Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Jiří Straka - Hebký odpad

Galerie Kaple

V půlce září se v meziříčské Galerii Kaple představí český umělec Jiří Straka žijící v Pekingu. Slavnostní vernisáž výstavy nazvané Hebký odpad se uskuteční ve středu 18. září v 18:00 s úvodním slovem Jiří Černického.

Jiří Straka je umělec, který se dlouhodobě zabývá studiem tradiční techniky tušové malby, jíž se stal skutečným mistrem nejen při jejím studiu na Akademii v Pekingu.  Při své tvorbě sice vychází z tradičních postupů a metod, ale to, jak je využívá, je překvapivé a v celosvětovém měřítku jedinečné. On sám se proto stal opravdovým mostem mezi dvěma tradicemi, a to v podobě výsostně aktuální, autentické a živé.

Tradiční technika tušové malby je obecně vnímána jako něco velmi vznešeného, co má estetizující až oslavný étos, co je nutné dlouho vstřebávat a studovat. Jiří Straka touto školou poctivě prošel, ale záhy zjistíme, že se jí nenechal ani náhodou sešněrovat, což je myslím v Asii jedinečné. Postupně si k této tradici vypěstoval zdravý odstup. Ne že by mistrovství ubíral, ale konceptualizuje jej, aby mohl komentovat jevy a události, které jsou pokrytecké vznešenosti na hony vzdálené. Díky tomu je schopen být kritický, kreativně nekorektní a ukázat nám tak syrovou, takřka dokumentární realitu, kterou je prosycena čínská společnost.

Náměty jeho obrazů jsou skoro minimalisticky strohé a věcné – igelitová taška, střepy skla, ostnatý drát... Je však nutné si uvědomit, že technika čínské kaligrafie vychází z autenticky přírodních, organických inspiračních zdrojů. Technika je ze své podstaty měkká, rozpíjivá, většinou bez ostrých kontur, linka není nikdy absolutně rovná, má tendenci se stáčet. A právě proto si Straka vytkl nadlidský úkol zachytit tvary, které jsou v přímém rozporu toho, co bývá tradičně zobrazováno. Jak kaligraficky zachytit tyto chladné, odtažité, neautentické a bezduché věci vychrlené na svět globálním průmyslem.

Kurátor výstavy Leszek Wojaczek


Vyhledat muzeum


Aktuality

Jiří Straka - Hebký odpad


Galerie Kaple

V půlce září se v meziříčské Galerii Kaple představí český umělec Jiří Straka žijící v Pekingu. Slavnostní vernisáž výstavy nazvané Hebký odpad se uskuteční ve středu 18. září v 18:00 s úvodním slovem Jiří Černického. Jiří Straka je umělec, který se dlouhodobě zabývá studiem tradiční techniky tušové malby, jíž se stal skutečným mistrem nejen při jejím studiu na Akademii v Pekingu.  Při své tvorbě sice vychází z tradičních postupů a metod, ale to, jak je využívá, je překvapivé a v celosvětovém měřítku jedinečné. On sám se proto stal opravdovým mostem mezi dvěma tradicemi, a to v podobě výsostně aktuální, autentické a živé. Tradiční technika tušové malby je obecně vnímána jako něco velmi vznešeného, co má estetizující až oslavný étos, co je nutné dlouho vstřebávat a studovat. Jiří Straka touto školou poctivě prošel, ale záhy zjistíme, že se jí nenechal ani náhodou sešněrovat, což je myslím v Asii jedinečné. Postupně si k této tradici vypěstoval zdravý odstup. Ne že by mistrovství ubíral, ale konceptualizuje jej, aby mohl komentovat jevy a události, které jsou pokrytecké vznešenosti na hony vzdálené. Díky tomu je schopen být kritický, kreativně nekorektní a ukázat nám tak syrovou, takřka dokumentární realitu, kterou je prosycena čínská společnost. Náměty jeho obrazů jsou skoro minimalisticky strohé a věcné – igelitová taška, střepy skla, ostnatý drát... Je však nutné si uvědomit, že technika čínské kaligrafie vychází z autenticky přírodních, organických inspiračních zdrojů. Technika je ze své podstaty měkká, rozpíjivá, většinou bez ostrých kontur, linka není nikdy absolutně rovná, má tendenci se stáčet. A právě proto si Straka vytkl nadlidský úkol zachytit tvary, které jsou v přímém rozporu toho, co bývá tradičně zobrazováno. Jak kaligraficky zachytit tyto chladné, odtažité, neautentické a bezduché věci vychrlené na svět globálním průmyslem. Kurátor výstavy Leszek Wojaczek

