Nenačítá se Vám mapa? Zkuste si zapnout JavaScript.

Zobrazit stránku muzea

Lada Semecká — Kaligrafie zvuku III.

Galerie Kaple

Dernisáž za přítomnosti autorky i kurátorky výstavy Romany Veselé se uskuteční 19. ledna 2022 v 18.00 hodin. Na vystavené exponáty zahraje sochař a hudebník Martin Janíček.

Projekt sklářské výtvarnice Lady Semecké Kaligrafie zvuku III., představuje v Galerii Kaple skleněné obrazy vycházejících ze záznamu nízkofrekvenčních vibrací a interaktivní akustické objekty.

Výstava sklářské umělkyně, ovlivněné několikaletým pobytem v Japonsku, nazvaná „Kaligrafie zvuku III.“ je výtvarným vyústěním dlouhodobého tématu zkoumání přírodních jevů tak, jak je ze své pozice vnímá člověk. „Lada Semecká svoji tvorbu hluboce prožívá, ale současně pracuje systematicky. Vlastnosti materiálu ověřuje ve vztahu k přírodním živlům a zkoumá základní působení jejich sil. Proto v jejich dílech vnímáme řád, logickou následnost a osobní blízkost a cit současně.“, uvedla kurátorka výstavy Romana Veselá.

Výstava je sestavena ze dvou částí, obrazů a objektů, které nikdy nebyla dohromady představeny. Skleněné desky připomínající oblačné soustavy či krajiny mraků je vytvářena vibrací skla posypaným skelnou drtí. Lada Semecká přiblížila obrazy takto: „Bezprostředně zaznamenávají samovolný proces nízkofrekvenčních vibrací a svou vizualitou referují o způsobu šíření vln prostorem. Mraky jako nekonečně proměnlivé formy nesou podobu vln, jejichž frekvence však nezasahuje do zvukového pole.“

 

Naproti drhá část výstavy zahrnuje akustické objekty, kterými autorka zkoumá možnosti tvaru ve vztahu k materiálu a následného vyústění ve zvukových vjemů. Nádoby – objekty – zvony, jak je autorka nazývá, pro ni představuje úvahu nad vnějším a vnitřním prostorem, křehkou hranici vymezující dvě strany.

Zvuková stopa se podílí na ovládnutí a zpřítomnění prostoru. K interaktivní účasti je vybízen divák – pozorovatel, který sám nechá objekt rozeznít a zaposlouchá se do vln šířících se prostorem až k jejich utichnutí. „Zvony a zvukové objekty naléhavě čekají na okamžik, kdy do nich udeří návštěvník, nebo nastane situace, která je sice náhodná, ale Ladou předpřipravená. Díla jsou tak závislá na čase, konkrétním okamžiku, ale také na vnitřním rozpoložení a temperamentu diváka, nebo síly a razance očekávané náhody. Zkoumáním materiálu u těchto objektů Lada dokázala propojit formu se zvukem a obě části díla jsou tím v rovnováze.“, doplnila kurátorka výstavy.

 

 

 


Vyhledat muzeum


Aktuality

Ateliér sochařství II AVU – Drlaňa

16. 06. 2021 - 03. 09. 2021
Galerie Kaple

V Galerii Sýpka vznikly spontánní a bezprostřední reakce jedenácti studentů Ateliéru sochařství II AVU z Prahy na jedinečnost Valašska a historii zámku ve Valašském Meziříčí v kontextu se specifickým galerijním prostorem. Ateliér sochařství na AVU v Praze, pod pedagogickým vedením Tomáše Hlaviny a odborné asistentky Jimeny Mendozové je primárně zaměřen na práci s prostorem, ­­sochu, objekt a instalaci, ale v jeho prezentaci vnímáme i různé přesahy do jiných médií. Těžištěm studia by měla být určitá kultivace „vizuálního myšlení“ a nikoliv pouze intuitivní hledání forem. Všechny tyto smýšlející podoby a výstupy budou patrné v kompaktní instalaci nesoucí název Drlaňa. V Galerii Sýpka se představí mladí umělci, studenti a stážisti působící ve zmiňovaném ateliéru (Nela Britaňáková, Kristína Haviarová, Veronika Hurtová, Jindřiška Jabůrková, Mikuláš Juráček, Monika Kučerová, Lema Ahmadi, Matěj Liška, Jana Svobodová, Tereza Sýkorová, Tereza Šrámková) projekt, který vznikl jako spontánní a bezprostřední reakce na daný prostor. „Studenty zaujala rustikální atmosféra vyznačující se výrazným užitím dřeva ve výstavních interiérech. Pracovním tématem se tak stalo dřevo, chápané nejen jako materiál, ale i ve významech environmentálních, metaforických nebo symbolických, avšak uvažování studentů se postupně rozvíjelo ještě dále do širších souvislostí. Studenti se v průběhu práce zajímali o region Valašska, pohádky, folklór, písně, nářečí a také o lokální historii zámku ve Valašském Meziříčí. Název výstavy Drlaňa byl vybrán jako jakési intuitivní vyjádření těchto kontextů. Zacuchané ženské vlasy, transformující se v název výstavy, lze považovat za metaforu souvislostí vystavených prací. Dalo by se říci, že se na výstavě prolínají antropologická a environmentální témata. Můžeme se zde setkat s pohádkovými inspiracemi, metamorfózou předmětů, přírodní magií, tajemností přírodních procesů nebo s psychedelickými představami,“ uvedl kurátor výstavy Tomáš Hlavina.    Cimbálová muzika Bača hudebně doladí atmosféru vernisážového večera, který se za přítomnosti autorů a kurátorů výstavy uskuteční ve středu 16. června 2021 v 18.00 hodin.  

