsou zastoupena v českých i světových muzejních sbírkách. Výstava Zlaté řemeslo prezentuje Drlíkovu zlatnickou práci prostřednictvím šperků zapůjčených z Moravské galerie v Brně. Rozmanitost zlatnické produkce a její proměny za posledních více než dva tisíce let mohou návštěvníci obdivovat na celé řadě jedinečných předmětů zapůjčených z fondů pražského Uměleckoprůmyslového musea, Moravské galerie a Moravského zemského muzea, jakou jsou například filigránem a granulací zdobené zlaté šperky z doby Velké Moravy, unikáty z Karlštejnského pokladu, zlatá bohatě zdobená výbava z hrobového nálezu germánského velmože z lokality Cézavy-Blučina či přenosný relikviářový oltářík z karlovského období. Výstava zahrnuje široké spektrum zlatnické práce: ozdoby těla a oděvu, luxusní předměty osobní potřeby jako neceséry, hodinky i rozměrnější díla pro reprezentativní účely. Své místo zde mají i šperky považované za typicky „české“, tedy s českým granátem, vltavíny a perličkami z českých řek, ale i díla z litiny nebo moderních materiálů. V interaktivním koutku si mohou malí i velcí návštěvníci přímo ve výstavě kdykoliv vyzkoušet, jak si navrhnout a vyrobit jednoduchý šperk. Nevidomí návštěvníci prozkoumají relikviář sv. Maura prostřednictvím interaktivního haptického modelu v měřítku 1 : 1 zapůjčeného z bečovského edukačního pracoviště. Vstupné na výstavu je součástí vstupného do muzea.  

Přečíst více

Stroje Leonarda da Vinci

08. 03. 2022 - 31. 12. 2022
Technické muzeum v Brně

Výstava v Technickém muzeu v Brně představuje technické vynálezy Leonarda da Vinciho. Unikátní výstavu, kterou tvoří 54 modelů technických zařízení sestrojených přesně podle plánů a návrhů renesančního myslitele Leonarda da Vinciho, představí od 8. 3. 2022 Technické muzeum v Brně. Modely byly zhotoveny zručnými italskými řemeslníky, a to pouze s využitím dobových materiálů a postupů. Výstavu již vidělo více než 3 milony návštěvníků v 21 zemích napříč Evropou. Instalace výstavy je umístěna na ploše více než 600 m2 výstavního sálu muzea. Třetina exponátů je interaktivních a jejich rozpohybováním děti i dospělí lépe pochopí matematické a fyzikální principy. Výstava nabídne kromě modelů i reprodukce slavných vývarných děl Leonarda da Vinciho: Mona Lisa, Poslední večeře, Dáma s hranostajem a další. Nabídku rozšíří 9 didaktických panelů s doplňujícími informacemi i audioviduální projekce.   Přímo v prostoru výstavy je připravena interaktivní sekce s názvem „Dílna Leonarda da Vinci“ s edukačními programy pro žáky a studenty škol všech stupňů, pro rodiny s dětmi i individuální návštěvníky. Zájemci se zde seznámí s obráceným písmem, jež používal da Vinci, vyzkouší si funkční technické vynálezy a některé z nich, jako např. speciální most bez použití jediného hřebíku, si dokonce sami vyrobí. Edukační oddělení TMB připravuje také online hru s názvem „Dvanáct tváří génia“, kterou si školáci mohou zahrát na tabletech a jednotliví návštěvníci prostřednictvím mobilních aplikací.   Technické muzeum v Brně nabídne ve výtvarně technické dílně i ve výstavním prostoru lektorované doprovodné programy, v nichž si lze vyzkoušet například namalovat obraz jako Leonardo da Vinci, včetně přípravy malířských potřeb a míchání vlastních barev. Účastníci programů proniknou rovněž do principu fungování budoucích fotoaparátů prostřednictvím camery obscury. Nadšení konstruktéři a modeláři se mohou v rámci dílen pustit i do výroby funkčního modelu da Vinciho padáku.   Výstavu Stroje Leonarda da Vinci Technické muzeum v Brně pořádá ve spolupráci s polskou produkční společností ARANEUS a nabízí ji svým návštěvníkům až do konce roku 2022.

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.