Přečíst více

Filip Dvořák - Hora a mrak

05. 02. 2020 - 10. 04. 2020
Galerie Kaple

Galerie Kaple ve Valašském Meziříčí zve na slavnostní vernisáž zástupce mladé výtvarné generace Filipa Dvořáka s názvem Hora a mrak. Vernisáž s úvodním slovem Marka Meduny se uskuteční ve středu 5. února 2020 v 18 hodin. Filip Dvořák je absolventem ateliéru Jiřího Černického a Marka Meduny na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Teprve třicetiletý umělec žije a pracuje v Hrádku nad Nisou. Své objekty sestavuje z nalezených materiálů tak, aby diváka zapojil a přilákal jej ke vzájemné interakci s dílem. Propojuje různá média a techniky. Vytváří reliéfní koláže vycházející ze závěsného média a malby. Je laureátem prestižní Esslovy ceny určené pro mladé umělce z osmi evropských zemí. V roce 2018 získal Cenu kritiky za mladou malbu. Pro výstavu v Galerii Kaple přichází Filip Dvořák s obrazy provedenými pastózní gestickou malbou, z které vystupují obrysy a detaily rozvalin gotických architektur, překrytou vrstvou kulisové iluzivní malby. Mrak je sice pomíjivý, svou velikostí však člověka naprosto přesahuje a je zcela nezávislý na lidském počínání. Dvořák přemýšlí nad malbou coby médiem, zajímá ho, jak ji lze či nelze uplatnit v současném světě. Mimo jiné vytváří koláže, asambláže, objekty, videoprojekce či pořádá akce ve veřejném prostoru. Pro mnoho svých děl používá označení objektoobrazy – dříve to byly divadelně nasvícené rozměrné asambláže z odpadních materiálů, v poslední době takto nazývá polystyrenové desky s vyřezávanými ornamenty parafrázujícími motiv barokních rozvalin. Kurátorem výstavy je Leszek Wojaczek.

Přečíst více

Michal Kalhous – V kapli

27. 05. 2020 - 28. 08. 2020
Galerie Kaple

Nenápadné, avšak svérázné fotografie Michala Kalhouse v meziříčské Galerii Kaple Galerie Kaple ve Valašském Meziříčí zve na slavnostní otevření galerie. Představí zde rodáka z Valašského Meziříčí, Michala Kalhouse, a jeho sérii fotografií s tematickým názvem V kapli. Umělec patří k nejzajímavějším a nejdiskutovanějším umělcům současné české scény. Jeho fotografie jsou navýsost originální promyšleným používáním technické nedokonalosti, svébytnou tonalitou, velikostí finálních pozitivů a nakonec i vybranými záběry. Přesto ale nabízejí všem divákům jakousi základní a všeobecně srozumitelnou hodnotovou orientaci v tomto světě, jakýsi lektvar ryzosti a v nejlepším slova smyslu obyčejnosti. Kurátorem výstavy je Leszek Wojaczek. Michal Kalhous (1967) patří k nejzajímavějším a nejdiskutovanějším autorům současné české scény. Jeho fotografie jsou navýsost originální promyšleným používáním technické nedokonalosti, svébytnou tonalitou, velikostí finálních pozitivů a nakonec i vybranými záběry. Každá Michalova výstava je jedinečná, fotografie sestavuje vždy pro konkrétní prostor a jednou ukázané záběry už podruhé nepoužívá. Každá veřejná prezentace je tak bodem na pomyslné cestě uměním. Ta byla a je velmi pestrá. Michal se do světa umění začal plně nořit v devadesátých letech, a to nejen jako fotograf, ale také jako student kunsthistorie na olomoucké univerzitě. Přednášky mnoha skvělých profesorů mu jistě tříbily citlivost k umění a ovlivnily jeho vlastní tvorbu. Ta se skládala z jakýchsi (auto) performancí před fotoaparátem, subtilních dějů a her, kterým ale nechyběla značná dávka jemného humoru, snad až jakési lehkosti bytí. A té nejlépe docílíte, když se přestanete brát úplně vážně. Na tyto snímky pak navázaly fotografie monumentalizující běžné a prvoplánově nezajímavé předměty okolo nás a Michalovo dílo tak začalo být prodchnuto zájmem o obyčejnost. Jemný humor, lehkost a obyčejnost jsou pak výchozím bodem také pro fotografování vlastní rodiny, což je Michalovo zásadní téma posledních patnácti let. Je to pochopitelně dlouhá doba a v průběhu ní se jeho pojetí měnilo k čím dál větší obecnosti vybraných fotografií. Tohoto posunu, ať již je, či není širším publikem přijímaný, si velmi vážím. Myslím totiž, že souvisí s autorovým sílícím pocitem zodpovědnosti nejen za sebe, své blízké, okolí, ale též za celou společnost a životní prostředí. Ona obecnost až znakovost tak dává nejen smysl, ale je též upřímná k autorovi samému a jeho aktuálnímu rozpoložení.  Michalova odzbrojující otevřenost v kombinaci se zvláštním mixem pokory a sebejistoty tvoří všechny jeho nedávné výstavy. Ať již ta nadcházející dopadne jakkoliv, je součástí onoho hledání i nalézání.   Z textu Lukáše Bártla    

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.