Přečíst více

PALO MACHO / Tabula Rasa

19. 05. 2021 - 13. 06. 2021
Galerie Kaple

Slovenský sklář Palo Macho připravil pro Galerii Kaple ve Valašském Meziříčí výstavu představující nejnovější skleněné objekty. Nezůstal ani tentokrát u skla nic dlužen své pověsti malíře originálního myšlení a vidění, který rád zkouší nové věci. Palo Macho patří k nejoriginálnějším současným slovenským sklářům, a je známý především svými novátorskými přístupy. Dlouhodobě se zabývá malbou na skle a ve skle. V této oblasti už dosáhl pozoruhodných výsledků a je respektován doma i v zahraničí. Ve své tvorbě se pohybuje na pomezí dvou disciplín – malířství, které je disciplínou volného umění a skla, tradičně pokládaného za užitkové. V poslední jeho tvorbě se stal důležitým jmenovatelem prostor, a podstatnou (i funkční) roli u něj sehrává rám, kovová konstrukce, která je nejen "nosičem" díla, ale také určitým propojením s daným prostorem. Postupně se však jeho ploché obrazy proměnily na 3D struktury a umožnily mu vytvářet komplexní prostorové instalace.   „Nový projekt Pala Macha, ktorý „modeluje“ priestor bývalej kaplnky a je priam šitý na jeho mieru a mierku, už na prvý pohľad upúta svojou inakosťou. Na zmatnenom povrchu skiel pred nami defilujú stíšené, distingvované farebné gestá, siluety a tiene – rozostreté, nezaostrené, rozptýlené. Obrazne povedané, akoby neustále „vyjednával“ s médiom (maľby a skla zároveň), hľadal a skúšal ich limity. Plochy, matované sklené platne tu vystupujú ako „silové polia“ svojho druhu, kde sa zhlukujú raz (striedmo) vášnivé farebné gestá, pomaľované hrany skiel, inokedy jemné odtiene v letmých dotykoch, ponorené do svetielkujúcich hmlovín podkladu. Možno ich vnímať v detaile, ako jednotlivosti, ale zároveň ako celok. Tým, že Macho z nich vytvára zostavy, sklené „obrazy“, vstupujú do vzťahov, prekrývajú sa navzájom, prečnievajú, sú vyskladané z viacerých matných plôch, stajomňujú svoje vnútro a zároveň určujú vzájomné priehľady. Opreté o steny, predstavené pred ne, vstupujú plnohodnotne do priestorovej hry – stoja i ležia na stoloch – vytvárajú pocitový, rozochvený labyrint, v ktorom pohyb diváka je vedený/riadený nielen fyzicky, ale predovšetkým  mentálne; a každá akcia v priestore prináša inú perspektívu, a tým aj ďalší vizuálny a estetický zážitok,“ přiblížila instalaci kurátorka výstavy Katarína Bajcurová.   Palo Macho studoval na Středním odborném učilišti sklářském v Novém Boru, Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově a na oddělení sklářského výtvarnictví na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Absolvoval studijní pobyt na École des Beaux Arts v Saint Etienne a v Cité International des Arts v Paříži. Pedagogicky působil na škole užitkového výtvarnictví v Lednické Rovne a od roku 2011 působí jako odborný asistent v Ateliéru skla na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě.

Přečíst více





Dejte muzeu od 1 do 5 bodů. Čím více bodů, tím větší spokojenost.