Zobrazit stránku muzea
Ženy a dobrodružství Bohumila Konečného - komentovaná prohlídka
Mariánská Týnice (Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici, p. o.)
Komentovaná prohlídka výstavy Ženy a dobrodružství Bohumila Konečného s kurátorem výstavy Janem Hosnedlem dne 31. 7. 2018 od 15.00 hodin v Muzeu a galerii severního Plzeňska v Mariánské Týnici.
V úterý 31. července 2018 od 15 hodin proběhne v Mariánské Týnici komentovaná prohlídka výstavy Ženy a dobrodružství Bohumila Konečného s kurátorem výstavy Janem Hosnedlem0. Výstava byla zahájena vernisáží za velmi vysokého zájmu veřejnosti 13. června, potrvá až do 19. srpna a je ideálním cílem prázdninových výletů. Na výstavě je k vidění přes 150 originálních ilustrací, kreseb a maleb plzeňského rodáka Bohumila Konečného-Bimby, který na severní Plzeňsko celý život jezdil na Střelu a poslední léta života strávil v Kožlanech. Bimba Konečný byl mistrem dynamických dobrodružných ilustrací a kreseb krásných žen. Je známý jako ilustrátor knih Jaroslava Foglara a Otakara Batličky, je ale i autorem řady reklamních plakátů. Jeho kariéru velmi poznamenala aféra s komiksovou hrdinkou Amazonou - Octobrianou. Originály ze všech období jeho života, včetně originálních obálek z foglarovek, Batličkových knížek, Mladých hlasatelů či Humoristických listů a nejrůznějších dokumentů jsou na výstavě k vidění. Komentovanou prohlídku proběhne od 15 hodin s kurátorem výstavy Janem Hosnedlem. Jan Hosnedl představí řadu nikdy nevystavených originálů a dokumentů i jeho vztah a vazby k severnímu Plzeňsku. K vidění je např. unikátní korespondence s Jaroslavem Foglarem ze Střely zachycující vznik nejslavnější obálky Bohumila Konečného – Rychlé šípy ve Stínadlech, k vidění je zde i dvojice obrazů zachycující koupající se dívky na Liblíně s liblínským mostem a řada dalších krásných originálů. K výstavě vznikla i stejnojmenná kniha Jana Hosnedl ŽENY A DOBRODRUŽSTVÍ BOHUMILA KONEČNÉHO. Vázaná kniha na 184 stránkách přináší životopisný text, jeho bibliografii a zejména kvalitní reprodukce s průřezem jeho díla. Je k dostání na výstavě. Kniha vyšla s podporou města Plzně a Plzeňského kraje. Srdečně zveme na komentovanou prohlídku i na výstavu! Kontakt: Mgr. Jan Hosnedl, kurátor výstavy – janhosnedl@tiscali.cz, tel. 737 55 96 82 www.bimba.cz BOHUMIL KONEČNÝ A SEVERNÍ PLZEŇSKO Bohumil Konečný se narodil 19. dubna 1918 v Plzni a žil zde až do absolvování reálky. Od konce 30. let do počátku 80. let žil v Praze s krátkou přestávkou, kdy na počátku 40. let působil ve Zlíně jako reklamní ilustrátor pro firmu Baťa. Celý život ale jezdil na Severní Plzeňsko na Borek. Kraj kolem Střely objevil v polovině 30. let 20. století na kole se svými spolužáky a později na trampu. Přivedl sem i své rodiče, kteří začali jezdit na Piplův mlýn na Borek na řeku Střelu. V roce 1940 tady potkal i svou budoucí ženu Evu (tehdy 16letou), která zde byla se svými rodiči na prázdninách. Strávil zde i konec války - v dopise Jaroslavu Foglarovi z října 1943 popisuje situaci takto: „Odjel jsem potom sem a od poloviny června jsem zde dosud a budu tu asi do konce války. V rukou mám dobrá potvrzení pro pracovní úřad (od odborové organizace českých výtvarníků a listinu o mé spolupráci s říšskou filmovou společností t. č. v Praze (!)), a tak snad budu mít klid. (…) A tak tu žiju docela skoro Robinsonovsky, sám s barvami a štětci – se vším mým harampádím včetně potřeb na vaření. Maluji krajiny – maluji koně – dobytek i drůbež – oráče i jiné lidi a ovšem že i sem tam nějakou tu holčinu ve svůdných punčoškách apod. Během listopadu se ale postěhuji do Liblína (je to 3 km odsud, chodívám tam denně na oběd) a pak to, že je tam skromný, ale přeci – pension – bude mi tam přes zimu lépe, tady bych zmrzl.“ V penzionu Lego na Liblíně byl formálně zaměstnán jako „podomek“, aby mu nehrozilo nasazení do Říše. Živil se prodejem obrazů, které nabízel prostřednictvím agenta. Velmi mu v této době finančně pomáhal také „jeho“ mecenáš a přítel, drogista Antonín Ekrt z Kralovic. Na Střele vznikl na objednávku Jaroslava Foglara patrně nejznámější obraz Bohumila Konečného – legendární obraz Rychlých šípů hledících ze zvonice kostela sv. Jakuba do Stínadel. Jaroslav Foglar byl v době války v rozepřích s Janem Fischerem, původním ilustrátorem Rychlých šípů z Mladého hlasatele, proto obálku zadal právě Bimbovi. V dopise ze 13. listopadu 1943 Foglar píše: „Potřebovali bychom pěknou, ba co dím krásnou obálku na druhé vydání té knížky ´Rychlé šípy´. (…) A co má být na té obálce? Asi tohle: Někde v dolní levé části obálky ve večerních zelených a fialových mlhách soumraku se ztrácí ´Stínadla´, to jest tajuplná čtvrť starodávných uliček, průchodů, schůdků, něco jako Staré pražské město, nebo ghetto, či vůbec nějaká stará přístavní čtvrť... a vše se to ztrácí někam do nekonečna, v mlze, v horní levé části obálky. V pravé polovině jaksi symbolicky se do tohoto tajemného mraveniště mají začlenit hlavy pěti hochů Rychlých šípů.“ Obálka si na svou premiéru musela počkat až do 9. dubna 1946, kdy vyšla na titulní stránce časopisu Vpřed (číslo 18 v 1. ročníku). Ještě před koncem války se stačil Bohumil Konečný oženit, s Evou Oppeltovou se 12. srpna 1944 vzali na Novoměstské radnici v Praze. Za svědka šel Bimbovi jeho věrný kamarád, malíř a ilustrátor Jan Černý-Klatovský. První byt Bohumila a Evy Konečných byl v Boreckém mlýně na Střele. Po ukončení války se mladí manželé přestěhovali do Prahy. Na severní Plzeňsko na Borek jezdil ale celou dobu. Jeho dcera Eva zde našla i svou životní lásku a vdala se do Kožlan. Sem se za dcerou se odstěhoval Bohumil Konečný s manželkou počátkem 80. let. Maloval zde obrazy krajiny a obrazy s westernovými motivy. Miloval kraj kolem Střely. Užíval zde klidu a tří vnoučat. V Kožlanech žil až do své smrti 14. ledna 1990. Zajímavost: V Muzeu a galerii severního Plzeňska je deponováno asi 6 obrazů Bohumila Konečného. Kromě 4 krajin (dvě z nich zachycují i Mariánskou Týnici) je zde obraz Jana Žižky se svou družinou a jeden z nejrozměrnějších obrazů Bohumila Konečného – asi třímetrový olej na plátně – budovatelský obraz žní z 50. let.
