Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Duo harfa a flétna

Velká synagoga

Akce začíná v 18.00 koncert Pavla Jahodová Vondráčková a Eliana Vondráčková Zazní skladby klasických autorů Smetana-Vltava, Borne-Carmen i židovských autorů Wiliams-Schindlerův seznam a židovské lidové písně.

Zazní skladby klasických autorů Smetana-Vltava, Borne-Carmen i židovských autorů Wiliams-Schindlerův seznam a židovské lidové písně.
 
PAVLA JAHODOVÁ VONDRÁČKOVÁ
Absolventka Konzervatoře v Praze a Akademie múzických umění v Praze.
Po absolutoriu si rozšířila své vzdělání na hudebních kurzech u britské harfenistky Suzane Drakeové. Od počátku se věnuje převážně komorní a sólové hře.
Založila soubor Venus trio (housle, harfa, violoncello), se kterým účinkovala nejen v Čechách, ale i cizině. Na 3.harfovém kongresu ve Vídni premiérovala Sonátu pro harfu Juraje Filase, za kterou dostala ocenění za vynikající interpretaci. Její zásluhou pak byla Sonáta vydána i v USA.
Založila i soubor Šarbilach, který se zabývá židovskou lidovou hudbou. Tento soubor existuje dodnes - nyní v nové podobě. Hrají v něm po boku Pavly Vondráčkové mladé hudebnice - studentky (včetně její dcery flétnistky).
Pavla Vondráčková spolupracovala a spolupracuje s řadou významných hudebníků různých oborů (K. Kluge, J. Hošek , J. Svěcený a další). Její nahrávky jsou zaznamenány nejen v Českém rozhlase a televizi, ale například i BBC Nottingham.
Koncertuje též jako sólistka (recitály), či sólo s orchestrem (Teplická filharmonie, Virtuozi Pragenseses) po Evropě (Velká Británie, Německo, Polsko, Belgie, Slovensko a d), ale i v USA a na Tchaj wanu.
Věnuje se též pedagogické činnosti. Již od roku 1985 vyučuje na různých typech škol hudební výchovu (ZŠ,Gymnázium), a též harfu v soukromé třídě. Od září 2018 vyučuje harfu i na ZUŠ Říčany. Na podzim roku 2017 vyhrála žačka P. Jahodove mezinárodní soutěž K Patrase a byla vyhodnocena jako nejlepší hráčka na háčkovou harfu. Kromě řady soukromých žáků vyučovala i na mezinárodních kurzech Ameropa, podílela se jako pedagog na přípravě premiér symfonií J. Vogela, spolupracuje s dětským divadlem Feigele.
Vytvořila i specifický harfový repertoár z oblasti populární hudby.
Pavla Vondráčková Jahodová hraje na americkou harfu zn. Venus
 
ELIANA VONDRÁČKOVÁ
Narodila se 9. 1. 2003, od třetí třídy hraje na příčnou flétnu. Nejprve chodila do ZUŠ v Brandýse nad Labem k V. Slivanskému (sólo flétnista státní opery).
Úspěšně se zúčastnila řady soutěží jako sólistka i jako členka kvarteta. (2x 1. Cena v krajském kole flétnové soutěže ZUŠ, 1x 3.
Cena v celostátním kole flétnové soutěže ZUŠ, 1x cena v Dittersovy komorní soutěže ve Vidnavě, 1. a 2. Cena soutěže Novohradská flétna).
Již od malička koncertuje včetně několika sólových koncertů s orchestrem.
Několikrát absolvovala mezinárodní kurzy Ameropa kde se zúčastnila také orchestrálních kurzů.
V letech 2018 až 2022 studovala na Mezinárodní Konzervatoři Praha u profesorky L. Kozderkové a i u profesorky P. Hoďánkové a profesorky Z. Leimer.
Od roku 2022 studuje na konzervatoři v ČB u profesora J. Riese.
 
