Od května do října je pro Vás vždy v pondělí od 15:00 do 16:30 připravena houbařská poradna. Najdete ji v přízemí Ostravského muzea a svou radou Vám pomohou RNDr. Vít Balner a Mgr. Michal Graca.

Navštivte výstavu o Janu Prokešovi, který se zasloužil o zachování zdejšího muzea a jeho přestěhování do větších prostor Staré radnice v roce 1931. Prvního českého starostu Moravské Ostravy po roce 1918 vám představíme na fotografiích ze soukromého i veřejného života, nahlédnete do jeho knihovny. Z rukou Augustina Handzela se dochovala posmrtná maska Jana Prokeše, která je součástí muzejních sbírek. 24. 5. se v rámci výstavy se uskuteční tři komentované prohlídky v 13.00, 15.00 a 17.00 hodin Z důvodů omezené kapacity doporučujeme rezervaci míst na pokladně Ostravského muzea: duchonova@ostrmuz.cz, tel. 597 578 450 (po-pá 9.00-17.00) Koná se v Ostravském muzeu.    25. 5. v 15:00 Křest knihy Ostrava za Jana Prokeše Slavnostní uvedení publikace Ostrava za Jana Prokeše, kterou vydává spolek Fiducia u příležitosti výročí 150 let od narození nejúspěšnějšího ostravského starosty.  Knihu pokřtíme s autorským týmem, badateli Martinem Jemelkou, Radkem Seďou, Gabrielou Pelikánovou, Romanou Rosovou a Martinem Strakošem.  Z důvodů omezené kapacity doporučujeme rezervaci míst na pokladně Ostravského muzea: duchonova@ostrmuz.cz, tel. 597 578 450 (po-pá 9.00-17.00) Koná se v Ostravském muzeu.  

Výstava představuje krajky a výšivky od poloviny 18. století až do konce 20. století, které během 151 let existence Ostravského muzea obohatily jeho sbírku. Výstava je rozdělena na čtyři základní části. V první části – dílně – je kromě ukázky návodů na výrobu krajek a výšivek stroj vyrobený kolem roku 1900 vyšívající řetízkový steh. Můžete si zde posedět, prolistovat staré módní časopisy nebo vyzkoušet drhání. Druhou část tvoří ženské a dětské oděvy zdobené ručně i strojově vyrobenými krajkami a vyšíváním. Tady můžete obdivovat ženské spodní prádlo, bohatě zdobenou noční košilku určenou pro svatební noc, vyšívané halenky, háčkované límečky, rukavičky zdobené jemnou krajkou, dětské pletené čepičky vyšívané perličkami, krajkou zdobené dětské soupravy ke křtu i k biřmování. Mužské oděvy zdobené vyšíváním nebo krajkou bohužel ve sbírce nemáme, a proto nejsou vystavené. Třetí část je provoněná škrobem. Ocitnete se v prádelně, kde se pere, škrobí, suší a žehlí prádlo, bytový textil i povlečení. Chodbou procházíte čtvrtou částí výstavy, kterou tvoří vzorníky, dečky vyrobené nebo zdobené zajímavými technikami a naskenované detaily vybraných exponátů. Vyšívání a krajkářství jsou velmi staré textilní techniky, které byly známé již na konci pravěku. Jejich vývoj souvisí s rozvojem tkaní z rostlinných vláken. Ze starověku se nám dochovala vyobrazení vyšívaného oděvu, ale i hmotné doklady, např. kostěné paličky z 2. poloviny 4. století, které byly nalezené na Kypru. Podobné se na Kypru používají k paličkování dodnes. Krajkami i výšivkami se zdobily oděvy, různé textilie, výšivkami také kožené boty, opasky či jiné doplňky. V českých zemích se výroba výšivek a krajek více rozšířila ve středověku. Rozkvět paličkované krajky nastal v 16. století v Itálii, odkud se její obliba a výroba rozšířila do celé Evropy. Barokní a rokokový ženský i mužský oděv je přezdoben výšivkami a krajkami. Bohatí muži se předháněli se svými ženami, kdo z nich bude mít na oděvu více drahých krajek a výšivek, čí šat bude pestřejší. Toto soupeření ukončila Velká francouzská revoluce v letech 1789–1799 a období empíru. V ženské módě se v 19. století nadále objevovala spousta krajek a výšivek, ale pánská móda se stala mnohem střízlivější. Nechala na sebe působit anglické vlivy a zjednodušila se na košili, dlouhé kalhoty, vestu a frak či žaket, ze kterého se v 70. letech 19. století vyvinulo sako. Krajky a výšivky zůstaly nepřehlédnutelným výzdobným prvkem lidových krojů, církevních liturgických oděvů, praporů apod. Dvacáté století i současnost krajce a výšivce příliš nepřejí. Občas se však objevují módní vlny, které krajku či výšivku vynesou opět do popředí. Moderní česká krajka získává ocenění na světových výstavách. Rozvoj výroby plastických hmot ovlivnil i průmyslovou výrobu krajek. V dnešní době se převážná většina krajek a výšivek vyrábí strojově na velkých strojích, které mohou být počítačem řízené i ze vzdálené ciziny (např. ve firmě Tylex Letovice, a.s.). V Letovicích začali krajky strojově vyrábět již v roce 1834, jako druzí v Evropě po Anglii. V roce 1948 se výroba bavlněné paličkované krajky přesunula z Tylexu Letovice do Drnovic. V současnosti se firma v Drnovicích jmenuje TOPAK spol. s r.o. a uvádí o sobě, že jsou nejstarší strojní výrobnou paličkovaných krajek na světě a největší v Evropě. V Tylexu se nadále vyrábí např. tyl, krajky, záclony a nově třeba 3D úplety. Ruční výroba krajek a výšivek však nezanikla. Zabývají se jí jednotlivci, spolky i družstva umělecké výroby. Někteří výrobci jsou držiteli titulu Nositel tradice lidových řemesel, který uděluje Národní ústav lidové kultury ve Strážnici. Tradice krajkářství na Vamberecku je od roku 2020 zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Tímto zápisem se zdůraznila vysoká hodnota tradice krajkářství ve Vamberku a blízkém okolí i podpora státu udržet zde celosvětově proslulou výrobu krajek.