Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Podívejte se na digitalizované sbírky muzea

Národopisné muzeum Plzeňska

Ohodnoťte muzeum

Západočeské muzeum v Plzni, p. o.

Národopisné muzeum Plzeňska je v současnosti jednou z poboček Západočeského muzea v Plzni, p. o. Provoz muzea zajišťuje národopisné oddělení ZČM v Plzni, p. o., spravující etnografickou podsbírku sbírky Západočeského muzea v Plzni.


4,2
Celkový dojem z muzea

Vznik Národopisného muzea Plzeňska úzce souvisí s aktivitami členů plzeňského Kroužku přátel starožitností, kteří se v letech 1910 a 1912 výraznou měrou zasloužili o uchránění Gerlachovského domu v Dřevěné ulici před zamýšlenou demolicí. Spolu s plány na záchranu historicky cenného objektu, vyvstala v té době také otázka po jeho smysluplném využití. Obecně akceptovatelný návrh na zřízení národopisného muzea byl stvrzen založením Společnosti pro národopis a ochranu památek v Plzni. Ustavující valná hromada společnosti se konala na jaře roku 1911 a již o rok později byla v prostorách Měšťanské besedy uspořádána národopisná výstava.

Mnohé z vystavovaných předmětů se po jejím skončení staly základem sbírky národopisného muzea. V letech 1913 – 1914 prošel Gerlachovský dům náročnou adaptací, při které bylo užito mnoho dochovaných stavebních prvků ze zaniklých plzeňských památek. Počátkem roku 1914 získala Společnost pro národopis také prozatímní povolení k vytvoření muzejní expozice a na svátek sv. Václava roku 1915 bylo muzeum provizorně otevřeno veřejnosti. K definitivnímu předání Gerlachovského domu muzejním účelům však došlo až 4. dubna 1919. O několik dní později byl do čela muzea jmenován také přední člen Kroužku přátel starožitností a Společnosti pro národopis, plzeňský obchodník Ladislav Lábek. Základním cílem nově zřizovaného národopisného muzea byla snaha o postižení co nejširší palety aspektů každodenního života v Plzni a na širším Plzeňsku.

Do konce 20. let se Ladislavu Lábkovi podařilo vytvořit rozsáhlý sbírkový fond a spolu s ním také na tehdejší dobu unikátní soubor studijních materiálů, zahrnující archiv fotografií a negativů, tisíce stran výpisků z odborné literatury a obsáhlou knihovnu s několika sty svazky. Národopisné muzeum Plzeňska se tak stalo jednou z několika plzeňských institucí, které otvíraly své brány badatelům různorodého zaměření a mnohým zájemcům o poznání dějin města a nejbližšího okolí. Od 30. let 20. století muzejní expozice postupně expandovala nejprve do nádvorního stavení (někdejší proboštské rezidence) a v průběhu nadcházejících desetiletí také do prostor celého Chotěšovského domu, orientovaného do náměstí Republiky.

Ani v pohnutých letech 1938 – 1941 se provoz muzea nezastavil. Vše se však změnilo počátkem roku 1943, kdy byl do muzea dosazen německý správce dr. Ulrich Nicolai z bavorského Eisenachu, který byl pověřen reorganizací všech tří plzeňských muzeí. K nelibosti dosavadního ředitele došlo k vážným zásahům nejen do tematicky ucelených expozic, ale také do sbírkového fondu. Koncem roku 1945 byly však expozice opětovně obnoveny a veřejnosti představeny také předměty, které se podařilo Ladislavu Lábkovi před zcizením či naprostým zničením v průběhu války uchránit.

Po změně politické situace v roce 1948 došlo ke sloučení Národopisného muzea Plzeňska, Historického muzea a Uměleckoprůmyslového muzea do jednoho organizačního a správního celku s názvem Západočeské muzeum v Plzni. V 50. letech se expozice tehdy již národopisného oddělení Západočeského muzea v Plzni ocitly v ohrožení. Uvažovalo se dokonce o nahrazení národopisných expozic muzeem feudalismu. Ladislav Lábek byl z národopisného oddělení Západočeského muzea v Plzni propuštěn v roce 1963. Jeho nucený odchod dovršil konec „zakladatelské“ epochy Národopisného muzea Plzeňska i přes to, že Lábkova osobitá a dodnes aktuální koncepce národopisných sbírek určuje směr a charakter rozvoje národopisného muzea dodnes.

V roce 1992 získalo národopisné oddělení Západočeského muzea v Plzni oficiálně svůj původní název Národopisné muzeum Plzeňska, pod kterým nadále prezentuje své expozice a ojedinělou muzejní sbírku. Roku 2000 došlo k otevření stálé expozice, jejíž první část představuje vývojovou řadu měšťanských interiérů z období gotiky, renesance, baroka, empíru, biedermeieru a první třetiny 20. století. Druhá část je věnována životu na venkově. Její součástí jsou dvě lidové světnice, původní černé kuchyně z počátku 19. století, ukázky lidových krojů z plzeňského regionu a fotografie zobrazující příklady mnohdy již zaniklé venkovské architektury. Ojedinělým doplňkem expozice je dobová lékárna s pomůckami oficiální medicíny a lékařských nástrojů z lidového prostředí. Závěr prohlídky tvoří předměty dokumentující lidové zvyky a tradice Plzeňska.

Zaměření: národopisné

Vložit příspěvek

Diskusní příspěvky

žádné příspěvky
Žádná aktualita

Kontakty

Adresa:

Národopisné muzeum Plzeňska
nám. Republiky 13
301 00 Plzeň
GPS: 49.746732505876, 13.378546128836

Telefon:

+420378370206

Oficiální stránky muzea:

http://www.zcm.cz/index.php?page=narodopis


Výsledky hodnocení

Expozice a výstavy
4,4
Lidé v muzeu
4,1
Služby návštěvníkům
4,1
Doprovodné akce
1,4
Zobrazit všechna hodnocení muzea (7)
4,2
Celkový dojem z muzea

Vyhledat muzeum


Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.