Vstupenky jsou k zakoupení v předprodeji na platformě GoOut, na pokladnách Velký synagogy a Rabínského domu. Před koncertem bude možnost zakoupit si vstupenku na místě, v pokladně Velké synagogy.
Vstupné:
Základní (dospělý) - 250 Kč
Snížené (studentu, ZTP a senioři) - 200 Kč
https://goout.net/cs/pavla-jahodova-vondrackova-and-eliana-vondrackova/szwelex/

Vyhledat muzeum


Aktuality

CESTA K ŽIVOTU

01. 05. 2024 - 27. 06. 2024
Velká synagoga

od neděle do čtvrtka, od 10 hodin do 17. se můžete přijít podívat do Velké synagogy na obrazy Ály Ptáčníkové. Letošní výstava má název: CESTA K DOMOVU Výstava akvarelů Těšíme se na Vás KDO JE ÁLA? „Jsem Ála, miláček bohů“, tvrdí můj horoskop… Kamarád a bývalý spolužák z plavecké třídy mi jednou na srazu řekl: „ Álo, ty jsi druh! Když Pán Bůh rozdával, musela jsi jít hned několikrát!“ „Vy můžete dělat naprosto cokoli! Takových možností – to Vám až závidím“, řekla mi astroložka. Potřebovala jsem pár (desítek) let, aby mi došlo, že mi bylo opravdu dáno do vínku plno úžasných věcí a že je čas to s radostí sdílet i s Vámi. Vyrůstala jsem v „takové normální rodince“. Já, mé dvě sestry a maminka. Nic nebylo tabu, každá měla svůj patent na rozum a naše debaty často končily něčím naštváním, že na tohle už fakt nemá… No a páč se lidé v zásadě nemění, máme úžasné debaty (i svůj patent na rozum) dodnes. Jen už se tak nečílíme. Tady bych prý měla napsat kde a jak jsem se učila a ohromit Vás mnohaletou dřinou. Dřina to byla; byla jsem naprosto ukázkovým příkladem správně připraveného „občana“: práce, rodina, dítě – a to v neustálém kolečku. Do toho naprosto nevědomé hledání toho, v čem jsem opravdu dobrá a při tom se nerozmělnit v tisíci možnostech. Opravdu mistrovská zkouška! To, čím dnes jsem, je výsledkem mého půlstoletého vývoje. Mohu vám tu vylíčit, jak bylo těžké, když byla mamka v nemocnici a my neměly ani na chleba. Jenže buď si můžu stěžovat nebo se nad veškeré své životní kotrmelce a lekce povznést, z hloubi duše poděkovat a brát život jako radostné poskakování a hru. A moje volba byla vždy hravá! Život totiž nemusí být dřina a odříkání! Což neznamená, že to nevyžaduje píli, odhodlání a i přes různé překážky si udržet víru v to, že to prostě půjde! A když to tak zpětně probírám, tak jsem si vždy uměla „hrát“: na základní škole jsem navštěvovala pěvecký sbor Pueri canticorum, hrála jsem na klavír, závodně jsem tancovala a k tomu jsem hrála divadlo, volejbal, tenis, jezdila na lyže a na snowboard… MALOVÁNÍ Mou láskou je akvarel. Obrazy mi vznikají pod rukama ve stavu, který lze slovy jen těžko popsat. Harmonie bytí, naprosté otevřenosti a volnosti, stav, kdy nepřemýšlím na tím, jak udělám jednotlivé tahy štětcem, ale jako by to šlo samo… A i při malování většinou tancuji a zpívám si. Je to jako jam session, kdy netušíte, kdo, kdy a s jakým nástrojem se k Vám přidá. Zároveň však víte, že vše je v pořádku. Každé cáknutí barvou nebo šmouha, kterou jsem neměla v plánu tam udělat, každé máchnutí štětcem, naprosto nepředvídatelné míchání barev a jejich nanášení na podklad, vytváří na papíru barevnou výpověď s obrovskou energií. Když píšu tyhle řádky uvědomuji si, jak je pro mne tato svoboda projevu v malování naprosto zásadní. Moje NESNESITELNÁ LEHKOST BYTÍ… A zase: začalo to tak nenápadně. Pojeď se mnou do Soběsuk na jednodenní kurz akvarelu, Álo! Hele, já malovat neumím, to pro mě opravdu není…. Přátelé, vyšvihla jsem si tam čtyři obrazy, vůbec to dodnes nechápu. Při vyzvedávání mých zarámovaných prvotin se mi pan galerista zeptal, co dalšího jsem namalovala a že tohle tam chce prodávat.

