Výstava je prezentací experimentů mladých slovenských autorů s raritní a technologicky náročnou historickou sklářskou technikou lithyalinem. Enable GingerDva mezioborové workshopy na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě ve spolupráci s firmami Glassbor CZ s.r.o, sklárnou Jílek v Kamenickém Šenově a Vyšší odbornou školou sklářskou v Novém Boru se uskutečnily v roce 2022. Oba byly zaměřeny na hutní a zušlechťovací historické techniky skla lithyalin s aplikací stříbrné a měděné lazury. S těmito historickými sklářskými technologiemi autoři experimentovali kombinací tradičního i autorského přístupu a hledali nejen novou estetiku, ale také nové významy v kontextu současného vizuálního umění a art designu. U finálních autorských intervencí do foukaných lithyalinových tvarů je akcentována kresba tužkou, perokresba, malířské gesto a sochařský zásah pískováním, broušením, hranováním, rytím a řezáním skla. Všechny objekty vznikly ve firmě Václava Kuželky – Glassbor CZ v Novém Boru, ve městě, kde tato technologie v 19. století vznikla. Pedagogický a výtvarný koncept vytvořil se studenty a absolventy pedagog Palo Macho. Cannot connect to Ginger Check your internet connection or reload the browserDisable in this text fieldRephraseRephrase current sentenceEdit in Ginger×

Kabinety 16. a 17. století patří k nejzajímavějším výkonům v historii uměleckého řemesla. Už prvotním posláním jako schrána pro uschování drahocenných předmětů a svým výrazně artistním charakterem se kabinet vymyká běžným kategoriím utilitárně podmíněného nábytkového umění. Jeho kořeny v různě modifikovaných podobách lze sledovat již ve vyspělých kulturách starověku. Přední místo zaujímal v luxusním mobiliáři panovnických dvorů evropského novověku. Svou vrcholnou roli sehrál v éře manýrismu a časného baroku, kdy se jako „Kunstkammer en miniature“ stal svébytným uměleckým dílem, reprezentujícím složitý myšlenkový svět idejí novověké přírodní filosofie. Čechy patřily ještě v období mezi světovými válkami k západoevropským zemím s nejvyšší koncentrací šlechtických historických sídel. Tato sídla tu přirozeně tvořila zázemí pro rozsáhlé sbírkové fondy, shromažďované po celé generace, jež byly, a dodnes namnoze jsou, organickou součástí evropského kulturního dědictví. Tragické události druhé světové války a krajně nešťastné poválečné politické uspořádání střední Evropy znamenalo pro České země náhlé zpřetrhání mimořádně bohatých kulturních tradic a společenských vazeb. Dosavadní vývoj se tak s koncem druhé světové války stal definitivně uzavřenou epochou. Historická sídla i se sbírkovými inventáři násilně převzal do vlastnictví stát a z nich velká část postupně přešla do odborné správy Státní památkové péče. I přes značné ztráty v čase společenského chaosu 40. a 50. let minulého století, spravuje v současnosti Národní památkový ústav úctyhodné množství někdejších aristokratických sídel s alespoň částečně dochovaným vybavením původním mobiliářem (z toho jen malá část byla v devadesátých letech navrácena v restitučních řízeních původním majitelům). K tomuto se řadí uměleckořemeslné sbírky několika muzejních institucí, jež vznikaly od konce 19. století z cílených nákupů, donací (a v poválečných letech případně i zařazením státních konfiskátů). Enable Ginger V tomto vzácném fondu historického mobiliáře vyniká poměrně obsáhlý soubor kabinetů jako typologicky a výtvarně výjimečný, dobově příznačný fenomén, nejen v oblasti historického nábytku, ale v rámci uměleckého řemesla vůbec. Cannot connect to Ginger Check your internet connection or reload the browserDisable in this text fieldRephraseRephrase current sentenceEdit in Ginger×