Ladislav Zápařka: Lásky starého pána aneb co mám v životě rád

Autor se po padesáti letech svojí malířské tvorby vytříbil do několika proudů zájmových témat. Je to hlavně téma tuláka po milovaných mořích, které jej na svých starých nádherných plachetnicích přenese ať do Tunisu, či starých zaniklých římských měst nebo do Egypta na pohřebiště slavných faraonů. V noci se v duchu toulá pouští v Gíze a pozoruje jak se zde objevují bohové starého Egypta. Doma si pak pro radost jen tak namaluje krajinku v parku v podzimní náladě, kdy stromy hýří barvami.

Již v mládí jej fascinoval tvar vejce a tak si s ním dokáže hrát i dnes, ostatně na obraze NEPOVEDENÁ SNÍDANĚ je to vidět. S láskou a radostí rád maluje dívčí postavu, protože jak sám říká, i toto je příroda a někdy je až fascinující. Útvar dívčího těla je skutečným objektem přírody, který nelze ničím nahradit. Nakonec nemůžeme zapomenout na portréty, kterými se v poslední době zaobírá. V celé jeho práci je vidět  poctivý kus realistické malby, ale s radostí vše kombinuje do surrealistické formy. Svěžími barvami vše podtrhuje a jeho styl malby si těžko s někým můžete splést.