Přečíst více

CESTA K ŽIVOTU

01. 05. 2024 - 27. 06. 2024
Velká synagoga

od neděle do čtvrtka, od 10 hodin do 17. se můžete přijít podívat do Velké synagogy na obrazy Ály Ptáčníkové. Letošní výstava má název: CESTA K DOMOVU Výstava akvarelů Těšíme se na Vás KDO JE ÁLA? „Jsem Ála, miláček bohů“, tvrdí můj horoskop… Kamarád a bývalý spolužák z plavecké třídy mi jednou na srazu řekl: „ Álo, ty jsi druh! Když Pán Bůh rozdával, musela jsi jít hned několikrát!“ „Vy můžete dělat naprosto cokoli! Takových možností – to Vám až závidím“, řekla mi astroložka. Potřebovala jsem pár (desítek) let, aby mi došlo, že mi bylo opravdu dáno do vínku plno úžasných věcí a že je čas to s radostí sdílet i s Vámi. Vyrůstala jsem v „takové normální rodince“. Já, mé dvě sestry a maminka. Nic nebylo tabu, každá měla svůj patent na rozum a naše debaty často končily něčím naštváním, že na tohle už fakt nemá… No a páč se lidé v zásadě nemění, máme úžasné debaty (i svůj patent na rozum) dodnes. Jen už se tak nečílíme. Tady bych prý měla napsat kde a jak jsem se učila a ohromit Vás mnohaletou dřinou. Dřina to byla; byla jsem naprosto ukázkovým příkladem správně připraveného „občana“: práce, rodina, dítě – a to v neustálém kolečku. Do toho naprosto nevědomé hledání toho, v čem jsem opravdu dobrá a při tom se nerozmělnit v tisíci možnostech. Opravdu mistrovská zkouška! To, čím dnes jsem, je výsledkem mého půlstoletého vývoje. Mohu vám tu vylíčit, jak bylo těžké, když byla mamka v nemocnici a my neměly ani na chleba. Jenže buď si můžu stěžovat nebo se nad veškeré své životní kotrmelce a lekce povznést, z hloubi duše poděkovat a brát život jako radostné poskakování a hru. A moje volba byla vždy hravá! Život totiž nemusí být dřina a odříkání! Což neznamená, že to nevyžaduje píli, odhodlání a i přes různé překážky si udržet víru v to, že to prostě půjde! A když to tak zpětně probírám, tak jsem si vždy uměla „hrát“: na základní škole jsem navštěvovala pěvecký sbor Pueri canticorum, hrála jsem na klavír, závodně jsem tancovala a k tomu jsem hrála divadlo, volejbal, tenis, jezdila na lyže a na snowboard… MALOVÁNÍ Mou láskou je akvarel. Obrazy mi vznikají pod rukama ve stavu, který lze slovy jen těžko popsat. Harmonie bytí, naprosté otevřenosti a volnosti, stav, kdy nepřemýšlím na tím, jak udělám jednotlivé tahy štětcem, ale jako by to šlo samo… A i při malování většinou tancuji a zpívám si. Je to jako jam session, kdy netušíte, kdo, kdy a s jakým nástrojem se k Vám přidá. Zároveň však víte, že vše je v pořádku. Každé cáknutí barvou nebo šmouha, kterou jsem neměla v plánu tam udělat, každé máchnutí štětcem, naprosto nepředvídatelné míchání barev a jejich nanášení na podklad, vytváří na papíru barevnou výpověď s obrovskou energií. Když píšu tyhle řádky uvědomuji si, jak je pro mne tato svoboda projevu v malování naprosto zásadní. Moje NESNESITELNÁ LEHKOST BYTÍ… A zase: začalo to tak nenápadně. Pojeď se mnou do Soběsuk na jednodenní kurz akvarelu, Álo! Hele, já malovat neumím, to pro mě opravdu není…. Přátelé, vyšvihla jsem si tam čtyři obrazy, vůbec to dodnes nechápu. Při vyzvedávání mých zarámovaných prvotin se mi pan galerista zeptal, co dalšího jsem namalovala a že tohle tam chce prodávat.

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.